o jmenování hmotněprávního opatrovníka, k odvolání navrhovatelky do usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 26. srpna 2020, č. j. 38 Nc 2401/2019-134
JUDr. Lenka Grollová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 17. 12. 2021
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. ve věci
navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], narozená dne [Datum narození navrhovatelky]
bytem [Adresa navrhovatelky]
zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A]
sídlem [Adresa advokátky A]
za účasti: 1) [Jméno advokátky B]., IČO [IČO advokátky B]
sídlem [Adresa advokátky B]
zastoupená advokátkou [Jméno advokátky C]
sídlem [Adresa advokátky C]
2) [Jméno advokátky D], narozený dne [Datum narození advokátky D]
bytem [Adresa advokátky D]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
o jmenování hmotněprávního opatrovníka, k odvolání navrhovatelky do usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 26. srpna 2020, č. j. 38 Nc 2401/2019-134
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 21. 1. 2019 se navrhovatelka domáhala, aby jí soud jmenoval hmotněprávním opatrovníkem společnosti [Jméno advokátky B]., sídlem [adresa], identifikační číslo [IČO advokátky B] (dále též jen „Společnost“), s oprávněním podat návrh na vyloučení společníka [Jméno advokátky D], nar. [Datum narození advokátky D], bytem [adresa], ze Společnosti podle § 204 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen “ZOK“) a dále s oprávněním k zastupování v uvedeném řízení. Uvedla, že společník [Jméno advokátky D] porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti tím, že dlouhodobě zneužívá postavení majoritního společníka ve Společnosti na úkor navrhovatelky jako společníka minoritního. Valná hromada Společnosti konaná dne 5. 11. 2018 rozhodla o podání návrhu na vyloučení společníka [Jméno advokátky D] ze Společnosti soudem podle § 204 ZOK. Majoritní společník, jehož se má návrh na vyloučení ze Společnosti týkat, je rovněž jediným jednatelem Společnosti. Existuje tak střet zájmů mezi Společností a jejím jednatelem, pro který nemůže [Jméno advokátky D] jako jednatel za Společnost jednat. Proto je dán důvod pro ustanovení opatrovníka Společnosti podle § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Navrhovatelka sama splňuje zákonem stanovené podmínky, aby mohla být pro daný účel jmenována opatrovnicí Společnosti.
2. Usnesením ze dne 27. 5. 2019, č. j. 38 Nc 2401/2019-67 soud prvního stupně ve výroku I. rozhodl, že opatrovníkem Společnosti pro účel jednání za Společnost ve věci vyloučení společníka [Jméno advokátky D], narozeného [Datum narození advokátky D], ze Společnosti soudem, se jmenuje navrhovatelka [Jméno navrhovatelky], narozená [Datum narození navrhovatelky], bydlištěm [adresa], která je oprávněná k jednání za Společnost pouze v rozsahu: a) podání návrhu na zahájení řízení u soudu ve věci vyloučení společníka [Jméno advokátky D], narozeného [Datum narození advokátky D] vyloučení společníka [Jméno advokátky D], narozeného [Datum narození advokátky D] k podání návrhu ad a) a k zastupování Společnosti v soudním řízení ad b), a mimo uvedené zůstává jednatelské oprávnění jednatele Společnosti nedotčeno. Ve výroku II. soud rozhodl, že funkce opatrovníka Společnosti zaniká naplněním účelu, tedy pravomocným skončením soudního řízení ve věci vyloučení společníka [Jméno advokátky D], narozeného [Datum narození advokátky D] ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Ve výroku III. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 11. 2019, č. j. 7 Cmo 213/2019-84 usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně uložil, aby v dalším řízení nejprve usnesením vydaným podle § 7 odst. 1 z. ř. s. přibral do řízení jako účastníka [Jméno advokátky D] a v novém rozhodnutí ve věci se vypořádal též se všemi relevantními odvolacími námitkami Společnosti. Pokud bude mít soud za to, že i přes výmaz [Jméno advokátky D] coby společníka Společnosti z obchodního rejstříku je možno návrhu vyhovět, pečlivě tento závěr zdůvodní. Soud by však měl především zvážit, zda zájem navrhovatelky na podání žaloby o vyloučení společníka podle § 204 o. z., může být důvodem pro usnesení hmotněprávního opatrovníka společnosti podle § 165 odst. 2 o. z.
4. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh v celém rozsahu zamítl a ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
5. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že:
- mimořádná valná hromada Společnosti konaná dne 5. 11. 2019 přijala usnesení, kterým schválila podání návrhu na vyloučení účastníka č. 2) jako společníka Společnosti soudem;
- účastník č. 2), jehož se má podání návrhu na vyloučení ze Společnosti soudem týkat, je rovněž jediným jednatelem Společnosti, právnická osoba nemá jiného člena orgánu schopného ji zastupovat;
- účastník č. 2) neoznámil valné hromadě, že při výkonu funkce jednatele může dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace v souvislosti s rozhodnutím valné hromady o podání návrhu u soudu na jeho vyloučení ze Společnosti;
- účastník č. 2) založil KBS soukromý svěřenský fond, který vznikl dnem 9. 11. 2018, kdy byl zapsán do evidence svěřenských fondů;
- valná hromada Společnosti schválila dne 7. 12. 2018 vložení podílu účastníka č. 2) do svěřenského fondu KBS soukromý svěřenský fond;
- účastník č. 2) do tohoto svěřenského fondu vložil svůj obchodní podíl ve Společnosti a tato změna byla vyznačena ve veřejném rejstříku dne 4. 2. 2019;
- účastník č. 2) již není ode dne, kdy vložil svůj 67 % podíl ve Společnosti do svěřenského fondu KBS soukromý svěřenský fond, společníkem Společnosti.
6. Poté soud prvního stupně uzavřel, že usnesení valné hromady Společnosti ze dne 5. 11. 2018, kterým bylo rozhodnuto o podání návrhu na vyloučení účastníka č. 2) jako společníka Společnosti dle ustanovení § 204 ZOK, není nicotné a jeho neplatnost nebyla vyslovena soudem. Provedené dokazování prokázalo za a) existenci rozhodnutí valné hromady Společnosti o podání návrhu na vyloučení společníka [Jméno advokátky D] ze Společnosti, b) skutečnost, že [Jméno advokátky D] je od 30. 5. 2015 jediným jednatelem Společnosti, c) existenci rozporu mezi zájmy právnické osoby, která rozhodla o podání návrhu na vyloučení [Jméno advokátky D] ze Společnosti soudem, a zájmy [Jméno advokátky D], který je jediným jednatelem Společnosti, a jehož se má vyloučení ze Společnosti soudem týkat. Z provedeného dokazování ale rovněž vyplynulo, že účastník č. 2) není již ode dne, kdy vložil svůj 67 % podíl ve Společnosti do svěřenského fondu KBS soukromý svěřenský fond, společníkem Společnosti. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud kromě jiného ustanovení § 165 odst. 2 a § 486 odst. 1 a 2 o. z. Soud dále uvedl, že se zabýval existencí faktického důvodu pro podání návrhu na vyloučení účastníka č. 2) jako společníka Společnosti, když byl účastník č. 2) vymazán jako společník Společnosti z veřejného rejstříku, tj. zda reálně existuje možný střet zájmu mezi účastníkem č. 2) jako jednatelem a Společností. Na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že účastník č. 2) skutečně vložil svůj podíl ve Společnosti do svěřenského fondu KBS soukromý svěřenský fond, a že se tak stalo se souhlasem valné hromady Společnosti. Účastník č. 2) tak přestal být společníkem Společnosti. Soud proto dospěl k závěru, že není důvod jmenovat opatrovníka Společnosti za účelem podání žaloby na vyloučení účastníka č. 2) jako společníka Společnosti, když v tomto řízení bylo prokázáno, že účastník č. 2) není společníkem Společnosti. Soud prvního stupně učinil též závěr, že faktický zájem navrhovatelky na podání předmětné žaloby je formálně právně zájmem Společnosti vyjádřený usnesením valné hromady ze dne 5. 11. 2018. Soud má též za to, že v případě, kdy se společnost domáhá na základě ustanovení § 204 odst. 1 ZOK soudní cestou vyloučení společníka, který je zároveň jediným jednatelem společnosti, je dán zákonný důvod pro ustanovení hmotněprávního kolizního opatrovníka společnosti postupem podle ustanovení § 165 odst. 2 o. z., aby měl kdo za společnost podat žalobu a jednat za společnost v takto zahájeném řízení i s ohledem na ustanovení § 21 odst. 4 o. s. ř. V dané věci však návrh na jmenování opatrovníka Společnosti důvodný není, když účelem jeho jmenování bylo podání žaloby za Společnost o vyloučení účastníka č. 2) jako společníka ze Společnosti dle ustanovení § 204 o. z., a s tím spojený střet zájmů mezi účastníkem č. 2) jako jednatelem Společnosti a Společností, přičemž účastník č. 2) není společníkem Společnosti. Soud proto návrh na jmenování opatrovníka Společnosti zamítl. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s.
7. Do tohoto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání z důvodu uvedených § 205 odst. 2 písm. e) a písm. g) o. s. ř. Namítla, že změna v osobě společníka v průběhu tohoto řízení, u kterého bylo usnesením valné hromady schváleno podání návrhu na jeho vyloučení ze společnosti s ručením omezeným, nebrání návrhu vyhovět, a to z následujících důvodů. V nesporném řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z., není rozhodné, zda v řízení, které má opatrovník dle návrhu na jmenování opatrovníka zahájit a v tomto řízení společnost zastupovat, je splněna podmínka tohoto navazujícího řízení, tj. pasivní věcné legitimace žalovaného. Pro jmenování hmotněprávního opatrovníka musí být splněny pouze podmínky podle § 165 odst. 2 o. z., tj. jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat. Návrhu by mělo být vyhověno, aby měl kdo za Společnost podat návrh na vyloučení společníka ze Společnosti a jednat za Společnost v takto zahájeném řízení, neboť [Jméno advokátky D] je ve střetu zájmu jako jednatel i u de facto osoby nabyvatele jeho obchodního podílu, tj. svěřenského fondu, i když ten není de iure osobou, když jediným obmyšleným tohoto svěřenského fondu je nezletilá dcera [Jméno advokátky D] a svěřenskou správkyní sestra [Jméno advokátky D] paní [Anonymizováno], tj. pro [Jméno advokátky D] nepochybně osoby blízké. Proto je navrhovatelka v návaznosti na výše uvedené přesvědčena o tom, že soud prvního stupně nesprávně vyložil ustanovení § 165 odst. 2 o. z., a na daný skutkový stav jej nesprávně aplikoval. Navrhovatelka dále uvedla, že má pochybnosti o platnosti vyčlenění obchodního podílu [Jméno advokátky D] do svěřenského fondu, toto však uvádí pouze z opatrnosti, neboť má za to, že soud v tomto řízení nemůže tuto otázku řešit jako předběžnou. Navrhovatelka proto navrhla, aby napadené usnesení soudu prvního stupně bylo změněno tak, že soud návrhu vyhoví.
8. Společnost ve vyjádření k odvolání navrhovatelky namítla, že navrhovatelka se zjevně svou odvolací argumentací, namítající neplatnost vyčlenění obchodního podílu do svěřenského fondu, snaží dosáhnout závěru o neplatnosti rozhodnutí Společnosti o udělení souhlasu s vyčleněním obchodního podílu do svěřenského fondu přijatého mimo valnou hromadu dne 7. 12. 2018, ke kterému se navrhovatelka nevyjádřila ani před jeho přijetím, ani proti němu nepodala návrh na určení jeho neplatnosti. K vyčlenění obchodního podílu účastníka č. 2) do svěřenského fondu došlo prokazatelně před zahájením tohoto řízení o jmenování opatrovníka, nikoliv v jeho průběhu, jak tvrdí navrhovatelka, a jde o platné rozhodnutí. Vyčlenění obchodního podílu účastníka č. 2) do svěřenského fondu proběhlo zákonným způsobem a bylo zapsáno do veřejného rejstříku dne 4. 2. 2019. Společnost dále poukázala na ustanovení § 191 odst. 1 ZOK a uvedla, že je správný právní názor soudu prvního stupně ohledně nedůvodnosti návrhu na jmenování opatrovníka Společnosti z důvodu, že účastník č. 2) již není společníkem Společnosti, neboť v řízení o jmenování opatrovníka, ani v řízení o vyloučení společníka nelze přezkoumávat platnost rozhodnutí Společnosti o udělení souhlasu s vyčleněním obchodního podílu účastníka č. 2) do svěřenského fondu. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.
9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelky důvodné není.
10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C vložka 46284 ze dne 17. 12. 2021 bylo odvolacím soudem zjištěno, že jediným jednatelem Společnosti je [Jméno advokátky D], nar. [Datum narození advokátky D] Společnosti do obchodního rejstříku zapsán dne 29. 6. 2011 a vymazán dne 4. 2. 2019. Jeho obchodní podíl ve společnosti byl 67%. Dalším společníkem Společnosti je navrhovatelka s obchodním podílem 33%. Dne 4. 2. 2019 bylo do obchodního rejstříku zapsáno, že společníkem společnosti s obchodním podílem 67% je [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], s tím, že podíl je vyčleněn do [Anonymizováno] soukromého svěřenského fondu IČSF: 07630271, který vede Krajský soud v Ústí nad Labem pod spisovou značkou SF 1306/2018/KSUL. Dne 26. 6. 2019 byla do obchodního rejstříku místo [Anonymizováno] zapsána [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno].
11. Podle § 164 odst. 1 o. z., může člen statutárního orgánu zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.
12. Podle § 165 odst. 2 o. z., soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.
13. Podle § 204 ZOK (1) Společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje zvlášť závažným způsobem svou povinnost, ačkoliv byl k jejímu plnění vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn; tím není dotčen § 151. (2) Povinnost učinit výzvu podle odstavce 1 není dána, jestliže porušení povinnosti mělo právní následky, které nelze odstranit. (3) Bez zbytečného odkladu po vyloučení společníka ze společnosti odevzdá společník společnosti kmenový list, byl-li vydán.
14. Podle § 191 odst. 1 ZOK každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.
15. Podle § 192 odst. 1 ZOK nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
16. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně a doplněných v odvolacím řízení a dospěl k následujícím závěrům.
17. Dne 4. 2. 2019 byl účastník č. 2) coby společník Společnosti s obchodním podílem 67% vymazán z obchodního rejstříku. Důvodem jeho výmazu bylo vyčlenění jeho podílu do KBS soukromého svěřenského fondu. Tyto skutečnosti byly prokázány z úplného výpisu z obchodního rejstříku Společnosti ze dne 17. 12. 2021. Vložení podílu účastníka č. 2) do svěřenského fondu KBS soukromý svěřenský fond schválila valná hromada Společnosti dne 7. 12. 2018. Přezkum platnosti tohoto usnesení valné hromady v tomto řízení by byl v rozporu s ustanovením § 192 odst. 1 ZOK, neboť platnost usnesení valné hromady lze přezkoumávat pouze v řízení podle § 191 odst. 1 ZOK. Na usnesení valné hromady Společnosti ze dne 7. 12. 2018 o schválení vložení podílu účastníka č. 2) do svěřenského fondu KBS soukromý svěřenský fond je proto nutno hledět jako na platné, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že soud pravomocně vyslovil neplatnost tohoto usnesení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách).
18. Odvolací soud proto v dané věci vzal za prokázáno, že účastník č. 2) vložil svůj obchodní podíl ve Společnosti ve výši 67% do svěřenského fondu KBS soukromý svěřenský fond a že ke dni rozhodování soudu prvního stupně i odvolacího soudu nebyl společníkem Společnosti. Je tak zřejmé, že návrh na vyloučení účastníka č. 2) coby společníka ze Společnosti by byl nedůvodný, když ze společnosti s ručením omezeným nelze vyloučit společníka, kterému účast ve společnosti již zanikla. Odvolací soud proto uzavírá, že důvod tvrzený navrhovatelkou pro jmenování opatrovníka Společnosti pominul. V posuzované věci tak není naplněna skutková podstata ustanovení § 165 odst. 2 o. z., neboť na základě zjištěného skutkového stavu nelze dovodit, že zájmy Jaroslava Mareše coby jednatele Společnosti jsou se zájmy Společnosti v rozporu. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když návrh jako nedůvodný zamítl.
19. Z vyložených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. napadené usnesení potvrdil, neboť je ve výroku I. věcně správné, a pochybení neshledal ani v nákladovém výroku II.
20. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s. Okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení některému z jeho účastníků, odvolací soud neshledal.
Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).