o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku (obrana proti zápisu notářem)

1. Soud prvního stupně (dále též soud) v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že návrh na zápis změn (obrana proti zápisu notářem) ze dne 26. listopadu 2021 pod Fj 543469/2021/MSPH se zamítá.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud zejména uvedl, že navrhovatelka se podáním došlým soudu dne 26. 11. 2021 pod č. j. Fj 543469/2021/MSPH domáhala výmazu zápisu provedeného notářem a obnovení stavu zápisu společnosti [Jméno Zástupce B]., (dále též jen zapsaná osoba), přede dnem 26. 10. 2021 ve veřejném rejstříku, a to s odkazem na § 78 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, (dále jen ZVR) a § 101 odst. 2 ZVR. Požadovala znovu zapsání jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], změny sídla společnosti, předmětu podnikání, počtu členů statutárního orgánu a způsobu jednání a zastupování ke dni 2. 8. 2016 s tím, že byla z funkce jednatele odvolána protiprávně rozhodnutím jediného společníka společnosti [Anonymizováno], která byla zastoupena virtuální společností [Anonymizováno], zastoupené [Anonymizováno] na základě udělené plné moci ze dne 9. 6. 2021. Plnou moc za [Anonymizováno] podepsala osoba navrhovatelce neznámá.

3. Soud shrnul, že důvodem návrhu navrhovatelky k vrácení skutečností do původního stavu před zápisem notářem byly skutečnosti, že společnost [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] není jediným společníkem společnosti, [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], [adresa] není oprávněn jednat za společnost [Anonymizováno] se sídlem [adresa], [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], [Anonymizováno] není oprávněn jednat za společnost [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno]

4. Soud konstatoval, že nemůže rozhodovat o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady a zároveň mu nepřísluší ani přezkoumávat rozhodnutí notáře, které dle něj splňovalo veškeré náležitosti dle zákona i stanov společnosti.

5. Ani v řízení dle § 101 ZVR (či dle § 101 ve spojení s § 117 ZVR) coby rejstříkovém řízení sui generis nelze činit přezkum platnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným.

6. Co se týče posuzování notářského zápisu soud odkázal na rozhodnutí Vrchního soud v Praze 7 Cmo 41/2021 ze dne 27. 11. 2021 a konstatoval, že soudní praxe je ustálena v posouzení, že není-li pochybnost o tom, že předkládaná listina je notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby, nemá rejstříkový soud v těchto případech povinnost zkoumat zápis co do obsahu právního úkonu či právní skutečnosti v něm obsažené, neboť vychází bez dalšího z veřejné listiny notáře a zabývá se pouze tím, zda zapisované skutečnosti ze zápisu vyplývají (zda jsou v nich příslušné právní úkony a skutečnosti uvedeny a je patrno, že notář se k nim vyjádřil). U notářských zápisů o rozhodnutí valné hromady (o rozhodnutí jediného společníka v její působnosti) totiž tzv. prvotní přezkum činí notář takový zápis sepisující. Rejstříkový soud pak tento přezkum z hlediska obsahu právního úkonu a z hlediska jeho souladu se zákonem a stanovami činí jen v rozsahu daném tzv. výhradou notáře ve smyslu § 70 a odst. 1 n. ř. Pokud notář žádnou výhradu k přijatému rozhodnutí valné hromady (rozhodnutí jediného společníka v její působnosti) nemá, rejstříkovému soudu hlubší přezkum notářského zápisu nenáleží, což je promítnutím pravidla § 134 o. s. ř., dle něhož listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné (tedy i předmětný zápis dle § 6 n. ř.), potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo tvrzeno. Prokázal opak je možné jen v rámci dokazování, které se v rejstříkovém řízení v rámci jednání prakticky neprovádí. Účelem úpravy § 70 n. ř. totiž je, aby rejstříkový soud toliko zhodnotil, zda mu byly doloženy všechny příslušné listiny a zda z nich vyplývají rozhodné skutečnosti, a pakliže ano, navržené skutečnosti zapsal.

7. Soud proto návrh na zápis změn zamítl.

8. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, uvedla zejména, že prokázala svá tvrzení, že při konání valné hromady nebyla projevena vůle společnosti [Jméno Zástupce B]., když se jí neúčastnila osoba oprávněná jednat za tuto společnost. Soud pochybil, když nevyslovil nicotnost rozhodnutí valné hromady, což byl povinen. Navrhla zrušení rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

10. Z obsahu předloženého rejstříkového spisu vyplývá, že navrhovatelka se domáhala výmazu zápisu provedeného notářem a obnovení stavu zápisu zapsané osoby přede dnem 26. 10. 2021 ve veřejném rejstříku, a to znovu zapsání osob jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], změny sídla společnosti, předmětu podnikání, počtu členů statutárního orgánu a způsobu jednání a zastupování ke dni 2. 8. 2016 s tím, že byla protiprávně z funkce jednatele odvolána rozhodnutím jediného společníka společnosti [Anonymizováno], jež není jediným společníkem společnosti a jež byla zastoupena virtuální společností [Anonymizováno], zastoupenou [Anonymizováno] na základě udělené plné moci ze dne 9. 6. 2021 podepsanou osobou navrhovateli neznámou, že stav zápisu neodpovídá skutečnému stavu. Soud dospěl k závěru, že je třeba návrh na zápis změn zamítnout vzhledem k tomu, že mu v řízení dle § 101 ZVR (či dle § 101 ve spojení s § 117 ZVR ) nepřísluší rozhodovat o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady ani mu nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí notáře, které splňuje náležitosti dle zákona i stanov společnosti.

11. Podle § 90 odst. 1 ZVR nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

12. Věcně rejstříkový soud tedy zkoumá, zda z předložených listin plynou takové rozhodné skutečnosti (zda dokládají platné a účinné právní jednání nebo právní skutečnosti), jež odůvodňují provedení navržených zápisů údajů o zapisovaných skutečnostech do veřejných rejstříků, a tedy i do obchodního rejstříku.

13. Podle § 101 odst. 2 ZVR osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98; ustanovení § 102 se použije přiměřeně.

14. Podle § 117 ZVR zapsaná osoba, jakož i osoby zapisované v souvislosti s jejím zápisem, se mohou u rejstříkového soudu domáhat výmazu nebo změny zápisu provedeného notářem nebo obnovení původního zápisu za stejných podmínek, za jakých se téhož mohou domáhat proti zápisu rejstříkovým soudem.

15. Odvolací soud se se závěrem soudu, že je třeba návrh na zápis změn zamítnout, ztotožnil.

16. Soud uvedený závěr správně odůvodnil zejména tím, že není-li pochybnost o tom, že předkládaná listina je notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby, nemá rejstříkový soud v těchto případech povinnost zkoumat zápis co do obsahu právního úkonu či právní skutečnosti v něm obsažené, neboť vychází bez dalšího z veřejné listiny notáře a zabývá se pouze tím, zda zapisované skutečnosti ze zápisu vyplývají.

17. Dále se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu, že rejstříkový soud není oprávněn činit věcný přezkum usnesení valné hromady společnosti s ručením. Podle § 192 odst. 1 ZOK nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. Jiným právním předpisem předvídaným tímto ustanovením však není ani zákon o veřejných rejstřících, který nestanoví rejstříkovému soudu žádné výslovné oprávnění přezkoumávat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným a nestanoví tak ani žádný jiný právní předpis. Z toho vyplývá, že platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným je soud oprávněn přezkoumávat pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným. V jakémkoliv jiném řízení již soud není oprávněn přezkoumávat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani jako prejudiciální otázku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016).

18. Co se týká námitek navrhovatelky vznesených v odvolání, že soud měl dospět k závěru, že na dané rozhodnutí valné hromady, resp. na rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, se hledí, jako by nebylo přijato, a proto měl návrhu vyhovět, odvolací soud je shledal nedůvodnými.

19. Obecná úprava vadných usnesení valné hromady, případně rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, je obsažena v § 45 ZOK.

20. Podle § 45 odst. 1 ZOK v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům.

21. Podle odst. 2 ZOK a rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí, jako by nebylo přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný anebo zavazuje-li k nemožnému plnění.

22. Podle odst. 3 ZOK není-li rozhodnutí orgánu obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem osvědčeno veřejnou listinou sepsanou nejpozději do 60 dnů ode dne jeho přijetí, nemá právní účinky.

23. Podle § 245 zákona č. 89/2012 Sb., zákon občanský zákoník, (dále též jen o. z.) na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

24. Uvedené ustanovení rozlišuje následující důvody, pro které lze usnesení valné hromady označit za takové, na něž se hledí, jako by nebylo přijato, a to případ, kdy bylo přijato usnesení v záležitosti, kterou valná hromada nemá v působnosti, případ, kde se mění stanovy, jejichž obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona. Za takové rozhodnutí valné hromady lze považovat i usnesení, u nichž je jejich vada zřejmá.

25. V daném případě odvolatelka v doplnění odvolání tvrdila, že návrh je důvodný proto, že předmětné rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, o kterém byl sepsán notářský zápis, na základě kterého došlo k uvedenému zápisu do veřejného rejstříku, učinila osoba, která nebyla oprávněna za společníka jednat a též že deklarovaný společník není jediným společníkem účastníka, a proto je třeba na předmětné rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady hledět, jako by nebylo přijato.

26. Odvolací soud konstatoval, že rejstříkový soud v rejstříkovém řízení sice zkoumá, zda je třeba na předmětné rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady hledět, jako by nebylo přijato, avšak dospěl k závěru, že důvody, které navrhovatelka jako důvody pro takové shledání předmětného rozhodnutí, takovými důvody nejsou. Uvedený závěr vyplývá z výše uvedeného, když navrhovatelka netvrdila, že předmětné usnesení bylo přijato v záležitosti, kterou valná hromada nemá v působnosti, že jde o případ, kde se mění stanovy, jejichž obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona. Z usnesení neplyne ani žádná zřejmá vada.

27. Napadené rozhodnutí je správné.

28. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

29. Náhradově nákladový výrok ohledně nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s. (ve spojení s § 1 odst. 2 a 3 z. ř. s. a § 224 odst. 1 o. s. ř.), když rejstříkové řízení je považováno za typ tzv. nesporného řízení, které je obecně možno zahájit i bez návrhu, přičemž odvolací soud neshledal ani okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků.