Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 440/2017-1276 ECLI:CZ:VSPH:2020:7.Cmo.440.2017.1 Usnesení

o přezkoumání výše vypořádání, k odvolání účastnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 10. října 2017 č.j. 38 Cm 19/2005 – 1131,

JUDr. Lenka Grollová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 12. 3. 2020

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudců JUDr. Josefa Holejšovského a JUDr. Lenky Broučkové ve věci

navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A]

bytem [Adresa navrhovatele A]

b) [Jméno navrhovatele B], narozený [Datum narození navrhovatele B]

bytem [Adresa navrhovatele B]

c) [Jméno navrhovatele C]., identifikační číslo [IČO navrhovatele C]

sídlem [Adresa navrhovatele C]

d) [Jméno navrhovatele D], narozený [Datum narození navrhovatele D]

bytem [Adresa navrhovatele D]

e) [Jméno navrhovatele E], narozená [Datum narození navrhovatele E]

bytem [Adresa navrhovatele E]

zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

za účasti: [právnická osoba]

sídlem [adresa]

zastoupená advokátem [Jméno advokáta C]

sídlem [Adresa advokáta C]

o přezkoumání výše vypořádání, k odvolání účastnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 10. října 2017 č.j. 38 Cm 19/2005 – 1131,


I. Odvolání do výroku II. se odmítá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

1. Navrhovatelé se návrhem doručeným soudu dne 14.2.2005 domáhají vůči společnosti [právnická osoba]., sídlem [adresa], identifikační číslo [IČO] (dále jen „Společnost“) přezkoumání výše vypořádání v penězích podle § 220p odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb, obchodní zákoník. Uvedli, že valná hromada společnosti [právnická osoba]., která schválila převod jmění na společnost [Anonymizováno], akciová společnost, IČO [IČO] (právní předchůdkyně Společnosti), se konala dne 28.6.2004.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně přiznal s odkazem na § 15a a § 16 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících (dále jen „vyhláška č. 37/1967), ve spojení s § 17 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, znaleckému ústavu [adresa], identifikační číslo [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „znalec“), znalečné v celkové výši 235 453,90 Kč. Znalečné sestává z odměny za 176 hodin práce [tituly před jménem] na revizním znaleckém posudku po 350 Kč ve výši 61 600 Kč; odměny za 50 hodin práce [tituly před jménem], [tituly za jménem] na revizním znaleckém posudku po 350 Kč ve výši 17 500 Kč; odměny za 208 hodin práce [fyzická osoba] na revizním znaleckém posudku po 350 Kč ve výši 72 800 Kč; odměny za 30 hodin práce interní oponentury k reviznímu znaleckému posudku po 350 Kč ve výši 10 500 Kč; odměny za 10 hodin závěrečné korektury, tisku a vazby revizního znaleckého posudku a jeho stejnopisů, za odbavení, fakturaci, archivaci a přípravy spisu k vrácení soudu po 200 Kč ve výši 2 000 Kč; odměny za 34 hodin znalecké práce na dodatku č. 1 k reviznímu znaleckému posudku po 350 Kč ve výši 11 900 Kč; odměny za 3 hodiny závěrečné korektury, tisku a vazby dodatku č. 1 revizního znaleckého posudku a jeho stejnopisů, za odbavení a archivaci po 200 Kč ve výši 600 Kč. Takto vypočtené znalečné soud navýšil podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 Sb. o 10%, tedy o částku 17 690 Kč, a dále ho navýšil o daň z přidané hodnoty ve výši 40 863,90 Kč (výrok I.). Ve výroku II. nepřiznal znalci znalečné co do částky 3 261,35 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že s ohledem na § 16, § 20 odst. 2, § 25 odst. 2 a § 28 odst. 1 vyhlášky č. 37/1967 hodnotil jednotlivé úkony dle podrobného rozpisu znaleckého ústavu v podáních ze dne 19.12.2016 a ze dne 30.6.2017. Veškeré úkony provedené na revizním znaleckém posudku č. 214 B 139/2016 a jeho dodatku č. 1, ohodnocené částkou 350 Kč za hodinu znalecké práce, byly provedeny odborníky s potřebnou kvalifikací. Dobu jejich trvání ohodnotil soud jako přiměřenou s ohledem na jejich účelnost a revizní charakter posudku a jeho rozsah. Soud přiznal znaleckému ústavu odměnu za celkem 498 hodin znaleckých činností provedených třemi zhotoviteli a dalšími třemi oponenty, kterými jsou zaměstnanci znaleckého ústavu, v požadované sazbě 350 Kč za hodinu práce za činnosti, které jsou podstatou znaleckého zkoumání a vykazují ty nejvyšší nároky na odbornost všech zhotovitelů a oponentů. Hodinovou sazbu v tomto případě posoudil soud jako odpovídající míře náročnosti činnosti znalce a dále jako souladnou s § 17 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a § 15a a § 16 vyhlášky č. 37/1967. Soud přiznal znaleckému ústavu i odměnu za celkem 13 hodin znaleckých činností v požadované sazbě 200 Kč za hodinu práce za činnosti uvedené ve výroku napadeného usnesení, které nevykazují tak vysokou potřebnou míru odbornosti a znalecké činnosti a takto navrženou odměnu opětovně soud posoudil jako souladnou s § 17 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a § 15a a § 16 vyhlášky č. 37/1967. Soud znalci nepřiznal odměnu za 1 hodinu studia spisu ve výši 350 Kč [fyzická osoba] dne 29.9.2016, neboť jej lze ve smyslu § 25 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 považovat za součást úkonů nazvaných Revize posudků konaných téhož dne. Soud dále znaleckému ústavu nepřiznal odměnu za 6 hodin Přípravy doplnění ZP na výzvu soudu spočívající ve studiu podkladů a vytváření rámce dodatku ZP po 350 Kč, neboť tyto úkony svou povahou rovněž odpovídají studiu spisu. Odměnu ve výši 176 900 Kč s ohledem na revizní charakter znaleckého posudku soud ve smyslu § 20 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 navýšil o 10% a následně ještě ve smyslu § 17 zákona č. 36/1967 Sb. navýšil i o částku 40 863,90 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty v sazbě 21%.

3. Proti tomuto usnesení podala Společnost včasné odvolání z důvodu uvedených v § 205 odst. 2 písm. c) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Namítla, že znalečné bylo znaleckému ústavu přiznáno předčasně, když v dané věci je na 19.10.2017 nařízeno ústní jednání, při němž se znalec bude muset vypořádat se vznesenými námitkami a dotazy a současně bude muset podaný znalecký posudek, resp. jeho dodatek č. 2 ze dne 19.9.2017 a v něm obsažené závěry, obhájit. Splnění podmínek pro přiznání znalečného lze relevantně posoudit až po slyšení znalce. Dle odvolatelky je nezpochybnitelnou skutečností, že až během výslechu znalce mohou vyjít najevo chyby posudku, nicméně pokud je o znalečném v době výslechu již pravomocně rozhodnuto, není možné danou skutečnost reflektovat v případném snížení přiznané výše znalečného. Posudek považuje za chybný pro závěr znalce, že výši doplatku nelze určit pro nedostatek podkladů a následně, aniž by jakékoliv doklady získal, výši doplatku určil. Výši přiznaného znalečného považuje za nepřiměřenou, neodpovídající znalečnému, které je znalcům v obdobných věcech účtováno. Nepřiměřenost odvolatelka shledává v tom, že odměna byla přiznaná v horní hranici zákonné sazby 350 Kč za jednu hodinu znalecké činnosti. Další navýšení odměny z důvodu, že se jednalo o revizní posudek, přesahuje zákonný rámec. Nejednalo se o náročný posudek. Obdobné posudky zpracovává znalec pravidelně a kontinuálně. Namítla též nedostatečnost samotného odůvodnění napadeného usnesení, kdy soud pouze přebral ústavem požadované znalečné, aniž by věc kriticky zhodnotil. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

4. Znalec ve vyjádření k odvolání s odkazem na § 19 zákona č. 36/1967 Sb. uvedl, že napadené usnesení se týkalo základního posudku a jeho dodatku č. 1, ke kterým již jednání proběhlo dne 19.6.2017. K výši požadované sazby odměny uvedl, že sazbou 350 Kč vyúčtovali pouze práce odborné, zatímco práce administrativní vyúčtovali sazbou 200 Kč za hodinu. Sazby tedy byly diferencovány dle odbornosti tak, jak to předpokládá vyhláška č. 37/1967. Nadto se nejedná o odměnu pro konkrétního zpracovatele jako osobu, ale o odměnu na úrovni organizace, kterou je v daném případě vysoká škola. Z této sazby je třeba uhradit velké množství režijních nákladů, zdravotní a sociální pojištění a jen část je možné vyplatit zpracovatelům. I tak je horní sazba odměny likvidační. Námitku odvolatelky o nedůvodnosti 10% navýšení odměny z důvodu zpracování posudku jako posudku revizního lze jen těžko pochopit. O náročnosti zpracování předmětného posudku vypovídá, že tento spor se nedaří vyřešit již více jak 13 let, v daném případě již bylo zpracováno velké množství předchozích znaleckých posudků. Odvolatelka nevznesla proti znaleckému posudku žádné věcné ani odborné námitky.

5. Navrhovatelé ve vyjádření k odvolání uvedli, že s odvoláním zásadně nesouhlasí a jednání odvolatelky považují za nedůvodné a obstrukční. V řízení bylo nadevší pochybnost prokázáno, že vypořádání poskytnuté vytěsněným akcionářům bylo nepřiměřeně nízké. Ze zákona neplyne povinnost znalce svůj posudek obhajovat, naopak soud není nucen ani znalce před přiznáním odměny vyslechnout. Hodinovou sazbu 350 Kč považují za odpovídající zkušenostem a odbornosti znalce. Odůvodnění napadeného usnesení považují za přiměřené. Navrhli, aby odvolací soud odvolání Společnosti pro nedůvodnost zamítl.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Rozhodné znění o.s.ř. pro odvolací řízení (do 31.12.2013) se podává z čl. II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým byl o.s.ř. novelizován s účinností od 1.1.2014.

8. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda odvolání do výroku II. bylo podáno osobou oprávněnou.

9. Podle § 218 písm. b) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

10. S odkazem na komentářovou literaturu odvolací soud uvádí, že „Z povahy odvolání jakožto řádného opravného prostředku vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí.” (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol.Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1745 s.).

11. Výrokem II., ve kterém soud znalci nepřiznal znalečné ve výši 3 261,35 Kč, nebyla Společnosti způsobena žádná újma na jejích procesních právech. Společnost proto není k podání odvolání do výroku II. subjektivně oprávněna.

12. Za této situace odvolací soud podané odvolání do výroku II. bez věcného přezkumu odmítl podle § 218 písm. b) o.s.ř.

13. Podle § 127 o.s.ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce (odst. 1). Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může soud ustanovit k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost (odst. 3).

14. Podle § 139 odst. 2 o.s.ř. byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.

15. Podle § 17 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, má znalec (tlumočník) za podání posudku (provedení tlumočnického úkonu) právo na odměnu (odst. 1). Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího právního předpisu (odst. 2). Odměna podle odstavce 2 se stanoví podle množství účelně vynaložené práce. Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě (odst. 3). Odměna stanovená podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec (tlumočník) povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu (odst. 5).

16. Podle § 21 cit. zák. jsou znaleckými ústavy právnické osoby nebo jejich organizační složky, které jsou specializovány na znaleckou činnost a jsou zapsány do seznamu znaleckých ústavů (odst. 1). Seznam znaleckých ústavů se člení na dva oddíly. Do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů se zapisují vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru. Tyto ústavy jsou určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Do prvního oddílu seznamu se zapisují ostatní znalecké ústavy podle odstavce 1 (odst. 3). Orgány veřejné moci mohou požádat znalecké ústavy zapsané v oddílu druhém, aby podaly posudek, pouze jde-li o případ podle odstavce 3 věty druhé (odst. 5).

17. Podle § 22 odst. 1 cit. zák. podá ústav posudek písemně. Uvede v něm, kdo posudek připravoval a kdo může, jestliže to je podle procesních předpisů třeba, před orgánem veřejné moci osobně stvrdit správnost posudku podaného ústavem a podat žádaná vysvětlení.

18. Podle § 23 odst. 1 cit. zák. ústav má právo na odměnu a náhradu nákladů.

19. Podle § 15a odst. 1 vyhlášky č. 37/1967 ústavům a jiným pracovištím vykonávajícím znaleckou činnost podle § 21 zákona (dále jen "znalecké ústavy") náleží za výkon této činnosti odměna a náhrada nákladů (dále jen "znalečné") podle této vyhlášky.

20. Podle § 16 vyhlášky č. 37/1967 odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč.

21. Podle § 25 vyhlášky č. 37/1967 státní orgán, který si vyžádal znalecký posudek (tlumočnický úkon), rozhodne o odměně a náhradě nákladů, popřípadě o náhradě mzdy znalce (tlumočníka) v rámci řízení, v němž byl znalecký (tlumočnický) úkon proveden (odst. 1.). Při určování výše odměny za znalecký (tlumočnický) úkon se hodnotí především: a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z položek provedeného úkonu, b) charakter a účelnost pomocných prací; při znaleckém úkonu je studium spisu zpravidla součástí úkonu, c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými, d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu, e) zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem (odst. 2).

22. Podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 jde-li o posudek, kterým je přezkoumáván posudek jiného znalce, může být odměna zvýšena až o 10 %.

23. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 1.2.2016 č.j. 38 Cm 19/2005-1044 ustanovil soud znalcem [Anonymizováno], sídlem [adresa], identifikační číslo [IČO], za účelem vypracování revizního znaleckého posudku ve věci posouzení správnosti znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vyhotovené znaleckým ústavem [právnická osoba]., identifikační číslo [IČO] ve znění jeho změn a doplnění, dále pak znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba], identifikační číslo [IČO] a znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vyhotoveného znaleckým ústavem [Anonymizováno]., identifikační číslo [IČO] s tím, aby se při revizi znaleckých posudků zaměřil především na vhodnost použitých metod pro ocenění a u ocenění metodou DCF se zaměřil na použití koeficientů u nákladů vlastního kapitálu jak z hlediska jejich aplikovatelnosti, tak z hlediska jejich výše. Předmětem znaleckého zadání dále bylo stanovení hodnoty v CZK jedné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vydané společností [právnická osoba]., identifikační číslo [IČO], ke dni 28.6.2004, kdy valná hromada společnosti [právnická osoba]., identifikační číslo [IČO], rozhodla o zrušení společnosti bez likvidace a převzetí jmění zaniklé společnosti další účastnicí řízení.

24. Podáními ze dne 29.4.2016 a 15.7.2016 požádal znalec soud o zajištění součinnosti třetích osob a následně i prodloužení lhůty k vyhotovení revizního znaleckého posudku. Žádostem bylo vyhověno.

25. Dne 19.12.2016 byl soudu doručen znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] (dále jen „revizní znalecký posudek“) čítající 207 stran textu, 7 příloh a je k němu připojena znalecká doložka, dle které je znalec znaleckým ústavem zapsaným do Oddílu II seznamu znaleckých ústavů. Znalec v něm učinil finanční a strategickou analýzu a revizi 3 znaleckých posudků dle zadání soudu. Hodnotu v CZK jedné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vydané společností [právnická osoba]., identifikační číslo [IČO], ke dni 28.6.2004, znalec nestanovil pro nedostatek podkladů.

26. Podáním doručeným dne 20.12.2016 (č.l. 1094) předložil soudu znalec vyúčtování znalečného. Uvedl, že na vypracování revizního znaleckého posudku se podílelo celkem 6 osob, z toho [tituly před jménem] [Anonymizováno] strávil na vypracování posudku celkem 177 hodin, [tituly před jménem] [Anonymizováno] [tituly za jménem] celkem 50 hodina a [tituly před jménem] [Anonymizováno] 208 hodin, všichni se sazbou 350 Kč za jednu hodinu, a dále pak 3 oponenti jmenovaní rektorkou [Anonymizováno], kteří provedli interní oponenturu v rozmezí 30 hodin se sazbou 350 Kč za jednu hodinu. V příloze č. 1 – 3 znalec specifikoval konkrétní činnosti jednotlivých pracovníků s uvedením data, kdy k činnosti došlo, a počtem na ní odpracovaných hodin. Odměnu za vyhotovení revizního znaleckého posudku znalec vyčíslil ve výši 164 750 Kč za celkem 475 hodin, a tu posléze ještě navýšil o 10% (16 475 Kč) s ohledem na revizní charakter posudku a 21% DPH (38 057 Kč) na konečnou znalcem požadovanou částku 219 282,25 Kč.

27. Přípisem ze dne 6.3.2017 (č.l. 1126) vyzval soud znalce, aby splnil i znalecký úkol dle výroku II. písm. e) usnesení č.j. 38 Cm 19/2005-1044 ze dne 1.2.2016 a revizní znalecký posudek doplnil o stanovení hodnoty jedné akcie [právnická osoba]. ke dni 28.6.2004, byť jen na základě podkladů, které má k dispozici. Dodatek č. 1 k reviznímu znaleckému posudku byl soudu doručen dne 1.6.2017, čítá 31 stran, 2 přílohy a je k němu připojena znalecká doložka, dle které je znalec znaleckým ústavem zapsaným do Oddílu II seznamu znaleckých ústavů. Dodatek č. 1 obsahuje znalecký nález a posudek, v jehož výroku znalec na základě omezených podkladů, které měl k dispozici, stanovil hodnotu jedné akcie společnosti [právnická osoba]. k 28.6.2004 v intervalu 894,75 až 916 Kč. Podáním doručeným soudu dne 3.7.2017 a datovaným 30.6.2017 (č.l. 1192) předložil znalec vyúčtování znalečného za zpracování dodatku č.1, a to za celkem 43 hodin, konkrétně 3,5 hodiny za přípravu doplnění ZP na výzvu soudu – studium podkladů a vytváření rámce dodatku, 2,5 hodiny za přípravu doplnění ZP na výzvu soudu – studium podkladů, 4 hodiny model ocenění [Anonymizováno], 1,5 hodiny model ocenění [Anonymizováno], 2,5 hodiny model ocenění [Anonymizováno], 1,5 hodiny model a rozpis postupu ocenění [Anonymizováno], 2 hodiny model a rozpis postupu ocenění [Anonymizováno], 7 hodin zapracování výsledků do těla dodatku, 1 hodina zapracování výsledků do těla dodatku, 6 hodin úpravu dodatku po konzultaci v rámci znal. ústavu 1. část, 2,5 hodiny úpravu dodatku po konzultaci v rámci znal. ústavu 2. část, 1,5 hodiny finalizace dodatku – kontrola výsledků, 4,5 hodiny finalizace dodatku, vše se sazbou 350 kč za jednu hodinu s připočtením 3 hodin na závěrečnou korekturu, tisk a vazbu posudků, odbavení a archivace se sazbou 200 Kč za jednu hodinu. Odměnu za vyhotovení dodatku č. 1 znalec vyčíslil na 14 600 Kč za celkem 43 hodin a navýšil ji o 10% (1 460 Kč) s ohledem na revizní charakter posudku a 21% DPH (3 373 Kč) na konečnou znalcem požadovanou částku 19 433 Kč.

28. K odvolacím námitkám Společnosti uvádí odvolací soud následující.

29. Napadené usnesení je pro účely odvolacího přezkumu dostatečně odůvodněno podle § 167 odst. 2 ve spojení s § 157 odst. 2 o.s.ř a s § 25 odst. 4 vyhlášky č. 37/1967. Věcnou správnost znaleckého posudku soud při určování výše znalečného nepřezkoumává, a proto je nadbytečné vyčkávat případného výslechu znalce, jak požaduje odvolatelka. Navíc znalečné za vyhotovení dodatku č. 2 ke znaleckému posudku není předmětem odvolacího přezkumu. Hodnotu jedné akcie společnosti [právnická osoba]. ke dni 28.6.2004 znalec stanovil na základě omezených podkladů na výslovný pokyn soudu ze dne 6.3.2017. Jeho postup proto za nesprávný považovat nelze. A konečně podle § 127 odst. 3 o.s.ř. a § 21 odst. 3 a 5 zákona č. 36/1967 Sb. znalec-vysoká škola-v případě jeho ustanovení soudem je určen pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Navíc se jednalo o revizní znalecký posudek obsahující revizi 3 znaleckých posudků. O náročnosti znaleckého zkoumání a vysoké míře odborných znalostí svědčí obsah i rozsah revizního znaleckého posudku včetně jeho dodatku č. 1. Přiznání odměny na horní hranici sazby 350 Kč za jednu hodinu práce podle § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb. v rozsahu určeném soudem prvního stupně je proto správné a pochybění neshledal odvolací soud ani v navýšení odměny o 10% za vyhotovení revizního znaleckého posudku podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967.

30. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. ve výroku I. potvrdil pro jeho věcnou správnost.

31. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.