o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. srpna 2024, č. j. 54 Cm 54/2007-22,
JUDr. Milada Uhlířová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 24. 2. 2025
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Uhlířové a soudkyň Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A]
bytem [Adresa navrhovatele A]
likvidátor již zaniklé společnosti [Jméno navrhovatele B]., v likvidaci, IČO [IČO navrhovatele B]
naposledy sídlem [Adresa navrhovatele B]
o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. srpna 2024, č. j. 54 Cm 54/2007-22,
Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že likvidátorovi [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozenému [Datum narození navrhovatele A], bytem [adresa], se přiznává náhrada hotových výdajů spojených s likvidací zaniklé společnosti [Jméno navrhovatele B]., v likvidaci, IČO [IČO navrhovatele B], naposledy sídlem [Adresa navrhovatele B], ve výši 216 Kč, která mu již nebude vyplacena vzhledem k tomu, že likvidátorovi byla vyplacena záloha ve výši 5 000 Kč; likvidátorovi se ukládá povinnost zaplatit České republice – na účet Městského soudu v Praze číslo [Anonymizováno] vedený u České národní banky pod variabilním symbolem [var. symbol], konstantním symbolem [konst. symbol] - nespotřebovanou zálohu na náklady likvidace ve výši 4 784 Kč.
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. přiznal likvidátorovi [tituly před jménem] [Anonymizováno] (dále jen „likvidátor“) zaniklé společnosti [Jméno navrhovatele B]., v likvidaci (dále jen „společnost“) odměnu za provedenou likvidaci společnosti ve výši 5 000 Kč, která mu bude po odečtení poskytnuté zálohy na odměnu likvidátora ve výši 1 000 Kč vyplacena ve výši 4 000 Kč, výrokem II. uložil likvidátorovi povinnost vrátit nespotřebovanou zálohu na náklady spojené s likvidací společnosti ve výši 5 000 Kč.
2. Soud prvního stupně konstatoval, že usnesením ze dne 3. ledna 2001, č. j. 54 Cm 269/96-38, mimo jiné jmenoval likvidátorem společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Likvidace společnosti byla ukončena, společnost byla z obchodního rejstříku vymazána dne 31. května 2023. Jelikož likvidátor likvidaci ukončil a společnost byla z obchodního rejstříku vymazána, vznikl mu nárok na přiznání odměny a náhrady nákladů, které mu v souvislosti s likvidací vznikly. V průběhu likvidace byla likvidátorovi poskytnuta záloha na odměnu likvidátora ve výši 1 000 Kč a záloha na hotové výdaje ve výši 5 000 Kč.
3. Při stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora společnosti soud prvního stupně vyšel s odkazem na přechodné ustanovení § 3043 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z § 71 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a z § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena statutárního orgánu společnosti jmenovaného soudem (dále též „vyhláška“), a likvidátorovi přiznal odměnu ve výši 5 000 Kč.
4. Při určení výše náhrady hotových výdajů vynaložených likvidátorem v souvislosti s likvidací společnosti vyšel soud prvního stupně z likvidátorem předloženého vyúčtování, v němž likvidátor požadoval náhradu hotových výdajů ve výši 3 000 Kč. Nahlédnutím do Obchodního věstníku soud prvního stupně zjistil, že se v něm nenachází výzva související se zveřejněním oznámení o likvidaci společnosti. Vzhledem k tomu, že likvidátor žádný hotový výdaj nekonkretizoval ani nedoložil, soud prvního stupně mu požadovanou náhradu hotových výdajů nepřiznal, přičemž odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. srpna 2019, sp. zn. 14 Cmo 243/2019, a ze dne 27. února 2019, sp. zn. 14 Cmo 1/2019. Jelikož likvidátorovi poskytnutá záloha na hotové výdaje ve výši 5 000 Kč nebyla čerpána ani částečně, soud prvního stupně likvidátorovi uložil povinnost nespotřebovanou zálohu ve výši 5 000 Kč vrátit.
5. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podal likvidátor odvolání, neboť s nepřiznáním náhrady hotových výdajů nesouhlasí. Odvolatel zejména podrobně popsal úkony, jež v průběhu likvidace učinil, a to zejména úkony spočívající v oslovení s žádostí o součinnost jednatele, banky a další instituce. Rovněž uvedl, že likvidátor, jenž je současně i advokát, hradí náklady likvidace v rámci své kanceláře, zejména náklady administrativních pracovníků, techniky, poštovné, hovorné a cestovné.
6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.
7. Z obsahu předloženého spisu se podává, že odvolatel byl jmenován likvidátorem společnosti pravomocným usnesením soudu prvního stupně ze dne 3. ledna 2001, sp. zn. 54 Cm 269/96-38. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 29. červne 2007, č. j. 54 Cm 54/2007-5, byla likvidátorovi přiznána záloha na odměnu likvidátora ve výši 1 000 Kč., která mu byla vyplacena (viz platební poukaz č. l. 21 připojeného spisu sp. zn. 54 Cm 54/2007). Usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. února 2008, sp. zn. 54 Cm 54/2007-19, byla likvidátorovi přiznána záloha na náklady spojené s likvidací společnosti ve výši 5 000 Kč, která mu byla vyplacena (viz platební poukaz č. l. 23 připojeného spisu sp. zn. 54 Cm 54/2007). Přípisem ze dne 24. října 2023 soud prvního stupně likvidátora vyzval k vyúčtování poskytnuté zálohy na náklady hotových výdajů spojených s likvidací společnosti. Jelikož likvidátor vyúčtování zálohy soudu nezaslal, soud prvního stupně jej opakovaně vyzval přípisem ze dne 26. dubna 2024.
8. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 23. května 2024 požádal likvidátor o přiznání odměny ve výši 3 000 Kč a náhrady hotových výdajů v celkové výši 3 000 Kč. Likvidátor uvedl, že zajistil základní informace o majetku společnosti a jejích věřitelích, úkony prováděl ve své advokátní kanceláři s využitím administrativních pracovníků, využíval techniku, platil alikvotní část nájmu a provedl úkony, jež specifikoval následovně:
- výpis z obchodního rejstříku společnost;
- žádost o zveřejnění oznámení o likvidaci společnosti v Obchodním věstníku;
- žádost společnosti o předání jejich veškeré dokumentace;
- žádost jednateli společnosti o předání veškeré dokumentace společnosti;
- žádosti bankám o poskytnutí součinnosti ke zjištění majetku společnosti;
- žádost o poskytnutí součinnosti ke zjištění majetku: Český úřad zeměměřičský a katastrální;
- žádost Středisku cenných papírů;
- další lustrace v příslušných databázích a evidencích za účelem zjištění případného majetku likvidované společnosti.
9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že společnost byla z obchodního rejstříku vymazána dne 31. května 2023. Právním důvodem výmazu je ukončení likvidace společnosti – výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku ve smyslu ustanovení § 82 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.
10. Při zkoumání toho, zda likvidátorovi přísluší náhrada uplatněných hotových výdajů, je třeba vycházet z právní úpravy účinné v době, kdy byl likvidátor soudem jmenován do své funkce, v daném případě tedy z vyhlášky (jak správně učinil soud prvního stupně).
11. Dle ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky, končí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního majetku, nebo nedostačuje-li likvidační majetek zcela nebo zčásti k úhradě odměny, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč. Dle odst. 2 tohoto ustanovení může soud podle okolností případu odměnu likvidátora podle odstavce 1 přiměřeně zvýšit až do výše 5 000 Kč. Dle § 6 vyhlášky je v odměně likvidátora zahrnuta i náhrada za administrativní a jiné práce uskutečněné v souvislosti s prováděním likvidace. Dle § 8 odst. 1 vyhlášky náleží likvidátorovi náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.
12. Základním předpokladem náhrady hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace podle § 8 odst. 1 vyhlášky je, že likvidátor vynaložení těchto hotových výdajů jednoznačně doloží. Likvidátora tak tíží povinnost veškeré požadované výdaje vyčíslit, specifikovat a doložit. Není-li toho likvidátor schopen, nezbude, než aby je nesl ze svého v rámci přiznané odměny (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2016, sp. zn. 14 Cmo 322/2016, či ze dne 29. srpna 2019, sp. zn. 14 Cmo 243/2019). Při řešení otázky přiznání náhrady požadovaných hotových výdajů spojených s likvidací je třeba zohlednit (přihlédnout k němu) kritérium účelnosti vynaložených výdajů (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 2. října 2013, sp. zn. II. ÚS 736/2012, dostupný na www.usoud.cz).
13. Z obsahu předloženého spisu se podává, že likvidátor dne 5. dubna 2007 požádal o přiznání zálohy na náhradu hotových výdajů. K žádosti přiložil podací lístky vystavené Českou poštou, s. p. na celkovou částku 216 Kč (založené na č. l. 3 a 4 připojeného spisu sp. zn. 54 Cm 54/2007). Jelikož byl tento likvidátorem vynaložený výdaj soudu doložen, odvolací soud náhradu hotového výdaje za poštovné ve výši 216 Kč (jako účelně vynaložený) likvidátorovi přiznal.
14. Odvolací soud se dále zabýval požadovanou náhradou hotových výdajů za zveřejnění oznámení o likvidaci společnosti v Obchodním věstníku. Nahlédnutím do Obchodního věstníku odvolací soud ověřil, že oznámení o vstupu společnosti do likvidace se v Obchodním věstníku nenachází. Proforma faktura č. 277470 (založená na č. l. 12 spisu) vystavená dne 10. dubna 2007 společností [právnická osoba]. není řádným daňovým dokladem. Soud prvního stupně tudíž postupoval správně, pakliže jej likvidátorovi nepřiznal, neboť nelze uzavřít, že likvidátor tento tvrzený hotový výdaj vynaložil.
15. Další likvidátorem uplatněné hotové výdaje vzniklé v souvislosti s likvidací společnosti likvidátor řádně nespecifikoval a nikterak soudu nedoložil; neučinil tak ani v průběhu odvolacího řízení. Likvidátor dále jen obecně popsal úkony, které likvidátoři obvykle činí, avšak svá tvrzení nikterak nedoložil. Nelze ani určit, jak likvidátor k celkové požadované částce 3 000 Kč, na náhradu hotových výdajů likvidace, dospěl. Aby mohl soud rozhodnout o náhradě hotových výdajů, je nezbytné, aby likvidátor svůj uplatněný nárok řádně vyčíslil, specifikoval a doložil. Rozpis dalších úkonů, tak, jak je likvidátor soudu předložil, je pro tyto účely zcela nedostačující. Nadto nutno konstatovat, že likvidátor byl povinen mu přiznanou a vyplacenou zálohu na náklady likvidace řádně po skončení likvidace vyúčtovat a doložit příslušnými listinami. Odvolací soud proto uzavírá, že likvidátorovi nelze náhradu dalších požadovaných výdajů přiznat. Pro úplnost odvolací soud dodává, že náhrada za administrativní a jiné práce uskutečněné v souvislosti s prováděním likvidace je zahrnuta v odměně likvidátora (§ 6 vyhlášky).
16. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, změnil tak, že se likvidátorovi přiznává náhrada hotových výdajů ve výši 216 Kč, která mu již nebude vyplacena vzhledem k tomu, že likvidátorovi byla vyplacena záloha ve výši 5 000 Kč; jelikož byla likvidátorovi vyplacena záloha na ve výši 5 000 Kč, je likvidátor povinen vrátit její nespotřebovanou část ve výši 4 784 Kč.
17. Likvidátor je jediným účastníkem řízení, a proto nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání.