Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 38/2022-176 ECLI:CZ:VSPH:2022:7.Cmo.38.2022.1 Usnesení

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 3. 7. 2019, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. září 2021, č. j. 13 Cm 355/2019-153,

JUDr. Milada Uhlířová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 30. 3. 2022

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Lenky Grollové ve věci

navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky A], narozená [Datum narození navrhovatelky A]

bytem [Adresa navrhovatelky B]

zastoupena advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]

sídlem [Adresa advokáta B]

zastoupena advokátem [Jméno advokáta C]

sídlem [Adresa advokáta C]

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 3. 7. 2019, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. září 2021, č. j. 13 Cm 355/2019-153,


Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I., v rozsahu, v němž byl zamítnut návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. konané dne 3. 7. 2019, přijaté pod bodem 5 programu valné hromady, jímž byl schválen prodej majetku v podobě nevyužitého a nerentabilního provozu ([Anonymizováno]) v obci [adresa] zapsaném na LV č. [Anonymizováno] s tím, že prodej majetku má být realizován přes realitní kancelář za nejvyšší možnou prodejní cenu obvyklou v místě a čase a ve výroku II. zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve zbytku výroku I. se potvrzuje.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně (dále též jen soud) rozhodl, tak, že návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. konané dne 3. 7. 2019, přijaté pod bodem 3 programu valné hromady, jímž byla schválena roční účetní závěrka společnosti za rok 2018 včetně převodu zisku na účet nerozděleného zisku minulých let, a to ve znění předloženém na valné hromadě, usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. konané 3. 7. 2019, přijaté pod bodem 4 programu valné hromady, jímž byla schválena konsolidace vlastního kapitálu ve smyslu úhrady neuhrazené ztráty minulých let níže uvedeným způsobem, (pohledávka [Anonymizováno] r. 2001) Učet 429 000 Neuhrazená ztráta minulých let ve výši 2 280 246 Kč bude uhrazena převodem z

- Účtu 413 000 Ostatní kapitálové fondy ve výši 1 210 000 Kč

- Účtu 421 000 ostatní rezervní fondy ve výši 133 500 Kč

- Účtu 427 001 ostatní fondy — stimulační ve výši 20 884,22 Kč

- Účtu 428 000 Nerozdělený zisk minulých let ve výši 915 861,78 Kč

Viz: rozvaha v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2018, řádek A.II, A.III, A.IV Přičemž hodnota vlastního kapitálu se nemění. Jedná se o nepeněžní operaci,

usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. konané dne 3. 7. 2019, přijaté pod bodem 5 programu valné hromady, jímž byl schválen prodej majetku v podobě nevyužitého a nerentabilního provozu ([Anonymizováno]) v obci [adresa] zapsaném na LV č. [Anonymizováno] s tím, že prodej majetku má být realizován přes realitní kancelář za nejvyšší možnou prodejní cenu obvyklou v místě a čase, se v plném rozsahu zamítá (výrok I.) a že navrhovatelka je povinna nahradit účastníku náklady řízení ve výši 38 716,81 Kč (výrok II.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že navrhovatelka se domáhala vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka, která se konala 3. 7. 2019, a to dle bodu 3 programu - kdy valná hromada schválila roční závěrku společnosti za rok 2018, včetně převodu zisku na účet nerozděleného zisku minulých let, a to ve znění předloženém na valné hromadě; dle bodu 4 programu – kdy byla schválena konsolidace vlastního kapitálu ve smyslu úhrady neuhrazené ztráty minulých let převodem ze specifikovaných účtů v textu usnesení, jednalo se o pohledávku [Anonymizováno] - rok 2001 a dle bodu 5 programu – kdy byl schválen prodej majetku v podobě nevyužitého a nerentabilního provozu ([Anonymizováno]) v obci [adresa], zapsaném na LV [Anonymizováno], prodej majetku bude realizován přes realitní kancelář za nejvyšší možnou prodejní cenu obvyklou v místě a čase. Uvedla, že proti uvedeným usnesením podala protest, má za to, že v případě bodu 3 programu zisk měl být vyplacen společníkům, rozhodnutí omezuje její právo na podíl na zisku společnosti, k bodu programu 4 vznesla protest, že uplatnění ztráty s odvoláním na pohledávku Matějka z roku 2001 není správné, neboť pohledávka je vymahatelná, požadovala, aby účastník doložil, jaké kroky činil k jejímu vymáhání, že účastník porušil její právo na informace ve smyslu § 155 zákona o obchodních korporacích (dále též ZOK), když neumožnil jí nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat údaje v předložených dokladech, doplnila, že se v případe pohledávky [Anonymizováno] jednalo o nevyplněnou bianco směnku, z pohledu navrhovatelky tak byla možnost směnku vyplnit a uplatnit pohledávku vůči panu [Anonymizováno], účastník tak neposkytl navrhovatelce relevantní informace o pohledávce, čímž rovněž porušil zmíněné ustanovení § 155 ZOK, k bodu 5 programu vznesla protest, že považuje usnesení za neurčité, neboť nejsou zřejmé konkrétní podmínky prodeje a usnesení mělo být přijato všemi společníky dle článku 7.10 stanov. Navrhovatelka doplnila, že Vrchní soud v Praze v usnesení č. j. 7 Cmo 316/2018-139 z 11. 2. 2021 dovodil, že na usnesení, kterým bylo schváleno uplatnění předkupního práva k nemovitostem se hledí jako by nebylo přijato, proto i schválení prodeje majetku přes realitní kancelář, je usnesení, na něž se má taktéž hledět jako by nebylo přijato, doplnila, že účastníkem zaslaný odhad, který nemovitosti odhaduje na 8 500 000 Kč, není odhadem tržní ceny, předkládala znalecký posudek s ohodnocením na 31 000 000 Kč. Uvedla, že usnesení valné hromady mohou být neplatná i proto, že valná hromada nemusela být usnášeníschopná, když valné hromady se účastnil pan [Anonymizováno] s podílem 67,2 %, navrhovatelka se domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady z 21. 3. 2018, kdy byl schválen převod obchodního podílu pana [Anonymizováno] a pana [Anonymizováno] na pana [Anonymizováno] s tím, že nebyly podíly převedeny platně.

3. Účastník uvedl, že navrhovatelka spolu s pozvánkou obdržela rozvahu ke dni 31. 12. 2018, výkaz zisku a ztráty k tomuto datu a přílohu k účetní závěrce za rok 2018, návrh usnesení k bodu 3 programu pak byl v souladu s ustanovením § 184 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Text pozvánky včetně příloh je dostatečnou informací k rozhodnutí o návrhu na rozdělení zisku. K bodu 4 programu uvedl, že navrhovatelka neuvádí, jak konkrétně porušil účastník informační povinnost, doplnil, že pohledávka vůči [Anonymizováno] vznikla v roce 2001, kdy navrhovatelka byla jednatelkou účastníka a tuto pohledávku neřešila. Současný jednatel je ve funkci jednatele od roku 2012, jedná se o pohledávku promlčenou. Navrhovatelka po ukončení své funkce v roce 2012 nepředala novému jednateli relevantní doklady k této pohledávce. Doplnil, že šlo o smlouvu o postoupení pohledávek [Anonymizováno]. a [Anonymizováno] z 28. 11. 2001. Pohledávka [Anonymizováno]. byla zajištěna zástavou, nikoliv směnkou. K bodu 5 programu, uvedl, že navrhovatelce byly vysvětleny jednatelem podmínky převodu majetku, důvody prodeje, prodávaný majetek [Anonymizováno] je areál z roku 1920, používaný pro zemědělské účely, a proto nemůže být porovnáván s administrativní budovou, jak činí navrhovatelka. Poukázal na znalecký posudek předkládaný v průběhu řízení a na kupní smlouvu realizovanou po valné hromadě. K pochybnostem navrhovatelky o usnášeníschopnosti ve vztahu k podílu 67,2 % pana [Anonymizováno] účastník uvedl, že dle výpisu z obchodního rejstříku je pan [Anonymizováno] společníkem účastníka, tato skutečnost nebyla nijak vyvrácena.

4. Soud z provedeného dokazování, a to z pozvánky zjistil, že jednatel pozvánkou z 10. 6. 2019 svolal valnou hromadu na 3. 7. 2019, kdy pod bodem 3 bylo navrženo schválení roční uzávěrky za rok 2018 a převedení zisku na účet „nerozdělený zisk z minulých let“, pod bodem 4 byla navržena schválená konsolidace vlastního kapitálu ve smyslu úhrady neuhrazené ztráty z minulých let zde uvedeným způsobem, jednalo se o pohledávku [Anonymizováno] z roku 2001, kdy ztráta bude uhrazena převodem ze zde specifikovaných účtů v uvedených částkách a pod bodem 5 programu bylo navrženo schválení prodeje nevyužitého a nerentabilního provozu [Anonymizováno] v obci [adresa], zapsané na LV číslo [Anonymizováno]. Přílohou pozvánky byla rozvaha ke dni 31. 12. 2018, výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu k tomuto datu a příloha účetní závěrky za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 a list vlastnictví týkající se nemovitostí uvedených pod bodem 5 programu; ze zápisu z valné hromady zjistil, že valné hromady se zúčastnil pan [Anonymizováno], paní [Anonymizováno] zastoupená panem [tituly před jménem] [Anonymizováno], tedy oba společníci účastníka, kteří disponují celkem 125 hlasy, [Anonymizováno] 84 hlasy a paní [Jméno navrhovatelky A] 41 hlasy. Jednotlivá usnesení, jejichž text byl též obsahem pozvánky, byla přijata většinou přítomných hlasů, kdy pro schválení hlasoval vždy pan [Anonymizováno] a zástupce navrhovatelky se zdržel hlasování.

5. Soud konstatoval, že skutečnosti uváděné v zápise ohledně účasti pana [Anonymizováno] a paní [Anonymizováno], ve společnosti účastníka, jsou v souladu s úplným výpisem z obchodního rejstříku účastníka, tj. ohledně rozsahu podílu, dále z výpisu vyplývá, že navrhovatelka byla jednatelkou účastníka v době od září 1997 do června roku 2012, současným jednatelem je od 19. 6. 2012 [Anonymizováno] a od roku 2014 též [Anonymizováno]. Společnost se podřídila postupem dle § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích tomuto zákonu, zapsáno v obchodním rejstříku 17. 9. 2015.

6. Ze společenské smlouvy účastníka, článku VII bod 7.2 zjistil, že valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni účastníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů a rozhoduje se prostou většinou, že v článku 7.4 je upravena působnost valné hromady s tím, že valná hromada si může vyhradit rozhodování o věcech, které jinak náležejí do působnosti jiných orgánů společnosti, že dle článku 7.10 je vyžadován souhlas všech společníků, jedná-li se o změnu společenské smlouvy, kterou je zasaženo do práv a povinností všech společníku.

7. Z dopisu účastníka z 11. 9. 2019 a nedatovaného dopisu vyplývá, že účastník reaguje na žádosti navrhovatelky a požadované informace poskytuje, rovněž předložil pohyby na účtu za rok 2018, které jsou podepsány paní [Anonymizováno] 14. 2. 2019, tudíž i v souvislosti s bodem 3 a 4 programu valné hromady účastník splnil informační povinnost k žádostem navrhovatelky též se zřetelem k jí poskytnutým listinám, jež tvořily přílohu pozvánky na valnou hromadu.

8. Z výslechu jednatelů společnosti a svědka pana [Anonymizováno], syna navrhovatelky, nebyly zjištěny konkrétní informace ohledně pohledávky [Anonymizováno].

9. Soud dospěl k závěru, že návrh byl podán včas a rovněž byla splněna i podmínka podání protestu proti všem napadeným usnesením.

10. Co se týče rozhodnutí o převodu zisku na účet nerozděleného zisku a schválení roční účetní uzávěrky za rok 2018, k němuž navrhovatelka tvrdí, že bylo porušeno její právo na podíl ze zisku, soud neshledal porušení právních předpisů, ani společenské smlouvy. Soud dospěl k závěru, že i když podle § 31 zákona o obchodních korporacích podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí a účastník má právo na podíl na zisku, nebyl porušen zákon v § 184 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, neboť součástí pozvánky byl i návrh usnesení a rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát náleží do působnosti valné hromady, jak vyplývá z ustanovení § 192 odst. 2 písmeno g) zákona o obchodních korporacích. Je tedy právem společnosti rozhodnout o převodu zisku.

11. Co se týče rozhodnutí, kdy valná hromada schválila konsolidaci vlastního kapitálu ve smyslu úhrady neuhrazené ztráty minulých let - pohledávka Matějka z roku 2001, převodem ze zde specifikovaných účtů, jak je rozvedeno v pozvánce i v zápisu z valné hromady, soud neshledal porušení povinnosti ze strany účastníka. Zkonstatoval, že z výpovědi jednatele [Anonymizováno] bylo zjištěno, že tento řešil vypořádání pohledávky vůči panu [Anonymizováno] ve výši 2 280 246 Kč, že bylo dokládáno, že tato vznikala v souvislosti s pohledávkou [Anonymizováno]., která postoupila svou pohledávku na účastníka, k tomu byl proveden důkaz souhlasným prohlášením, i smlouvou. Soud též uvedl, že to byla navrhovatelka, která byla v té době jednatelkou společnosti a nečinil žádné kroky k vymáhání této pohledávky ani nepředkládala žádné doklady svým nástupcům. Existence nevyplněné směnky prokázána nebyla.

12. Soud konstatoval, že v souvislosti s oběma zmíněnými body programu byla dostatečně splněna i informační povinnost účastníka ve smyslu § 155 zákona o obchodních korporacích.

13. Co se týče rozhodnutí, kterým byl schválen prodej nerentabilního provozu [Anonymizováno], soud uvedl, že valná hromada schválila prodej prostřednictvím realitní kanceláře za nejvyšší možnou cenu. K vlastnímu prodeji došlo po konání valné hromady. Soud dovodil, že je nadbytečná otázka o správnosti kupní ceny, když předmětem rozhodování valné hromady bylo pouze schválení prodeje. Soud učinil závěr, že valná hromada zde rozhodovala o otázce, která spadá do její působnosti, podřaditelné pod ustanovení § 190 odst. 2 písmeno i), když se jednalo o nezanedbatelný majetek společnosti.

14. Soud rovněž neshledal pochybení účastníka při hlasování na valné hromadě, z článku 7.10 společenské smlouvy souhlas všech společníků byl zapotřebí pouze se změnou společenské smlouvy, jejíž úprava zasahuje do práv všech společníků. Rovněž soud neshledal důvodnou námitku navrhovatelky, že valná hromada nebyla usnášeníschopná s poukazem na neplatnost nabytí obchodního podílu panem [Anonymizováno], když jeho účast ve společnosti vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku a nebyl předložen žádný důkaz, který by jeho postavení jako společníka zpochybňoval.

15. Soud proto návrh navrhovatelky jako nedůvodný v plném rozsahu zamítl.

16. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání uvedla, že předložila rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, č. j. 7 Cmo 316/2018-139, soud v rozhodnutí jeho existenci ani nezmínil. V tomto rozhodnutí se řešila obdobná otázka. Má za to, že otázka platnosti usnesení týkající se schválení konsolidace vlastního kapitálu ve smyslu úhrady neuhrazené ztráty minulých let, byla posouzena nesprávně, když navrhovatelka opakovaně uváděla, že pohledávka byla zajištěna nevyplněnou blankosměnkou a pohledávka je vymahatelná. Argumentace jednatele, že nedisponuje informacemi o předmětné pohledávce, nemá vliv na otázku platnosti usnesení valné hromady a svědčí o tom, že jednatel nepostupoval v souladu s péčí řádného hospodáře. Ve věci prodeje areálu [Anonymizováno] je nutné zabývat se tím, zda souhlas s prodejem spadal do kompetence valné hromady. Pokud soud uvedl, že valná hromada rozhodovala o otázce, která spadá do její působnosti, podřaditelné pod ustanovení §190 odst. 2 písmeno i), když se jednalo o nezanedbatelný majetek společnosti, je uvedené odůvodnění soudu nedostatečné a nepřezkoumatelné. Soud se nezabýval majetkovými poměry účastníka řízení, na jejichž základě by mohl dospět k uvedenému závěru. Ani z pozvánky na konání Valné hromady, ani ze zápisu z valné hromady nevyplývá, že by valná hromada rozhodovala o daném prodeji na základě § 190 odst. 2 písm. i) ZOK. Usnesení Valné hromady je nicotné. Usnesení Valné hromady týkající se schválení účetní závěrky společnosti za rok 2018 a převodu zisku na účet nerozděleného zisku minulých let je zneužitím hlasovacího práva druhým společníkem a omezuje právo navrhovatelky na podíl na zisku, a to soustavně, což vyplynulo i z provedeného dokazování. Usnesení je neplatné pro rozpor se zákonem a dobrými mravy. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že vysloví, že usnesení bodu 3 valné hromady ze dne 3. 7. 2019 je neplatné; usnesení bodu 4 valné hromady ze dne 3. 7. 2019 je neplatné; usnesení bodu 5 valné hromady ze dne 3. 7. 2019 je nicotné.

17. K odvolání se vyjádřil účastník. Uvedl zejména, že napadené usnesení je správné, navrhl jeho potvrzení.

18. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí podle 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen též o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.

19. Podle 191 odst. 1 ZOK každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

20. Podle odst. 2 důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

21. Podle § 184 odst. 1 ZOK musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat návrh usnesení, jež tam mají být přijata, přičemž tato usnesení musí být zcela konkrétní. V navrženém usnesení valné hromad, které má být v pozvánce na tuto valnou hromadu uvedené, je nutné uvést konkrétní výši dosaženého zisku za příslušný rok a návrh na to, jak má být rozdělen resp. jak s ním má být naloženo.

22. Podle § 190 odst. 1 ZOK valná hromada rozhoduje usnesením.

Podle odst. 2 do působnosti valné hromady patří

g) schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát.

23. Podle § 192 odst. 1 ZOK nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

Podle odst. 2 neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

24. Co se týče dokazování, soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a z jednotlivých důkazů zjistil rozhodné skutečnosti.

25. Soud správně zjistil, že jednatel pozvánkou z 10. 6. svolal valnou hromadu na 3. 7. 2019, kdy pod bodem 3 bylo navrženo schválení roční uzávěrky za rok 2018 a převedení zisku na účet „nerozdělený zisk z minulých let“, pod bodem 4 byla navržena schválená konsolidace vlastního kapitálu ve smyslu úhrady neuhrazené ztráty z minulých let zde uvedeným způsobem, jednalo se o pohledávku [Anonymizováno] z roku 2001, kdy ztráta bude uhrazena převodem ze zde specifikovaných účtů v uvedených částkách a pod bodem 5 programu bylo navrženo schválení prodeje nevyužitého a nerentabilního provozu [Anonymizováno] v obci [adresa], zapsané na LV číslo [Anonymizováno]. Pozvánka obsahovala návrh jednotlivých usnesení. Přílohou pozvánky byla rozvaha ke dni 31. 12. 2018, výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu k tomuto datu a příloha účetní závěrky za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 a list vlastnictví týkající se nemovitostí uvedených pod bodem 5 programu. Soud též správně zjistil ze zápisu z valné hromady, že valné hromady se zúčastnili oba společníci účastníka, že usnesení ve stejném znění, jak byla uvedena v navrženém znění usnesení v pozvánce, byla přijata většinou přítomných hlasů.

26. V daném případě v pozvánce na valnou hromadu k bodu 3 programu je uvedeno toto navržené usnesení: „valná hromada společnosti schvaluje roční účetní závěrku společnosti za rok 2018 s výsledkem hospodaření před zdaněním v částce 68 386 Kč, po zdanění 55 106 Kč, k bodu 4 programu je uvedeno toto navržené usnesení: „valná hromada společnosti schvaluje konsolidace vlastního kapitálu ve smyslu úhrady neuhrazené ztráty minulých let níže uvedeným způsobem, (pohledávka [Anonymizováno] r. 2001). Účet 429 000 Neuhrazená ztráta minulých let ve výši 2 280 246 Kč bude uhrazena převodem z

- Účtu 413 000 Ostatní kapitálové fondy ve výši 1 210 000 Kč

- Účtu 421 000 ostatní rezervní fondy ve výši 133 500 Kč

- Účtu 427 001 ostatní fondy — stimulační ve výši 20 884,22 Kč

- Účtu 428 000 Nerozdělený zisk minulých let ve výši 915 861,78 Kč

Viz: rozvaha v plném rozsahu ke dni 31.12.2018, řádek A.II, A.III, A.IV

Přičemž hodnota vlastního kapitálu se nemění. Jedná se o nepeněžní operaci, k bodu 5 programu je uvedeno toto navržené usnesení: „valná hromada společnosti schvaluje prodej majetku v podobě nevyužitého a nerentabilního provozu ([Anonymizováno]) v obci [adresa] zapsaném na LV č. [Anonymizováno] s tím, že prodej majetku má být realizován přes realitní kancelář za nejvyšší možnou prodejní cenu obvyklou v místě a čase. Pozvánka na valnou hromadu obsahovala rozvahu v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2018, výkaz zisku a ztát ke dni 31. 12. 2018 přílohu účetní závěrky, LV č. [Anonymizováno]. Též v ní byla uvedena konkrétní výše dosaženého zisku za rok 2018 a konkrétní návrh na naložení s tímto ziskem.

27. Odvolací soud konstatoval, že pozvánka na valnou hromadu musí být určitá a srozumitelná, neboť pozvánka je právním úkonem společnosti vůči společníkům a je tedy podrobena stejným pravidlům, jako kterýkoli jiný právní úkon. Jinou otázkou však je nezbytná míra podrobnosti pozvánky. Zákon o obchodních korporacích sice v § 184 odst. 1 ukládá, že pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat pořad jednání valné hromady a návrh usnesení valné hromady, o míře podrobnosti tohoto programu však nestanoví nic. Při výkladu toho, zda je program valné hromady v pozvánce uveden dostatečně určitě a srozumitelně, proto bude třeba vycházet z obecných zásad, na kterých spočívá občanský zákoník a z teleologického výkladu uvedeného ustanovení. Účelem posuzovaného ustanovení je zcela nepochybně umožnit společníkům, aby se mohli včas a se znalostí obsahu jednání valné hromady rozhodnout, zda se valné hromady zúčastní, aby si mohli zajistit podmínky pro tuto účast a připravit se na jednání valné hromady. Formulace jednotlivých bodů programu valné hromady proto musí být do té míry určitá, aby dosažení tohoto cíle umožňovala.

28. Odvolací soud dále konstatoval, že společník, který vznáší protest proti usnesení valné hromady, musí sdělit, proč tak činí, tj. uvést důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti. Neplatnosti usnesení valné hromady se následně může domáhat toliko z důvodů, které on sám, popř. jiná oprávněná osoba, uplatnili formou protestu. Bylo tak na místě zabývat se pouze důvody uvedenými navrhovatelkou v protestu, které se ve smyslu § 192 odst. 2 ZOK odrážejí v návrhu na zahájení řízení.

29. Co se týče důvodů, pro které má navrhovatelka za to, že usnesení valné hromady přijaté pod bodem 3 odporuje právním předpisům a dobrým mravům, uvedla v protestu a v návrhu na zahájení řízení, že převod zisku na účet nerozděleného zisku minulých let není nutný a účelný a měl by být vyplacen společníkům. Usnesení omezuje její právo na podíl na zisku, má šikanozní charakter, když je jí výplata na podílu na zisku upírána dlouhodobě.

30. Co se týče důvodů, pro které má navrhovatelka za to, že usnesení valné hromady přijaté pod bodem 4 odporuje právním předpisům a dobrým mravům, uvedla v protestu a v návrhu na zahájení řízení, že pohledávka nebyla prokázána, že požaduje informaci, jak a kdo dospěl k tomu, že pohledávka je nevymahatelná.

31. Co se týče rozhodnutí přijatých pod bodem 3 a 4 programu, odvolací soud konstatoval, že se soud zabýval správně důvody protestů navrhovatelky uvedenými k jednotlivým přijatým rozhodnutím při jednání valné hromady a správně dovodil, že nejsou důvodné. Dále dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že vzhledem k tomu, že v daném případě se navrhovatelce jako společnici účastníka dostalo od společnosti již v pozvánce na valnou hromadu, tedy před konáním valné hromady, dostatečných informací k programu valné hromady resp. věcem, jež na této valné hromadě měly být projednávány - účetní závěrka a rozdělení zisku, úhrada ztrát, v rámci svolání valné hromady (pozvánky na ni), uvedený postup při svolání valné hromady není v rozporu se zákonem. Uvedená rozhodnutí náleží do působnosti valné hromady. Též z ničeho neplyne, že by byla rozhodnutí v rozporu s dobrými mravy, navíc navrhovatelka nic konkrétního, co se týče rozporu s dobrými mravy, neuvedla.

32. Odvolací soud též k námitce navrhovatelky týkající se rozhodnutí přijatého k bodu 3 programu s ohledem na znění protestu, a to, že bylo porušeno její právo na zisk, připomíná, že je třeba rozlišit právo společníka na zisk, které vyplývá ze zákona a právo na vyplacení podílu na ziku, které vzniká až poté, co je o rozdělení zisku valnou hromadou rozhodnuto. V daném případě valná hromada o rozdělení zisku nerozhodla, nelze tak dospět k závěru, že by bylo z uvedeného důvodu porušeno uvedené právo navrhovatelky. Rozhodnutí, pod bodem 3 programu, je právem společnosti rozhodnout o převodu zisku. Protest navrhovatelky není důvodný. Odvolací soud též, co se týče protestu navrhovatelky proti usnesení přijatému pod bodem 4, a to, že pohledávka nebyla prokázána, že požaduje informaci, jak a kdo dospěl k tomu, že pohledávka je nevymahatelná, shodně se soudem prvního stupně dovodil, že vzhledem k tomu, že již v pozvánce na valnou hromadu, tedy před konáním valné hromady navrhovatelce jako společnici účastníka byly sděleny skutečnosti, jak bude naloženo s neuhrazenou pohledávkou účastníka, přičemž nebylo zjištěno, že pohledávku lze vymoci, rozhodnutí přijaté pod bodem 4 programu není v rozporu se zákonem ani dobrými mravy. Uvedené rozhodnutí je právem společnosti rozhodnout o úhradě ztrát. Protest není důvodný.

33. Odvolací soud, co se týče ostatních důvodů vedoucích k závěru o nedůvodnosti návrhu v uvedeném rozsahu, odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

34. Co se týče rozhodnutí, jímž soud zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady přijaté pod bodem 5 programu, soud uvedené rozhodnutí odůvodnil tím, že valná hromada zde rozhodovala o otázce, která spadá do její působnosti podřaditelné pod ustanovení § 190 odst. 2 písmeno i), když se jednalo o nezanedbatelný majetek společnosti. Soud však uvedený závěr ničím neodůvodnil. Soud neuvedl, jak k tomuto závěru dospěl. Bylo však na místě, aby se soud řádně zabýval otázkou, zda rozhodování valné hromady pod bodem 5 programu do působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným náleží. Pokud soud náležitě nevysvětlil, jak dospěl k závěru, že valná hromada zde rozhodovala o otázce, která spadá do její působnosti, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné.

35. Odvolací soud proto napadené usnesení ve výroku I., v němž byl zamítnut návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. konané dne 3. 7. 2019, přijaté pod bodem 5 programu valné hromady, jímž byl schválen prodej majetku v podobě nevyužitého a nerentabilního provozu ([Anonymizováno]) v obci [adresa] zapsaném na LV č. [Anonymizováno] s tím, že prodej majetku má být realizován přes realitní kancelář za nejvyšší možnou prodejní cenu obvyklou v místě a čase a ve výroku II., podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve zbytku výroku I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

V dalším řízení rozhodne soud o nákladech odvolacího řízení.

Proti tomuto usnesení v části, v níž bylo napadené usnesení potvrzeno, je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.)., ve zbytku je nepřípustné.