o přezkoumání výše vypořádání, o určení znalečného, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 19/2005-1487 ze dne 7. září 2020

1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci jako soud prvního stupně (dále soud) výše uvedeným usnesením rozhodl, že znaleckému ústavu z oboru ekonomika, [adresa], IČO [IČO], se sídlem [adresa], se přiznává odměna za účast na jednání a vypracování dodatku č. 3 ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] spočívající v: odměně za 41 hodin práce po 350 Kč za hodinu za porovnání znaleckých posudků a vyhotovení dodatku č. 3, celkem 14 350 Kč, odměně za 3 hodiny práce po 200 Kč za hodinu za kontrolu, grafickou úpravu, tisk, vazbu a archivaci dodatku č. 3, celkem ve výši 600 Kč, odměně za 3 hodiny práce po 250 Kč za hodinu v přípravě na jednání, celkem 750 Kč, odměně za 1,5 hodiny práce po 350 Kč za hodinu za výslech při jednání konaném dne 19. 8. 2020, celkem 525 Kč, cestovném ze [Anonymizováno] a zpět automobilem SPZ [SPZ] na jednání konaném u soudu dne 19. 8. 2020 ve výši 1 569,39 Kč, dani z přidané hodnoty z přiznané odměny ve výši 21 % v celkové částce 3 736,80 Kč. Celkem znalečné činí 21 531,20 Kč (výrok I.) a že částka do výše 3 698,80 Kč se znaleckému ústavu nepřiznává (výrok II.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že usnesením ze dne 1. 2. 2016, č. j. 38 Cm 19/2005-1044, ustanovil znalecký ústav z oboru ekonomika, [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa], znalcem k vyhotovení revizního znaleckého posudku ke stanovení výše obohacení účastníka a ke stanovení hodnoty jedné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vydané společností [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], PSČ [adresa], ke dni 28. 6, 2004. Uvedl též, že k ústnímu jednání soudu nařízenému na den 19. 8. 2020 se dostavil [tituly před jménem] [Anonymizováno], aby zde vypovídal ve věci předmětného dodatku č. 3 ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] Znalecký ústav předložil vyúčtování odměny ze dne 25. 8. 2020, a to za 41 hodin spočívajících v porovnávání znaleckých posudků a vyhotovení dodatku č. 3 po 350 Kč za hodinu, kontroly dodatku č. 3 jeho grafické úpravy a tisku, které zabralo 3 hodiny práce po 250 Kč za hodinu, přípravy na jednání [tituly před jménem] [Anonymizováno] 10,5 hodin po 350 Kč za hodinu a účasti při výslechu na jednání konaného dne 19. 8. 2020 spočívající v 1,5 hodině po 350 Kč za hodinu a daň z přidané hodnoty ve výši 4 379 Kč, též požadoval hotové výdaje, cestovné, ve výši 1 550,85 Kč.

3. Soud konstatoval, že přiznaná odměna za 42,5 hodin znalecké činnosti po 350 Kč (41 hodin práce, 1,5 hodiny účast u ústního jednání) je v souladu s ust. § 16 ve spojení s ust. § 15a odst. 2 vyhl. č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Odměna byla v souladu s ustanovením § 17 odst. 5 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících navýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalecký ústav povinen z odměny odvést. Náhrada hotových výdajů je tvořena cestovným za cestu ze [Anonymizováno] a zpět, vypočteným v souladu s vyhláškou č. 440/2016 Sb. za celkem 250 km ujetých motorovým vozidlem zn. [Anonymizováno], s průměrnou spotřebou dle TP 6,3 1 na 100 km při vyhláškové ceně pohonných hmot 31,80 Kč za 1 litr motorové nafty. Do výpočtu byla rovněž zahrnuta sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel podle § 157 odst. 4 zákoníku práce ve výši 4,20 Kč za 1 km jízdy dle § 1 vyhl. č. 440/2016 Sb. Soud dále konstatoval, že odměnu znalce pokrátil do výše odměny u závěrečné kontroly, grafické úpravy, tisku, vazby a archivace dodatku č. 3 z 250 Kč za hodinu na 200 Kč na hodinu, jelikož se jedná o administrativní charakter činnosti a že dobu strávenou přípravou na jednání zkrátil z 10,5 hodiny na 3 hodiny po 250 Kč, jelikož doba v délce 10,5 hodiny je dle soudu nepřiměřená, a to s ohledem na nedávné zpracování dodatku č. 3, který byl zpracován ke dni 30. 7. 2020 a výslech znalce se konal 19. 8. 2020, tedy od obou činností neuběhl velký časový rozdíl.

4. Proti uvedenému usnesení, a to výroku I., jak vyplývá z obsahu odvolání, se účastník odvolal. V odvolání zejména uvedl, že znalečné bylo přiznáno předčasně. V dané věci je totiž na den 11. listopadu 2020 nařízeno ústní jednání, při němž se znalecký ústav bude muset vypořádat se vznesenými námitkami a dotazy a současně bude muset podaný znalecký posudek obhájit, a to v souvislosti s konfrontací se znaleckým ústavem [právnická osoba]. Má za to, že splnění podmínek pro přiznání znalečného dle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., zejména podmínky, zda byl znalecký posudek v souladu s ustanovením § 17 odst. 3 vypracován řádně, lze posoudit až po slyšení znalce. Zároveň lze předpokládat, že účastí znaleckého ústavu na ústním jednání dojde ke vzniku dalších souvisejících nákladů, o nichž bude soud prvního stupně nucen znovu rozhodnout. Tento postup je v rozporu se zásadou procesní ekonomie řízení a rovněž se zásadou rychlosti řízení. Slyšení znaleckého ústavu je pro rozhodnutí o přiznání znalečného nezbytné. Pokud při výslechu znalce vyjde najevo, že znalecký posudek nebyl vypracován řádně, může dojít ke krácení odměny znalce nebo dokonce k odepření odměny podle § 27 odst. 2 prováděcí vyhlášky č. 37/1967 Sb. Takový postup by však byl nemožný v případě, že by nabylo právní moci výše uvedené napadené usnesení o přiznání znalečného. Má za to, že již nyní je možné dojít k závěru, že posudek obsahuje chyby, zejména když znalecký ústav původně dospěl k závěru, že výši doplatku nelze určit pro nedostatek podkladů, následně aniž by jakékoliv další podklady získal, výši doplatku určil, a to ještě s odůvodněním existence transakce, která se nikdy neuskutečnila a kterou nemá ve znaleckém posudku znalecký ústav nijak zdůvodněnu ani doloženu. Výše znalečného je nepřiměřená a neodpovídá znalečnému, které je v obdobných věcech znalci účtováno. Napadeným usnesením byla za jednotlivé úkony přiznána odměna ve výši 350 Kč za jednu hodinu práce a následně byla toto odměna dále navýšena z důvodu, že se jednalo o revizní znalecký posudek, celkový rozsah odměny jde nad rámec zákona. Nesouhlasí s tvrzením soudu, že by šlo o náročný posudek, obdobné posudky vypracovává znalecký ústav pravidelně. Uvedl též, že Ústavní soud České republiky v usnesení spis. zn.: III. ÚS 3061/14-1, ze dne 6. 11. 2014 uvedl, že „i odůvodnění rozhodnutí o znalečném musí vyhovovat obdobným požadavkům na kvalitu, která je vyžadována u rozhodnutí ve věci samé. Napadené usnesení uvedeným požadavkům nevyhovuje. V této souvislosti odkázal též např. na nález Ústavního soud České republiky spis. zn.: I. ÚS 403/03, ze dne 17. srpna 2005, judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, např. v rozhodnutí García Ruiz proti Španělsku. Uvedl též, že soud pouze přebral do odůvodnění usnesení znaleckým ústavem požadované znalečné, aniž by toto zhodnotil, pouze v odvodnění uvedl, že dobu trvání jednotlivých úkonů soud zhodnotil jako přiměřenou s ohledem na jejich účelovost a revizní charakter posudku a jeho rozsah, takového odůvodnění nelze z hlediska zákonných požadavků, obsažených v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., považovat za dostatečné. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení v napadené části podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Podle ustanovení § 16 vyhl. č. 37/1967 Sb., odměna za znalecký posudek činí podle náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč.

7. Podle ustanovení § 15c vyhl. č. 37/1967 Sb. je státní orgán oprávněn znalečné snížit, byl-li znalecký úkon proveden opožděně nebo nekvalitně.

8. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že usnesením ze dne 1. 2. 2016, č. j. 38 Cm 19/2005-1044, ustanovil soud znalecký ústav z oboru ekonomika, [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa], znalcem k vyhotovení revizního znaleckého posudku ke stanovení výše obohacení účastníka a ke stanovení hodnoty jedné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vydané společností [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], PSČ [adresa], ke dni 28. 6. 2004. Soud vyzval dne 5. 6. 2020 znalecký ústav výzvou č. j. 38 Cm 19/2005-1033 k doplnění znaleckého posudku o reakci na znalecký posudek vyhotovený jiným subjektem. Znalecký ústav předložil soudu prvého stupně dne 5. 8. 2020 dodatek č. 3. ke znaleckému posudku č. 214 B 139/2016. V posudku zhodnotil znalecký posudek vyhotovený jiným subjektem, který byl navržen jako důkaz ve věci a porovnal jej se svým znaleckým posudkem. Posudek má všechny náležitosti, dodržuje zadání a odpovídá na uložené úkoly. Z jeho obsahu neplyne žádná zřejmá nesprávnost. Dále ze spisu plyne, že k ústnímu jednání soudu nařízenému na den 19. 8. 2020 se dostavil za znalecký ústav [tituly před jménem] [Anonymizováno], aby zde vypovídal k předmětnému dodatku č. 3. Znalecký ústav poté předložil vyúčtování znalečného, požadoval odměnu za 41 hodin práce spočívajících v porovnávání znaleckých posudků a vyhotovení dodatku č. 3 po 350 Kč za hodinu, kontroly dodatku č. 3, jeho grafické úpravy a tisku, které zabralo 3 hodiny práce po 250 Kč za hodinu, přípravy na jednání [tituly před jménem] [Anonymizováno] za 10,5 hodin po 350 Kč za hodinu a účasti při výslechu na jednání konaného dne 19. 8. 2020 spočívající v 1,5 hodině po 350 Kč za hodinu, dále požadoval daň z přidané hodnoty ve výši 4 379 Kč, též požadoval hotové výdaje, cestovné, ve výši 1 550,85 Kč.

9. Odvolací soud konstatoval, že ustanovený znalec má podle § 139 odst. 2 o. s. ř. právo na odměnu za znalecké úkony (posudek, výpověď znalce) a na náhradu nákladů spojených se znaleckým úkonem. Totéž plyne i z § 17 a 18 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v tehdy platném znění. Odměna se vypočítává hodinovou sazbou za množství účelně vynaložené práce. Podle § 16 vyhl. č. 37/1967 Sb., která provádí posledně uvedený zákon, jsou hodinové sazby určeny rozpětím od 100 Kč do 350 Kč.

10. Co se týče námitky odvolatele, že znalečné bylo přiznáno předčasně, když ve věci je nařízeno ústní jednání, při němž se vyjasní, po slyšení znalce, zda znalecký ústav znalecký posudek vypracoval správně a úplně a též lze předpokládat, že účastí znaleckého ústavu na ústním jednání vzniknou další náklady, odvolací soud dospěl k závěru, že tato námitka není důvodná. Jak již bylo výše uvedeno, znalecký posudek má všechny náležitosti, dodržuje zadání a odpovídá na uložené úkoly, z jeho obsahu neplyne žádná zřejmá nesprávnost. Znalecký ústav tak dostál uložené povinnosti zpracovat znalecký posudek na dané téma a náleží mu za vykonanou práci odměna. Není věcí soudu, aby přezkoumával odbornou stránku posudku, když soud není nadán odbornými znalostmi. Skutečnost, že po slyšení znalce může dospět soud k závěru, že je třeba dalšího dokazování, např. i doplnění znaleckého posudku, nic nemění na tom, že znalci za již odvedenou práci odměna náleží. Soud postupoval správně, pokud poté, co zjistil, že znalecký ústav dostál své povinnosti, rozhodl o odměně za dosud vykonanou práci. Též je bez významu, že mohou vzniknou další náklady. Nic totiž nebrání tomu, aby soud znovu rozhodl o další odměně znalci.

11. Co se týče námitky, že za dané situace by již nebylo možné zkrátit odměnu poté, co vyjde po provedeném jednání najevo, že posudek není správný, odvolací soud dospěl k závěru, že ani tato námitka není důvodná. Jak vyplývá z výše uvedeného ustanovení, soud je oprávněn znalečné snížit, byl-li znalecký úkon proveden opožděně nebo nekvalitně. Jak již bylo uvedeno, předmětný znalecký posudek netrpí žádným zjevnými nedostatky, nelze však vyloučit, že při jeho projednávání některé odborné závěry neobstojí. To však již bude otázkou odborné diskuze a případného střetu odborných názorů, jež mohou, ale také nemusí, vyústit v modifikaci některých závěrů. Za situace, kdy předmětný posudek netrpí žádným zjevnými nedostatky, kdy jej nelze označit za zjevně nesprávný nebo neodborný, kdy byl proveden včas, není namístě zkrátit znaleckému ústavu odměnu za již vykonanou práci a již vůbec není na místě odmítnutí přiznání znalečného.

12. Co se týká celkové spotřeby času v souvislosti s předmětným znaleckým posudkem, kterou soud shledal jako důvodně vynaloženou, nelze ani uzavřít, že je nepřiměřená. Je nutno uvážit, že daný znalecký posudek je posudkem revizním, přezkoumává jiný znalecký posudek, a tedy již z této skutečnosti plyne nutně větší spotřeba pracovního času na splnění zadaného úkolu.

13. Odvolací soud konstatoval též, že odměna znalce za znalecké úkony je odměnou za práci, kterou soud u znalce zadal. Znalec poskytl službu, a proto je třeba, aby soud znalce za vykonanou práci odměnil. Tato odměna je součástí úhrady znalcových životních potřeb stejně jako mzdy a platy pracovníků v závislých poměrech anebo příjmy osob samostatně výdělečně činných.

14. Co se týká sazby odměny, soud sazbu odměny použil v rámci zákonného rozpětí. Pokud soud přiznal znaleckému ústavu za 42,5 hodin znalecké činnosti požadovanou částku 350 Kč za 1 hodinu práce (41 hodin práce, 1,5 hodiny účast u ústního jednání), soud nepochybil. Je nepochybné, že předmětná znalecká činnost vyžaduje vysoce odbornou znalost dané problematiky, které předchází dlouhá příprava, vyžaduje neustálé sledování a studium nových poznatků v oboru, ve kterém znalec vykonává svoji znaleckou činnost, vyžaduje neustálé doplňování znalostí. Pokud soud přiznal znaleckému ústavu za 3 hodiny znalecké činnosti (znalecký ústav požadoval odměnu za 10,5 hodin), a to za závěrečnou kontrolu, grafické úpravy, tisk, vazb a archivaci dodatku č. 3, částku 200 Kč za 1 hodinu znalecké činnosti, soud též nepochybil. Je nepochybné, že uvedená činnost vyžaduje též odbornou znalost dané problematiky a částka odměny 200 Kč za hodinu práce je v rámci zákonné sazby odměny přiměřená. Soud též správně navýšil odměnu v souladu s ustanovením § 17 odst. 5 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalecký ústav povinen z odměny odvést a správně přiznal znaleckému ústavu náhradu hotových výdajů, která je tvořena cestovným.

15. Odvolací soud též konstatoval, že odůvodnění předmětného rozhodnutí vyhovuje požadavkům kladeným na rozhodnutí soudu. Soud v odůvodnění rozhodnutí popsal, čeho se znalecký ústav domáhal a jak soud o uplatněném nároku rozhodl. Soud uvedl, proč dospěl k závěru, že je třeba požadovanou odměnu znalce částečně pokrátit, a to jak do výše odměny, tak i do rozsahu důvodně vynaložené spotřeby času v souvislosti vypracováním předmětného znaleckého posudku, přičemž popsal, kterých jednotlivých úkonů se krácení týká. Co se týče zbytku požadované odměny, soud uvedl, že přiznaná odměna za 42,5 hodin znalecké činnosti po 350 Kč je v souladu s ust. § 16 ve spojení s ust. § 15a odst. 2 vyhl. č. 37/1967 Sb. Výše vedená námitka odvolatele tak není též důvodná.

16. Odvolací soud z vyložených důvodů napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť řízení o věci nekončí a rozhodne o nich soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.