o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice ze dne 25. června 2013, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2017 č. j. 73 Cm 221/2013-205 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2017 č. j. 73 Cm 221/2013-222,

1. Návrhem na zahájení řízení doručeným soudu prvního stupně dne 14. srpna 2013 se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady účastnice, která byla přijata na zasedání konaném 25. června 2013 coby akcionář účastnice. Uvedl, že je akcionářem účastnice a neplatnost napadených usnesení spatřuje v jejich rozporu s právními předpisy a se stanovami účastnice, protože zasedání valné hromady bylo svoláno v rozporu se zákonem i se stanovami, když oznámení o konání tohoto zasedání nebylo zveřejněno ani v Obchodním věstníku, ani na označených webových stránkách. Uvedl, že se spolu s [Anonymizováno] a jejím pozdějším manželem [Anonymizováno] rozhodli zahájit společné podnikání, že se za tímto účelem obrátili na advokátní kancelář Odrobina & Co, sdružení advokátů, konkrétně na [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s požadavkem na obstarání tzv. „ready-made“ akciové společnosti, a že jim [Anonymizováno] a [Anonymizováno] následně smlouvou o převodu cenných papírů ze 4. května 2012 prodali akcie účastnice, které předtím nabyli od [Anonymizováno], s tím, že 50 % akcií převedli na navrhovatele a 50 % akcií převedli na [Anonymizováno]. Navrhovateli byly akcie účastnice předány [Anonymizováno] 9. května 2012 v prostorách vestibulu budovy na adrese [Anonymizováno], tehdejšího sídla advokátní kanceláře [Anonymizováno], a to za přítomnosti [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno]. Ty představují podíl o celkové velikosti 50 %, a ačkoliv je nikdy nepřevedl na třetí osobu a zasedání valné hromady účastnice konaného 25. června 2013 se neúčastnil, tak dle zápisu z tohoto zasedání valné hromady účastnice se jej účastnily osoby předkládající všechny akcie vydané účastnicí, pročež má navrhovatel za to, že jeho akcie předložila jemu neznámá osoba, která se jeho akcií zmocnila neoprávněně. Ještě k tomu dodal, že vlastníkem akcií účastnice se stal i v případě, že by [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nebyli vlastníky těchto akcií, neboť je od nich nabyl v dobré víře, že je nabývá od vlastníků. Dále uvedl, že poté účastnice zažádala u České národní banky o registraci investičního zprostředkovatele, přičemž řízení o této žádosti bylo vedeno pod spisovou značkou Sp/2012/622/571 a přílohou této žádosti byla smlouva o převodu cenných papírů ze 4. května 2012. Dále uvedl, že své akcie účastnice uložil do trezoru v sídle žalované, do kterého měl přístup jak on, tak i všechny osoby z vedení účastnice, včetně [Anonymizováno] a jejího manžela, jakož i [Anonymizováno], která byla pověřena vedením docházkové knihy, do níž se však zapisovaly pouze vstupy související s evidencí klientských smluv a dokumentů. Dále uvedl, že na základě auditu účetnictví účastnice vypracovaný [Anonymizováno], auditorkou, zjistil, že [Anonymizováno] a její manžel z účastnice postupně vyvedli částku 3,5 milionu Kč, a že když je vyzval k vrácení této částky, sdělila mu [Anonymizováno] na schůzce v kavárně [Anonymizováno] v nákupním centru [Anonymizováno] konané 3. července 2013, že již není společníkem účastnice, a za použití vyhrožování se jej snažila přimět k podepsání smlouvy o postoupení jeho pohledávky za účastnicí na třetí osobu.

2. Účastnice s návrhem nesouhlasila a navrhla, aby soud návrh zamítl. Ve svém vyjádření uvedla, že smlouvou o převodu cenných papírů uzavřenou 23. dubna 2012 převedl dosavadní jediný akcionář účastnice, [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], 100 % akcií účastnice na [Anonymizováno] (dříve [Anonymizováno]), nar. [Anonymizováno], a to za kupní cenu ve výši 120 000 Kč. K tomu dodala, že [Anonymizováno] si všechny akcie účastnice spolu s veškerou dokumentací převzala z důvodu pobytu v zahraničí až 16. května 2012, pročež do té doby byly akcie účastnice uloženy u [Anonymizováno], advokáta v advokátní úschově. Ještě k tomu dodala, že v návaznosti na tento převod akcií účastnice se 2. května 2012 konalo mimořádné zasedání valné hromady svolané ještě [Anonymizováno], coby jediným akcionářem účastnice, a že tohoto zasedání se právě z důvodu, že akcie účastnice toho dne ještě stále nebyly předány [Anonymizováno], a že se tak stále nacházely v advokátní úschově [Anonymizováno], za [Anonymizováno], účastnili právě [Anonymizováno] a [Anonymizováno], advokátní koncipient. Dovozovala, že neplatnost smlouvy o převodu akcií z 4. 5. 2012 a to, že navrhovatel není aktivně věcně legitimován k podání předmětného návrhu - nestal se akcionářem, přičemž není legitimován ani jako člen dozorčí rady.

3. V záhlaví označeným, prvním odvoláním napadeným usnesením, soud prvního stupně zamítl návrh na prohlášení neplatnosti všech usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba]., přijaté na zasedání konaném 25. června 2013. (výrok I.), [Jméno opatrovnice] přiznal náhrada nákladů řízení za výkon opatrovnictví ve výši 10 164 Kč (výrok II.) a uložil povinnost navrhovateli uhradit České republice na účet soudu prvního stupně náklady řízení ve výši 10 164 Kč (výrok III.) a druhým odvoláním napadeným usnesením uložil povinnost navrhovateli uhradit účastnici náhradu nákladů řízení ve výši 35 513,50 Kč.

4. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že na základě skutečností zjištěných dokazováním, jakož i skutečností soudu obecně známých a na základě shodných tvrzení účastníků dospěl soud ke skutkovým závěrům, že účastnice je akciovou společností založenou v roce 1996 pod obchodní firmou [Anonymizováno], a že její základní kapitál je rozdělen do 100 kusů listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 10 000 Kč. Ke dni 23. dubnu 2012 byl jediným akcionářem účastnice [Anonymizováno], který se rozhodl využít nabídku, zprostředkovanou advokátní kanceláří [Anonymizováno], sdružení advokátů, na prodej všech akcií účastnice, a to [Anonymizováno] za kupní cenu 120 000 Kč. Ohledně tohoto obchodu bylo blíže zjištěno, že podpis smlouvy o převodu akcií účastnice z [Anonymizováno] na [Anonymizováno] zprostředkovala advokátní kancelář [Anonymizováno], sdružení advokátů, a to konkrétně [Anonymizováno], který nejdříve 23. dubna 2012 zajistil podpis této smlouvy ze strany [Anonymizováno] spolu s převzetím akcií účastnice a ostatních dokladů, jakož i předání částky 120 000 Kč, kterou předtím převzal od [Anonymizováno], coby sjednané kupní ceny, a který poté zajistil podpis této smlouvy ze strany [Anonymizováno] a na schůzce konané 16. května 2012 jí předal akcie účastnice spolu s ostatními dokumenty týkající se účastnice. Na této schůzce byla mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] stvrzena další spolupráce spočívající v poskytování právních služeb [Anonymizováno] účastnici. V návaznosti na uzavření smlouvy o převodu akcií účastnice z 23. dubna 2012 se 2. května 2012 konalo zasedání valné hromady, kterého se účastnili [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kteří se prezentovali jako akcionáři účastnice, avšak notářský zápis neobsahuje údaje o prokázání oprávnění jmenovaných k výkonu práv akcionáře, tj. předložení akcií, a na kterém došlo ke změně stanov, ke změně obchodní firmy a ke změně obsazení představenstva a dozorčí rady, přičemž na tomto zasedání byl navrhovatel zvolen členem dozorčí rady účastnice. Bylo ještě zjištěno, že ke 4. květnu 2012 měla být podepsána smlouva o převodu akcií z [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na navrhovatele a [Anonymizováno]. Následně účastnice podala návrh na její registraci jako investiční zprostředkovatelky, že v rámci tohoto řízení musela doložit potřebné doklady o členech představenstva a dozorčí rady, tedy i o navrhovateli, a že poté bylo návrhu účastnice vyhověno. Dále bylo zjištěno, že 25. června 2013 se konalo další zasedání valné hromady účastnice, že tohoto zasedání se účastnila nejen [Anonymizováno], ale i [Anonymizováno], který měl v době konání tohoto zasedání část akcií účastnice svěřeny na základě komisionářské smlouvy a který byl [Anonymizováno] pověřen k tomu, aby se tohoto zasedání účastnil a aby se při presenci prokázal těmito akciemi účastnice, a že na tomto zasedání byla mimo jiné schválena změna obsazení představenstva a dozorčí rady, přičemž došlo, mimo jiné, i k odvolání navrhovatele z funkce předsedy dozorčí rady. Navrhovatel podal trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z krádeže jeho 50 kusů akcií účastnice, jakož i trestní oznámení na svého věřitele, [Anonymizováno], pro podezření ze spáchání zločinu vydírání, přičemž v případě prvního trestního oznámení byl navrhovatel odkázán na toto soudní řízení, neboť bez určení, zda byl vlastníkem oněch akcií účastnice, nelze jejich krádež vyšetřovat, a v případě druhého trestního oznámení byl případ odložen, neboť nebyly zjištěny okolnosti, které by nasvědčovaly spáchání takového zločinu.

5. Podle soudu prvního stupně na základě provedených důkazů se postupně vyprofilovaly dvě varianty, mezi nimiž se musel rozhodnout. První varianta se opírá o smlouvu o převodu akcií účastnice z 23. dubna 2012 a toho, že jedinou akcionářkou účastnice se stala [Anonymizováno]. Druhá varianta potom vychází ze smlouvy o převodu akcií účastnice ze 4. května 2012 a toho, že akcionářem účastnice se stal vedle [Anonymizováno] i navrhovatel. Při rozhodování mezi oběma variantami soud znovu posoudil všechny provedené důkazy, a to jak každý jednotlivě, tak i všechny ve vzájemných souvislostech a přiklonil se k první variantě, neboť ve prospěch této varianty svědčí víc důkazů, které nebyly navázány na žádného z účastníků řízení, a to zejména svědecká výpověď [Anonymizováno] a usnesení o odložení případu zločinu vydírání spolu s usnesením o odmítnutí stížností. U těchto důkazů totiž nebylo možno ani sebeméně pochybovat o jejich věrohodnosti, tedy, že by mohly zištně stranit některé z obou předestřených variant. Ve světle těchto závěrů shledal soud prvního stupně účastnickou výpověď navrhovatele jako nevěrohodnou, a to z důvodu, že v průběhu jak trestního, tak u zdejšího soudu vedeného řízení měnil svá tvrzení ohledně nabytí akcií, podobu akcie byl schopen popsat až poté, co její kopie byla založena do spisu. Cenu, za jakou akcie nabyl, si nepamatoval. Nespecifikoval ani číselnou řadu akcií, které by měl vlastnit. Tak zásadní skutečnost jako je údajná účast svědka [Anonymizováno] při převzetí akcií uvedl teprve po třech letech. Navíc v průběhu tohoto řízení nezpochybňoval držbu 100% akcií [Anonymizováno] od [Anonymizováno]. Účastnickou výpověď [Anonymizováno] soud naopak shledal jako věrohodnou, neboť byla v souladu s výše uvedenými důkazy, o jejichž věrohodnosti „neměl a ani nemohl mít pochybnost“, jakož i s dalšími důkazy, které podporovaly tuto variantu, tj. zejména doklady o zaplacení kupní ceny za akcie účastnice [Anonymizováno] [Anonymizováno], informativními e-maily [Anonymizováno] o přípravách zasedání valné hromady a rozpisy poskytnutých právních služeb, které si advokátní kancelář [Anonymizováno]., sdružení advokátů vyúčtovalo. Pokud se týká některých dalších provedených důkazů, a to svědeckých výpovědí [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], pak tyto důkazy dle soudu neprokazovaly skutečnost, že navrhovatel byl akcionářem účastnice, nýbrž jen skutečnost, že jim někdo, zpravidla sám navrhovatel, řekl, resp. že se tito svědkové na základě chování navrhovatele domnívali, že navrhovatel je akcionářem účastnice. Skutečnost, že navrhovatel byl akcionářem účastnice, tedy prokazují pouze zprostředkovaně. Při hodnocení těchto svědeckých výpovědí přihlédl soud i k tomu, jaký mají svědkové vztah k účastníkům řízení. Navíc z jejich výpovědí vyplývalo, že jejich svědecké výpovědi se vztahují k jiné společnosti, ve které byli společníky navrhovatel, [Anonymizováno] a její manžel, což mimo jiné dokládá i výpověď svědka [Anonymizováno], který odkazoval na časový údaj s účastnicí nesouvisející. Pokud se týká provedených listinných důkazů, které nasvědčovaly druhé variantě, a to smlouva o převodu akcií ze 4. května 2012, pozvánka na zasedání valné hromady datovaná 20. března 2012, ve které byl jako dosavadní akcionář označen [Anonymizováno], a notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno] sepsaný 2. května 2012 jménem [Anonymizováno], notářky v [Anonymizováno], potom i tyto důkazy soud shledal jako důkazy neprokazující navrhovatelem tvrzené skutečnosti, a které při jejich hodnocení v jejich jednotlivostech a vzájemných souvislostech se ukazují zcela v rozporu s důkazy, o jejichž věrohodnosti soud neměl a ani nemohl mít pochybnost. K tomu soud ještě poznamenal, že skutečnost, že zasedání valné hromady účastnice konaného 2. května 2012 se účastnili [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kteří se prezentovali jako akcionáři, mohla ve světle ostatních provedených důkazů spíše svědčit o tom, že účastnice měla jediného akcionáře, který se však nechtěl na žádném ze zasedání valné hromady účastnice prezentovat jako jediný akcionář účastnice, neboť by mu vznikla povinnost nechat se jako jediný akcionář zapsat do obchodního rejstříku. Taková praxe je zdejšímu soudu známa z jeho dosavadní činnosti.

6. Soud prvního stupně na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že navrhovatelem tvrzený rozpor všech usnesení přijatých na zasedání valné hromady účastnice konaném 25. června 2013 se zákonem a se stanovami účastnice není dán, protože v řízení nebylo prokázáno, že navrhovatel byl v době konání tohoto zasedání akcionářem účastnice a že měl tudíž právo být na toto zasedání řádně a včas pozván, jakož i právo se tohoto zasedání účastnit; nebylo tudíž ani prokázáno, že tohoto zasedání se neúčastnili všichni akcionáři. Jak bylo zjištěno, účastnice rozdělila základní kapitál do celkem 100 kusů listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 10 000 Kč, přičemž podle § 17 odst. 1 zák. o cen. pap. ve spojení s § 3 odst. 2 zák. o cen. pap., jakož i ve spojení s §§ 18 odst. 1 a 19 odst. 1 a contrario zák. o cen. pap. platí, že vlastnické právo k listinné akcii na majitele se převádí jejím prostým předáním, neboť se jedná o cenný papír na doručitele. V řízení přitom nebylo nijak prokázáno, že by 50 kusů akcií účastnice bylo předáno navrhovateli, přičemž nebylo-li prokázáno, že by bylo navrhovateli předáno 50 kusů akcií účastnice, nemohl se stát jejich vlastníkem, pročež se nemohl stát akcionářem účastnice. Soud prvního stupně proto uzavřel, že navrhovateli nesvědčilo právo podle § 181 odst. 1 obch. zák., resp. stanov účastnice účastnit se zasedání valné hromady, a že tudíž nemohlo být způsobem svolání a průběhem zasedání valné hromady konaného 25. června 2013 ani porušeno. Dále poznamenal, že ačkoliv navrhovatel tvrdil, že nabyl 20 kusů akcií účastnice od [Anonymizováno] a 30 kusů akcií účastnice od [Anonymizováno], tedy od osob odlišných od [Anonymizováno], který byl v průběhu tohoto řízení shledán jako původní jediný akcionář, nebylo soudem zkoumáno, zda navrhovatel nabyl ony akcie účastnice od nevlastníka v souladu s § 20 zák. o cen. pap., neboť pro tento způsob nabytí není splněn již první předpoklad, a to samotné nabytí těchto akcií navrhovatelem. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno samotné nabytí 50 kusů akcií účastnice navrhovatelem, tedy že navrhovatel tyto akcie od někoho převzal, a že se podle § 20 zák. o cen. pap. jedná o základní předpoklad pro to, aby mohlo být posouzeno, zda při takovém převzetí navrhovatel nabývá i vlastnické právo k těmto akciím, nezbylo soudu než uzavřít, že k posouzení otázky, zda navrhovatel nabyl vlastnické právo k 50 kusům akcií účastnice podle § 20 zák. o cen. pap., není dán žádný důvod, když navrhovatel v řízení převzetí akcií ani samotnou jejich držbu ničím neprokázal a tato ani nevyplynula z provedených důkazů. Pokud nabytí akcií a samotná jejich držba nebyla v řízení prokázána, pak soud nemohl posuzovat, zda byla v dobré víře či nikoli. Návrh navrhovatele na určení neplatnosti všech usnesení valné hromady přijatých na zasedání konaném 25. června 2013 je nutno dle soudu zamítnout jak tehdy, pokud by se tohoto určení neplatnosti domáhal coby akcionář účastnice, tak i tehdy, pokud by se tohoto určení neplatnosti domáhal jako odvolaný člen dozorčí rady účastnice. V prvně uvedeném případě je nutno jej zamítnout z důvodu, že navrhovatel není oprávněn podat tento návrh coby akcionář, neboť nebylo prokázáno, že by navrhovatel nabyl akcie účastnice, a že by se tak stal akcionářem účastnice. Návrh je nutno zamítnout i ve druhém uvedeném případě, tedy pokud by navrhovatel podal svůj návrh z pozice člena dozorčí rady, neboť v průběhu řízení nebylo zjištěno, že by napadená usnesení, jakož i celé zasedání valné hromady účastnice trpělo vadami uváděnými navrhovatelem, tedy, že by navrhovatel nebyl coby akcionář na toto zasedání pozván a když bylo uváděno, že se tohoto zasedání i přes jeho nepřítomnost účastní všichni akcionáři, a to z důvodu, že nebylo prokázáno, že by navrhovatel byl akcionářem společnosti a že tak byl oprávněn se tohoto zasedání valné hromady účastnice účastnit.

7. Proti oběma usnesením soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:

1) Soud prvního stupně měl primárně zkoumat, zda [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byli ke dni 4. 5. 2012 akcionáři společnosti, a pokud by dospěl k negativnímu závěru, měl zkoumat, zda navrhovatel nenabyl dané akcie od [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jako od nevlastníků ve smyslu § 20 ZCP.

2) Příklon soudu prvního stupně k „první variantě“ na základě provedených důkazů neodpovídá obsahu skutkových zjištění učiněných v dané věci. Poukazoval na jednotlivé důkazy a závěry z nich plynoucí. V této souvislosti akcentoval smlouvu o převodu akcií ze dne 4. 5. 2012 a notářský zápis coby veřejnou listinu o konání zasedání valné hromady účastnice ze dne 2. května 2012 a brojil proti aplikaci institutu advokátní mlčenlivosti v případě svědků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dovozujíc, že tito byli k 2. 5. 2012 akcionáři účastnice a nebylo prokázáno, že by v mezidobí od 2. do 4. 5. 2012 došlo k převodu akcií. V doplnění odvolání předložil stanovisko ČAK, odboru vnější a vnitřní legislativy ze dne 15. 2. 2018, z něhož dovozoval pochybení soudu prvního stupně nevyslechnutím obou advokátů, jež je pro objasnění věci maximálně důležité a navrhl jejich vyslechnutí v rámci jednání před odvolacím soudem. Brojil dále proti nerovnému postupu soudu, který svědka [Anonymizováno] nevyslechl, když se dostavil na soudní jednání, byť opožděně, resp. že neodročil jednání za účelem jeho výslechu.

8. Odvolatel navrhl, aby odvoláním napadená usnesení soudu prvního stupně byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce.

9. K odvolání se vyjádřila účastnice, podle níž soud prvního stupně dostatečně a správně zjistil skutkový stav a zhodnotil věc správně i po právní stránce. Akcentovala, že z provedených důkazů nemohou být jakékoliv pochybnosti o tom, že [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) byla v době konání napadené valné hromady účastnice jedinou akcionářkou a navrhovatel tudíž nebyl aktivně legitimován k podání návrhu, ale nelze dovodit ani jeho aktivní legitimaci z titulu předsedy dozorčí rady účastnice, neboť sdělením jeho odvolání, což sám navrhovatel učinil nesporným, mu zanikla i jeho funkce. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení č. j. 73 Cm 221/2013-205 potvrdil jako věcně správné.

10. Na to reagoval odvolatel, který se s těmito názory neztotožnil.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadená usnesení soudu prvního stupně a po provedeném jednání a doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

12. Právní poměry vzniklé přede dnem 1. 1. 2014 řídí se dosavadními právními předpisy (oddíl I § 3028 odst. 3 přechodných ustanovení zák.č. 89/2012 Sb. a § 775 zák.č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích), zde obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. Odvolací soud tedy věc posuzoval, vzhledem k datu konání napadené valné hromady, podle obchodního zákoníku.

13. Odvolací soud doplnil své dokazování o výslech dvou svědků účastnivších se právních úkonů (jednání) při převodu akcií předmětné společnosti na navrhovatele a [Anonymizováno], a to [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] odvolací soud zjistil, že v letech 2012 a 2013 zastupoval coby advokát jak [Anonymizováno], tak i [Anonymizováno], tak i jejího manžela pana [Anonymizováno], tak i společnost [Anonymizováno] Svědek dostal úkol od [Anonymizováno] coby zástupce - advokát, obstarat akciovou společnost. Svědek našel klienta, který takovouto akciovou společnost měl a úkol zněl získat jí bez odhalení vlastnické struktury. Za tím účelem on a [Anonymizováno] převzali akcie předmětné společnosti a činili úkony na valné hromadě z 2. 5. 2012. Podle svědka není už žádným tajemstvím, že tyto akcie pocházely od akcionáře [Anonymizováno]. V této souvislosti připravovali smlouvy o převodu těchto akcií. Účelem převodu akcií bylo nemít jen jednoho akcionáře společnosti, jenž by musel být zapsán do obchodního rejstříku a takto zviditelněn veřejnosti. V té době byli defacto tři ,,majitelé“ resp. obchodní partneři a kamarádi - pan [Anonymizováno], [Anonymizováno] a pan [Anonymizováno]. Podle svědka dohoda určitě nebyla, že společnost bude mít jen jediný akcionář. Svědek uvedl, že na smlouvě o převodu akcií z 4. 5. 2012 je jeho podpis, takový formát smlouvy v té době používali. Ohledně smlouvy o převodu akcií ze dne 23. 4. 2012 mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] svědkovi není jasné, proč by taková smlouva měla existovat. Nicméně je pravdou, že dávali klientům různé vzory různých možností, různých variant řešení. Logicky zde chybí mezičlánek. Dále svědek k této smlouvě uvedl, že mu není jasné, proč by to takto mělo být. K předání akcií jím paní [Anonymizováno] dne 16. 5. 2012 uvedl, že si na toto nepamatuje a není mu zřejmé proč by k něčemu takovému mělo dojít. Úkol byl jiný - aby společnost neměla jediného akcionáře, aby ho nemusela zapisovat. Poté co udělali všechny potřebné smlouvy, tyto odevzdali společnosti.

14. Ohledně předání akcií a s jakým pokynem ve vztahu k valné hromadě 2. 5. 201 svědek [Anonymizováno] uvedl, že akcie jim předal [Anonymizováno] a oni šli na valnou hromadu činit rozhodnutí, jež byla třeba v souvislosti s přechodem celé společnosti jiným majitelům. K dotazu, jak to, že vystupovali jako majitelé akcií ve smlouvě z 4. 5. 2012, uvedl, že takto zněl úkol. Akcie jim byly předány s tím, aby byly dále prodány. V téhle souvislosti svědek doplnil a zdůraznil, že on ani kolega advokát neplatili za tyto akcie, převzali peníze od klientů. Nevybaví si, zda pan [Anonymizováno] nebo paní [Anonymizováno] či oba mu dávali peníze, a tyto peníze předali [Anonymizováno] coby prodávajícímu, coby převodci akcií. K dotazu, zda byla uzavřena smlouva s ním či s kolegou někdy o úschově akcií svědek uvedl, že ne, nikdy taková smlouva uzavřena nebyla. K dotazu, kdy a jak předávali akcie jejich nabyvatelům svědek uvedl, že to si přesně nepamatuje. Myslí, že je přinesli do sídla společnosti, možná se tak dělo v kanceláři. K dotazu zda předávali akcie výlučně paní [Anonymizováno] či výlučně panu [Anonymizováno] nebo více osobám svědek uvedl, že se domnívá, že vždy byli u jednání všichni tři, tzn. [Anonymizováno], pan [Anonymizováno] a pan [Anonymizováno].

15. Svědek [Anonymizováno] dále k dotazu, zda 100ks akcií bylo převáděno na základě písemné smlouvy z 23. 4. 2012 nevěděl, toto si nepamatoval. K dotazu jaká byla vůle [Anonymizováno] ohledně předmětné společnosti resp. jejích akcií svědek uvedl, že se chtěl zbavit akciové společnosti, [Anonymizováno] přivedli oni, resp. on je oslovil s tímto svým přáním, požadavkem a nikoli, že by paní [Anonymizováno] s ním již přišla dohodnuta. O tom, nic neví. K dotazu, kdy byly předány přesně akcie, uvedl, že si to již nepamatuje. K dotazu, že pokud vystupovali na valné hromadě 2. 5. 2012 jako akcionáři, proč za toto fakturovali, jako za právní služby uvádí, že v určitém smyslu to byla právní služba, tak proto, takto to pojímali. K dotazu kdo a jakou částku kdy za akcie zaplatil, uvedl, že si přesně nepamatuje. K dotazu - pokud jste vystupovali na valné hromadě jako akcionáři, kdy a za kolik jste tyto akcie nabyli a jak jste toto doložili notářce, jak jste doložili vlastnictví akcií, zněla odpověď svědka, že to už přesně nevím, byli jsme akcionáři společnosti. K dotazu jak jste doložili vlastnictví akcií notářce v rámci valné hromady z 2. 5. 2012, svědek uvedl, že předložili akcie, to podle něj postačuje. K dotazu, proč jste netrvali na tom, aby v rámci notářského zápisu bylo přesně zapsáno, který akcionář vlastní které akcie svědek uvedl, že to nebyla naše věc, ale věc notáře a pojetí tehdejšího notářského zápisu, jak toto je tam uvedeno. K dotazu, zda došlo k nějakému osobnímu kontaktu pana [Anonymizováno], pana [Anonymizováno] paní [Anonymizováno] svědek uvedl, že o tom nic neví, nepamatuje se, nic neví o tom, že by došlo, či že by nedošlo. Podle svědka byli tři kamarádi, potřebovali za určitým účelem akciovou společnost. Tuto následně získali, pak se zřejmě rozhádali. Takovéto prodeje akciových společností jsou běžné. Nevylučuje, že v rámci té realizace mohlo dojít k nějakým diskrepancím ohledně podílů nebo konkrétně převáděných akcií. Cílem bylo získání akciové společnosti a získat jí chtěly výše jmenované tři osoby míněno tedy navrhovatel, paní [Anonymizováno] a pan [Anonymizováno]. Poukazuje ještě na to, že kolega [Anonymizováno] byl v té době koncipientem a tudíž se toliko účastnil valné hromady 2. 5. 2012 a převzal akcie, jinak vlastně tuto kauzu neřešil.

16. Dále odvolací soud provedl výslech svědka [Anonymizováno], narozen [Anonymizováno]. Ten na následující dotazy uvedl: Měl jste někdy fyzicky akcie předmětné společnosti v ruce, otázka? Odpověď: Asi ano. 2. Víte kdo je [Anonymizováno]? Odpověď: Nikoli. 3. Podepsal jste smlouvu o prodeji akcií předmětné společnosti? Odpověď: Ano, ovšem okolnosti toho si nepamatuji, byl jsem tehdy začínající koncipient. Je možné, že jsem smlouvu o prodeji akcií podepsal. Upřesňuji odpověď. Nevím o jaké smlouvě se bavíme. Ke smlouvě o převodu akcií ze dne 23. 4. 2012 mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] svědek uvedl, že tato smlouva mu nic neříká, nezná ji, ke smlouvě ze dne 4. 5. 2012, kde je uveden jako jeden z převodců předmětných akcií společnosti [Anonymizováno] uvádí, že podpis je zřejmě s největší pravděpodobností jeho, ale nepamatuje se na bližší okolnosti uzavírání této smlouvy. Vyslovil domněnku, že se jednalo o přípravu obchodní společnosti pro klienta, tedy pro ,,prodej“ společnosti akciové novým akcionářům, což tehdy jako koncipient v tomto spolupracoval a pomáhal [Anonymizováno]. K dotazu, zda svědek ví, kdo akcie předával z té smlouvy ze dne 4. 5. 2012 tento sdělil, že nikoli, že si nepamatuje, a dále že neví, proč byla účast na valné hromadě fakturována coby právní služby ani zda pro fakturaci zpracovával podklady.

17. Odvolací soud vyšel z důkazů provedených soudem prvního stupně, přičemž prakticky akceptoval jeho skutková zjištění. Soud prvního stupně sám uvedl, že na základě „zjištěných skutkových závěrů“ se „vyprofilovaly dvě varianty“, přičemž on sám se přiklonil k variantě první opírající se o smlouvu o prodeji akcií mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), pročež jedinou akcionářkou společnosti se stala [Anonymizováno]. Oproti tomu druhá varianta vycházející ze smlouvy o převodu akcií předmětné společnosti ze dne 4. 5. 2012 a toho, že akcionářem se stal vedle [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) též [Anonymizováno] - navrhovatel, se soudu prvního stupně nejevila správnou. První varianta vycházela z více důkazů nenavázaných na některého z účastníků řízení. Odvolací soud doplnil dokazování o svědecké výpovědi výše uvedených svědků, přičemž tyto výpovědi, ve spojení s důkazy již provedenými soudem prvního stupně, teprve objasnily logiku celé věci. Objasnily především logiku toho, že existují dvě smlouvy o převodu jedněch a těchže akcií předmětné společnosti, přičemž ani ohledně jedné z nich nebylo účastníky této smlouvy popřeno, že by ji podepsali. [Anonymizováno] sice uvedla, že smlouvu nemohla dne 4. 5. 2012 podepsat, neboť byla v tuto dobu v zahraničí (co bylo prokázáno a odvolací soud nemá důvodu tomu nevěřit), leč neuvedla, že by podpis na smlouvě nebyl její. Její argumentace ohledně toho, že sice nezpochybňuje svůj podpis na uvedené smlouvě, leč že si není vědoma, že by ji podepsala, že se s ní seznámila až v rámci trestního řízení, neboť [Anonymizováno] jí dával podepsat různé dokumenty se nejeví jako věrohodná v souvislosti se svědeckou výpovědí [Anonymizováno], jenž je osobou na věci nezaujatou, na rozdíl od účastnice [Anonymizováno], jakož i ve vztahu k ostatním důkazům. Z notářského zápisu sepsaného zástupkyní notářky [Anonymizováno] dne 2. 5. 2012 č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] vyplývá, že jedinými akcionáři předmětné akciové společnosti byli k tomuto dni [Anonymizováno] - 30 kusů akcií, a [Anonymizováno] - 70 akcií. Jmenovaný zápis z předmětné valné hromady je veřejnou listinou potvrzující nejenom konání mimořádné valné hromady předmětné společnosti dne 2. 5. 2012, leč i to, že jmenované osoby byly v té době akcionáři, ledaže by byl prokázán opak. Ten podle odvolacího soudu prokázán nebyl, protože byla-li dne 23. dubna 2012 podepsána mezi [Anonymizováno] jako jediným akcionářem předmětné společnosti a [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) coby nabyvatelkou 100% akcií, neznamená to v žádném případě, že by ke dni 2. 5. 2012 nemohli být akcionáři společnosti výše jmenovaní dva advokáti. Naopak, tato skutečnost je potvrzena veřejnou listinou a její nepravost či nepravdivost prokázána nebyla. Odvolací soud dále vyšel z smlouvy o převodu akcií uzavřené dne 4. 5. 2012 mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] coby prodávajícími, a [Anonymizováno] a [Anonymizováno] coby kupujícími, a to každý z nich 50 akcií. Jak shora uvedeno, podpis na této smlouvě zpochybněn nebyl, a to ani jedním z jejích účastníků.

18. Další zásadní skutečností je předání převáděných akcií. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) uvedla ve své výpovědi, že akcie převzala dne 16. května 2012 od [Anonymizováno], což ten při svém svědeckém výslechu nepotvrdil. Mailová korespondence [Anonymizováno] s [Anonymizováno] ze dne 27. 4. 2012 a 10. 5. 2012 svědčí též o tom, že k předání akcií došlo na základě smlouvy ze dne 4. 5. 2012 nejdéle dne 9. 5. 2012 [Anonymizováno], když ten [Anonymizováno] dne 10. 5. 2012 sděluje, že „bude potřeba na osobní schůzce dořešit dokumentaci k akciím (podpis předávacího protokolu a já Vám odevzdám potvrzení o zaplacení a smlouvu), což by zjevně nepsal, kdyby mělo dojít k předání akcií až dne 16. 5. 2012. V mailu ze dne 27. 4. 2012 sděluje [Anonymizováno], že „podpis smlouvy o převodu akcií a předání akcií proběhlo v pořádku“, což opět svědčí tomu, že akcie jí nebyly předány až dne 16. 5. 2012 resp. že jí takto nebylo předáno 100% akcií, ale svědčí tomu, že nabyl akcie on s [Anonymizováno]. Ostatně ani [Anonymizováno] toto ve své výpovědi nepopřela. Pakliže akcie následně [Anonymizováno] a [Anonymizováno] převedli na [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dne 4. 5. 2012, pak se jednalo o z hlediska vlastnictví akcií předmětné společnosti poslední prokázaný převod. Z tohoto pohledu lze [Anonymizováno] - navrhovatele, považovat za akcionáře předmětné obchodní společnosti. Logiku více převodům akcií dává právě až v odvolacím řízení provedený výslech [Anonymizováno], osoby bez vztahu k účastníkům řízení resp. zastupující dříve všechny tyto účastníky, jenž uvedl, že cílem převodů bylo, aby společnost nikdy neměla jediného akcionáře, jenž by musel být zapsán do obchodního rejstříku. Dále pak uvedl, že vztahy mezi [Anonymizováno], [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) a jejím manželem, kteréžto byly původně tři osoby, jež chtěly podnikat prostřednictvím společnosti [Anonymizováno], se ochladily resp. tito se rozhádali. Logiku „posledního“ převodu smlouvou ze dne 4. 5. 2012 dává též (kromě jmenovaných skutečností a důkazů, především výše uvedeného notářského zápisu) i trestní oznámení navrhovatele podané již dne 12. srpna 2013 na neznámého pachatele v souvislosti se zcizením jeho 50ti kusů akcií předmětné akciové společnosti, kteréžto nabyl od [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (viz. trestní oznámení ze dne 12. 8. 2013). Logicky tak učinil poté, co zjistil, že nebyl pozván na valnou hromadu konanou dne 25. 6. 2013, spoléhaje se původně na to, že své akcie má v trezoru předmětné akciové společnosti, k němuž ovšem již nebyl připuštěn.

19. Odvolací soud ke smlouvě o převodu akcií ze dne 4. 5. 2012 dále uvádí, že ohledně podpisu [Anonymizováno] lze mít za to, že jde o její podpis. Smlouvu nepodepsala dne 4. 5. 2012, když v tuto dobu nebyla v ČR. To ovšem není podstatné pro nabytí akcií [Anonymizováno], jenž nezpochybnil ani podpis smlouvy ani jeho datum, o ostatní důkazy o něm svědčí též resp. ani důkazy další účastnice nesvědčí o opaku. Potud i kdyby resp. i když [Anonymizováno] smlouvu nepodepsala v uvedený den, nemá to vliv na nabytí akcií [Anonymizováno]. To bylo potvrzeno svědkem [Anonymizováno], podle něhož akcie byly předány „všem třem“, tedy [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. O tom svědčí též výše jmenovaná e-mailová korespondence mezi příjemkyní [Anonymizováno] a odesílatelem [Anonymizováno]. Převod akcií coby cenných papírů odpovídal ust. § § 17 odst. 1 a 20 z.c.p.

20. Pokud jde o důkazy navržené další účastnicí a provedené soudem prvního stupně, pak kromě tvrzení [Anonymizováno] o tom, že její bylo 100% akcií, žádný z vyslechnutých svědků (soudem prvního stupně) neuvedl skutečnosti v přímém vztahu k nabytí či nenabytí akcií navrhovatelem, leč jen k tomu, jak následně bylo jednání [Anonymizováno] resp. v rámci společnosti, v níž se ona prohlašovala jedinou akcionářkou. To však nevyvrací výše či níže uvedené ohledně nabytí akcií navrhovatelem. Ostatně jeví se též zřejmé, že po roztržce manželů [Anonymizováno] s navrhovatelem počali oni tvrdit, že akcionářem není, že jedinou akcionářkou je [Anonymizováno], pročež mu neumožnili přístup „do firmy“ resp. k trezoru, v němž akcie byly či měly být.

21. Jak odvolací soud výše uvedl, nejsou jeho skutkové závěry nijak v rozporu s provedeným dokazováním soudem prvního stupně ani s jeho skutkovými závěry, kromě výpovědi [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), když z hlediska nabytí akcií [Anonymizováno] není s tímto v rozporu ani to, že akcie mohly být předtím smlouvou převáděny z [Anonymizováno] na [Anonymizováno]. Z provedeného dokazování nelze již přesně rekonstruovat následný „oběh“ akcií, je však zřejmé, že převod akcií na [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byl míněn vážně potud, že cílem bylo, aby oni vykonávali na valné hromadě akcionářská práva, aby společnost neměla jediného akcionáře resp. aby akcionářská struktura zůstala utajena. Znovu je však třeba zdůraznit, že prokázáno bylo jednoznačně, resp. nebylo nijak vyvráceno, že dne 2. 5. 2012 byli akcionáři [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a potud je logické a odpovídající důkazům, že tito převedli celkem 50 kusů akcií na navrhovatele. Akcie mu byly předány, ne později než 9. 5. 2012. Stal se tak 50% akcionářem předmětné společnosti. Konala-li se tedy dne 25. 6. 2013 valná hromada bez toho, mu bylo její konání oznámeno zákonným způsobem a způsobem určeným stanovami - oznámeno mu vůbec nebylo, pak bylo porušeno jedno z jeho základních akcionářských práv (§ 181 odst. 1 obch.zák.). To, že s navrhovatelem nebylo jednáno jako s akcionářem bylo ostatně prokázáno i notářským zápisem sepsaným dne 25. 6. 2013 notářkou v Praze [Anonymizováno] pod [Anonymizováno], [Anonymizováno] o konání valné hromady předmětné akciové společnosti, v rámci nějž je jako akcionář s 66 kusy akcií uveden [Anonymizováno] a s 34 kusy akcií [Anonymizováno]. V daném případě tak byly naplněny podmínky ust. § 183 ve spojení s § 131 obch.zák., když usnesení valné hromady konané dne 25. 6. 2013 byla v rozporu se zákonem a stanovami společnosti, protože navrhovateli - 50% akcionáři nebylo konání valné hromady vůbec oznámeno, tím spíše mu nebyla na valné hromadě umožněna účast a realizace jeho akcionářských práv k jejím rozhodnutím se vážícím.

22. Na základě výše uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil ve výroku I. tak, že usnesení valné hromady obchodní společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] ze dne 25. června 2013 jsou neplatná.

23. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2017 č. j. 73 Cm 221/2013-222 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2017 č. j. 73 Cm 221/2013-205 se ve výrocích II. - III. mění z následujících důvodů.

24. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému navrhovateli. Další účastnice je tudíž povinna nahradit náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně navrhovateli. Ty sestávají z odměny advokáta za tyto úkony právní služby - převzetí a příprava zastoupení z 10. 7. 2013 (1x), návrh ve věci samé z 12. 8. 2013 (1x), účast na jednání dne 27. 11. 2013 (1x), účast na jednání 10. 1. 2014 (2x), účast na jednání dne 19. 2. 2014 (2x), o návrh z 9. 4. 2014 (1x), účast na jednání dne 19. 7. 2016 (1x), vyjádření z 27. 9. 2016 (1x), účast na jednání dne 27. 10. 2016 (2x), replika k vyjádření opatrovnice z 22. 11. 2016 (1x), účast na jednání dne 24. 11. 2016 (1x), účast na jednání dne 22. 12. 2016 (2x), účast na jednání dne 14. 2. 2017 (1x), účast na jednání dne 16. 2. 2017 (1x, nikoliv 1/2 úkonu, jak požadoval navrhovatel, neboť nedošlo jen k vyhlášení rozhodnutí), celkem tedy 18 úkonů právní služby, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 4, písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“) náleží odměna ve výši 3 100 Kč. Dále je třeba přičíst paušální náhradu hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) ke každému úkonu právní služby, tedy celkem 5 400 Kč (18 x 300 Kč). Přičíst je třeba ještě náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 12 852 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za návrh na zahájení řízení. Celkem činí náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně 76 052 Kč, jež je další účastnice povinna uhradit k rukám advokáta coby zástupce navrhovatele (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

25. Náhrada účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.) náleží úspěšnému odvolateli. Další účastnice je tudíž povinna nahradit odvolateli náhradu jeho účelně vynaložených nákladů řízení před odvolacím soudem. Ty sestávají z odměny advokáta za tyto úkony právní služby - odvolání ze dne 31. 3. 2017 (1x), žádost o osvobození od soudního poplatku za odvolání z 18. 4. 2017 (1/2x), replika z 16. 8. 2017 (1x), účast na jednání před odvolacím soudem dne 8. 10. 2020 (2x), vyhlášení rozhodnutí dne 9. 10. 2020 (1/2x), celkem 15 500 Kč, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 4, písm. c) vyhlášky náleží odměna ve výši 3 100 Kč. Dále je třeba přičíst paušální náhradu hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) ke každému úkonu právní služby, tedy celkem 1 800 Kč (6 x 300 Kč). Přičíst je třeba ještě náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 3 633 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem činí náhrada nákladů řízení před odvolacím soudem 20 933 Kč, jež je další účastnice povinna uhradit k rukám advokáta coby zástupce navrhovatele - odvolatele (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

26. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.

27. Soudem ustanovená opatrovnice učinila při zastupování účastnice před soudem prvního stupně tyto úkony právní služby - převzetí a příprava zastoupení dne 16. 8. 2016 (1x), vyjádření ze dne 25. 10. 2016 (1x), účast na jednání dne 27. 10. 2016 (2x), účast na jednání dne 24. 11. 2016 (1x), účast na jednání dne 22. 12. 2016 (2x), účast na jednání dne 14. 2. 2017 (1x), závěrečný návrh z 15. 2. 2017 (1x), účast na jednání dne 16. 2. 2017 (1x), celkem tedy 10 úkonů právní služby, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 4, písm. c) vyhlášky jí náleží odměna ve výši 3 100 Kč. Tuto odměnu 31 000 Kč je třeba ještě snížit o 20% dle 12a odst. 1 vyhlášky, na částku 24 800 Kč. Dále je třeba přičíst paušální náhradu hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) ke každému úkonu právní služby, tedy celkem 3 000 Kč (10 x 300Kč). Přičíst je třeba ještě náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 5 838 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem činí její odměna a náhrada hotových výdajů, včetně náhrady daně z přidané hodnoty, za řízení před soudem prvního stupně částku 33 638 Kč, jež jí bude zaplacena Městským soudem v Praze. Tuto částku za zastupování opatrovnicí před soudem prvního stupně je ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. další účastnice povinna uhradit České republice na účet soudu prvního stupně.

28. Soudem ustanovená opatrovnice učinila při zastupování účastnice před odvolacím soudem tyto úkony právní služby - vyjádření k odvolání z 18. 7. 2017 (1x), účast na jednání před odvolacím soudem dne 8. 10. 2020 (2x), celkem za 3 úkony právní služby, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 4, písm. c) vyhlášky jí náleží odměna ve výši 3 100 Kč. Tuto odměnu v celkové výši 9 300 Kč je třeba ještě snížit o 20% dle 12a odst. 1 vyhlášky, na částku 7 440 Kč. Dále je třeba přičíst paušální náhradu hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) ke každému úkonu právní služby, tedy celkem 900 Kč (3 x 300 Kč). Přičíst je třeba ještě náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1 751,40 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem činí její odměna a náhrada hotových výdajů, včetně náhrady daně z přidané hodnoty, za řízení před odvolacím soudem částku 10 091,40 Kč, jež jí bude zaplacena Městským soudem v Praze. Tuto částku za zastupování opatrovnicí před soudem odvolacím je ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. další účastnice povinna uhradit České republice na účet soudu prvního stupně.