Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 345/2024-53 ECLI:CZ:VSPH:2024:7.Cmo.345.2024.1 Usnesení

o zrušení obchodní společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2024, č. j. 85 Cm 2391/2024-14,

Mgr. Kateřina Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 5. 12. 2024

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

navrhovatele: [Anonymizováno], IČO [IČO]

sídlem [adresa]

za účasti: [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO navrhovatele]

sídlem [Adresa navrhovatele]

zastoupená advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

o zrušení obchodní společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2024, č. j. 85 Cm 2391/2024-14,


I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že návrh na zrušení společnosti [Jméno navrhovatele]., nařízení její likvidace a jmenování likvidátora se zamítá a společnosti [Jméno navrhovatele]. se povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč neukládá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zrušil společnost [Jméno navrhovatele]. (dále jen „společnost“) a nařídil její likvidaci. Výrokem II. jmenoval likvidátorem společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno], IČO [IČO], narozeného [Anonymizováno], sídlem [adresa]. Výrokem III. uložil společnosti povinnost zaplatit na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Výrokem IV. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že dne 3. srpna 2024 byl podán návrh na zrušení společnosti s likvidací, neboť společnost nevykonává žádnou činnost, o čemž svědčí skutečnost, že od zdaňovacího období roku 2016 nepodala daňová přiznání k dani z příjmu právnických osob (ač k tomu byla opakovaně vyzývána), s navrhovatelem nespolupracuje, jakož i to, že nezakládá do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrky. Soud prvního stupně ověřil, že společnost svou zákonem stanovenou povinnost [vyplývající z § 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) - pozn. odvolacího soudu] neplní, zákonem stanovené listiny do sbírky listin nezakládá. Soud prvního stupně společnost (usnesením 10. září 2024, č. j. 85 Cm 2391/2024-13 - pozn. odvolacího soudu) vyzval, aby se k podanému návrhu vyjádřila a aby odstranila důvody vedoucí k jejímu zrušení s likvidací. Stanovená 15denní lhůta k nápravě uplynula marně.

3. Soud prvního stupně proto podanému návrhu vyhověl a společnost zrušil s likvidací, maje zato, že podmínky dané § 93 písm. b) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, byly naplněny; společnost není schopna vykonávat svoji činnost. Likvidátora společnosti soud prvního stupně jmenoval dle § 191 odst. 1, 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) z řad osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců, neboť statutární orgán společnosti je nečinný a neskýtá tedy záruku řádného a rychlého provedení likvidace. Povinnost k úhradě soudního poplatku soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 11 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položku 4 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.).

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, či případně rozhodl tak, že se společnost nezrušuje, její likvidace se nenařizuje a likvidátor se společnosti nejmenuje.

5. Z obsahu podání založených ve spise lze jednoznačně dovodit, že společnost s postupem soudu prvního stupně nesouhlasí. Namítá, že vyvíjí podnikatelskou činnost kontinuálně od svého založení až do současnosti, mj. vlastní nemovitosti – bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], na adrese bytového domu Podle [adresa] (což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí), kterou pronajímá, jakož i to, že se správcem daně bylo komunikováno telefonicky, doručování (přijímání) zásilek v sídle společnosti je zabezpečeno, poštu společnost přebírá, tudíž není zřejmé, jak mohl navrhovatel, navíc opakovaně, resp. neúspěšně doručovat společnosti výzvy, o nichž společnost (její jednatelka) nemá žádné povědomí, neboť se do dispozice společnosti nedostaly. Potvrdila, že příslušná přiznání k dani z příjmů právnických osob v minulosti nebyla podávána řádně, za což společnost nesla a uhradila příslušné sankce.

6. Společnost dále uvádí, že 18. listopadu 2021 byl zjištěn bezpečnostní incident – hackerský průnik dálkovým přístupem do počítačové sítě společnosti, došlo mj. k napadení centrálního firemního cloudového úložiště dat, jakož i k odcizení přístupových údajů; situace se opakovala i v květnu 2023. V souvislosti s těmito událostmi došlo ke ztrátě části provozních dat, mj. též elektronické verze dosud zpracované účetní a daňové agendy. Aktuálně ve spolupráci s externí společností [právnická osoba] a daňové poradkyně jsou činěny kroky k rekonstrukci účetnictví. Po dokončení uvedených úkonů budou listiny založeny do sbírky listin, rovněž dojde k podání přílišných přiznání k dani z příjmů právnických osob.

7. Navrhovatel ve vyjádření k odvolání poukázal na to, že společnost ani po výzvách k podání daňových přiznání za zdaňovací období roku 2019 až 2022 tato nepodala, výzvy byly doručovány na základě registrované plné moci panu Marku Nachtigalovi do jeho datové schránky (období od 15. října 2010 až 13. června 2023), posléze na základě plné moci společnosti [právnická osoba] Ani do sbírky listin dosud nebyla založena žádná listina. Není zcela zřejmé, zda je společnost objektivně schopna vykonávat svoji činnost. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Podle § 172 o. z.

(1) Soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže

a) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,

b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,

c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo

d) tak stanoví zákon.

(2) Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

10. Podle § 93 z. o. k. soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci, jestliže

a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění; to neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání,

b) není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel,

c) nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, nebo

d) provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob.

11. Podle § 104 z. v. r. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.

12. Podle § 105 z. v. r. neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

13. Podle § 106 odst. 1 z. v. r. za neuposlechnutí výzvy podle § 104 se závažnými důsledky pro třetí osoby se považuje zejména nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j).

14. Společnost byla soudem prvního stupně zrušena s likvidací jednak z důvodu, že nezakládá žádné zákonem požadované listiny (účetní závěrky) do sbírky listin, jednak proto, že od roku 2016 nepodává přiznání k dani z příjmu právnických osob; nevykonává tak žádnou činnost a jsou tudíž splněny podmínky dané § 93 písm. b) z. o. k. pro její zrušení s likvidací. Je skutečností, že společnost existuje od 29. ledna 2010. Do sbírky listin společností dosud nebyla (dosud) založena žádná účetní závěrka (§ 121 o. s. ř.).

15. Zrušení společnosti s likvidací je možné jen z důvodů uvedených v § 172 odst. 1 o. z. či § 93 z. o. k. Ustanovení § 93 z. o. k. věcně doplňuje § 172 odst. 1 o. z., neboť vypočítává další skutkové podstaty, při jejichž naplnění má soud rozhodnout, že se obchodní korporace ruší a že se nařizuje její likvidace.

16. Účelem § 93 písm. b) z. o. k. je dosáhnout zániku (výhradně) těch obchodních korporací, které (zcela) pozbyly důvod své existence, protože nejsou schopny vykonávat svoji činnost. Soudní praxe je ustálena v posouzení, že na to, zda je obchodní korporace schopna vykonávat svoji činnost a plnit svůj účel, je třeba usuzovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci. Jestliže se obchodní korporace aktivně hájí v řízení o jejím zrušení, naznačuje, že je schopna i vykonávat svoji činnost. A naopak, nebude-li se tohoto řízení obchodní korporace aktivně účastnit, bude ve většině případů možné uzavřít, že jsou naplněny předpoklady pro její zrušení a nařízení její likvidace. Neschopnost vykonávat svoji činnost nelze zaměňovat s nečinností či s neschopností vykonávat svoji činnost řádně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2019, sp. zn. 27 Cdo 4030/2017).

17. Skutečnost, že společnost nepodává finančnímu úřadu daňová přiznání, jakož i to, že porušuje svou zákonnou povinnost plynoucí z § 66 z. v. r., samo o sobě o neschopnosti společnosti vykonávat činnost ještě nesvědčí a není bez dalšího důvodem pro zrušení společnosti podle § 93 písm. b) z. o. k. Pouze na tomto podkladě nelze k takto závažnému opatření, jakým beze sporu zrušení společnosti s likvidací je, bez dalšího přistoupit. Nelze ovšem vyloučit, že v souvislosti s dalšími relevantními prokázanými skutečnostmi by uvedené skutečnosti mohly přispět k závěru o naplnění skutkové podstaty podle § 93 písm. b) z. o. k. Podkladem pro zrušení společnosti podle tohoto ustanovení musí však být (jednoznačný) závěr o tom, že společnost objektivně není schopna vykonávat svou činnost. Společnost se však v řízení aktivně hájí, podala proti usnesení soudu prvního stupně odvolání, z čehož je namístě dovodit, že jí zrušit z důvodu dle § 93 písm. b) z. o. k. nelze.

18. Dalším důvodem (pro podání návrhu, jakož i pro zrušení společnosti dle názoru soudu prvního stupně) byla skutečnost, že ve sbírce listin nejsou založeny všechny listiny, tj. že společnost neplní svou zákonnou povinnost zakotvenou v § 66 z. v. r. Toto tvrzení navrhovatele (jde-li o nezaložení účetních závěrek do sbírky listin), představuje samostatné skutkové okolnosti, které odpovídají důvodu zrušení společnosti dle § 172 odst. 1 písm. d) o. z. ve spojení s § 105 a § 106 odst. 1 z. v. r.

19. Jak již bylo uvedeno, zrušení právnické osoby z důvodu uvedeného podle § 105 z. v. r. spadá do skupiny důvodů podle § 172 odst. 1 písm. d) o. z. Zrušení obchodní korporace z důvodu, že neplní povinnosti zakládat do sbírky listin zákonem požadované listiny, je rovněž až krajním opatřením, kterému by musel předcházet postup rejstříkového soudu podle § 104 z. v. r. (ke shodnému závěru dospěl Vrchní soud v Praze již v usnesení ze dne 12. srpna 2019, sp. zn. 14 Cmo 165/2019, či v usnesení ze dne 11. března 2020, sp. zn. 14 Cmo 35/2020). Výzva soudu prvního stupně ze dne 10. září 2024, č. j. 85 Cm 2391/2024-13, však výzvu rejstříkového soudu podle § 104 z. v. r. (materiálně) nepředstavuje, jelikož byla učiněna až po zahájení řízení v dané věci (po podání předmětného návrhu). Ze spisu se ani nepodává, že by byla společnost rejstříkovým soudem podle § 104 z. v. r. vyzvána ke splnění povinnosti, což je obligatorním předpokladem pro postup podle § 172 odst. 1 písm. d) o. z. Řečené znamená, že pakliže nebyla společnost vyzvána rejstříkovým soudem ke splnění zákonné povinnosti zakotvené v § 66 z. v. r., nepřichází její zrušení ani z tohoto důvodu v úvahu.

20. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. napadené usnesení změnil a návrh na zrušení společnosti zamítl (výrok I.).

21. O nákladech řízení (výrok II.) před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl v souladu s § 23 větou první z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř., neboť neshledal žádné okolnosti případu, které by odůvodnily přiznání náhrady nákladů některému z účastníků podle § 23 věty druhé z. ř. s.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.