o dosažení shody mezi skutečným stavem a stavem zapsaným v obchodním rejstříku, o zápisu změny do obchodního rejstříku, o odvolání společnosti HAKUNA MATATA s.r.o., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. prosince 2019, č. j. C 260385/RD9/MSPH, Fj 436406/2019/MSPH

1. V záhlaví uvedeným usnesením zahájil Městský soud v Praze ve výroku I. řízení bez návrhu o dosažení shody mezi skutečným stavem a stavem zapsaným v obchodním rejstříku, ve výroku II. rozhodl, že se v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 260385 vymazává statutární orgán, jednatel [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], [adresa] a den vzniku jeho funkce 12. 7. 2016 a současně se zapisuje datum zániku jeho funkce dne 25. 10. 2018. Ve výroku III. soud uložil společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], identifikační číslo [IČO] (dále též „Společnost“), povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení.

2. V odůvodnění usnesení vyšel soud prvního stupně z toho, že jednatel Společnosti [Anonymizováno] ztratil způsobilost pro výkon funkce, když byl pravomocně odsouzen pro přečin dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku a přečin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, a to rozsudkem vydaným 22. 3. 2018, č. j. 10 T 9/2015-3362 Krajským soudem v [Anonymizováno]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 25. 10. 2018, z jehož výrokové části, dle soudu prvního stupně, vyplývá, že [Anonymizováno] při páchání trestné činnosti jednal na základě plné moci za společnost [právnická osoba], skutky tedy byly spáchány v souvislosti s podnikáním a ze skutku, pro který byl [Anonymizováno] odsouzen je zřejmé, že trestný čin byl spáchán úmyslně. Soud dále uvedl, že [Anonymizováno] je zapsán jako jednatel Společnosti s datem vzniku jeho funkce 12. 7. 2016. Skutečnost, že se jednalo o podnikání jiné osoby (společnosti [právnická osoba]) není dle prvostupňového soudu rozhodné a funkce jednatele mu zanikla ze zákona dne 25. 10. 2018. Uvedené zjištění shledal soud prvního stupně jako základ neshody mezi stavem zapsaným v obchodním rejstříku a stavem skutečným, a proto soud zahájil řízení bez návrhu dle § 78 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z.v.r.“) o výmazu jednatele za účelem dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, neboť ze strany Společnosti takový návrh nebyl podán, ač k jeho podání byla povinna bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. O poplatkové povinnosti rozhodl dle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s položkou 11 Sazebníku soudních poplatků a výrok III. soud odůvodnil odkazem na § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

3. Proti výroku II. a III. usnesení podala Společnost včasné odvolání. Dle Společnosti nebyly pro výmaz [Anonymizováno] splněny příslušné podmínky. Dle Společnosti nelze na trestný čin, pro něž byl [Anonymizováno] odsouzen, nahlížet jako na trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem podnikání, když byl odsouzen za to, že za společnost [právnická osoba] požádal Úřad práce v [Anonymizováno] o poskytnutí dotace na program „Vzdělávejte se“ a tuto dotaci společnost [právnická osoba] čerpala aniž by splnila podmínky dotace. Namítá, že trestné činnosti se dle předmětného rozsudku [Anonymizováno] dopustil v listopadu a prosinci roku 2010 a v tu dobu ve společnosti [právnická osoba] ještě nebyl, jejím jednatelem byla paní [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno]. Jednatelem společnosti [právnická osoba] se [Anonymizováno] stal až dne 13. 8. 2015. Řízení proto považuje za nedůvodné a navrhuje, aby odvolací sodu napadené usnesení zrušil a řízení zastavil.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZOK“) nemůže být členem orgánu obchodní korporace také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.

6. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 455/1991, o živnostenském podnikání, jsou všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti a bezúhonnost.

7. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, se za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

8. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník je k trestní odpovědnosti za trestný čin třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.

9. Z předloženého spisu plyne, že předmětné řízení bylo zahájeno k podnětu Krajského soudu v [Anonymizováno] doručeného soudu prvního stupně dne 9. 8. 2019, kterým byl Městský soud v Praze upozorněn na skutečnost, že v trestní věci vedené proti [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], pod sp. zn. 10 T 9/2015 byl rozsudkem ze dne 22. 3. 2018, č. j. 10 T 9/2015-3362 (dále jen „rozsudek“), shledán vinným a odsouzen pro trestné činy dle § 212 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku, § 260 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl dle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Podle § 82 odst. 1 trestního zákoníku bylo [Anonymizováno] uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil. Podle § 67 odst. 1, § 687 odst. 1, 2 trestního zákoníku mu byl dále uložen peněžitý trest ve výměře 50 000 Kč, pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl zaplacen, i náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 měsíců. Z obsahu předloženého spisu, stejně jako ze zjištění soudu prvního stupně pak plyne, že rozsudek, ohledně výroku o vině a trestu [Anonymizováno], nabyl právní moci dne 25. 10. 2018.

10. Dle úplného výpisu z příslušného obchodního rejstříku, podle fyzických osob v angažmá, ve věci [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že [Anonymizováno] byl ve společnosti [právnická osoba], identifikační číslo [IČO], jejím jednatelem a společníkem od 13. 8. 2015. Jako předmět podnikání je, mimo jiné, u této společnost zapsána „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Ve společnosti [právnická osoba], identifikační číslo [IČO], je jednatelem a společníkem od 12. 7. 2016 a jako předmět jejího podnikání je zapsána „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.

11. Dle rozsudku se trestného činu [Anonymizováno] dopustil jako osoba jednající na základě plné moci za společnost [právnická osoba], a to v rozmezí od listopadu do prosince roku 2010, když předstíral účast zaměstnanců společnosti [právnická osoba] v projektu „Vzdělávejte se“ a předložil nepravdivé doklady s cílem vylákat od Úřadu práce v [adresa] dotační prostředky pocházející jednak z Evropského sociálního fondu a jednal ze státního rozpočtu České republiky, dopustil přečinu dotačního podvodu a přečinu poškození finančních zájmů Evropské unie. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že se tak stalo v souvislosti s podnikáním, když [Anonymizováno] jednal jménem společnosti v oblasti zastíraného vzdělávání zaměstnanců této společnosti. V daném konkrétním případě nepovažuje odvolací soud za rozhodné, že [Anonymizováno] jednal nikoli v souvislosti s podnikáním společnosti [právnická osoba], identifikační číslo [IČO], ale společnosti [právnická osoba], identifikační číslo [IČO], navíc v době, kdy [Anonymizováno] v této společnosti ještě jako jednatel nefiguroval, a to „per analogiam legis“ s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 69/2008, dle kterého pro posouzení bezúhonnosti jako podmínky pro výkon funkce jednatele není rozhodující, zda posuzovaný spáchal trestnou činnost v době, kdy tuto funkci vykonával. S odkazem na aktuální judikaturu odvolací soud dále uvádí, že „Při posuzování, zda je osoba bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona, je nezbytné zkoumat, zda úmyslný trestný čin, za jehož spáchání byla pravomocně odsouzena, měl souvislost s aprobovanou podnikatelskou činností konkrétního podnikatele. Spáchá-li posuzovaná osoba úmyslný trestný čin v souvislosti s podnikatelskou činností určité jiné osoby, přičemž provozuje nebo následně započne provozovat vlastní podnikatelskou činnost, respektive vykonává nebo má vykonávat funkci ve voleném orgánu obchodní korporace, ve stejném oboru, nelze tuto osobu nadále považovat za bezúhonnou ve smyslu živnostenského zákona. Uvedený závěr přitom platí bez ohledu na vztah mezi odsouzeným (pachatelem trestného činu) a podnikatelem, s jehož činností trestný čin souvisel, tj. zda byl odsouzený členem statutárního orgánu podnikatele, jeho zástupcem či jeho zaměstnancem; podstatná je především souvislost trestného činu s podnikatelskou činností této osoby.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2018 sp. zn. 27 Cdo 3547/2017). „Nemusí se jednat jen o trestné činy, jejichž skutková podstata přímo souvisí s podnikáním (např. poškozování spotřebitele), ani je dotyčný nemusí páchat při provozu vlastního oboru podnikatelské činnosti. Ke ztrátě bezúhonnosti dojde též, jestliže se někdo dopustí trestného činu podvodu jako nepodnikatel v rámci pracovního poměru a po okamžitém ukončen pracovního poměru se bude chtít ve stejném oboru realizovat jako jednatel společnosti s ručením omezeným.“ (viz Patěk, D. in Černá, S., Štenglová, I., Pelikánová, I. a kol., Právo obchodních korporací, Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 166).

12. Odvolací soud tak s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že [Anonymizováno] spáchal jako zástupce společnosti [právnická osoba], identifikační číslo [IČO], úmyslný trestný čin v souvislosti s její podnikatelskou činností v důsledku čehož tak ztratil způsobilost pro výkon funkce jednatele společnosti [právnická osoba], neboť již není osobou bezúhonnou ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

13. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že [Anonymizováno] v důsledku svého odsouzení pozbyl dne právní mocí trestního rozsudku tj. dne 25. 10. 2018 bezúhonnost ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a tak přestal splňovat zákonem stanovené podmínky pro výkon funkce orgánu obchodní korporace dle § 46 odst. 1 ZOK, pročež mu funkce jednatele Společnosti zanikla.

14. Odvolací soud vzhledem ke všemu výše uvedenému usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, jakož i jeho výrok III., který je souladný s ust. § 2 odst. 1 písm. e) a § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.