o zrušení společnosti, nařízení likvidace a jmenování likvidátora, k odvolání účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2019, č.j. 83 Cm 981/2019-6,

1. Návrhem doručeným soudu dne 2.9.2019 se navrhovatel domáhal zrušení společnosti [Jméno navrhovatele B]., sídlem [Adresa navrhovatele B], identifikační číslo [IČO navrhovatele B] (dále jen „Společnost“), nařízení její likvidace a jmenování likvidátora. Uvedl, že návrh podává podle § 93 písm. b) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Dále uvedl, že je akcionářem Společnosti vlastnícím 1 akcii v listinné podobě na jméno. Právní zájem na zrušení Společnosti odůvodnil tím, že Společnost nevyvíjí činnost, pro kterou byla založena, a není spravována v souladu se zákonem. Tím je ohrožen majetek navrhovatele a dalších akcionářů. Poté navrhovatel uvádí skutečnosti, ze kterých dovozuje neschopnost Společnosti po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. Společnost zrušil a nařídil její likvidaci. Ve výroku II. jmenoval likvidátorem Společnosti společnost [právnická osoba]., sídlem [adresa], identifikační číslo [IČO] a ve výroku III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud uvedl, že návrhem doručeným soudu dne 2.9.2019 se navrhovatel domáhal zrušení Společnosti s likvidací z důvodu, že Společnost je po dobu delší než jeden rok nečinná, což je zřejmé mimo jiné z toho, že v jednotlivých účetních letech 2016 až 2018 vykázala vždy shodný nulový hospodářský výsledek, Společnost nekomunikuje s akcionáři, sídlo Společnosti není označeno a v sídle se nevyskytuje žádná kontaktní osoba zastupující Společnost. Je proto namístě postup podle § 93 písm. b) ZOK. Soud poté uzavřel, že uvedené skutečnosti naplňují podmínky ustanovení § 93 písm. b) ZOK pro zrušení Společnosti a její likvidaci a proto návrhu vyhověl. Likvidátora Společnosti soud jmenoval s odkazem na § 191 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). V rámci objektivity průběhu likvidace soud vybral likvidátora z osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“).

3. Proti tomuto usnesení podala Společnost včasné odvolání z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. e), f) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Namítla, že navrhovatel neosvědčil právní zájem na zrušení Společnosti a nesvědčí mu aktivní legitimace k podání návrhu na zahájení tohoto řízení. Námitku navrhovatele ohledně absence činnosti Společnosti považuje za nepravdivou. Společnost sice v současné době nevykonává podnikatelskou činnost, nicméně je vlastníkem nemovitostí, které řádně spravuje a aktivně se účastní několika soudních řízení s tímto souvisejících. Odvolatelka dále namítla, že odůvodnění napadeného usnesení neobsahuje specifikaci, které skutečnosti měly naplnit podmínky zákonného ustanovení pro možnost zrušení Společnosti s likvidací. Soudu je z jeho činnosti známo, že na základě rozhodnutí valné hromady Společnosti konané dne 30.8.2019 podala Společnost návrh na zápis změny do obchodního rejstříku, což dokládá, že Společnost je aktivní a řeší běžnou agendu, předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrky. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrh zamítne.

4. Podáním doručeným soudu dne 2.1.2020 se k odvolání Společnosti vyjádřil navrhovatel. Svůj právní zájem na podaném návrhu shledává ve skutečnosti, že je akcionářem Společnosti a likvidaci Společnosti označuje za jediný způsob získání alespoň nějaké části likvidačního zůstatku, když u něho převažují obavy, že majetek připadající na jednu akcii Společnosti se bude výhledově blížit k nule. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení v plném rozsahu potvrdil.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Podle § 93 písm. b) ZOK soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel.

7. Podle § 172 odst. 2 o.z. umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

8. “Obligatorním obsahem výzvy dle § 172 odst. 2 je označení důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena, včetně označení nedostatků, které je třeba odstranit. Důvod i nedostatky musí být odstranitelné. Z výzvy by mělo být patrné, jakým způsobem lze nedostatky představující důvod zrušení odstranit. Soud přitom není povinen, ba ani oprávněn poučovat účastníka řízení, resp. zrušovanou právnickou osobu v rovině hmotného práva, je povinen mu poskytnout odpovídající procesní poučení. Vzhledem k podstatě věci musí toto procesní poučení minimálně obsahovat pojmenování důvodu zrušení a možnosti odstranění nedostatků, tedy právních skutečností svojí povahou hmotněprávních. Další náležitostí je stanovení lhůty k odstranění nedostatků, jakož i poučení o tom, co může nastat, neučiní-li právnická osoba dle výzvy v soudem určené přiměřené lhůtě.” (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 901 s.).

9. V daném případě soud prvního stupně návrhu na zrušení Společnosti s likvidací vyhověl, aniž by jí před vydáním napadeného usnesení poskytl možnost k nápravě podle § 172 odst. 2 o.z., přestože důvod pro zrušení obchodní korporace uvedený v § 93 písm. b) ZOK je odstranitelný. Za této situace je neučinění výzvy ze strany nalézacího soudu vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, což je důvodem pro zrušení napadeného usnesení.

10. Z uvedeného důvodu odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm bude soud nejprve postupovat podle pokynu odvolacího soudu, který je pro něj závazný podle § 226 odst. 1 o.s.ř. V novém rozhodnutí ve věci se soud bude přednostně zabývat otázkou, zda navrhovatel má na návrhu právní zájem. Pouze pokud dospěje k závěru, že právní zájem navrhovatele na podaném návrhu je dán a případně prokázán, posoudí, zda jsou dány důvody pro zrušení Společnosti podle § 93 písm. b) ZOK. Bude přitom mít na zřeteli, že neschopnost vykonávat činnost po dobu delší než 1 rok se váže na objektivní stav. Pokud obchodní korporace činnost vykonávat může, ale nechce, není to důvod pro její zrušení. V případě provádění dokazování soud nařídí ve věci jednání (§ 89 odst. 1 a § 85 písm. a) z.ř.s.).