o neplatnost usnesení valné hromady ze dne 11.2.2020, k odvolání navrhovatele a účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2023, č. j. 74 Cm 67/2020-97,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením vyslovil neplatnost usnesení valné hromady účastnice (dále jen „společnost“) konané dne 11. 2. 2020 o odvolání navrhovatele z funkce člena představenstva (výrok I.), návrh navrhovatele v části, kterou se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice ze dne 11.2.2020, kterými bylo rozhodnuto o odvolání pana [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], z funkce člena představenstva odpůrce, odvolání paní [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], z funkce člena představenstva odpůrce, odvolání [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bydliště [adresa], z funkce člena dozorčí rady odpůrce, odvolaní paní [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], z funkce člena dozorčí rady odpůrce, volbě [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bydliště [adresa], do funkce člena dozorčí rady odpůrce, volbě [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce člena představenstva odpůrce, volbě [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bydliště [adresa], do funkce člena představenstva odpůrce, volbě paní [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce člena dozorčí rady odpůrce, volbě pana [Jméno advokáta C], nar. dne [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce člena dozorčí rady odpůrce, zamítl (výrok II.) a uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastnici na náhradě nákladů řízení částku ve výši 23 038 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce účastníka (výrok III.).

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti ve výroku popsaných usnesení valné hromady účastníka konané dne 11.2.2020. K důvodům návrhu uvedl, že jako akcionář účastnice nebyl k uvedené valné hromadě pozván.

3. Účastnice uvedla, že žalovaný nebyl ke dni valné hromady akcionářem účastnice a i v případě, že by se valné hromady účastnil, ničeho by to nezměnilo, neboť rozhodnutí by bylo i tak přijato většinou hlasů a nebylo zasaženo do práv a povinností navrhovatele, porušení spočívající v nedostatku pozvánky tak nemělo závažných právních následků.

4. Jedná se o druhé rozhodnutí o věci, kdy ve věci bylo zdejším soudem rozhodnuto usnesením ze dne 30.9.2020, č.j. 74 Cm 67/2020-42, toto usnesení bylo Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím (dále „soud odvolací“) zrušeno usnesením ze dne 1.12.2022, č.j. 7 Cmo 371/2020-71, odvolací soud v usnesení vyslovil závazný právní názor, že ten, kdo se neúčastnil projektu přeměny společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost, se nemůže stát akcionářem akciové společnosti a tedy, že navrhovatel je ve věci jako akcionář účastníka aktivně legitimován.

5. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- žalobce byl ke dni konání napadené valné hromady akcionářem účastnice s podílem 34 %;

- valné hromady se nezúčastnil navrhovatel a valná hromada se konala bez řádné pozvánky, valná hromada přijala usnesení, jež jsou návrhem napadána a uvedena ve výroku shora;

- rozhodnutím per rollam byla dne 7.2.2023 přijata usnesení, kterým došlo k odvolání členů představenstva účastnice [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Jméno navrhovatele], [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno]; k odvolání členů dozorčí rady účastnice [tituly před jménem] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Jméno advokáta C], [Anonymizováno]; k volbě členů představenstva účastnice [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno]; k volbě členů dozorčí rady účastnice [Jméno advokáta C], [Anonymizováno];

- před Okresním soudem v Kladně je pod sp. zn. 14 C 42/2021 vedeno řízení, v jehož rámci je rovněž posuzována otázka oprávněnosti navrhovatele jednat za účastníka v době po přijetí napadeného usnesení valné hromady účastnice ze dne 11.2.2020, kterým byl odvolán navrhovatel z funkce člena představenstva účastnice, rovněž v rámci řízení před Okresním soudem v Kladně vedeném pod sp. zn. 17 C 22/2021 bylo vedeno řízení, které je nyní ve fázi řízení dovolacího, kde je jednou z rozhodujících skutečností posouzení, zda po konání valné hromady ze dne 11.2.2020 byl navrhovatel oprávněn jednat za účastnici.

6. Soud prvního stupně uzavřel, že návrh byl podán osobou oprávněnou dle § 428 odst. 1 z. o. k., když navrhovatel je akcionářem účastnice a dále uzavřel, že byl podán včas ve lhůtě dle § 259 o. z., když ke konání valné hromady došlo 11.2.2020 a návrh byl podán 22.4.2020.

7. Soud prvního stupně též uzavřel, že jelikož na valnou hromadu konanou dne 11.2.2020 nebyla vyhotovena řádná pozvánka podle § 407 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, došlo při svolávání této valné hromady k porušení povinnosti svolavatele valné hromady uveřejnit a zaslat akcionářům tuto pozvánku dle § 406 odst. 1 z. o. k. Valná hromada konaná dne 11.2.2020 tak byla svolána v rozporu se zákonem ve smyslu § 428 odst. 1 z. o. k.

8. Soud prvního stupně dále uzavřel, že co se týče otázky, zda výše uvedené porušení zákona mělo za následek závažné právní následky ve smyslu § 260 odst. 1 o. z., pokud rozhodnutím per rollam ze dne 7.2.2023 došlo s k faktické převolbě členů představenstva a dozorčí rady účastnice a s výjimkou osoby samotného navrhovatele nebyly ze stran účastníků tvrzeny žádné skutečnosti, které by bylo možno nahlížet jakožto závažné právní následky způsobené napadenými usneseními, je v zájmu účastnice nezasahovat do úpravy již proběhnuvších vnitřních statutárních záležitostí. Proto neplatnost usneseních uvedených ve výroku II. dle § 260 odst. 1 o. z. nevyslovil a návrh v příslušné části ve výroku II. zamítl.

9. Co se týče usnesení o odvolání navrhovatele z funkce člena představenstva, soud prvního stupně uzavřel, že pokud existují sporné smluvní vztahy účastnice, do nichž napadené usnesení má závažných právních následků, je namístě v těchto smluvních vztazích účastnice posouzení oprávněnosti jednání navrhovatele za účastnici po přijetí usnesení o jeho odvolání dne 11.2.2020 a toto napadené usnesení uvedené ve výroku I. mělo závažných právních následků. Neplatnost tohoto usnesení pro jeho přijetí v rozporu s § 428 odst. 1 z. o. k. proto soud prvního stupně vyslovil.

10. V této souvislosti uvedl, že se neztotožňuje s právními závěry obsaženými v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11.10.2017, č.j. 8 Cmo 188/2017-171. Shrnul, přijetí usnesení na nezákonně svolané valné hromadě absolutní většinou (tj. nikoliv závisející na navrhovateli) není důvodem pro postup dle § 260 odst. 1 o. z. nezákonnost takto přijatého usnesení nevyslovit.

11. Proti výroku II. rozhodnutí soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že usnesení přijatá na předmětné valné hromadě jsou i ve zbývajícím rozsahu neplatná.

12. Odvolatel zejména uvedl, že soud prvního stupně pochybil, když shledal, v části, v níž byla žaloba zamítnuta, důvody k aplikaci § 260 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Skutečností, o kterou soud prvního stupně aplikaci § 260 odst. 1 o.z. opřel, je, že dne 7.2.2023 došlo s k faktické „převolbě“ členů představenstva a dozorčí rady účastníka a tato změna měla znamenat, že by vyslovení neplatnosti napadených usnesení valné hromady nepřiměřeným způsobem zasáhlo do úpravy již proběhnuvších vnitřních statutárních záležitostí účastníka. Znemožnění jeho účasti na valné hromadě je závažným zásahem do práv akcionáře a nelze takto přijatá usnesení nevyslovit za neplatná pouze proto, že po téměř 3 letech od konání napadené valné hromady, byla přijata usnesení obdobného znění. Úkolem v tomto řízení nemůže být zkoumání toho, co takto jmenovaní členové statutárního a dozorčího orgánu mohli v takto dlouhém časovém období učinit a jaké negativní následky taková jednání či opomenutí mohou Nesprávný je i výrok o nákladech řízení. Žaloba byla důvodná v plném rozsahu.

13. Společnost ve vyjádření k odvolání nesouhlasila s odvolacími důvody předestřenými odvolatelem.

Soud shledal důvody pro aplikaci § 260 odst. 1 o.z. nezávisle na převolení orgánů účastnice ze dne 7.2.2023 a tato událost jej utvrdila, že aplikace § 260 odst. 1 o.z. je správná, protože k převolení orgánů by došlo i při možnosti navrhovatele na valné hromadě hlasovat. Rozhodnutí valné hromady nezasáhla do majetkových práv navrhovatele. Nadále trvá na tvrzení, že navrhovatel není ve věci aktivně legitimován.

14. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně výslovně do všech výroků podala společnost odvolání, navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

15. Podle společnosti soud prvního stupně dostatečně neimplementoval právní názor odvolacího soudu z usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 7 Cmo 371/2020-71 ze dne 1.12.2022 o aktivní legitimaci. Podle odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně zjistil, že navrhovatel byl ke dni konání napadené valné hromady účastnice jejím akcionářem s podílem 34%, dle výpisu z obchodního rejstříku což učinit nelze. S důležitou předběžnou otázkou, zda je navrhovatel akcionář účastnice, se měl soud vypořádat, aby dovodil aktivní legitimaci navrhovatele. Je nepochopitelná úvaha soudu prvního stupně, že kdo se neúčastnil projektu přeměny, nemůže se stát akcionářem. Závěr, že navrhovatel je legitimován podat takový návrh, soud prvního stupně neodůvodnil. Namítal v celém řízení absenci aktivní právní legitimace navrhovatele, neboť navrhovatel nabyl podíl na účastnici (dříve v s.r.o.) na základě smlouvy o převodu podílu ze dne 13.6.2018. Následně došlo ke změně právní formy na a.s., navrhovatel neuhradil kupní cenu podílu a proto z důvodu podstatného porušení smlouvy převodce odstoupil od smlouvy o převodu podílu. Vrchní soud v Praze v rozhodnutí č.j. 7 Cmo 371/2020-71 ze dne 1.12.2022 konstatoval že uskutečněná přeměna společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost znemožňuje obnovení původní účasti ve společnosti s ručením omezeným, z čehož dovodil, že odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu nemá na postavení navrhovatele coby akcionáře žádný dopad, dovodil, že pokud účastnice netvrdí jiné důvody, pro které by navrhovatel nebyl akcionářem účastnice, má navrhovatel aktivní legitimaci návrh podat. Účastnice jiné důvody následně tvrdila, a to, že postup soudu, kdy dovozuje, že navrhovatel nabyl majetkový podíl na účastníkovi, označil za ochranu zjevně nespravedlnosti. S tímto se soud prvního stupně nevypořádal. Co se týče skutečného úmyslu smluvních stran o zápočtu zápůjček navrhovatele vůči účastnici na pohledávku z převodu podílu ve společnosti mezi navrhovatelem a panem [Anonymizováno], účastnice ve vyjádření ze dne 21.7.2020 rozklíčovala relevantní smluvní dokumenty mezi účastnicí a navrhovatelem, a v odůvodnění se s genezí smluvních dokumentů řádně vypořádala. Soud prvního stupně v prvotním rozhodnutí interpretoval vůli účastníků smluvních dokumentů podle § 574 OZ, nekonstatoval neplatnost celého smluvního dokumentu. S tímto se soud prvního stupně opět nevypořádal. Pokud je dána aktivní legitimace navrhovatele, jsou dány důvody pro aplikaci § 260 odst. 1 o.z. Má též za to, že aplikace analogického rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11.10.2017 sp. zn. 8 Cmo 188/2017 je přiléhavá. Uvedla důvody, proč má za to, že je toto rozhodnutí správné.

16. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že navrhovateli se podařilo věcnou správnost jím napadené části rozhodnutí soudu prvního stupně zpochybnit, účastnici nikoli.

17. Podle § 428 odst. 1 z. o. k. každý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Podle odst. 2 důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

18. Podle § 260 odst. 1 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Podle odst. 2 soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by podstatně zasaženo do práv třetí osoby nabytého v dobré víře.

19. Podle § 406 odst. 1 z. o. k. svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno na adresu uvedenou v seznamu akcionářů a akcionářům.

20. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která jsou pro posouzení neplatnosti usnesení valné hromady a případné aplikace § 260 o. z. zcela postačující; pro stručnost na ně odkazuje (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011).

21. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že návrh byl podán osobou oprávněnou dle § 428 odst. 1 z. o. k., když jej podal navrhovatel jako akcionář účastnice a že byl podán včas ve lhůtě dle § 259 o. z., když ke konání valné hromady došlo 11.2.2020 a návrh byl podán 22.4.2020.

22. Odvolací soud konstatoval, že otázku aktivní legitimace navrhovatele řešil již odvolací soud ve svém předchozím rozhodnutí v dané věci, kdy uzavřel, že vzhledem k tomu, že odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu nemá na postavení navrhovatele coby akcionáře žádný dopad, a pokud pak nezazněla žádná relevantní tvrzení o tom, že by navrhovatel pozbyl práva akcionáře k předmětným akciím a že by v době konání valné hromady, případně i později, nebyl akcionářem účastnice, navrhovatel coby akcionář má aktivní legitimaci k podanému návrhu. Za uvedené situace je nedůvodná námitka účastnice o nedostatku aktivní legitimace navrhovatele k podanému návrhu. Odvolací soud též konstatoval, že rozhodnutí soudu prvního stupně je v této části dostatečně odůvodněné, když z něj jednoznačně plyne, že soud prvního stupně, co se týče závěru o aktivní legitimaci navrhovatele, odkázal na odůvodnění předchozího rozhodnutí odvolacího soudu.

23. Odvolací soud se též ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že valná hromada konaná dne 11.2.2020 byla svolána v rozporu se zákonem ve smyslu § 406 odst. 1 z. o. k. a že toto porušení je důvodem k vyslovení neplatnosti usnesení přijatého na předmětné valné hromadě o odvolání navrhovatele z funkce člena představenstva. Odvolací soud, co se týče důvodů vedoucích soud prvního stupně k tomuto závěru, odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení.

24. Odvolací soud k tomu poznamenal, že uvedený závěr je v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2026/2019, podle nichž ……. Je-li akcionáři znemožněna účast na valné hromadě, jde o podstatné porušení jeho práv. Skutečnost, že akcionář neměl možnost ovlivnit vahou svých hlasů výsledek hlasování, není sama o sobě důvodem k závěru, že porušení zákona či stanov nemělo závažné právní následky. Rozhodným okamžikem pro posouzení důvodů neplatnosti usnesení valné hromady je okamžik přijetí usnesení valné hromady (nikoli den přijetí rozhodnutí odvolacího soudu).

25. Co se týče ostatních napadených rozhodnutí předmětné valné hromady, odvolací soud se neztotožnil se závěrem, že je na místě postupovat podle § 260 o. z., neboť rozhodnutím per rollam ze dne 7.2.2023 došlo k převolbě členů představenstva a dozorčí rady účastníka a s uvedenou výjimkou nebyly tvrzeny žádné skutečnosti, na které by bylo možno nahlížet jako na závažné právní následky způsobené napadenými usneseními.

26. V ustanovení § 260 odst. 1 o. z. se promítá zájem na stabilitě vnitřních poměrů společnosti a princip proporcionality, jakožto obecná právní zásada (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 29. května 2005, sp. zn. III. ÚS 350/03, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, usnesení ze dne 18. prosince 2018, sp. zn. 27 ICdo 62/2017, usnesení ze dne 26. února 2020, sp. zn. 27 Cdo 1319/2018, či usnesení ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018). V odstavci druhém uvedeného ustanovení se pak promítá další obecná zásada, a to zásada ochrany práv třetích osob nabytých v dobré víře.

27. Sankce v podobě vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nesmí být nepřiměřená závažnosti následků, které porušení právních předpisů či stanov vyvolalo, jakož i účelu právní úpravy týkající se posouzení platnosti usnesení valné hromady. Jinak řečeno, jestliže zájem na stabilitě vnitřních poměrů společnosti převáží nad zájmy chráněnými § 191 a § 192 z. o. k., soud neplatnost napadeného usnesení valné hromady nevysloví. Zájmem společnosti hodným právní ochrany ve smyslu citovaného ustanovení § 260 odst. 1 o. z. je již samotný zájem na stabilitě vnitřních poměrů společnosti, chráněný uvedeným ustanovením (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018).

28. Odvolací soud v poměrech projednávané věci dovodil, že znemožnění účasti na předmětné valné hromadě mělo pro navrhovatele závažné právní následky představující podstatný a významný zásah do jeho práv jako akcionáře, přičemž rozhodným okamžikem pro posouzení důvodů neplatnosti usnesení valné hromady je okamžik přijetí napadených usnesení valné hromady a nikoli den přijetí rozhodnutí odvolacího soudu. Skutečnost, která nastala cca po 3 letech od konání předmětné valné hromady, a to, že rozhodnutím per rollam ze dne 7.2.2023 bylo rozhodnuto o stejné záležitosti, nemá pro posouzení důvodů neplatnosti předmětných usnesení valné hromady význam. Navíc, pokud by byla usnesení valné hromady přijatá dne 11. 2. 2020 uvedená ve výroku II. ponechána v platnosti, byla by tak způsobena „nicotnost“ totožných usnesení valné hromady přijatých per rollam 7. 2. 2023, neboť by tak valná hromada rozhodla mimo svoji kompetenci (do její působnosti nepatří odvolávat a jmenovat členy orgánů, o jejichž odvolání nebo jmenování již jednou rozhodla).

29. Za uvedené situace nebylo na místě postupovat podle § 260 odst. 1 o. z. Též je třeba zdůraznit, že v případě postupu podle § 260 odst. 1 o. z. ve vztahu k rozhodnutí o nákladech řízení, nejde o neúspěch navrhovatele ve věci.

30. Odvolací soud proto odvolání účastnice do výroku II., jímž jí nebyla způsobena žádná újma podle § 218 o.s.ř. odmítl, napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. je podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že návrhu vyhověl, jak uvedeno ve výroku.

31. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy navrhovatel byl s odvoláním ve věci samé úspěšný a společnost nebyla úspěšná. Úspěšnému navrhovateli náleží odměna za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu za 10 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 19.6.2020, účast na ústním jednání dne 30.9.2020, odvolání ze dne 3.11.2020, účast na ústním jednání dne 30.8.2023, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 14.9.2023, účast na ústním jednání dne 27.9.2023, odvolání ze dne 6.11.2023 a účast při jednání před odvolacím soudem dne 5. 6. 2024) po 3 100 Kč (10 x 3 100 Kč), dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky 10 režijních paušálů po 300 Kč, to vše navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 7 140 Kč DPH. Náklady řízení před soudy obou stupňů činí celkem 41 140 Kč.