o odvolání likvidátora právnické osoby a o jmenování nového likvidátora právnické osobě, k odvolání účastnice 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2019, č. j. 77 Cm 73/2019 - 7

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl výrokem I. „Druhá účastnice, [Jméno navrhovatele C], se odvolává z funkce likvidátora společnosti [Jméno navrhovatele A], IČO [IČO], sídlem [adresa].“, výrokem II. „Likvidátorem [Jméno navrhovatele A], IČO [IČO], sídlem [adresa], se jmenuje [Jméno navrhovatele D], narozený [Datum narození navrhovatele D], insolvenční správce, sídlem [adresa].“, výrokem III. „Druhá účastnice, [Jméno navrhovatele C], je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, a to do tří dnů ode dne, kdy tento výrok nabude právní moci.“, výrokem IV. „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“, výrokem V. „Druhé účastnici, [Jméno navrhovatele C], se ukládá, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto usnesení předala nově jmenovanému likvidátorovi [Anonymizováno] veškeré doklady související s likvidací první účastnice a v téže lhůtě soudu sdělila, zda jí byla poskytnuta záloha na likvidaci a uvedla spisovou značku spisu.“

2. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroků I. – IV. podala účastníce 2) odvolání.

3. Podáním doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 14. 1. 2020, vzal navrhovatel svůj návrh výslovně zpět. Rekapituloval, že v návrhu na odvolání nečinného likvidátora dle § 191 odst. 2 o. z. dokazoval nevykonávání funkce likvidátora. Dne 25. 7. 2019 podal likvidátor [Jméno navrhovatele A] žádost o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku. Souhlas byl vydán dne 6. 9. 2019. Dále navrhovatel uvedl, že „s ohledem na nové skutečnosti bere správce daně zpět svůj návrh na odvolání nečinného likvidátora…“

4. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku tohoto procesního úkonu účastníka řízení rozhodl o zrušení odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu a řízení o tomto návrhu zastavil (§ 222a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.).

5. Podle § 146 odst.. 2 o. s. ř. (použitého na základě § 1 odst. 3 z. ř. s.) „Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalované (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).“

6. Zastavuje-li soud řízení, zabývá se při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 146 odst. 2 o. s. ř. prvotně tím, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Zavinění se posuzuje výlučně z procesního hlediska. Tam, kde zastavení řízení bylo účastníkem zaviněno, přizná soud druhému účastníkovi náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění nebo bránění práva. Je-li důvodem zastavení řízení zpětvzetí návrhu, navrhovatel nezavinil zastavení, a tudíž není povinen nahradit náklady řízení druhému účastníku řízení, jestliže vzal návrh zpět, který byl podán důvodně, pro chování dalšího účastníka. Jde tedy o to, zda se navrhovatel (žalobce) domohl uplatněného nároku či nikoliv. Přitom není významné, zda další účastník (žalovaný) uspokojil navrhovatele (žalobce), ačkoliv k tomu neměl právní povinnost; podstatné je, zda navrhovatelův (žalobcův) požadavek byl uspokojen (srov. k tomu komentář k § 146 o. s. ř. in Drápal, L., Bureš, J., a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1600 s.).

7. V posuzovaném případě se navrhovatel domáhal odvolání likvidátora a jmenování nového návrhem ze dne 7. 5. 2019. Odvoláním napadeným usnesením soud prvního stupně dospěl k závěru, že v roce 2012 byla první účastnice (společnost) zrušena a účastnice 2) jí byla jmenována likvidátorem, přičemž tato provádí likvidaci déle než sedm let, aniž by tu byla okolnost bránící jejímu dokončení. Soudu je přitom známo i z jiných společností, do níž účastnici 2) jmenoval likvidátorem, že nekoná ani v jiných společnostech. V odvolání účastnice 2) dokládá svoji činnost mimo jiné přípisem „MěÚ [adresa] ze dne 23.7.2019“, sdělením [právnická osoba]. ze dne 16. 7. 2019, sdělením [Anonymizováno] ze dne 23. 7. 2019, sdělením [Anonymizováno] ze dne 17. 7. 2019, dne 25. 7. 2019 byla dle navrhovatele likvidátorem podána žádost o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku, konečná zpráva likvidátora je datována 15. 10. 2019. Lze tak z chronologického sledu událostí po podání návrhu na odvolání likvidátora (a jmenování nového likvidátora) dospět k závěru, že ke zpětvzetí důvodně podaného návrhu došlo pro chování dalšího účastníka – likvidátora (účastnice 2/). To znamená, že je třeba aplikovat na daný případ ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., neboť likvidátor (procesně) zavinil zastavení řízení, a proto je povinen hradit náklady řízení, resp. jejich náhradu.

8. V řízení před soudem prvního stupně žádnému z účastníků žádné náklady řízení nevznikly (soudní poplatek za návrh nebyl zaplacen, neboť navrhovatel byl od placení soudního poplatku osvobozen). V řízení před odvolacím soudem však navrhovateli, jemuž by byl povinen likvidátor (účastnice 2/) hradit náhradu nákladů řízení, také žádné náklady odvolacího řízení nevznikly, proto odvolací soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.