o zaplacení 4 228 292 Kč s příslušenstvím a 9 900 EUR s příslušenstvím, odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 44 Cm 324/2009-1044 ze dne 24. listopadu 2021

1. Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně (dále též jen soud) výše uvedeným rozsudkem rozhodl ve výroku I., že žaloba, aby prvnímu žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 665 691 Kč s příslušenstvím a částku 3 900 EUR spolu s příslušenstvím, se zamítá, ve výroku II., že žaloba, aby druhému žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 562 601 Kč s příslušenstvím a částku 6 000 EUR s příslušenstvím, se zamítá, ve výroku III., že žalobce je povinen zaplatit prvnímu žalovanému náklady řízení ve výši 474 535 Kč, ve výroku IV., že žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému náklady řízení ve výši 616 968 Kč a ve výroku V., že žalobce je povinen zaplatit státu náklady řízení ve výši 52 126,47 Kč

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl následující. Žalobce se domáhal proti žalovaným a dále proti [Jméno], [tituly před jménem] [Jméno] a [Jméno] (dále též jen všichni žalovaní) zaplacení částky 10 250 405 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobcem jednajícím společně se společností [právnická osoba]., IČ [IČO] (dále jen společnost ŠH) a všemi žalovanými byla dne 29. srpna 2008 uzavřena smlouva o akvizici (dále jen smlouva SA), na jejímž základě žalobce nabyl od všech žalovaných obchodní podíly ve společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO] (dále jen společnost [Anonymizováno]), první žalovaný převedl na žalobce obchodní podíl ve výši 16,25 % a druhý žalovaný převedl na žalobce obchodní podíl ve výši 25 %. Součástí smlouvy byla příloha č. 1 tvořená fotokopií auditované účetní závěrky společnosti k 31. 12. 2007, fotokopií neauditované účetní závěrky společnosti k 31. 7. 2008 a prohlášením o možných rizicích, dále příloha č. 2 až příloha č. 6. Dne 10. 9. 2009 byl uzavřen dodatek měnící některá vybraná ustanovení smlouvy SA, zejména prodlužující lhůtu pro uplatnění nároků na dobu deseti měsíců ode dne získání kontroly nad společnosti. Den 16. 12. 2008 se stal dnem získání kontroly nad společnosti [Anonymizováno]. V SA bylo deklarováno, že stav společnosti [Anonymizováno] odpovídá stavu deklarovanému a garantovanému prodávajícími v rozsahu informací obsažených ve smlouvě SA a jejich přílohách ve spojení s prohlášením obsaženým v článku VI. smlouvy SA, s tím, že přiložené závěrky představují úplný, pravdivý a věrný obraz stavu společnosti [Anonymizováno], a dále, že neexistují žádné jiné skutečnosti, které by byly způsobilé významně ovlivnit stav uvedené společnosti s výjimkou údajů a skutečností uvedených v prohlášení o možných rizicích – viz příloha 1c smlouvy SA, za skutečnost způsobilou významně ovlivnit stav společnosti [Anonymizováno] je považována každá skutečnost, jejíž penězi vyjádřitelná hodnota či výše představuje finanční částku ve výši alespoň 1 000 000 Kč. V článku VI. smlouvy SA žalovaní výslovně potvrdili a prohlásili, že ve společnosti [Anonymizováno] nejsou jiné než jimi výslovně uvedené skutečnosti, které by byly způsobilé významně nepříznivě ovlivnit stav společnosti. V článku VI. smlouvy SA strany sjednaly režim uplatňování nároku žalobce na náhradu vzniklé škody vůči žalovaným pro případ, že bude prokázáno, že prohlášení učiněná žalovanými v článku IV. a VI. smlouvy SA jsou nepravdivá nebo se stanou nepravdivými, po převzetí kontroly nad společností byly zjištěny rozpory mezi stavem garantovaným žalovanými a stavem skutečným. Bylo zadáno provedení Postakviziční prověrky společnosti [právnická osoba] (dále jen společnost [Anonymizováno]), z níž bylo zjištěno, že stav společnosti je v rozporu s prohlášením žalovaných, a to v oblasti ocenění nedokončené výroby, k obsolentním zásobám, a dále skutečnosti týkající se nedokončené výroby. Další nárok (nárok 4) představuje částku 2 961 000 Kč jako vícenáklady vzniklé jako následek vyřazení tryskače z provozu v důsledku požáru v budově Tendrovky dne 30. 9. 2008, pronajímané společností [Anonymizováno], a to v souvislosti s nutností nakoupit služby původně zajišťované interním provozem tryskače u externího dodavatele, když žalovaní byli povinni zajistit ode dne uzavření SA do dne získání kontroly nad společností pokračování v provozování běžné každodenní obchodní činnosti společnosti obvyklým způsobem bez jakýchkoli změn či přerušení. Na prvním žalovaném je požadována částka 1 665 691 Kč a na druhém žalovaném částka 2 562 601 Kč. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 7. 2. 2011 žalobce rozšířil žalobu vůči všem původně žalovaným, z toho vůči prvnímu žalovanému o částku 3 900 EUR s příslušenstvím a vůči druhému žalovanému o částku 6 000 EUR s příslušenstvím (nárok 5). Rozšíření žaloby bylo připuštěno usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 3. 2012 č. j. 44 Cm 324/2009-150.

3. Žalovaní uvedli, že pokud se jedná o nárok 5, tento byl uplatněn opožděně, co se týče nároku 4, poukazovali na nedostatek splnění podmínek odpovědnosti za škodu, pokud se jedná nároky 1 až 3, poukázali na nepřezkoumatelnost provedené Postakviziční analýzy, uvedli, že stav společnosti byl žalovanými deklarován auditovanou účetní závěrkou k datu 31. 12. 2007 v plném znění a také neauditovanou účetní závěrkou k datu 31. 7. 2008, přičemž dle výslovné dohody byla neauditovaná účetní závěrka vyhotovena bez nutnosti provedení inventarizace majetku, konstatovali, že i pokud by byly závěry auditorské společnosti správné, nejednalo by se o škodu, nýbrž o skutečnosti způsobilé významně ovlivnit stav společnosti [Anonymizováno], namítli promlčení nároku žalobce a dodatek č. 1 shledali neplatným, neboť za žalobce nebyl uzavřen a podepsán osobou oprávněnou.

4. Rozsudkem ze dne 23. 10. 2014 č. j. 44 Cm 324/2009-357 soud žalobu zamítl s tím, že s výjimkou nároku 5 byla žaloba podána ve lhůtě dle smlouvy SA ve znění dodatku č.1. Rozsudek byl zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 13. května 2016 č. j. 7 Cmo 108/2015-417 a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že žalobce uvedl řadu jednoznačných skutečností, z nichž každá vedla ke vzniku každé jednotlivé dílčí škody a že je třeba nárok uplatněný žalobcem posuzovat podle dispozitivní (primární) úpravy vzniku i stanovení nároků žalobce.

5. Usnesením ze dne 6. května 2020 č. j. 44 Cm 324/2009-714 soud zastavil řízení mezi žalobcem a původně žalovanými [Jméno], [tituly před jménem] [Jméno] a [Jméno] pro zpětvzetí žaloby.

6. Soud zjistil, že mezi žalobcem, společností ŠH a všemi původními žalovanými byly uzavřeny smlouvy o převodu obchodních podílů v uvedené společnosti a též byla dne 29. 8. 2008 mezi žalobcem a společností ŠH jako nabyvateli a všemi žalovanými jako převodci a společníky obchodní společnosti [Anonymizováno] uzavřena SA, jejímž předmětem byly podmínky pro úplatný převod obchodních podílů převodců na nabyvatele, přičemž závazek každého převodce byl samostatný odpovídající převáděnému podílu. Na žalobce byl převeden mj. obchodní podíl prvního žalovaného ve výši vkladu 7 150 000 Kč s podílem na podnikání společnosti [Anonymizováno] a hlasovacích právech ve výši 715/4400 a obchodní podíl druhého žalovaného ve výši vkladu 11 000 000 Kč a s podílem na podnikání společnosti [Anonymizováno] a hlasovacích právech ve výši 1100/4400. Dle článku VI. smlouvy přílohu smlouvy SA tvoří auditovaná účetní závěrka k datu 31. 12. 2007 v plném znění a neauditovaná účetní závěrka k datu 31. 7. 2008. Strany se výslovně dohodly, že neauditovaná účetní závěrka bude vyhotovena v rozsahu standardní roční závěrky bez nutnosti provedení inventarizace majetku, převodci prohlásili, že přiložené závěrky představují úplný pravdivý a věrný obraz stavu společnosti, a dále prohlásili, že s výhradou uvedeného neexistují v účetních závěrkách žádné jiné skutečnosti, které by byly způsobilé významně ovlivnit stav společnosti s výjimkou údajů a skutečností uvedených v prohlášení o možných rizicích dle přílohy č. 1c smlouvy SA. Za skutečnost způsobilou významně ovlivnit stav společnosti je považována každá skutečnost, jejíž penězi vyjádřitelná hodnota představuje finanční částku ve výši alespoň 1 000 000 Kč. Též se převodci zavázali v době ode dne uzavření této smlouvy do dne získání kontroly nad společností nabyvateli zajistit pokračování v provozování běžné každodenní obchodní činnosti společnosti obvyklým způsobem bez jakýchkoli změn či přerušení. Dnem získání kontroly se pro účely smlouvy SA rozumí den, kdy budou notářkou vydány nabyvatelům smlouvy o převodu obchodních podílů dle článku III. smlouvy SA. Pro případ, že prohlášení převodců dle části IV. nebo VI. smlouvy SA není či se stane nepravdivým, strany sjednaly nárok žalobce na náhradu škody s tím, že tento nárok musí být uplatněn ve lhůtě desíti měsíců ode dne získání kontroly nad společností nabyvateli, jinak zaniká. Případné nároky nabyvatelů se uplatní samostatně vůči každému jednotlivému z převádějících poměrně dle jeho výše obchodního podílu na společnosti, a to maximálně do výše kupní ceny u každého z převodců. Součástí smlouvy SA byly přílohy: Příloha č. 1 - popis stavu společnosti: a) auditovaná účetní závěrka společnosti k 31. 12. 2007, b) neauditovaná účetní závěrka společnosti k 31. 7. 2008, c) prohlášení o možných rizicích; Příloha č. 2 - souhlas valné hromady s převodem obchodních podílů; Příloha č. 3 - kopie výpisu z katastru nemovitostí; Příloha č. 4 - smlouva o úschově finančních prostředků; Příloha č. 5 - notářský zápis ze dne 15. 2. 2008 NZ 78/2008, N 80/2008 a Příloha č. 6 - smlouva o koupi nemovitostí na LV č. 34414. Za žalobce byla SA uzavřena zmocněncem oprávněným za žalobce uzavřít smlouvu o převodu obchodních podílů i smlouvu SA. Dne 16. 12. 2008 notářka konstatovala m.j., že vydává účastníkům smlouvy písemné smlouvy o převodu obchodních podílů. Dne 30. 9. 2008 došlo v objektu náležejícím společnosti [Anonymizováno], jejímž uživatelem byla společnost [právnická osoba]., k požáru, za jehož hlavní příčinu byla označena nedbalost a byla upřesněna škoda na majetku společnosti [Anonymizováno] na částku 1 687 922 Kč. Audity společnosti [Anonymizováno] do roku 2007 probíhaly na základě prověrky účetních dokladů, účasti na inventurách zásob a kontrole účetní závěrky ohledně správnosti a úplnosti, účetní doklady byly z hlediska náležitostí úplné. Kromě běžných inventurních rozdílů nebyla zjištěna jakákoli pochybení, zjištěné rozdíly nebyly významné. Nebylo zjištěno, že by náklady byly vykazovány duplicitně, nebyla shledána duplicita v ocenění nedokončené výroby ani ohledně externích pracovníků. Od konce účetního období 2008 do data sestavení výroční zprávy nedošlo k žádným významným událostem, které by ovlivnily výši majetku společnosti, součástí výroční zprávy byla zpráva auditora o ověření roční účetní závěrky za období roku 2008 vyhotovená společnosti [Anonymizováno], v níž je uvedeno, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti [Anonymizováno] k 31. 12. 2008 a nákladů, výnosů a výsledků jejího hospodaření za rok 2008, v závěrečném memorandu auditu byl učiněn závěr, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti [Anonymizováno] k 31. 12. 2008 a byl tedy vydán auditorem výrok bez výhrad, v Postakviziční analýze společnost [Anonymizováno] konstatovala, že došlo k navýšení opravné položky k zásobám materiálu o částku 6 756 000 Kč, dospěla k závěru, že do ocenění nedokončené výroby byly v roce 2008 zahrnovány výdaje za externí pracovníky, přičemž náklady na jejich práci vstupovaly do ocenění nedokončené výroby již prostřednictvím kalkulovaných mzdových nákladů, výdaje na externí pracovníky tak byly do ocenění rozpracované výroby zahrnovány duplicitně a hodnota těchto nákladů v zůstatku ocenění nedokončené výroby k 31. 7. 2008 představovala částku 2 517 000 Kč, hodnota zakázek, které byly k 31. 7. 2008 vykazovány v nedokončené výrobě a nebylo možno je navázat k výkonům, které byly teprve v následujících obdobích uzavřeny nebo odvedeny, představovala hodnotu cca 1 300 000 Kč. Ačkoli tuto částku není možné opřít o údaje z fyzické inventury, dle závěrů společnosti [Anonymizováno] se jedná o prokazatelné nedostatky v ocenění nedokončené výroby, které mohou mít za následek snížení její hodnoty, tyto rozdíly měly vliv na hodnotu obchodního jmění dle účetnictví a měly být tedy k 31. 7. 2008 zohledněny v rozvaze sestavené k datu 31. 7. 2008. Z Postakviziční analýzy vycházelo stanovisko společnosti [právnická osoba] ([Anonymizováno]), která dospěla k závěru, že v případě, že společnost [Anonymizováno] zahrnula některé náklady do výpočtu hodnoty zásoby nedokončené výroby dvakrát, pak hodnota aktiv a výše hospodářského výsledku společnosti [Anonymizováno] uvedené v účetní závěrce za období od 1. 1. 2008 do 31. 7. 2008 jsou vyšší, než je jejich skutečný stav, což vede ke zkreslení finanční situace společnosti [Anonymizováno]. Pokud se jedná o opravnou položku k zásobám, společnost PWC konstatovala, že v roce 2008 došlo ke změně metodiky tvorby opravné položky stanovené na základě obrátkovosti zboží, čímž došlo k meziročnímu navýšení opravné položky z 2 300 000 Kč na 10 459 000 Kč. Dle znaleckého posudku ústavu [Anonymizováno], který konstatoval, že vycházel primárně z informací získaných na základě Postakviziční analýzy a dále ze stanoviska společnosti [Anonymizováno] k datu 17. 7. 2014 a dalších podkladů poskytnutých žalobcem s tím, že nebylo provedeno žádné šetření jejich pravosti a správnosti, skutečnosti uvedené v Postakviziční analýze se plně negativně projeví do výsledné hodnoty společnosti [Anonymizováno], neboť vlivem posuzovaných skutečností došlo ke zkreslení hodnoty závodu [Anonymizováno] o částku ve výši 13 450 000 Kč.

7. Soud zadal [tituly před jménem] [Jméno], znalci v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování podniků, vypracovat znalecký posudek s dotazem, zda shledává rozdíly mezi stavem společnosti deklarovaným ve smlouvě o akvizici a jejím skutečným stavem, tak jak jsou rozdíly uvedeny v žalobě ze dne 15. 10. 2009 a úkolem určit, zda k 31. 7. 2008 byly v účetnictví společnosti [Anonymizováno] duplicitně zahrnuty výdaje na externí pracovníky, evidovány obsolentní zásoby, vykazovány již ukončené zakázky ve výši požadované žalobcem a zda tyto v uvedené výši nadhodnocují příslušnou majetkovou položku společnosti. Dále k žádosti stran byl znalci zadán úkol, zda vyřazením tryskače z provozu společnosti [Anonymizováno] vznikly vícenáklady ve výši tvrzené žalobcem a zda tyto vícenáklady v uvedené výši negativně ovlivňují hodnotu společnosti. Znalec konstatoval k nároku 1 až 3, že se jedná pouze o rozdílnosti v účetních hodnotách některých majetkových položek, které však nemusí zároveň vyjadřovat skutečnosti způsobilé významně ovlivnit stav společnosti, proto prověřoval, zda se jedná o skutečně rozdílné hodnoty či pouze odlišný pohled na účetní hodnotu a zda tento rozdíl představuje reálnou hodnotu nutně zohlednitelnou ve výpočtu skutečné hodnoty podniku. Konstatoval též, že zjistil skutečný stav podniku, avšak že nemohl zjišťovat rozdíly mezi skutečným stavem a stavem deklarovaným ve smlouvě SA, neboť deklarace uvedená ve smlouvě o akvizici je z tohoto pohledu nedostatečná. K otázce účetního přecenění zásob uvedl, že neexistuje závazný předpis, který by exaktně určoval, kdy a v jaké výši přesně se mají opravné položky vytvářet, že způsob tvorby opravných položek byl dostatečně zřejmý z účetní závěrky za rok 2007 a z podkladů k účetní závěrce, když v účetnictví je doloženo, k jakým zásobám a v jaké výši byly opravné položky tvořeny. Ohledně ocenění nedokončené výroby připustil, že teoreticky by mohlo dojít k nesprávnému vyčíslení hodnoty nedokončené výroby, z poskytnutých podkladů však není duplicita zřejmá. Ohledně duplicitního hrazení nákladů na práci uvedl, že z dokumentů, které měl k dispozici, se nepodařilo zjistit, že by k 31. 7. 2008 byly ve stavu nedokončené výroby uvedeny i hotové a již fakturované zakázky. Žalobce nedoložil kalkulace jednotlivých zakázek, z nichž by bylo zřejmé, zda jsou duplicitně zahrnuty náklady na externí pracovníky. K evidenci obsolentních zásob připustil, že v obecné rovině volba vyšší opravné položky zásob materiálu vede ke snížení účetní hodnoty netto těchto zásob, poukázal na to, že uplatnění opravných položek má dočasný charakter a je do značné míry závislé na subjektivním přístupu. K Postakviziční analýze konstatoval, že se zabývala pouze účetními hodnotami bez vazby na reálnou hodnotu podniku, když ve zprávě chybí podklady nebo alespoň odkaz na relevantní doklady, z nichž uváděné rozdílnosti vyplývají, s tím, že pouze z rozvahy a výkazu zisků a ztráty tyto údaje zjistitelné nejsou. Závěry Postakviziční analýzy tedy nelze přezkoumat a nelze se ani vyjádřit, zda byly nadhodnoceny příslušné majetkové položky. Znalec se dále vyjádřil k posudku [Anonymizováno] tak, že vycházel ze závěrů Postakviziční analýzy, přičemž její závěry považoval za nepochybné skutečnosti, konstatoval, že duplicitní účtování mzdových nákladů nebylo dokladově doloženo, nebylo dokladově doloženo vykazování ukončených zakázek, kdy případné rozdílnosti představují volbu opravné položky, která nebyla dokladově prokázána, k účetnímu přecenění zásob uvedl, že se jedná pouze o dočasnou úpravu účetní hodnoty zásob, nikoli jejich reálné hodnoty. Poukázal na to, že znalecký posudek [Anonymizováno] neobsahuje vyčíslení hodnoty podniku k rozhodnému datu, která je předmětem údajného zkreslení, a proto nelze konkrétně vyčíslit plně negativní projev posuzovaných rozdílností na výslednou hodnotu podniku, chybí vyčíslení hodnoty podniku k rozhodnému datu, která je předmětem údajného zkreslení, absentuje posouzení prokazatelnosti účetních rozdílností, dlouhodobosti, případného vlivu na ekonomiku podniku, nebylo dokladově doloženo duplicitní účtování mzdových nákladů, stejně jako vykazování ukončených zakázek v nedokončené výrobě. Ohledně nároku 4 uvedl, že nedokázal určit její výši.

8. Soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

9. Soud uvedl, že nároky měly být uplatněné dle smlouvy SA ve lhůtě deseti měsíců ode dne převzetí kontroly na společností, tj. nejpozději do 16. 10. 2009. Ve sjednané lhůtě nebyl uplatněn pouze nárok 5, ostatní byly uplatněny včas. Soud proto nárok 5. na zaplacení 3 900 EUR a 6 000 EUR zamítl.

10. Soud uvedl, že pokud se jedná o nároky 1 až 3, že žalobce vycházel primárně z Postakviziční analýzy a ze znaleckého posudku [Anonymizováno] a dovodil, že z uvedených listin vycházet nelze, když Postakviziční analýza je z hlediska podkladů nedostatečná, její závěry vzhledem k absentujícím pramenům nelze bez dalšího ověřit, a tento nedostatek nebyl odstraněn ani výpovědí jejího zpracovatele a pokud ze závěrů Postakviziční analýzy vychází znalecký posudek [Anonymizováno], nelze jej považovat za validní důkaz k prokázání žalobcem tvrzených skutečností. Soudem ustanovený znalce [tituly před jménem] [Jméno] dospěl k závěru, že žalobcem tvrzené rozdíly, z nichž nároky 1 až 3 vychází, shledat nelze. Soud konstatoval, že znalec [tituly před jménem] [Jméno] ve znaleckém posudku podrobně uvedl podklady, z nichž vycházel, struktura posudku je přehledná, výchozí data jsou podrobně rozvedena včetně teoretického rozboru, součástí znaleckého posudku je znalecká doložka a přílohy, z nichž znalec vycházel. Závěry znalce jsou logické a konzistentní. Znalecký posudek byl řádně odůvodněn, zároveň při vypracování jeho závěrů bylo přihlédnuto ke všem dostupným skutečnostem. S ohledem na specializaci znalce [tituly před jménem] [Jméno] soud neměl pochybnosti o tom, že znalecký posudek byl zpracován znalcem v rámci oboru jeho působnosti, přičemž znalec sám potvrdil, že zadání znaleckého posudku zcela odpovídá jeho specializaci. Soud uzavřel, že na základě provedených důkazů nebylo možno dospět k závěru o důvodnosti uplatněných nároků 1 až 3. Proto v tomto rozsahu žalobu zamítl.

11. Pokud se jedná o nárok na náhradu škody (nárok 4), žalobce odpovědnost žalovaných dovozoval z porušení čl. VI. smlouvy SA, v němž se žalovaní zavázali zajistit pokračování v provozování běžné každodenní obchodní činnosti. Soud dospěl k závěru, že žalovaní pokračovali v běžné obchodní činnosti tím, že zajistili, že tryskací zařízení bylo pronajato od další osoby (žalobce), a uzavřel, že žalovaní neporušili povinnosti ze závazkového právního vztahu. Konstatoval též, že i v případě, že by jednání žalovaných bylo posouzeno jako porušení právní povinnosti, byly by zde dány okolnosti vylučující odpovědnost ve smyslu § 374 odst. 1 obchodního zákoníku, neboť škoda nastala nezávisle na vůli žalovaných a s ohledem na charakter vzniku škody nelze rozumně předpokládat, že by žalovaní tuto překážku nebo její následky odvrátili nebo překonali, přičemž je zřejmé, že nebylo možno tuto překážku v době uzavření smlouvy SA předvídat. Soud i ohledně nároku 4 žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalovaným plnou náhradu nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložili.

13. Proti uvedenému rozsudku, a to v rozsahu, v němž byla zamítnuta žaloba vůči prvnímu žalovanému na zaplacení částky 1 665 691 Kč s příslušenstvím a žaloba vůči druhému žalovanému na zaplacení částky 2 562 601 Kč s příslušenstvím, se žalobce odvolal. Uvedl zejména, že nesouhlasí s názorem soudu, že nelze vycházet z Postakviziční analýzy a znaleckého posudku ústavu [právnická osoba]. Soud nevysvětlil, z jakého důvodu Postakviziční analýzu odmítl použít a proč ji považuje za nedostatečnou. Postakviziční analýzu je potřeba hodnotit spolu s další, soudem citovanou, ale nehodnocenou listinou, Závěrečným memorandem auditu datovaným 18. 2. 2009. Závěrečné memorandum auditu popisuje zjištěné nedostatky v účetnictví společnosti, jakož i jejich příčiny. Ze závěrečného memoranda lze pochopit podstatu zjištěných nedostatků a způsob jejich následné kvantifikace provedené pro potřeby Postakviziční analýzy. Zároveň dává pochopit, proč mohl auditor zakončit ověřování účetní závěrky k 31. 12. 2008 tím, že „účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv a finanční situace společnosti [právnická osoba]. k 31. 12. 2008“. Závěry soudem ustanoveného znalce nejsou relevantní. Soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, jestliže odmítl skutková zjištění učinit na základě Postakviziční analýzy a Posudku znaleckého ústavu, což vedlo k nesprávnému právnímu posouzení věci. Popsané skutečnosti se vztahují k nárokům 1. až 3. K nároku 4. uvedl, že žalovaní měli možnost dopady škodní události zmírnit sjednáním pojištění proti přerušení provozu. Posouzení nároku 4. je taktéž nesprávné, a to jak z hlediska skutkových zjištění i právního posouzení věci. Navrhl, aby soud odvolací po případném zopakování důkazů rozsudek v napadeném rozsahu změnil tak, že žalobě vyhoví.

14. Žalovaní ve vyjádření k odvolání žalobce uvedli, že rozsudek je správný, navrhli, aby byl potvrzen. Uvedli, že soud správně opřel svá skutková zjištění o znalecký posudek znalce [Jméno], když jiný důkaz tohoto typu (posudek společnosti [Anonymizováno]) vycházel z Postakviziční analýzy a ze stanoviska společnosti [právnická osoba], jež rovněž vycházelo jen z Postakviziční analýzy a nikoli z prvotních dokladů, přitom postakviziční analýza se zabývala pouze účetními hodnotami bez vazby na reálnou hodnotu podniku, když ve zprávě chybí podklady nebo alespoň odkaz na relevantní doklady, z nichž uváděné rozdílnosti vyplývají, s tím, že pouze z rozvahy a výkazu zisků a ztráty tyto údaje zjistitelné nejsou. Veškeré další důkazy jen kopírují zjištění této analýzy. Jediné znalecké závěry, které jsou náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu, obsahuje jen znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [Jméno]. Co se týče nároku na náhradu škody za požár a vyřazení tryskacího boxu, za tento požár a jeho následky vč. škody jím způsobené odpovídá třetí osoba, přičemž vůči tomuto škůdci žalobce, ani společnost [Anonymizováno], nevznesl žádný nárok na náhradu škody. Žalovaní považují napadený rozsudek za věcně správný a navrhli, aby byl potvrzen.

15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek v odvolání napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

16. Ze spisu odvolací soud zjistil, že žalobce v řízení tvrdil, že má nárok vůči žalovaným na náhradu škody, a to nárok z titulu duplicitního zahrnutí výdajů na externí pracovníky do ocenění rozpracované výroby, kterým žalobci vznikla škoda ve výši 2 517 000 Kč (dále jen nárok 1), z titulu obsolentních zásob, pro které nebyly vytvářeny adekvátní opravné položky a jejich nesprávným oceněním vznikla žalobci škoda nejméně ve výši 3 472 406 Kč (nárok 2), z titulu vykazování již ukončených zakázek v rámci nedokončené výroby, které nadhodnocovaly nedokončenou výrobu a tím vznikla žalobci škoda ve výši 1 300 000 Kč (nárok 3), a z titulu vícenákladů vzniklých v důsledku vyřazení strojního zařízení (tryskače) z provozu, které snižují majetkovou bázi společnosti a představují žalobcovu škodu ve výši 2 961 000 Kč (nárok 4). Žalovaní uvedli, že pokud se jedná o nárok 4, nebyly splněny podmínky odpovědnosti za škodu na straně žalovaných, kteří požár nezavinili, pokud se jedná o nároky 1 až 3 spočívajících v žalobcem tvrzených rozdílech mezi stavem společnosti dle smlouvy a skutečným stavem zjištěným v rámci prověrky provedené společností [Anonymizováno], poukázali na její nepřezkoumatelnost. Soud zjistil, že byla všemi účastníky a společností ŠH uzavřena smlouva SA, jejímž předmětem byly podmínky pro úplatný převod obchodních podílů převodců na nabyvatele, m.j. žalovaných 1. a 2., že závazek každého převodce byl samostatný odpovídající převáděnému podílu, že převáděný obchodní podíl žalovaného 1. byl ve výši 715/4400 z podílu ve společnosti a obchodní podíl žalovaného 2. ve výši 1100/4400, že přílohu smlouvy SA tvořila auditovaná účetní závěrka k datu 31. 12. 2007 v plném znění a neauditovaná účetní závěrka k datu 31. 7. 2008, která byly vyhotovena bez provedení inventarizace majetku, převodci prohlásili, že přiložené závěrky představují úplný pravdivý a věrný obraz stavu společnosti, a že s výhradou uvedeného neexistují v účetních závěrkách žádné jiné skutečnosti, které by byly způsobilé významně ovlivnit stav společnosti s výjimkou údajů a skutečností uvedených v prohlášení o možných rizicích dle přílohy č. 1c smlouvy SA, že za skutečnost způsobilou významně ovlivnit stav společnosti je považována každá skutečnost, jejíž penězi vyjádřitelná hodnota představuje finanční částku ve výši alespoň 1 000 000 Kč, též se převodci zavázali v době ode dne uzavření této smlouvy do dne získání kontroly nad společností nabyvateli zajistit pokračování v provozování běžné každodenní obchodní činnosti společnosti obvyklým způsobem bez jakýchkoli změn či přerušení, že pro případ, že prohlášení převodců dle části IV. nebo VI. smlouvy SA není, či se stane nepravdivým, strany sjednaly nárok žalobce na náhradu škody s tím, že tento nárok musí být uplatněn ve lhůtě desíti měsíců ode dne získání kontroly nad společností nabyvateli, jinak zaniká, že součástí byly přílohy: auditovaná účetní závěrka společnosti k 31. 12. 2007, neauditovaná účetní závěrka společnosti k 31. 7. 2008, prohlášení o možných rizicích, souhlas valné hromady s převodem obchodních podílů, kopie výpisu z katastru nemovitostí, smlouva o úschově finančních prostředků, notářský zápis ze dne 15. 2. 2008 NZ 78/2008, N 80/2008 a smlouva o koupi nemovitostí na LV č. [Anonymizováno], že dne 16. 12. 2008 notářka konstatovala m.j., že vydává účastníkům smlouvy písemné smlouvy o převodu obchodních podílů, že dne 30. 9. 2008 došlo v objektu náležejícím společnosti [Anonymizováno], jejímž uživatelem byla společnost [právnická osoba], k požáru, za jehož příčinu byla označena nedbalost., že Postakviziční analýza konstatovala, že zjistila existenci rozdílů, které ovlivňují hodnoty vykazované v jednotlivých položkách výkazů zisků a ztráty za dobu od 1. 1. 2008 do 31. 7. 2008, dospěla k závěru, že do ocenění nedokončené výroby byly v roce 2008 byly výdaje na externí pracovníky do ocenění rozpracované výroby zahrnovány duplicitně a hodnota těchto nákladů v zůstatku ocenění nedokončené výroby k 31. 7. 2008 představovala částku 2 517 000 Kč, že hodnota zakázek, které byly k 31. 7. 2008 vykazovány v nedokončené výrobě a nebylo možno je navázat k výkonům, představovala hodnotu cca 1 300 000 Kč, že z Postakviziční analýzy vycházelo stanovisko společnosti [právnická osoba] ([Anonymizováno]), která dospěla k závěru, že v případě, že společnost [Anonymizováno] zahrnula některé náklady do výpočtu hodnoty zásoby nedokončené výroby dvakrát, pak hodnota aktiv a výše hospodářského výsledku společnosti [Anonymizováno] uvedené v účetní závěrce za období od 1. 1. 2008 do 31. 7. 2008 jsou vyšší, než je jejich skutečný stav, což vede ke zkreslení finanční situace, pokud se jedná o opravnou položku k zásobám, konstatovala, že v roce 2008 došlo ke změně metodiky tvorby opravné položky stanovené na základě obrátkovosti zboží, čímž došlo k meziročnímu navýšení opravné položky z 2 300 000 Kč na 10 459 000 Kč, že znalecký posudek ústavu [právnická osoba] konstatoval, že vycházel primárně z informací získaných na základě Postakviziční analýzy a dále ze stanoviska společnosti [Anonymizováno] k datu 17. 7. 2014 a dalších podkladů poskytnutých žalobcem s tím, že nebylo provedeno žádné šetření jejich pravosti a správnosti a že skutečnosti uvedené v Postakviziční analýze se negativně projeví do výsledné hodnoty společnosti [Anonymizováno], neboť vlivem posuzovaných skutečností došlo ke zkreslení hodnoty závodu [Anonymizováno] o částku ve výši 13 450 000 Kč, že ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] Jaroslava Ježka vyplývá k nároku 1 až 3, že se jedná pouze o rozdílnosti v účetních hodnotách některých majetkových položek, které však nemusí zároveň vyjadřovat skutečnosti způsobilé významně ovlivnit stav společnosti, že tento konstatoval, že zjistil skutečný stav podniku, avšak že nemohl zjišťovat rozdíly mezi skutečným stavem a stavem deklarovaným ve smlouvě SA, neboť deklarace uvedená ve smlouvě o akvizici je z tohoto pohledu nedostatečná, k otázce účetního přecenění zásob uvedl, že neexistuje závazný předpis, který by exaktně určoval, kdy a v jaké výši přesně se mají opravné položky vytvářet, že způsob tvorby opravných položek ve společnosti [Anonymizováno] byl dostatečně zřejmý z účetní závěrky za rok 2007 a z podkladů k účetní závěrce, ohledně ocenění nedokončené výroby uvedl, že z poskytnutých podkladů není duplicita zřejmá, ohledně duplicitního hrazení nákladů na práci uvedl, že z dokumentů, které měl k dispozici, se nepodařilo zjistit, že by k 31. 7. 2008 byly ve stavu nedokončené výroby uvedeny i hotové a již fakturované zakázky, k evidenci obsolentních zásob připustil, že v obecné rovině volba vyšší opravné položky zásob materiálu vede ke snížení účetní hodnoty netto těchto zásob, že uplatnění opravných položek má dočasný charakter a je do značné míry závislé na subjektivním přístupu, že se vyjádřil k Postakviziční analýze tak, že závěry Postakviziční analýzy nelze přezkoumat a nelze se ani vyjádřit, zda byly nadhodnoceny příslušné majetkové položky, že k posudku [Anonymizováno] uvedl, že neobsahuje vyčíslení hodnoty podniku k rozhodnému datu, která je předmětem údajného zkreslení, a proto nelze konkrétně vyčíslit plně negativní projev posuzovaných rozdílností na výslednou hodnotu podniku, chybí vyčíslení hodnoty podniku k rozhodnému datu, která je předmětem údajného zkreslení, absentuje posouzení prokazatelnosti účetních rozdílností, dlouhodobosti, případného vlivu na ekonomiku podniku, nebylo dokladově doloženo duplicitní účtování mzdových nákladů, stejně jako vykazování ukončených zakázek v nedokončené výrobě, že ohledně nároku 4 znalec na základě nedostatečných podkladů nedokázal určit její výši. Soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět z výše uvedených důvodů, a proto žalobu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

17. Odvolací soud se ztotožnil se všemi zjištěními i se všemi závěry soudu prvního stupně.

18. Co se týče zjištění soudu, soud vyvodil z provedených důkazů dostatečná zjištění, aby o věci mohl rozhodnout. Odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, co se týče zjištění soudu, neboť zjištění soudu jsou správná a odvolací soud se s nimi ztotožnil.

19. Co se týče závěrů soudu, odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že pokud se jedná o nároky 1. až 4., nároky byly uplatněny včas, avšak nejsou uplatněny důvodně.

20. Co se týče závěrů soudu, pokud se jedná o nároky 1. až 3., soud správně dovodil, že dle dohody obsažené ve smlouvě SA je podmínkou pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody existence skutečností způsobilých významně ovlivnit stav společnosti [Anonymizováno], a to ve výši nejméně 1 000 000 Kč. Žalobce nároky prokazoval zejména Postakviziční analýzou společnosti [Anonymizováno] a znaleckým posudkem [Anonymizováno], s jejichž závěry žalovaní nesouhlasili, v průběhu řízení byly předloženy a soudem provedeny i další odborná stanoviska k uvedené otázce. Soud správně ustanovil znalce [tituly před jménem] [Jméno] k zodpovězení odborných otázek, přičemž tento dospěl k závěru, že žalobcem tvrzené rozdíly, z nichž nároky 1 až 3 vychází, shledat nelze, zejména s odůvodněním, že v podkladech, které byly znalci poskytnuty, nebyla reálná existence rozdílností tvrzených žalobcem zjištěna. Soud uzavřel správně, že ze znaleckého posudku [tituly před jménem] Ježka nelze mít za prokázané, že by v účetnictví společnosti [Anonymizováno] k datu 31. 7. 2008 byly duplicitně zahrnuty výdaje na externí pracovníky, evidovány obsolentní zásoby, či byly vykazovány již ukončené zakázky ve výši tvrzené žalobcem a že by v této výši nadhodnocovaly příslušnou majetkovou položku společnosti. Soud správně konstatoval, že znalec [tituly před jménem] Ježek ve znaleckém posudku podrobně uvedl podklady, z nichž vycházel, struktura posudku je přehledná, výchozí data jsou podrobně rozvedena včetně teoretického rozboru, že součástí znaleckého posudku je znalecká doložka, jakož i přílohy, z nichž znalec vycházel, že závěry znalce jsou logické a konzistentní, že znalecký posudek byl řádně odůvodněn, že zároveň při vypracování jeho závěrů bylo přihlédnuto ke všem dostupným skutečnostem. Soud správně dovodil, že pokud je znalecký posudek [tituly před jménem] Ježka úplný, přesvědčivý, vnitřně logický a jeho závěry jsou náležitě odůvodněny, je třeba z jeho závěrů vycházet a pokud z uvedených závěrů nevyplývá, že by byla prokázána existence skutečností způsobilých významně ovlivnit stav společnosti [Anonymizováno], ve smyslu čl. VI. smlouvy SA, není žaloba v tomto rozsahu důvodná.

21. Pokud se jedná o nárok na náhradu škody vzniklé úhradou nákladů v důsledku poškození tryskačů způsobeného požárem Tendrovky dne 30. 9. 2008 (nárok 4), kdy žalobce nárok odůvodnil snížením majetku převáděné společnosti o 2 961 000 Kč, a odpovědnost žalovaných žalobce dovozoval z čl. VI. smlouvy SA, v němž se žalovaní zavázali zajistit pokračování v provozování běžné každodenní obchodní činnosti, což dle žalobce nedodrželi a svou povinnost ze závazkového vztahu tak porušili, soud dospěl ke správnému závěru, že žalovaní zajistili pokračování v běžné obchodní činnosti tím, že tryskací zařízení bylo pronajato od žalobce a nejedná se tedy o porušení povinnosti žalovanými ze závazkového vztahu. Soud též správně konstatoval, že by případně byly dány okolnosti vylučující odpovědnost ve smyslu § 374 odst. [právnická osoba] zákoníku, neboť škoda nastala nezávisle na vůli žalovaných a s ohledem na charakter vzniku škody ji žalovaní v době uzavření smlouvy SA nemohli předvídat. Soud správně uzavřel, že žaloba není ani v tomto rozsahu důvodná. Odvolací soud i zde pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, neboť závěry soudu jsou správné a odvolací soud se s nimi plně ztotožnil.

22. Odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. a II. v rozsahu, v němž byla zamítnuta žaloba vůči žalovanému 1. na zaplacení částky 1 665 691 Kč s příslušenstvím a žaloba vůči žalovanému 2. na zaplacení částky 2 562 601 Kč s příslušenstvím, potvrdil ve správném znění tak, že žaloba, aby prvnímu žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 665 691 Kč se zákonným úrokem, se zamítá a žaloba, aby druhému žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 562 601 Kč se zákonným úrokem, se zamítá.

23. Co se týče rozhodnutí o nákladech řízení, soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že úspěšní žalovaní 1. a 2. mají podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, avšak, co se týče výše nákladů, soud rozhodnutí dostatečně neodůvodnil. V odůvodnění rozhodnutí, co se týče nákladů řízení vynaložených žalovaným 1., soud sice správně uvedl, že tarifní hodnota činila 1 665 691 Kč a 3 900 EUR a že při stanovení odměny za jeden úkon právní služby je třeba vycházet z tarifní hodnoty výše peněžitého plnění v době započetí tohoto úkonu právní služby a plnění požadované v cizí měně je třeba přepočíst podle kurzu stanoveného ČNB vždy k tomu dni, v němž byl konkrétní úkon započat, přičemž ke dni 19. 6. 2014 byl stanoven kurz 1 EUR k 27,435 Kč, ke dni 19. 8. 2014 k 28,00 Kč, ke dni 15. 9. 2014 k 27,585 Kč, ke dni 21. 10. 2014 k 27,610 Kč, ke dni 23. 6. 2014 k 27,460 Kč, ke dni 25. 8. 2014 k 27,830 Kč, ke dni 16. 10. 2014 k 27,545 Kč, ke dni 23. 10. 2014 k 27,675 Kč, ke dni 13. 5. 2016 k 27,020 Kč, avšak bez dalšího uvedl, že odměna za zastoupení účastníka advokátem činí za 1 úkon právní služby 15 420 Kč. Soud neuvedl, z jaké tarifní hodnoty vycházel při stanovení odměny advokáta v době započetí toho kterého úkonu právní služby, přičemž, že tarifní hodnota se s časem měnila, vyplývá z výše uvedeného a též ze skutečnosti, že žalobce původně požadoval žalobou na žalovaném 1. zaplatit částku 1 665 691 Kč a až v průběhu řízení rozšířil žalobu o zaplacení 3 900 EUR.

24. Stejné vady má i rozhodnutí, co se týče nákladů řízení vynaložených žalovaným 2.

25. Odvolací soud proto ve výroku III. až V. podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť rozhodnutí o nákladech řízení je nepřezkoumatelné.

26. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně, neboť jeho rozhodnutím se řízení končí.