o zmocnění ke svolání valné hromady, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2018, č. j. 77 Cm 18/2018-27

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že soud zmocňuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Datum narození navrhovatele], bytem [adresa], kvalifikovaného akcionáře účastníka, ke svolání valné hromady obchodní korporace [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] s programem: 1) zahájení, 2) volba orgánů valné hromady, 12) schválení účetní závěrky za rok 2016 a rozhodnutí o naložení s dosaženým hospodářským výsledkem, 15) závěr valné hromady a současně jej zmocňuje ke všem jednáním za společnost, která s valnou hromadou souvisejí (výrok I.), že Předsedou valné hromady soud určuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Datum narození navrhovatele], bytem [adresa] (výrok II.), že k dalším navrženým bodům programu 3) předložení listin směřujících k uplatnění nároků poškozené společnosti v trestním řízení vedeném u PČR [adresa] pod čj. KRPB-70948-1048/TČ-2014-060 181-SID, 4) informace likvidátorky o ekonomice společnosti, příjmů z vymáhaných pohledávek, výdajů spojených s činností společnosti, stavu hospodaření do 31. 12. 2017, 5) přezkoumání poskytovaných právních služeb k jednotlivých kauzám a následné fakturace, 6) přezkoumání fakturací [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem] včetně příloh za rok 2016, 7) projednání důvodů, proč nebyla svolána valná hromada v roce 2017 za účelem schválení účetní závěrky za předchozí účetní období, 8) informace likvidátorky, jaké kroky učinila k ochraně majetkových práv společnosti, 9) předložení inventarizace majetku společnosti a zprávy, jak bylo s majetkem nakládáno, 10) projednání inventarizace jednotlivých konkrétních pohledávek co do nákladů souvisejících s pořízením, přehled o příjmech jednotlivých pohledávek a vyčíslení konkrétních právních služeb a nákladů souvisejících s konkrétní pohledávkou či obdobného přehledu vztahujícího se k jednotlivým balíkům pohledávek, 14) projednání odčerpané částky 624 848,22 Kč [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], 13) předložení souhlasu valné hromady k realizaci obchodních případů ve smyslu ustanovení § 196a obchodního zákoníku, 14) různé, se [Jméno navrhovatele] ke svolání valné hromady nezmocňuje (výrok III.), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Navrhovatel se svým návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 11. 1. 2018 požádal, jako kvalifikovaný akcionář, o zmocnění ke svolání valné hromady s programem, který je uveden ve výroku I a III tohoto usnesení. Uvedl, že účastník byl zrušen s likvidací soudem a jako likvidátorka jmenována [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Společnost nemá žádný statutární orgán ani dozorčí radu. Navrhovatel likvidátorku dopisem z 8. 11. 2017 vyzval ke svolání valné hromady, na dopis nebylo reagováno.

3. Účastnice navrhla zamítnutí návrhu.

4. Soud prvního stupně vyšel z toho, že Městský soud v Praze usnesením vydaným zdejším soudem čj. 83 Cm 490/2015-46 ze dne 16. 9. 2016, které nabylo právní moci dne 8. 11. 2019, bylo k návrhu [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem] rozhodnuto o zrušení společnosti [právnická osoba] a likvidátorkou jmenována [tituly před jménem] [Anonymizováno]. V odůvodnění napadeného usnesení dále uvedl, že mezi akcionáři existují nepřekonatelné rozpory, akcionáři spolu nekomunikují a nejsou tak schopni přijmout jakékoli usnesení valnou hromadou. [tituly před jménem] [Anonymizováno] [tituly za jménem] je akcionářem společnosti, má 50% podíl na hlasovacích právech společnosti, 25% podíl přísluší [tituly před jménem] [Anonymizováno] a 25% podíl na hlasovacích právech přísluší [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dále zjistil, že Společnost nemá žádného člena představenstva od roku 2015, a že navrhovatel dopisem doručeným likvidátorce dne 10. 11. 2017, požadoval vysvětlení a současně požádal o svolání valné hromady s konkrétním programem jednání. Soud prvního stupně konstatoval, že likvidátor má sice působnost statutárního orgánu, a proto je oprávněn svolat valnou hromadu, ovšem v daném případě svolání valné hromady na žádost kvalifikovaného akcionáře likvidátorem brání právě ust. § 367 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále i jen „ZOK“) který hovoří jen o představenstvu, které kvalifikovaný akcionář může požádat o svolání valné hromady, avšak nehovoří již, že kvalifikovaný akcionář může požádat i likvidátora. Pokud tedy navrhovatel vyzval likvidátorku ke svolání valné hromady, likvidátorka tuto povinnost nemá. Navrhovatel tedy jako kvalifikovaný akcionář nesplnil všechny podmínky zákonem vyžadované, zejména nepožádal představenstvo o svolání valné hromady, ale v tomto případě soud dospěl k závěru, že na něm nelze spravedlivě tuto podmínky vyžadovat, když společnost žádné představenstvo nemá. Pokud jde o program valné hromady, o jejíž svolání navrhovatel požádal, soud prvního stupně shledal, že do působnosti valné hromady spadá pouze schválení účetní závěrky, proto program valné hromady omezil jen na tento bod. Soud současně určil předsedu valné hromady, neboť mu to zákon umožňuje. Výrok o náhradě řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (o. s. ř.) podle něhož měl navrhovatel ve věci úspěch jen částečný a soud rozhodl, že si každý z účastníků ponese náklady ze svého.

5. Proti výroku III. a IV. usnesení soudu prvního stupně se včas odvolal navrhovatel, který namítal jeho nesprávnost, jež spočívá v tom, že soud prvního stupně jednak nesprávně posoudil postavení likvidátora společnosti, a zejména pak nesprávně posoudil otázku projednatelnosti navrženého programu na valné hromadě. Striktní jazykový výklad ust. § 367 odst. 1 ZOK, učiněný soudem prvního stupně by fakticky znamenal, že v případě akciové společnosti s monistickým systémem řízení, v němž se statuární orgán nenazývá představenstvo, by kvalifikovaný akcionář nebyl nikdy oprávněn o svolání valné hromady žádat. Je tedy zřejmé, že výraz „představenstvo“ použitý zákonodárcem v tomto ustanovení je třeba vykládat jako statutární orgán společnosti. Je-li pak společnost v likvidaci, jako je tomu v tomto případě, působnost statutárního orgánu nabyl likvidátor, a tedy je i nutno na likvidátora hledět jako na statutární orgán a likvidátor musí plnit veškeré povinnosti statutárního orgánu (samozřejmě s omezeními vyplývajícími z příslušných ustanovení zákona o likvidaci), a to včetně povinností představenstva dle § 367 odst. 1 ZOK. Tím spíše pak uvedené platí za situace, kdy společnost žádný statutární orgán nemá, neboť funkční období jeho členům zaniklo, jak správně zjistil soud prvního stupně. Závažnější vadou napadeného usnesení je ale nesprávné právní posouzení projednatelnosti navrženého programu na valné hromadě. Navrhovatel souhlasí s tím, že valná hromada může rozhodovat pouze o otázkách, které jsou stanoveny zákonem nebo stanovami, nebo které si k rozhodnutí vyhradila, přičemž předmětné body programu do tohoto výčtu nepatří. Nicméně projednání je něco úplně jiného, neboť dle navrhovatele valná hromada může projednat jakoukoli otázku související s činností společnosti (obdobně viz např. právo na vysvětlení dle § 357 ZOK). Navrhovatel se přitom nedomáhá toho, aby valná hromada rozhodla o jím navržených bodech uvedených ve výroku pod bodem III. napadeného usnesení, ale právě jen toho, aby je projednala. Soud prvního stupně však nedůvodně zúžil rozsah jednání valné hromady, když za projednatelné otázky označil pouze ty, o kterých může valná hromada rozhodnout. Uvedený výklad je však nesprávný, ostatně pokud by měl být prosazen, znamenal by např. negaci již zmíněného práva na vysvětlení podle § 357 ZOK, protože právo na vysvětlení, resp. informace poskytnuté na valné hromadě akcionáři v jeho rámci, nejsou předmětem rozhodování valné hromady. Dále uvedl, jak měl soud prvního stupně navržené body programu jednání zkoumat. Dle odvolatele navržené body pořadu valné hromady přitom souvisejí s činností společnosti, jsou dostatečně určitě vymezeny a nejsou v rozporu se zákonem ani dobrými mravy. Konečně pak podle ust. § 367 odst. 2 ZOK představenstvo není oprávněno kvalifikovaným akcionářem navržený pořad valné hromady měnit. Je tedy zcela v dispozici kvalifikovaného akcionáře – navrhovatele, s jakým pořadem chce valnou hromadu společnosti svolat. Rovněž soud dle ust. § 368 odst. 1 ZOK nepřezkoumává navržený pořad valné hromady, zkoumá pouze naplnění podmínek dle § 367 ZOK, tedy zda byl vznesen návrh na svolání valné hromady, zda ho vznesla oprávněná osoba, zda byl adresován správné povinné osobě a zda došlo k tomu, že mu nebylo v zákonné lhůtě vyhověno. Všechny tyto podmínky byly v tomto případě splněny. Odvolatel proto navrhuje, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu navrhovatele vyhoví. S ohledem na nesprávnost výroku pod bodem III. je nesprávný i navazující výrok pod bodem IV. (rozhodnutí o nákladech řízení), a proto odvolatel navrhuje rovněž jeho změnu.

6. Účastnice se vyjádřila k odvolání navrhovatele, a to k tomu, že soud prvního stupně nesprávně právně posoudil projednatelnost navrženého programu na valné hromadě. Účastnice je toho názoru, že kvalifikovaní akcionáři se nemohou domáhat svolání valné hromady k projednání otázek, které nepatří do její působnosti. Mimo jiné poukázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 407/2004, který uvedl, že: „Svolání valné hromady postupem podle § 181 ObchZ se nelze domáhat k projednání záležitostí, které nepatří do působnosti valné hromady“, příp. též obdobně usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Odo 149/2005. Dále uvedla, že žádost kvalifikovaného akcionáře [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 2. 7. 2018 nesplňuje náležitosti ust. § 366 ZOK, neboť neobsahuje ani návrh usnesení, ani odůvodnění. S ohledem na tuto skutečnost má tak účastnice zato, že předmětný návrh nebyl kvalifikovaný k tomu, aby vyvolal účinky zamýšlené v ust. § 366 ZOK. Dle účastnice je mylný argument odvolatele, dle něhož má soud zkoumat pouze naplnění podmínek dle § 366 ZOK; k tomuto účastník uvádí, že navrhovatel nejenom že nesplnil podmínky uvedené v ust. § 366 ZOK, ale nerespektoval ani ustanovení § 190 ZOK. Je zjevné, že soud se ve svých úvahách musí zabývat nejen naplněním podmínek, za nichž lze valnou hromadu svolat, ale též tím, zda navrhovaný pořad jednání je souladný se zákonnými ustanoveními.

7. Proti výrokům I., II. a IV. usnesení soudu prvního stupně se včas odvolala účastnice, která namítala, že mezi povinnosti likvidátora patří jen ty, které vedou k likvidaci společnosti, resp. likvidátor je oprávněn vykonávat jen ty činnosti, které sledují účel odpovídající povaze a cíli likvidace dle ust. § 196 odst. 1o.z. Mezi taxativně vyjmenované povinnosti likvidátora, není uvedena povinnost svolávat valnou hromadu společnosti v likvidaci. Je na zvážení likvidátora jakým způsobem bude při provádění likvidace postupovat, tak, aby došlo k naplnění účelu likvidace. V předmětném případě má likvidátor za to, že svolání valné hromady není ani účelné a není odůvodněno zájmem společnosti. Dále namítá, že nelze nikoho zmocnit ke svolání valné hromady s programem „schválení účetní závěrky za rok 2016 a rozhodnutí o naložení s dosaženým hospodářským výsledkem. Z hlediska ust. § 181 odst. 2 ZOK má valná hromada účetní závěrku projednat, což končí jejím schválením či neschválením. Dále namítá, že valná hromada účastnice v likvidaci není oprávněna k rozhodnutí o naložení s dosaženým hospodářským výsledkem. Takové rozhodnutí valné hromady by bylo přímo kontradiktorní s povinnostmi likvidátora, neboť likvidátor je povinen nakládat s majetkem společnosti tak, aby jeho činnost sledovala účel odpovídající povaze a cíli likvidace. Podáním ze dne 29. 5. 2020 doplnila účastnice své odvolání tak, že soud prvního stupně se spokojil s konstatováním, že navrhovatel byl akcionářem účastníka ke dni 16. 9. 2016, přitom návrh na vydání usnesení ke zmocnění svolat valnou hromadu byl navrhovatelem doručen soudu 11. 1. 2018. Soud se tedy při ověření aktivní legitimace navrhovatele spokojil se zjištěním, že navrhovatel byl kvalifikovaným akcionářem účastníka ke dni, který o více než rok předcházel den, kdy navrhovatel zahájil soudní řízení. Přitom je zřejmé, že jen akcionář je oprávněn zahájit předmětné soudní řízení. K dotazu odvolacího soudu při jednání dne 20. května 2021, zda má účastnice poznatek o tom, že by od roku 2016 došlo ke změně vlastnického práva navrhovatele k předmětným akcím, zástupce účastnice uvedl, že takový poznatek nemá. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení v rozsahu jí napadené části změnil tak, že se návrh navrhovatele o zmocnění jeho osoby ke svolání valné hromady zamítá v celém rozsahu, a aby zavázal navrhovatele k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Náklady řízení specifikovala ve svém podání ze dne 24. 5. 2021.

8. K odvolání účastnice se vyjádřil navrhovatel tak, že jestliže tedy zákon ukládá statutárnímu orgánu společnosti, jehož působnost převzal v likvidaci v plném rozsahu likvidátor, povinnost svolat alespoň jednou za účetní období valnou hromadu a povinnost projednat účetní závěrku na valné hromadě společnosti, nemůže být dodržení zákona v rozporu s účelem likvidace ani v rozporu se zájmy společnosti. Obdobně pak jestliže zákon ukládá statutárnímu orgánu povinnost svolat valnou hromadu na výzvu kvalifikovaného akcionáře, je rovněž dodržení této zákonné povinnosti v souladu s účelem likvidace. Pokud pak účastnice řízení dovozuje, že by rozhodnutí valné hromady o způsobu naložení s hospodářským výsledkem, by teoreticky mohlo být v rozporu s účelem likvidace, jedná se pouze o spekulaci, jelikož obsah rozhodnutí valné hromady v tuto chvíli není a nemůže být nikomu znám, protože rozhodnutí ještě nebylo učiněno.

9. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné.

10. Předně odvolací soud konstatuje, že navrhovatel se v tomto řízení domáhá, jako kvalifikovaný akcionář zmocnění soudem ke svolání valné hromady akciové společnosti. A ačkoliv soud prvního stupně působnost valné hromady účastnice - akciové společnosti neposuzoval dle § 421 odst. 2 ZOK, ale dle ust. § 190 odst. 2 ZOK, jež upravuje působnost valné hromady společností s ručením omezeným, dospěl odvolací soud k závěru, že to nečiní usnesení soudu prvního stupně nepřezkoumatelným, neboť to nemělo za následek nesprávné posouzení pro věc rozhodujících skutkových či právních otázek obsažených v námitkách.

11. Podle ust. § 366 ZOK kvalifikovaní akcionáři mohou požádat představenstvo, aby svolalo k projednání jimi navržených záležitostí valnou hromadu. V žádosti uvedou návrh usnesení k navrženým záležitostem nebo je odůvodní.

12. Podle ust. § 367 odst. 1 ZOK představenstvo svolá na žádost kvalifikovaných akcionářů, splňuje-li požadavky uvedené v § 366, valnou hromadu způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami tak, aby se konala nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost o svolání; lhůta pro uveřejnění a zaslání pozvánky na valnou hromadu se v tomto případě zkracuje na 15 dnů. Jde-li o společnost, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, činí lhůta podle věty první 50 dnů a lhůta podle věty druhé 21 dnů.

13. Podle ust. § 368 odst. 1 ZOK v případě, že představenstvo nesvolá valnou hromadu ve lhůtě podle § 367 odst. 1, zmocní soud k jejímu svolání kvalifikované akcionáře, kteří o to požádají, a současně je zmocní ke všem jednáním za společnost, která s valnou hromadou souvisejí; uzná-li to za vhodné, může soud i bez návrhu zároveň určit předsedu valné hromady.

14. Námitku odvolatelky, že soud prvního stupně se v tomto řízení nezabýval tím, zda navrhovatel byl jejím akcionářem ke dni zahájení tohoto řízení, neshledal odvolací soud důvodnou. Účastnice nepopřela skutečnost, že navrhovatel byl vlastníkem akcií Společnosti v roce 2016 s podílem o velikosti 25% a za situace, kdy uvedla, že nemá žádné poznatky o následné změně jeho vlastnického práva k akciím, má odvolací soud zjištění soudu prvního stupně, že navrhovatel je akcionářem účastnice, a že mu přísluší 25% podíl ve Společnosti za dostatečná a správná.

15. Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovatel je dle ust. § 365 odst. 2 ZOK kvalifikovaným akcionářem účastnice, neboť souhrnná jmenovitá hodnota jeho akcií dosahuje 25% jejího základního kapitálu.

16. Odvolací soud dále po zopakování důkazu - Přípisu navrhovatele adresovaného [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 8. 11. 2017 označeného jako žádost o sdělení a žádost o svolání valné hromady (dále i jen „Přípis“) zjistil, že navrhovatel se pod body 1. – 12. domáhá na likvidátorce Společnosti podání vysvětlení jednak ohledně činnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno], akcionáře společnosti a [tituly před jménem] [Anonymizováno], bývalého předsedy představenstva, které popisuje a jejichž jednáním měla být společnosti způsobena škoda. Vytýká likvidátorce, že se o účetní závěrce za poslední účetní období dozvěděl až z obecně dostupných zdrojů, a žádá o sdělení, proč nebyla valná hromada svolána. Dále se domáhá sdělení stavu ekonomiky a i toho, jak likvidátorka postupuje při nápravě tohoto stavu současně vzhledem k tomu, že od likvidátorky ke své žádosti o soupis jmění obdržel sdělení, že společnost nevlastní žádný movitý majetek, žádá o sdělení, jakým způsobem došlo k převodu nemovitého majetku společnosti a za jakou cenu byl převeden (televizní přijímač, koberce, počítačová technika, včetně toho, jak bylo naloženo s doménou Wilk Office, externím disekm Western Digital Elements, kamerou, apod.) A dále i toho jak bylo naloženo s pohledávkami Společnosti (v počtu přinejmenším 2 6000 Ks, a žádá o poskytnutí konkrétních informací o nich, včetně toho jak bylo naloženo s výtěžkem. Požaduje konkrétní vyúčtování každé faktury přiložit v odpovědi na jeho výzvu. Žádá o předložení souhlasu valné hromady dle ust. § 196a obchod. zák. a o posouzení konkrétních případů. Pod bodem 12 likvidátorce sděluje, že se nechová s péčí řádného hospodáře. V odůvodnění své žádosti konstatuje, že se po dobu existence společnosti do dnešního dne nekonala žádná valná hromada společnosti, která by byla schopná na základě předložených dokladů rozhodnout o schválení účetní závěrky. Žádá, aby práva akcionářů byla zachována, byla svolána valná hromada s programem, který obsahuje body obsažené v této jeho žádosti o podání vysvětlení a o svolání valné hromady. Valná hromada dle žadatele musí odpovědět na otázky týkající se dosavadního hospodaření společnosti od samého počátku s vyvozením odpovědnosti jednotlivých osoby za jejich způsob hospodaření a řízení této společnost.

17. Odvolací soud dále ze sbírky listin, která je nedílnou součástí obchodního rejstříku vedeného pro Společnost Městským soudem v Praze, odd. B vložka 16343, (veřejnosti dostupný na www.justice.cz), že dne 25. 5. 2017 do ní byla založena účetní závěrka Společnosti ke dni 7. 11. 2016 a dne 26. 5. 2017 účetní závěrka ke dni 31. 12. 2016.

18. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl ke skutkovému závěru, že přípis navrhovatele ze dne 8. listopadu 2017 neobsahuje konkrétní pořad jednání valné hromady, tj. k projednání jakých záležitostí má být valná hromada svolána a neobsahuje ani návrhy usnesení k navrženým záležitostem a neobsahuje ani jejich řádné odůvodnění. Navrhovatel v něm de facto požaduje po likvidátorce vysvětlení jejího postupu v průběhu likvidace, který není dle jeho názoru v souladu s povinnostmi jednat s péčí řádného hospodáře a. s., a současně žádá podání informací s tím souvisejících, včetně informací o hospodaření společnosti od jejího počátku. K tomu pak směřuje i jeho odůvodnění žádosti, tj. že se po dobu existence společnosti do dnešního dne nekonala žádná valná hromada společnosti, a že valná hromada dle žadatele musí odpovědět na otázky týkající se dosavadního hospodaření společnosti od samého počátku s vyvozením odpovědnosti jednotlivých osoby za jejich způsob hospodaření a řízení této společnosti. To, jaké konkrétní záležitosti mají být na valné hromadě projednány, k jejímuž svolání má být soudem v tomto řízení pověřen, specifikoval navrhovatel až ve svém návrhu na zahájení tohoto řízení vymezením 15 bodů jejího programu, a to mimo jiné i bodu 12. Schválení účetní závěrky za rok 2016 a rozhodnutí o naložení s dosaženým hospodářským výsledkem.

19. Námitku odvolatele, že je zcela v dispozici kvalifikovaného akcionáře – navrhovatele, k projednání jakých záležitostí má být valná hromada k jeho žádosti představenstvem svolána, neshledal odvolací soud důvodnou, neboť kvalifikovaní akcionáři nejsou oprávněni domáhat se svolání valné hromady k projednání otázek, jež do její působnosti nepatří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 29 Odo 407/2004 a ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 29 Odo 149/2005), nadto v tomto případě jeho Přípis neobsahuje ani náležitosti dle ust. § 366 ZOK.

20. Odvolací soud dospěl k závěru, že Přípis navrhovatele ze dne 8. 11. 2017 dle ust. § 367 dost. 1 obch. zák. doručený likvidátorce společnosti, ačkoliv jím byl označen i jako žádost o svolání valné hromady, nesplňuje požadavky dle ust. § 366 ZOK, pročež nebyly splněny podmínky pro svolání valné hromady dle ust. § 367 dost. 1 obch. zák. Není totiž na představenstvu, potažmo likvidátorce, která byla o svolání valné hromady kvalifikovaným akcionářem požádána, aby sama program jednání valné hromady z jeho bodů 1. – 12., které obsahují žádost o poskytnutí konkrétních informací, specifikovala a tím i určovala. To plyne jak z ust. § 367 odst. 1 ZOK ve spojení s ust. § 366 ZOK, tak ale i z ust. § 367 odst. 2 ZOK, dle kterého představenstvo není oprávněno navržený pořad jednání měnit. Vzhledem k tomu proto ani nebylo již třeba, aby se odvolací soud zabýval tím, zda měla likvidátorka povinnost svolat valnou hromadu dle ust. § 367 odst. 1 ZOK, tedy tím zda v tomto případě nabyla likvidátorka i tuto vnitřní působnost představenstva.

21. Vzhledem k závěru soudu prvního stupně o působnosti likvidátora je nutno dodat, že dle ust. § 193 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále i jen „o. z.“) likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu právnické osoby, to ale samo o sobě neznamená, že na něj automaticky přechází veškerá vnitřní působnost jejího představenstva, v tomto případě povinnost plynoucí pro představenstvo Společnosti z ust. § 367 odst. 1 ZOK ve spojení s ust. § 366 ZOK. Obecně totiž platí, že působnost statutárního orgánu dle § 193 o. z., přechází na likvidátora pouze v rozsahu stanoveném ust. § 188 a § 196 o. z. Jinak řečeno, záležitosti, jež by valná hromada měla projednat, a kterou by likvidátor byl povinen dle uvedeného zákonného ustanovení svolat, by nejenom musely být zákonem nebo stanovami svěřeny do její působnosti, ale musely by i souviset s likvidací právnické osoby, tj. rozhodnutí valné hromady o nich musí být nutná pro její úspěšný průběh a dokončení ve smyslu ust. § 196 o. z. [srov. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I (§1 – 645, obecná část), Nakladatel Wolters Kluwer (ČR), Místo vydání: Praha, Datum vydání: 2014, § 193 (Likvidátor a statutární orgány), autorka: prof. JUDr. Jarmila Pokorná, CSc.]. Pro určení působnosti likvidátora je tak i nerozhodné, zda právnická osoba v likvidaci má či nemá obsazen statutární orgán.

22. Odvolací soud proto uzavírá, že návrh navrhovatele není důvodný a nezbývá, než ho zamítnout.

23. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil v celém rozsahu dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť výrokem III. napadeného usnesení nebyl soudem prvního stupně odpovídajícím způsobem vysloven výsledek řízení ve věci samé.

24. Změnové rozhodnutí způsobuje nutnost nového posouzení nákladů řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů dle ust. § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci, kdy účastnice byla v řízeních plně úspěšná.

25. V řízení před soudem prvního stupně náklady řízení účastnice spočívají v odměně advokáta za poskytnuté 3 úkony právní služby: převzetí a příprava [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“)], vyjádření k návrhu[§ 11 odst. 1 písm. d) AT], účast při jednání soudu dne 23. 10. 2018 [§ 11 odst. g) AT], při tarifní hodnotě věci 50 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) AT ve spojení s § 7 bod 5 AT ve výši 3 x 3100 Kč, v 3 x režijním paušálu náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT á 300 Kč, v náhradě cestovních výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT za cestu [adresa] a zpět, tj. 404 km, osobním automobilem [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ], ve výši 2 437,89 Kč, v náhradě za promeškaný čas za 8 půlhodin á 100 Kč dle ust. § 14 odst. 1 a 3 AT, a DPH 21% (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.) ve výši 2 821,97 Kč; celkem náklady řízení účastnice v řízení před soudem prvního stupně činí 16 259,85 Kč. V řízení před odvolacím soudem náklady řízení účastnice spočívají v zaplaceném soudním poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč a v odměně advokáta za poskytnuté 3 úkony právní služby: podání odvolání, doplnění odvolání [§ 11 odst. 1 písm. d) AT] a jednání před odvolacím soudem dne 20. 5. 2021, při tarifní hodnotě věci 50 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) AT ve spojení s § 7 bod 5 AT ve výši 3 x 3 100 Kč, v 3x režijním paušálu náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT á 300 Kč, celkem náklady odvolacího řízení činí 14 342 Kč.

26. Odvolací soud proto dle ust. § 150 odst. 2 o. s. ř. určil výši náhrady nákladů řízení účastnice vzniklých jí před soudy obou stupňů celkem částkou 30 601,85 Kč, a tak ji také účastnici přiznal, platební místo je určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a lhůta pro její zaplacení je určena ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší odvolací soud neshledal důvody