Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 347/2021-65 ECLI:CZ:VSPH:2022:7.Cmo.347.2021.1 Usnesení

o neplatnost rozhodnutí valné hromady ze dne 6. 4. 2021, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. října 2021, č. j. 74 Cm 103/2020-53,

JUDr. Milada Uhlířová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 28. 2. 2022

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudců JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Lenky Broučkové ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A]

bytem [Adresa navrhovatele A]

zastoupený [Jméno navrhovatele B], advokátem

sídlem [adresa]

za účasti: [Jméno advokáta A]., IČ [IČO advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

zastoupený [Jméno advokáta B], advokátem

sídlem [adresa]

o neplatnost rozhodnutí valné hromady ze dne 6. 4. 2021, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. října 2021, č. j. 74 Cm 103/2020-53,


Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 103/2020 se nepřerušuje do pravomocného skončení řízení vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 78 Cm 259/2015, 79 Cm 80/2012 a 78 Cm 69/2020.

1. V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) rozhodl, že řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 103/2020 se přerušuje do pravomocného skončení řízení vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 78 Cm 259/2015, 79 Cm 80/2012 a 78 Cm 69/2020.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady účastníka ze dne 6. 4. 2020 (dále jen valná hromada). Tvrdil, že konání valné hromady se uskutečnilo v rozporu s usnesením Vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020 č. 194 o vyhlášení nouzového stavu ode dne 12. 3. 2020 do 11. 4. 2020 a následně přijatým krizovým opatřením č. 199, čímž byl zpřísněn zákaz konání veřejných a soukromých akcí, ve výjimce nebylo uvedeno konání schůzí, zasedání, apod. soukromých osob, valné hromady se účastnily osoby, které nejsou společníky, přičemž uvedl osobu [tituly před jménem] [právnická osoba], který je sice zapsán v obchodním rejstříku jako společník, ale o jeho podíl vede spor s [Jméno navrhovatele A] u nadepsaného soudu pod sp. zn. 78 Cm 259/2015, shodně je zapsán jako společník [tituly před jménem] [právnická osoba], mezi nímž a [Jméno navrhovatele A] je veden spor o určení vlastnického práva k podílu v účastníku u nadepsaného soudu pod sp. zn. 79 Cm 67/2012. Též tvrdil, že valná hromada nebyla usnášeníschopná, protože pro přijetí napadeného usnesení nehlasoval [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele A], nýbrž jen p. [Anonymizováno].

3. Soud dále uvedl, že účastník navrhl přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 78 Cm 69/2020 o určení vlastnického práva k obchodnímu podílu, kde bude řešena platnost rozhodnutí valné hromady ze dne 6. 4. 2020, která udělila souhlas s rozdělením a převodem části podílu [Anonymizováno] na [Anonymizováno] jako předběžná otázka. Soud návrh zamítl usnesením, neboť neshledal účastníkem tvrzený důvod pro přerušení řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 2. 8. 2021.

4. Soud dále konstatoval, že v řízení vedeném u nadepsaného soudu sp. zn. 78 Cm 259/2015 se [Jméno navrhovatele A] domáhal vůči 1) [tituly před jménem] [právnická osoba] a 2) [Jméno advokáta A]. určení, že vlastníkem obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba]. o velikosti 67/1000, kterému odpovídá vklad na základním kapitálu společnosti v částce 134.000 Kč, je žalobce. V řízení vedeném u nadepsaného soudu sp. zn. 79 Cm 80/2012 se domáhal [Anonymizováno] proti [Jméno navrhovatele A] určení, že vlastníkem obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba]. o velikosti 198/1000, kterému odpovídá vklad na základním kapitálu společnosti v částce 396 000 Kč, je žalobce. V řízení vedeném u nadepsaného soudu sp. zn. 78 Cm 69/2020 se [Jméno navrhovatele A] domáhal vůči 1) [Anonymizováno], 2) [Anonymizováno] a 3) [Jméno advokáta A]. určení, že společníkem společnosti [právnická osoba]. s podílem o velikosti 264/1000, kterému odpovídá vklad ve výši 528.000 Kč, je [Anonymizováno].

5. Soud shledal existenci důvodu pro přerušení řízení podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. v tom, že ve shora uvedených řízeních bude vyřešena otázka, kterou by soud musel v tomto řízení řešit jako otázku předběžnou, a to zda osoby jednající na napadené valné hromadě jako společníci účastníka ([tituly před jménem] [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno]) jsou společníky účastníka. Bez vyřešení této otázky nelze posoudit usnášeníschopnost valné hromady. Soud má za to, že je účelné vyčkat na výsledek vyjmenovaných řízení, když v tomto řízení by musel být zjišťován skutkový stavu, který je ve shora uvedených řízeních již zjišťován.

6. Soud doplnil, že v řízení vedeném u nadepsaného soudu sp. zn. 78 Cm 69/2020 bude postaveno najisto, zda [Anonymizováno] je společníkem účastníka, aniž by byla tato otázka v tomto řízení zkoumána, proto uzavřel, že důvod pro přerušení je dán i k tomuto řízení, i když dán je důvod jiný, než byl původně účastníkem tvrzen.

7. Proti uvedenému usnesení soudu podal navrhovatel odvolání. Uvedl, že důvody pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady jsou dány bez ohledu na to, zda byl společníkem i [tituly před jménem] [právnická osoba] a [Anonymizováno], tj. bez ohledu na výsledek řízení sp. zn. 78 Cm 259/2015 a 79 Cm 80/2012.

8. Uvedl, že jedním z důvodů je konání valné hromady v rozporu s mimořádnými opatřeními, které s účinností od 1. dubna 2020 od 6:00 hod. do dne 11. dubna 2020 do 6:00 hod. zakázalo volný pohyb osob na území celé České republiky, a to až na výjimky v něm uvedené, přičemž jedna z výjimek se vztahovala na cesty do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti. Výkon společnických práv na valné hromadě však není výkonem zaměstnání a nenaplňuje znaky podnikání ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nejde o činnost výdělečnou ani o činnost vykonávanou živnostenským či obdobným způsobem, a tak není naplněna ani podmínka, že jde o činnost vykonávanou za účelem zisku. To plyne i z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, který dovodil, že na společníka společnosti nelze pro jeho účast ve společnosti a výkon jeho společnických práv hledět jako na podnikatele, jeho činnost ve společnosti nenaplňuje znaky výdělečné činnosti (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1652/972, či ze dne 22. 7. 2015, sp. zn. 33 Cdo 7/20143). Závěr, že účast na valné hromadě není výkonem zaměstnání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, potvrzují navíc zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (tzv. Lex Covid I) a zákon č. 601/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 460/2020 Sb. Již jen z tohoto důvodu je dán důvod pro prohlášení neplatnosti rozhodnutí valné hromady.

9. Dále uvedl, že dalším důvodem je konání valné hromady v rozporu dobrými mravy, neboť tato byla úmyslně svolána právě na dobu, kdy platila omezení ve shromažďování a omezení spočívající v zákazu pohybu osob na celém území republiky, proto, aby se navrhovatel a [Anonymizováno] nemohli valné hromady zúčastnit. Šlo tak o zjevné zneužití práva, resp. bylo v rozporu s dobrými mravy. I pouze z tohoto důvodu je dán důvod pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady.

10. Dále uvedl, že dalším důvodem je absence souhlasu navrhovatele a [Anonymizováno] s rozhodnutím valné hromady, kterým měl být udělen souhlas s rozdělením podílu [Anonymizováno] a s převodem části podílu na [Anonymizováno], který se v důsledku toho měl stát společníkem společnosti. Protože společenská smlouva v čl. 8 odst. 4 druhá věta upravuje hlasování podle hlav, má rozmnožení společníků za následek rozmožení počtu hlasů ve společnosti, tedy čím vyšší je počet společníků, tím je nižší míra vlivu každého společníka ve společnosti, a tak každou změnou počtu společníků se fakticky zasahuje do práv, minimálně do hlasovacího práva, všech ostatních společníků. Ze zákona o obchodních korporacích a z jeho principů vyplývá, že se zásahem do práv a povinností musí vždy souhlasit dotčený společník. Rovněž pouze z tohoto důvodu není dán důvod pro přerušení nadepsaného řízení.

11. Konstatoval, že Městský soud v Praze přerušil řízení rovněž do pravomocného skončení řízení vedeného před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 78 Cm 69/2020, z usnesení však není zřejmý důvod, z odůvodnění nanejvýš vyplývá, že pro platnost rozhodnutí valné hromady je relevantní to, zda je společníkem společnosti je [Anonymizováno], aniž by však soud uvedl důvody, proč je relevantní tato skutečnost. Protože valná hromada rozhodovala o rozdělení podílu [Anonymizováno] a o převodu části tohoto podílu na [Anonymizováno], [Anonymizováno] nemohl být v době konání valné hromady společníkem společnosti, a proto nebyl oprávněn na valné hromadě hlasovat. Výsledek řízení ve věci sp. zn. 78 Cm 69/2020 pro nadepsané řízení je irelevantní a rovněž z tohoto důvodu je tak usnesení nesprávné.

12. Navrhl, aby odvolací soud usnesení zrušil.

13. Účastník ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že je napadené rozhodnutí správné. Ztotožnil se se závěry soudu. Navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

15. Podle ust. § 109 odst. 3 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

16. Přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je fakultativním opatřením soudu, opodstatnění má v situacích, kdy se to jeví být hospodárné a kdy tím neutrpí oprávněné zájmy účastníků.

17. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu, že je na místě vyčkat na pravomocná rozhodnutí ve věcech, o kterých probíhají řízení před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 78 Cm259/2015, 79 Cm 80/2012 a 78 Cm 69/2020, neboť je v nich řešena otázka, která může mít význam pro danou věc, a to zda osoby jednající na napadené valné hromadě jako společníci účastníka [tituly před jménem] [právnická osoba], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jsou společníci účastníka.

18. Navrhovatel svůj návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka spatřoval v tom, že usnesení bylo přijato v rozporu s mimořádným opatřením, které s účinností od 1. dubna 2020 od 6:00 hod. do dne 11. dubna 2020 do 6:00 hod. zakázalo volný pohyb osob na území celé České republiky. Dalším navrhovatelem tvrzeným důvodem bylo konání valné hromady v rozporu dobrými mravy. Dalším důvodem byla absence souhlasu navrhovatele a Josefa Paula s rozhodnutím valné hromady, kterým měl být udělen souhlas s rozdělením podílu [Anonymizováno] a s převodem části podílu na [Anonymizováno], který se v důsledku toho měl stát společníkem společnosti. Jako další důvod uvedl navrhovatel skutečnost, že valná hromada nebyla usnášeníschopná, protože pro přijetí napadeného usnesení nehlasoval [Anonymizováno] ani [Jméno navrhovatele A]. Neplatnost rozhodnutí valné hromady navrhovatel spatřoval též v tom, že o přijetí usnesení hlasovaly osoby, které nejsou společníky, když jsou vedeny spory o určení vlastnického práva k podílu v účastníku u nadepsaného soudu pod sp. zn. 78 Cm 259/2015, sp. zn. 79 Cm 67/2012.

19. Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel odůvodnil svůj návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka několika důvody a že soud jako jediný důvod pro přerušení řízení podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. shledal v tom, že ve výroku uvedených řízeních bude vyřešena otázka, kterou by soud musel v tomto řízení řešit jako otázku předběžnou, a to zda osoby jednající na napadené valné hromadě jako společníci účastníka [tituly před jménem] [právnická osoba], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jsou společníky účastníka, neboť bez vyřešení této otázky nelze posoudit usnášeníschopnost valné hromady. Otázka usnášeníschopnosti valné hromady je však pouze jedním z navrhovatelem tvrzených důvodů neplatnosti usnesení valné hromady a navíc navrhovatel spatřuje nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady i ve skutečnosti, že pro přijetí napadeného usnesení nehlasovali společníci [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele A], přičemž tato otázka nebude v uvedených řízeních zkoumána.

20. Odvolací soud dospěl k závěru, že za uvedené situace, kdy navrhovatel předmětný návrh odůvodnil několika důvody, přičemž v soudem zmíněných řízeních bude řešena otázka představující pouze část z těchto důvodů, není na místě dané řízení přerušit. Naopak je na místě, aby soud posoudil, zda jsou ostatní navrhovatelem tvrzené důvody takovými důvody, pro které je možno vyslovit neplatnost předmětné valné hromady.

21. Pokud soud uzavřel, že je na místě podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. řízení přerušit, není napadené usnesení správné.

22. Na základě uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení analogicky podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

23. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v dalším řízení.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).