Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 361/2020-41 ECLI:CZ:VSPH:2021:7.Cmo.361.2020.1 Usnesení

o určení, že usnesení správní rady 1. účastníka ze dne 8. 8. 2018 a 18. 10. 2018 nejsou rozhodnutími jeho orgánu, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 11. září 2020, č. j. 55 Cm 115/2020-25,

JUDr. Lenka Broučková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 10. 2. 2021

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudkyň JUDr. Evy Svobobodové a JUDr. Andrey Esterkové ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], nar. [Datum narození navrhovatele A]

bytem [Adresa navrhovatele A]

za účasti: 1. [Jméno navrhovatele B]

IČO: [IČO navrhovatele C]

sídlem [Adresa navrhovatele C]

2. [Jméno navrhovatele C]

IČO: [IČO navrhovatele D], sídlem [Adresa navrhovatele D]

o určení, že usnesení správní rady 1. účastníka ze dne 8. 8. 2018 a 18. 10. 2018 nejsou rozhodnutími jeho orgánu, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 11. září 2020, č. j. 55 Cm 115/2020-25,


Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje ve správném znění:

I. Řízení se ve vztahu k 1. účastníkovi – [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C] se sídlem [Adresa navrhovatele C], IČ: [IČO navrhovatele C], zastavuje.

II. Ve vztahu mezi navrhovatelem a 1. účastníkem nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatel se svým návrhem domáhal určení nicotnosti usnesení správní rady [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C] ze dne 8. 8. 2018 a 18. 10. 2018 pro jejich rozpor s dobrými mravy. Jako 1. účastníka označil [Jméno navrhovatele B] a jako 2. účastníka označil [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C].

2. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením uvedeným v záhlaví řízení zastavil ve vztahu k 1. odpůrci – [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C] se sídlem [Adresa navrhovatele C], IČ: [IČO navrhovatele C] (výrok I.) a určil ve výroku II., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení mezi navrhovatelem a 1. odpůrcem. Usnesení soudu prvního stupně odůvodnil tak, že s ohledem na skutečnost, že 1. odpůrce byl dne 23. 10. 2018 vymazán z nadačního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové oddíl N vložka 428, jako právnická osoba zanikl, tudíž ztratil i právní osobnost a zároveň i způsobilost být účastníkem řízení v souladu s ustanovením § 19 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 185 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen o. z.). Vzhledem k tomu, že se jedná o takový nedostatek řízení, který není možné odstranit, nezbylo soudu než postupovat dle ustanovení § 104 ods.1 o. s. ř. a řízení vůči 1. odpůrci zastavit.

3. Proti výroku I. uvedeného usnesení podal navrhovatel včasné odvolání, přičemž své odvolání odůvodňuje popisem historie založení [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C], úmyslu navrhovatele jako zakladatele Nadačního fondu, dále uvádí skutečnosti týkající se návrhem na určení zdánlivosti napadeného usnesení správní rady, na základě kterých došlo k fúzi sloučením s [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C] a dále pro rozpor s dobrými mravy zpochybňuje jednání členů správní rady [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C] v souvislosti s fúzí [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C] s [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C]. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, nebo aby vydal rozsudek, že se určuje právní jednání správní rady [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C] ze dne 8. 8. 2018 a taktéž jednání před notářem dne 18. 10. 2018, jsou absolutně neplatná.

4. Účastník 2. se k odvolání navrhovatele nevyjádřil.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně dle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Předně odvolací soud konstatuje, že toto řízení o určení, že usnesení správní rady 1. nejsou rozhodnutími jeho orgánu, je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), účastenství v něm se řídí § 6 odst. 1 z. ř. s. a jeho účastníci se proto označují, jako navrhovatel a další účastníci. To, že soud prvního stupně nesprávně označil 1. a 2. účastníka jako odpůrce, nečiní jeho rozhodnutí nesrozumitelným, a odvolací soud proto již ve svém rozhodnutí označil účastníky řízení správně.

7. Dle § 212a odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s .ř.) usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, lze přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení. „Odvolací soud může přezkoumat takové usnesení jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně v takovém usnesení řešil. Není přitom rozhodné, zda odvolatel všechny důvody k takovému odvolání uvedl, či nikoliv; odvolací soud tedy může vzít v úvahu i důvody odvolatelem neuvedené, ovšem vždy musí jít o způsobilý odvolací důvod, a tím je ten, který se týká toho, co soud prvního stupně v napadeném usnesení řešil. Odvolací soud tedy nesmí posuzovat otázky, které soud prvního stupně neřešil; vydal by totiž tzv. překvapivé rozhodnutí, a to je nepřípustné.“ Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 793-799. Toliko na základě uvedeného odvolací soud posuzoval odvoláním napadené usnesení, s tím, že odvolatelem tvrzenými důvody se nezabýval, jelikož se vztahovaly pouze k meritu věci a nikoliv k obsahu výroku napadeného usnesení.

8. Dle o. z. má právnická osoba právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Jak přiléhavě uvedl soud prvního stupně, dle § 185 o. z., právnická osoba zapsaná do veřejného (tedy i nadačního) rejstříku, zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. „Důsledkem výmazu z veřejného rejstříku je zánik právnické osoby, tedy zánik její právní osobnosti i zánik její svéprávnosti (§ 15 občanského zákoníku). Právnická osoba přestává existovat.“ Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 948-953.

9. Dle ustanovení § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Způsobilost být účastníkem (procesněprávní subjektivita) řízení obecně určuje, kdo může být účastníkem, tedy tím, o jehož právech a povinnostech je v řízení jednáno. Způsobilost být účastníkem řízení je podmínkou řízení, kterou je třeba plnit během celého řízení, a k jejímuž splnění přihlíží soud kdykoliv za řízení (§103 o. s. ř.). Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení existující na počátku (před zahájením) řízení nelze zhojit, jedná se o nedostatek podmínky řízení neodstranitelný a vede k zastavení řízení dle §104 odst. 1 o. s. ř.

10. Odvolací soud ze spisu shledal, že odvolatel jako navrhovatel podal dne 28. 7. 2020 návrh na určení „nicotnosti“ usnesení správní rady, kde jako účastníka 1. označil [Jméno navrhovatele B], IČO: [IČO navrhovatele C], [adresa]. Jak vyplývá z úplného výpisu nadačního rejstříku vedeného v oddílu N vložka 428 vedený Krajským soudem v Hradci Králové, a jak konstatoval i soud prvního stupně v napadeném usnesení, byl [Jméno navrhovatele B] ke dni 23. 10. 2018 z nadačního rejstříku vymazán s odůvodněním, že důvod výmazu je zánik nadačního fondu, který nastal na základě smlouvy o sloučení uzavřené s [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C], přičemž [Jméno navrhovatele B] bude zanikajícím nadačním fondem a [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele C] bude nadačním fondem nástupnickým.

11. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně došel k závěru, že [Jméno navrhovatele B] zanikl výmazem z nadačního rejstříku ke dni 23. 10. 2018, k témuž dni zanikla i jeho právní osobnost, a tak i způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o. s. ř. Jak je popsáno shora, 1. účastník neměl způsobilost být účastníkem tohoto řízení již ke dni jeho zahájení, jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, a soud první stupně proto rozhodl správně v souladu s právními předpisy.

12. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné, ale ve správném znění, které reflektuje zákonné označování účastníků řízení.

Proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu lze podat dovolání, které se podává do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice. Přípustnost dovolání (§ 237 až § 238a o. s. ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).