o uložení povinnosti poskytnout informace, o odvolání žalované do rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2023, č. j. 67 Cm 11/2023-36,

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2023 se žalobkyně vůči žalované domáhala poskytnutí informace ohledně zahájeného soudního řízení před Městským soudem v Praze, v němž společnost [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované], sídlem [Adresa žalované], vystupuje na straně žalované spolu s jednatelem [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], [Anonymizováno], a to zejména přípisy, které žalovaná od soudu obdržela, a podání, která vůči soudu učinila, s výjimkou těch informací obsažených v těchto zprávách, jejichž zveřejnění by zasáhlo osobnostní práva [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], [Anonymizováno].

2. V žalobě žalobkyně uvedla, že při valné hromadě žalované konané dne 29. 5. 2023 vznesla žádost o informace ohledně soudního řízení, v němž má údajně žalovaná vystupovat též na straně žalované. Jednatel žalované odmítl o tomto soudním řízení cokoliv bližšího sdělit. Uvedený požadavek na poskytnutí informace, jakož i odmítnutí ji poskytnout, jsou zaznamenány v zápisu z předmětné valné hromady. Žalobkyně je toho názoru, že odmítnutí poskytnout jí požadované informace ze strany žalované není oprávněné, k čemuž obsáhle argumentuje.

3. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. žalobě v celém rozsahu vyhověl. Ve výroku II. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 570 Kč.

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že:

- Žalobkyně je společnicí žalované, [Anonymizováno] je společníkem a jednatelem žalované.

- U Městského soudu v Praze je pod sp. zn. 77 Cm 28/2021 veden spor žalobců – dvou fyzických osob – proti žalovaným – [Anonymizováno] a žalované – a to o určení vlastnického práva k podílu; věc byla nepravomocně rozhodnuta rozsudkem ze dne 28. 2. 2023.

- V e-mailové zprávě ze dne 5. 8. 2021 sdělil jednatel žalované [Anonymizováno] žalobkyni na její dotaz, že pan [Anonymizováno] podal u zdejšího soudu žalobu na určení práva [tituly před jménem] [Anonymizováno] k podílu v žalované k okamžiku její smrti dne [Anonymizováno]. Jednatel není schopen odhadnout, jaké dopady může tato žaloba na společnost mít ani v jakém časovém horizontu bude žádost řešena.

- Dopisem ze dne 18. 4. 2023 navrhl jednatel žalované přijmout usnesení mimo zasedání valné hromady. Kromě jiného uvedl, že obdržel již druhý dopis od žalobkyně a se stejným požadavkem se na něj obrátila i paní Vachudá. Je nucen o těchto návrzích nechat hlasovat, přičemž současně uvedl, že soudní řízení dosud není formálně uzavřeno ani u soudu první instance, a má za to, že je protiprávní, aby byla prováděna transformace, dokud není řízení pravomocně skončeno.

- Na valné hromadě žalované konané dne 29. 5. 2023 vznesl zástupce žalobkyně žádost o poskytnutí informací o probíhajícím soudním řízení, ve kterém má společnost vystupovat na straně žalované. Jednatel žalované uvedl, že společnost je zde účastníkem pouze z důvodu, že v případě úspěchu žalobce je povinna uvést do souladu se skutečností zápis v obchodním rejstříku. Jednatel není povinen sdělit společníkům detaily tohoto sporu, neboť se jedná o spor soukromé povahy, který obsahuje řadu (byť neopodstatněných a neprokázaných) nařčení vůči němu jako soukromé osobě. Má tedy za to, že převažuje jeho zájem na ochranu soukromí před zájmem společníků.

- Dne 26. 6. 2023 zástupce žalobkyně sdělil žalované, že žalobkyně nesouhlasí s argumentací vznesenou na valné hromadě a má za to, že by jí požadované informace poskytnuty být měly. Sdělení, že jde pouze o soukromou věc jednatele, není odůvodněno ani vysvětleno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k poskytnutí požadovaných informací do sedmi dnů, přičemž jde současně o předžalobní výzvu.

- Dne 11. 7. 2023 zástupce žalované sdělil žalobkyni, že na základě žádosti byly informace o soudním sporu na valné hromadě poskytnuty. Pokud jde o vytýkaný nedostatečný rozsah, namítá, že spor se týká pouze jednatele jako soukromé osoby.

5. Soud dále konstatoval, že z ostatních provedených důkazů nic podstatného pro rozhodnutí o věci samé nezjistil. Nevyhověl pouze návrhu na doplnění dokazování k otázce vzájemné komunikace stran a k otázce, zda byla žalobkyně navržena jako svědek v předmětném řízení. Jiné návrhy na doplnění dokazování účastníci neměli.

6. Na zjištění skutkový stav soud aplikoval § 155 a § 156 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „ZOK“].

7. Soud vzal za prokázáno, že o poskytnutí požadovaných informací žalobkyně jako společník před podáním žaloby žádala žalovanou na valné hromadě dne 29. 5. 2023 a žalovaná je dosud neposkytla, neboť má za to, že krom již poskytnutých informací nemá žalobkyně na další informace právo. Žalobkyně podala návrh podle § 156 odst. 2 ZOK v rámci stanovené prekluzivní lhůty včas, tj. dne 29. 6. 2023. U Městského soudu v Praze probíhá řízení o určení vlastnického práva k podílu v žalované, přičemž účastníkem tohoto sporu na straně žalované je jednak žalovaná společnost, jednak jednatelem [Anonymizováno]. Jestliže je žalovaná účastnicí předmětného sporu, zcela nepochybně je informace o daném soudním řízení informací o společnosti, neboť spor se společnosti dotýká, společnost je účastníkem řízení a mimo jiné ji může být uložena povinnost k náhradě nákladů řízení jinému účastníkovi řízení. Není rozhodné, zda žalovaná se svou účastí v řízení souhlasí či nikoliv. Účelem institutu poskytnutí informací je zajistit společníku efektivní možnost kontroly jeho podílu ve společnosti včetně jeho hodnoty. Pakliže společník žádá o poskytnutí informací o soudním řízení, jehož je společnost účastníkem, má právo na poskytnutí informací o tomto sporu. Projednání předmětného sporu může být přítomna veřejnost, rozsudek je vyhlašován veřejně, každý může požádat soud o poskytnutí předmětného rozsudku podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), byť v anonymizované podobě. Soudní řízení tedy není „neveřejné“ či „utajené“, ale je tomu právě naopak, neboť o předmětném řízení může být do značné míry informován každý, kdo o to projeví zájem, když se může účastnit veřejných soudních jednání, může si vyslechnout rozsudek včetně odůvodnění, může získat (anonymizovaný) text soudních rozhodnutí vydaných ve věci (včetně nepravomocných). S ohledem na shora uvedené se jeví soudu jako neudržitelné, aby žalobkyni v pozici společnice byl odepřen přístup k informacím o soudním řízení, jehož se společnost účastní.

8. Poté soud uzavřel, že požadovaná informace o soudním řízení, jehož je společnost účastna, je informací o společnosti, na kterou má společnost ve smyslu § 155 ZOK právo. Žalobkyně se domáhala poskytnutí informací tak, že ji budou poskytnuty „přípisy, které žalovaná od soudu obdržela, a podání, které vůči soudu učinila“. Takový rozsah poskytnutých informací se jeví jako přiměřený, neboť žalobkyni jako společnici umožní učinit si obrázek o předmětném řízení, jehož je společnost účastna. Jedná se o „informace o společnosti“ a žalovaná je má k dispozici. Sama žalobkyně pak své žalobní žádání omezila tak, že informace budou poskytnuty „s výjimkou těch informací obsažených v těchto zprávách, jejichž zveřejnění by zasáhlo osobnostní práva [Anonymizováno]“. Zda je odpověď poskytovaná na podkladě tohoto rozsudku dostatečná či nikoliv, spadá do rámce posuzování ve vykonávacím řízení, v němž se žalobkyně poskytnutí informací může domáhat návrhem na výkon rozhodnutí postupem podle § 351 o. s. ř. a žalovaná, pokud bude mít za to, že poskytla informace v dostatečném rozsahu, se může bránit námitkou, že se žalobkyně domáhá vynucení povinnosti, která žalované nebyla uložena (podobně jako v případě, kdy je povinnému uložena povinnost poskytnout veškerou nezbytnou součinnost; k tomu srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2006, sp. zn. 29 Odo 371/2005, nebo ze dne 18. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 1600/2005). S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl. Nákladový výrok odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.

9. Do tohoto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná. Odvolací důvody podřadila pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a g) zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Namítla nepravdivost závěru soudu prvního stupně, že nebyly poskytnuty informace o sporu. Jednatel žalované společníky informoval při první příležitosti o samotném sporu. Již e-mailem ze dne 6. 8. 2021 zaslaným všem společníkům jednatel sděluje, že pan [Anonymizováno] podal mimo jiné i proti žalované žalobu. Následně pak i na valné hromadě konané dne 29. 5. 2023 doplnil svá tvrzení a vysvětlil, že žaloba se společnosti nemůže dotknout, že se jedná o zpochybnění dispozičního práva zemřelé [Anonymizováno] nakládat volně se svým podílem ve společnosti při převodu podílu na společníka [Anonymizováno]. Rozsah poskytnutých informací o sporu byl dokonce podroben diskusi společníků na valné hromadě. Jednatel pečlivě vysvětloval, že jediným důvodem, proč je žalována i společnost, je její případná povinnost provést zápis změn do obchodního rejstříku. Toto své tvrzení byl navíc jednatel připraven prokázat anonymizovaným zněním rozsudku, kde by odhalil pasáž týkající se společnosti, tj. kde soud zdůvodňuje pasivní věcnou legitimaci společnosti ve sporu. Není tak pravdivé tvrzení žalobkyně, že si tuto informaci nemohla nijak ověřit. Na základě shora uvedeného má žalovaná za to, že soud prvního stupně hodnotil věc po skutkové stránce nesprávně. Žalovaná totiž již žalobkyni poskytla informace o sporu, a to v rozsahu, v jakém se tento týká společnosti. Poskytovat odůvodnění a podání v rozsahu, v jakém se tyto informace dotýkají [Anonymizováno], by bylo zásahem do práv a soukromí společníka [Anonymizováno], který si přeje své soukromí (a dobrou pověst) ochránit před nepravdivými a urážlivými nařčeními žalobců činěnými po celou dobu řízení sp. zn. 77 Cm 28/2021. Soud prvního stupně věc zhodnotil nesprávně i po právní stránce. Právo na informace společníků podle § 155 ZOK se vztahuje pouze na „informace o společnosti“, nikoliv na informace o společnících, o jejich záležitostech a sporech. Primárním cílem je umožnit společníkům kontrolu a řízení v záležitostech týkajících se společnosti. Institut práva na informace se zde tedy nemůže aplikovat proto, že se spor společnosti netýká, jak bylo vysvětleno shora. Nejvyšší soud v rozhodnutích 27 Cdo 2708/2008 a 29 Cdo 2189/2012 jasně uvedl, že účelem institutu poskytnutí informací je kontrolovat řízení společnosti, tedy nikoliv kontrola osobních záležitostí ostatních společníků. Neobstojí ani argumentace soudu prvního stupně o svobodném přístupu k informacím. Lze souhlasit s tím, že žalobkyně si může podle sp. zn. vyžádat anonymizovaný rozsudek soudu prvního stupně. Žalobkyně však nepožadovala poskytnutí tohoto anonymizovaného rozsudku, ale veškerá podání ze spisu. V neposlední řadě je výrok rozsudku soudu prvního stupně neurčitým, neboť si má žalovaná zřejmě sama (podle své vlastní vůle) uvážit, které informace poskytne a které nikoliv. Soud prvního stupně odkázal na § 351 o. s. ř. a mutatis mutandis judikaturu Nejvyššího soudu. Výklad pojmu „nezbytná součinnost“ ale nijak nepomáhá v řešení otázky, jakým klíčem má být objektivně při výkonu rozsudku určeno, které informace jsou již zásahem do osobních práv společníka [Anonymizováno] a které mají být dle rozsudku vydány. Přesné vymezení povinnosti žalované je ale pro společnost klíčové, neboť ta se na jedné straně obává stížností ze strany společníka [Anonymizováno] pro porušení jeho soukromí, na straně druhé ale chce vyhovět pravomocnému rozhodnutí soudu. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a přiznal žalované vůči žalobkyni náhradu nákladů řízení, případně aby napadený rozsudek zrušil.

10. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované nesouhlasila z jejími odvolacími námitkami, podrobně k tomu argumentovala a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně pro jeho věcnou správnost potvrdil.

11. V doplňujícím podání ze dne 10. 12. 2024 žalovaná uvedla, že žalobkyně zahrnuje žalovanou dalšími žádostmi o informace. Žalobkyně přitom po celou dobu její přítomnosti ve společnosti od roku 2003 nikdy na valné hromadě nic nesporovala, ani se na nic nedoptávala. Teprve nyní, kdy se angažoval pan [Anonymizováno] a jal se prosadit transformaci do SVJ „právní cestou“, využívá žalobkyně a společnice s ní spojená [Anonymizováno] žádosti na poskytnutí informací jako nástroj šikany vedení společnosti. Do dnešního dne přitom žalobkyně neodpověděla jednateli, na co veškeré informace potřebuje a co se najednou tak drasticky změnilo, že urgentně pociťuje potřebu kontrolovat každý krůček jednatelů. Ode dne, kdy se žalobkyně dozvěděla, že jí nebude vyhověno v transformaci do SVJ, posílá společnosti jednu výzvu na poskytnutí informací za druhou a vytváří tak společnosti značné náklady na generování odpovědí na její rozsáhlé, technické dotazy anebo dotazy týkající se informací, které mají společníci znát z minulých valných hromad – tedy informace jim dávno dostupné. V dané věci jednatelé informace v dostatečném rozsahu již před podáním žaloby poskytli a cokoliv nad rámec by bylo porušením osobnostních práv jednatele [Anonymizováno], když se spor týká pouze jeho rodinných poměrů a poměrů zesnulé matky [Anonymizováno]. Žalobu je proto nutné jako bezdůvodnou a neoprávněnou zamítnout.

12. Podáním ze dne 21. 1. 2025 žalobkyně vedle svého vyjádření k podání žalované ze dne 10. 12. 2024 navrhla mimosoudní řešení sporu, které na jednání odvolacího soudu žalovaná odmítla.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

14. Podle § 155 ZOK společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

15. Podle § 156 ZOK (1) Jednatelé mohou poskytnutí informace podle § 155 zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud a) jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu, b) je požadovaná informace veřejně dostupná. (2) V případě sporu rozhodne na návrh společníka o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud; k právu uplatněnému po uplynutí 1 měsíce ode dne oznámení o odmítnutí poskytnutí informace se nepřihlíží. (3) Po dobu řízení podle odstavce 2 neběží promlčecí lhůta pro uplatnění práv, která jsou na požadovaných vysvětleních závislá.

16. Podle § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

17. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

18. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

19. Z důkazů níže označených, provedených v odvolacím řízení, zjistil odvolací soud tyto skutečnosti:

[Anonymizováno] coby jednatel žalované e-mailem ze dne 6. 8. 2021, jehož adresátem byla kromě jiných i žalobkyně, adresovaným všem společníkům, sdělil, že včera se na něho obrátila paní [Anonymizováno]. Její e-mail a připomínky k valné hromadě najdou společníci s jeho odpovědí v příloze. Na základě této skutečnosti změnil návrh rozhodnutí valné hromady a hlasovací formulář. V příloze e-mailu je uvedeno, že paní [Anonymizováno] níže nalezne odpovědi k jejím dotazům. Pod bodem 1 stojí, že pan [Anonymizováno] podal u Městského soudu v Praze žalobu na určení práva [tituly před jménem] [Anonymizováno] k podílu ve společnosti [právnická osoba], k okamžiku její smrti dne 6. 11. 2020. Jednatel žalované není schopen odhadnout, jaké dopady tato žaloba může na společnost mít a stejně tak nemůže odhadnout, v jakém časovém horizontu bude tato záležitost řešena (e-mail ze dne 6. 8. 2021 a příloha k němu). V listině označené jako Předmět: návrh na přijetí usnesení zasedání valné hromady, datované 18. 4. 2023 a vystavené [Anonymizováno] coby jednatelem žalované, adresovaném [Anonymizováno], sdělil [Anonymizováno] společníkům pod bodem 1, že soudní řízení (žaloba pana [Anonymizováno]) proti žalované není ani formálně uzavřené u první instance a bude pokračovat. Jednatel společnosti má za to, že je protiprávní, aby byla prováděna transformace, dokud nebude toto řízení zcela pravomocně skončené (návrh na přijetí usnesení mimo zasedání valné hromady ze dne 18. 4. 2023). Na valné hromadě společnosti konané dne 29. 5. 2023 byla v průběhu valné hromady ze strany právního zástupce společníka [Anonymizováno] a právního zástupce společníka [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vyslovena žádost o „poskytnutí informací o probíhajícím soudním řízení ve kterém má společnost vystupovat na straně žalované.“ Jednatel uvedl, že společnost je zde účastníkem pouze z toho důvodu, že je v případě úspěchu žalobce povinna uvést do souladu se skutečností zápis v obchodním rejstříku. Jednatel dále uvedl, že dle jeho názoru není povinen sdělit společníkům společnosti detaily tohoto sporu, neboť se jedná o spor soukromé povahy, který obsahuje řadu (byť zcela neopodstatněných a neprokázaných) nařčení vůči němu jako soukromé osobě. Má tedy za to, že zde převažuje zájem na ochranu jeho soukromí (a jeho rodinných záležitostí) před zájmem společníků být informováni o detailech jeho soukromého sporu, který se společností nijak nesouvisí. Rozsah práva společníků se nevztahuje na informace a záležitosti týkající se výlučně osobní povahy jednatele (zápis z jednání valné hromady společnosti konané dne 29. 5. 2023, datovaný 29. 5. 2023). V předžalobní výzvě ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. se zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokát, obrátil na zástupce žalované advokáta [Jméno advokáta B]. Uvedl, že nesouhlasí s argumenty společnosti vedoucími k odmítnutí poskytnout žalobkyni informace, které požadovala na valné hromadě konané dne 29. 5. 2023. Požádal žalovanou o poskytnutí veškerých informací ohledně probíhajícího soudního řízení, v němž je společnost na straně žalované, a to zejména pak informace ze soudního spisu, včetně všech podání žalobce i podání strany žalované, resp. společnosti, a to do sedmi dnů od dne obdržení tohoto přípisu k rukám právního zástupce společnice [Anonymizováno] (předžalobní výzva ze dne 26. 6. 2023). Na předžalobní výzvu reagovala společnost přípisem ze dne 11. 7. 2023. K tvrzenému nedostatečnému poskytnutí informací k probíhajícímu soudnímu sporu má za to, že se k tomuto již dostatečně vyjádřila právě ve zmiňovaném zápisu z valné hromady. Soudní spor, ve kterém společnost vystupuje jako účastník řízení, se skutečně týká jen a pouze [Anonymizováno] jako soukromé osoby (nikoliv jako jednatele) a se společností má společného jen to, že společnost je případně povinna promítnout zápis do obchodního rejstříku. Z uvedeného vyplývá, proč [Jméno žalobkyně] jako společnice společnosti nemá právo na poskytnutí informací v daném případě. Jedná se o spor týkající se osobních věcí [Anonymizováno] jako společníka společnosti (nikoliv jednatele). U jednatele společnosti je dána obava, že by ze strany paní [Anonymizováno] či paní [Anonymizováno] byly prostřednictvím práva na informace vytěžovány informace ke zneužití ve sporu protistranou. Má totiž informace, že paní [Anonymizováno] figuruje v soudním řízení jako klíčový svědek, minimálně tak může dojít k jejímu ovlivnění jako svědka (přípis žalované žalobkyni ze dne 11. 7. 2023).

20. Po zopakování dokazování, s přihlédnutím i ke skutkovému stavu zjištěného soudem prvního stupně, dospěl odvolací soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

21. Se závěry o aktivní věcné legitimaci navrhovatelky a včasném podání žaloby učiněnými soudem prvního stupně se odvolací soud ztotožnil.

22. Podle citovaného ustanovení § 155 ZOK má společník vůči společnosti na valné hromadě i mimo ni právo požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech, případně další práva na informace určená společenskou smlouvou. V řízení bylo prokázáno, že na valné hromadě společnosti konané dne 29. 5. 2023 požádala žalobkyně o „poskytnutí informací o probíhajícím soudním řízení ve kterém má společnost vystupovat na straně žalované“. Z obsahu žádosti o poskytnutí informací je však zcela zřejmé, že není jednoznačná, neboť žalobkyně v ní neuvedla, zda požaduje po žalované poskytnutí veškerých informací o probíhajícím soudním řízení, nebo o poskytnutí informací pouze některých, které však nejsou specifikovány. Pro tuto nejednoznačnost žádosti žalované o informace o probíhajícím soudním řízení, ve kterém má společnost vystupovat na straně žalované, se jedná o neurčité právní jednání, jehož obsah nelze zjistit ani výkladem, a proto k němu nelze přihlížet (§ 553 odst. 1, § 554 a § 555 odst. 1 o. z.). V předžalobní výzvě ze dne 26. 6. 2023 žalobkyně uvedla, že žádá o poskytnutí veškerých informací ohledně probíhajícího soudního řízení, v němž je společnost na straně žalované, a to zejména pak informace ze soudního spisu, včetně všech podání žalobce i podání strany žalované, resp. společnosti, a to do sedmi dnů ode dne obdržení tohoto přípisu. O tuto žádost o vysvětlení však žalobkyně svoji žalobu neopřela a navržený žalobní petit ani neodpovídá jejímu znění, právě tak jako obsahově neodpovídá ani žádosti o poskytnutí informací z valné hromady konané dne 29. 5. 2023.

23. V žalobě žalobkyně tvrdila, že žádost o vysvětlení vznesla na valné hromadě žalované konané dne 29. 5. 2023. Ke zdánlivosti (nicotnosti) právního jednání soud přihlíží z úřední povinnosti, vyjde-li zdánlivost v řízení najevo. Vzhledem k tomu, že žádost o informace žalobkyně vznesená na valné hromadě konané dne 29. 5. 2023 je pro svoji neurčitost zdánlivá, a tudíž k ní nelze přihlížet, a žádost o poskytnutí informací ve znění obsaženém v žalobním petitu nebyla v řízení tvrzena ani prokázána, je nutno žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

24. S ohledem na učiněný závěr se odvolací soud pro nadbytečnost nezabýval dalšími odvolacími námitkami žalované.

25. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl.

26. Pro úplnost odvolací soud dodává, že postupem podle ustanovení § 155 o. z. nelze obcházet ustanovení § 44 o. s. ř., dle kterého (1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy. (2) Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen. (3) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem. (4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro přehrávání záznamů, poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny. Toto speciální zákonné ustanovení k materiální úpravě § 155 ZOK slouží na ochranu osobních údajů účastníků řízení. Třetí osoby, tj. osoby, které nejsou účastníky soudního řízení, mohou do spisu nahlížet pouze v případě, že na tom mají právní zájem nebo k tomu mají vážné důvody a předseda senátu jim nahlížení do spisu povolí. Skutečnost, že žalobkyně coby třetí osoba má právo účastnit se veřejných soudních jednání (§ 116 o. s. ř.), případně požádat soud o zaslání anonymizovaného rozsudku (§ 11 odst. 4 písm. b) a § 12 zákona č. 106/1999 Sb.), neznamená, že má přístup k obsahu celého spisu. Pokud by soud v rámci ustanovení § 155 ZOK umožnil společníkovi získat veškeré informace ze spisu vedeném o soudním řízení, jehož není účastníkem, byla by tím prolomena ochrana osobních údajů účastníků soudního řízení upravená v § 44 o. s. ř. (srov. obdobně rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2018, č. j. 10 As 118/2018-53 a ze dne 13. 12. 2012, č. j. 7 Ans 18/2012-23, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách).

27. Žalovaná měla v řízení plný úspěch, přísluší jí proto náhrada nákladů řízení podle § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení činí odměna advokáta v rozsahu čtyř úkonů právní služby za řízení před soudem prvního stupně z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) - dále jen „AT“. Čtyři úkony učiněné žalovanou v řízení před soudem prvního stupně, každý v hodnotě 3 100 Kč, spočívají v převzetí a přípravě zastoupení, ve vyjádření ze dne 11. 7. 2023, ze dne 31. 8. 2023, a účasti u soudního jednání dne 15. 12. 2023. K tomu žalované náleží náhrada čtyř režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT, celkem tedy za řízení před soudem prvního stupně 13 600 Kč. Za odvolací řízení náleží žalované odměna za dva úkony právní služby po 3 100 Kč z tarifní hodnoty 50 000 Kč (odvolání ze dne 5. 2. 2024 a jeho doplnění ze dne 10. 12. 2024), odměna za jeden úkon právní služby ve výši 5 620 Kč (účast při jednání odvolacího soudu) z tarifní hodnoty 113 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) AT ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrada dvou režijních paušálů po 350 Kč a jednoho režijního paušálu po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025, a náhrada soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč, celkem tedy za odvolací řízení 14 870 Kč a za obě řízení 28 470 Kč.