o vyslovení zániku funkce opatrovníka, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2019, č. j. 73 Cm 145/2019-18
JUDr. Lenka Grollová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 26. 6. 2020
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudců JUDr. Josefa Holejšovského a JUDr. Lenky Broučkové ve věci
navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený dne [Datum narození navrhovatele A]
bytem [Adresa navrhovatele A]
b) [Jméno navrhovatele B], narozená dne [Datum narození navrhovatele B]
bytem [Adresa navrhovatele B]
zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za účasti: 1. [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
2. [Jméno advokáta C], advokát
sídlem [adresa]
o vyslovení zániku funkce opatrovníka, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2019, č. j. 73 Cm 145/2019-18
I. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. 10. 2019, č. j. 73 Cm 145/2019-18 se zrušuje a řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
1. Návrhem doručeným soudu dne 9. 9. 2019, doplněným podáním ze dne 29. 10. 2019, se navrhovatelé domáhali vyslovení zániku funkce opatrovníka účastnice č. 1 [Jméno advokáta C], advokáta.
2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh zamítl. Ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Do tohoto usnesení podali navrhovatelé včasné odvolání.
4. Podáním doručeným soudu dne 14. 2. 2020 vzali navrhovatelé návrh v celém rozsahu zpět. Uvedli, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. 1. 2020, č. j. 7 Cmo 271/2019-176, rozhodl tak, že zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2019, č. j. 79 Cm 119/2017-93, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 5. 2019, č. j. 79 Cm 119/2017-99, tedy usnesení, jímž byl jmenován opatrovník, vyslovení zániku, jehož funkce se navrhovatelé dovolávali návrhem podaným v posuzované věci.
5. Usnesením ze dne 17. 2. 2020, č. j. 7 Cmo 40/2020-40 odvolací soud vyzval další účastníky řízení, aby se ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí se zpětvzetím návrhu ve věci samé, a případně vyčíslili požadované náklady řízení. Účastníci byli poučeni, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že se zpětvzetím návrhu souhlasí. Výzva byla oběma doručena dne 20. 2. 2020, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky. Účastníci se ve stanovené lhůtě ani později k výzvě nevyjádřili.
6. Podle § 222a odst. 1 o. s. ř. vezme-li navrhovatel za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
7. Podle § 222a odst. 2 o. s. ř. odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.
8. V dané věci bylo odvolání podáno včas, osobami k tomu oprávněnými. Ze spisu vyplývá, že další účastníci řízení se zpětvzetím návrhu souhlasí.
9. Protože byly splněny všechny zákonné podmínky, odvolací soud podle § 222a odst. 1 o. s. ř. zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastavil.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud podle § 146 odst. 2 věta první ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když navrhovatelé procesně zastavení řízení zavinili a váže je proto povinnost hradit jeho náklady. Dalším účastníkům řízení však žádné náklady nevznikly. Odvolací soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně do dvou měsíců od jeho doručení, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).