o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 26. března 2021, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. prosince 2023, č. j. 72 Cm 111/2021-86,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba] (dále jen „společnost“) ze dne 26. března 2021 o odvolání navrhovatele [Jméno navrhovatele] z funkce jednatele společnosti. Výrokem II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení částku 37 026 Kč.

2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků vyšel z toho, že:

- navrhovatel je společníkem společnosti s podílem o velikost 50 %;

- předmětná valná hromada byla svolána na 26. března 2021, na jejím programu bylo odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti pro porušování povinností při výkonu funkce jednatele;

- o konání valné hromady byli společníci informováni pozvánkou, která obsahovala konkrétní důvody porušování povinností ze strany navrhovatele. Pozvánka byla navrhovateli zaslána dne 10. března 2021 na adresu uvedenou v seznamu společníků (tj. na adresu jeho bydliště) prostřednictvím [právnická osoba]. Dne 11. března 2021 byla zásilka doručována, dne 12. března 2021 byla zásilka z důvodu nezastižení adresáta uložena na poště; tato byla posléze odesilateli (společnosti) vrácena;

- dle stanov společnosti musí být termín konání a program valné hromady společníkům oznámen písemnou pozvánkou 15 dnů přede dnem jejího konání;

- valná hromada společnosti se konala dne 26. března 2021 v nepřítomnosti navrhovatele. Valná hromada přijala usnesení, kterým navrhovatele z funkce jednatele společnosti sankčně odvolala;

- navrhovatel v protestu ze dne 2. dubna 2021(adresovanému společnosti) uvedl, že se předmětné valné hromady nemohl zúčastnit, neboť o ní nevěděl. Žádného porušení povinností při výkonu funkce jednatele společnosti se nedopustil, důvody uvedené v pozvánce se nezakládají na pravdě;

- svědek [Anonymizováno] – otec navrhovatele byl v březnu 2021 na operaci, po návratu z nemocnice se o něj navrhovatel staral celý rok, domů jezdil. V domě s ním žije více členů rodiny, postarali se o něj i sousedé;

- z dalších provedených důkazů soud prvního stupně nezjistil skutečnosti relevantní pro rozhodnutí v dané věci.

3. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně s odkazem na § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), § 191 odst. 1 z. o. k. uzavřel, že návrh byl podán v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě. Shledal i aktivní věcnou legitimaci navrhovatele k podání předmětného návrhu.

4. Soud prvního stupně se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná valná hromada byla řádně svolána a uzavřel, že v poměrech projednávané věci tomu tak je. Společnost při svolání valné hromady nepochybila, pozvánku navrhovateli zaslala na adresu uvedenou v seznamu společníků ve lhůtě stanovené stanovami i zákonem. Navrhovatel si zásilku obsahující pozvánku mohl vyzvednout dne 11. března 2021; tento den (tj. den, kdy si mohl zásilku na poště vyzvednout) je dnem jejího doručení. Soud prvního stupně v této souvislosti odkázal na konstantní judikaturu týkající se oznámení termínu konání valné hromady a doručení pozvánky na ni – např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. června 2015, sp. zn. 29 Cdo 5282/2014, či usnesení ze dne 29. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009. Předmětná valná hromada byla řádně svolána, k porušení zákona (§ 184 z. o. k.) ani stanov při jejím svolání nedošlo. Nadto navrhovatel mohl společnosti oznámit, že se pod delší dobu nebude v bydlišti zdržovat, což však neučinil.

5. Soud prvního stupně se dále zabýval tvrzením navrhovatele (s nímž navrhovatel přichází až při jednání před soudem prvního stupně dne 17. června 2022), že se valné hromady nezúčastnil z důležitých závažných důvodů, neboť v období od 5. března 2021 do 30. března 2021 se staral v [adresa] o svého vážně nemocného otce [Anonymizováno], který byl po operaci. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] nebylo možno učinit závěr, že by se o něj navrhovatel staral nepřetržitě, že by do místa svého bydliště neodjel (nemohl odjet) a nemohl se dostavit na valnou hromadu. Výpověď svědka soud prvního stupně hodnotil v kontextu s dalšími provedenými důkazy jako nevěrohodnou, svědek nebyl schopen orientovat se v čase, svou výpověď měnil.

6. Navrhovateli nic nebránilo, věděl-li o nemoci svého otce, oznámit společnosti dočasnou změnu doručovací adresy.

7. Soud prvního stupně dále zdůraznil, že navrhovatel neuvedl v zákonné prekluzivní lhůtě veškeré důvody, pro něž by mělo být napadené usnesení neplatné z věcných důvodů. V návrhu nespecifikoval konkrétní obranu týkající se jeho sankčního odvolání z funkce jednatele. Konkrétní tvrzení k tomu, proč shledává nedůvodné odvolání z funkce jednatele pro porušení povinností doplnil až v podání ze dne 15. července 2022. Tyto důvody tudíž byly uplatněny opožděně.

8. Soud prvního stupně dodal, že ani v případě, pokud by se navrhovatel valné hromady zúčastnil, by nevykonával svá hlasovací práva o tom bodě programu valné hromady z důvodu jejich sistace dle § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k.

9. Soud prvního stupně neshledal porušení zákona ani stanov při přijímání napadeného usnesení valné hromady, resp. při jejím svolání, a proto podaný návrh jako nedůvodný zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátního tarifu) a ve věci úspěšné společnosti přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 37 026 Kč, sestávající se z odměny za právní zastoupení v rozsahu devíti úkonů právní služby po 3 100 Kč, včetně devíti režijních paušálů po 300 Kč, vše navýšené podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21% DPH.

11. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu vyhověl, popř. aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

12. Odvolatel nepovažuje závěry soudu prvního stupně za správné, zejména pokud jde o fikci doručení pozvánky na předmětnou valnou hromadu; v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. 26 Cdo 441/2012. Zdůrazňuje, že výslovně během řízení uvedl, že v době od 5. do 30. března 2021 pobýval u svého otce [Anonymizováno], o něhož pečoval, což jeho otec jako svědek potvrdil. Neměl proto objektivní možnost se s pozvánkou nejméně do 1. dubna 2021 seznámit. Fikce doručení tak nemohla nastat. Skutečnost, že jeho otec vyžaduje prakticky konstantní péči doložil lékařskými zprávami. Odvolatel dále namítá, že povinnost oznámit společnosti, že se nebude zdržovat v místě svého bydliště, není uložena žádným zákonem; její případné nesplnění proto nelze proto vykládat k jeho tíži. Nadto uvádí, že společnost, resp. její jednatel [adresa] mohl odvolatele o konání valné hromady informovat telefonicky nebo emailem a ujistit se tak, že se valné hromady zúčastní, což však neučinil.

13. Rovněž soudu prvního stupně vytýká, že zcela pominul tvrzení a důkazy jím předložené ohledně situace s Covid – 19, která panovala v době svolání a konání valné hromady společnosti.

14. Dále uvádí, že soud prvního stupně zcela pominul skutečnost, že je nejen společníkem společnosti, ale byl i jejím jednatelem, tudíž měl právo domáhat se vyslovení neplatnosti předmětné valné hromady, která rozhodla o jeho odvolání z funkce, bez omezení protestem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020). Již v žalobě stručně napadl důvody svého odvolání, v podání ze dne 14. července 2022 tyto v koncentrační lhůtě rozvinul.

15. Společnost navrhla usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit.

16. Vyvrací odvolací důvody, zejména namítá, že navrhovateli se nepodařilo prokázat jeho ztvrzení o závažných důvodech, pro které se nemohl valné hromady zúčastnit, a pro které by snad neměl být objektivně schopen se seznámit se zaslanou pozvánkou na předmětnou valnou hromadu. Naopak, v řízení byly provedeny důkazy, z nichž plyne, že tvrzení navrhovatele o jeho nepřítomnosti v místě jeho bydliště v inkriminovaném období nebylo pravdivé.

17. Na straně navrhovatele nebyly dány žádné závažné důvody, pro které se nemohl valné hromady zúčastnit, rovněž poukazuje na skutečnost, že nebyl podán protest. Povinnost vznést protest se vztahuje i na navrhovatele, přestože ke dni konání valné hromady byl nejen společníkem společnosti, ale zastával i funkci jednatele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020).

18. Navrhovatel v tříměsíční prekluzivní lhůtě 3 měsíců neuvedl ani žádné věcné důvody pro neplatnost usnesení valné hromady, obecné sdělení o nepravdivosti důvodů pro jeho odvolání z funkce pozice jednatele není dostačující (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2022, sp. zn. 14 Cmo 124/2020).

19. Pokud jde o doručení pozvánky na valnou hromadu, odkazuje na judikaturu k této problematice (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. června 2011, sp. zn. 26 Cdo 268/2011, či ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. 26 Cdo 441/2012).

20. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, aniž by k projednání odvolání nařizoval jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili [§ 214 odst. 1 písm. e), odst. 3 o. s. ř.], přezkoumal usnesení soudu prvního stupně [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání neshledal důvodným.

21. Podle § 191 odst. 1 z. o. k. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

22. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v provedeném dokazování, které bylo provedeno v rozsahu potřebném pro posouzení dané otázky, s těmito se ztotožňuje; jejich správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost odvolací soud proto na skutkové i právní závěry soudu prvního stupně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, usnesení ze dne 22. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011, usnesení ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či usnesení téhož soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou přístupná shodně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz).

23. Nutno zdůraznit, že soud před tím, než přistoupí k samotnému (věcnému) přezkumu napadeného usnesení valné hromady, musí posoudit, zda byl návrh na zahájení řízení podán včas a osobou k tomu aktivně legitimovanou. Soud zkoumá, zda byl proti napadenému usnesení podán odůvodněný protest, když odůvodnění protestu představuje limity soudního přezkumu napadeného rozhodnutí valné hromady. Zákon o obchodních korporacích ve znění účinném od 1. ledna 2021 (tato úprava na danou věc s ohledem na datum konání valné hromady dopadá) možnost společníka/akcionáře domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podmiňuje pouze tím, že byl proti napadanému usnesení podán odůvodněný protest, přičemž i tuto podmínku promíjí, nebyl-li protest podán ze závažného důvodu. Přičemž nelze pominout, že protest může být uplatněn jednak kdykoliv v průběhu zasedání valné hromady; jednak může být (v písemné podobě) zaslán i před konáním valné hromady (k účelu a smyslu protestu a jeho náležitostem srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, či ze dne 23. prosince 2021, sp. zn. 27 Cdo 1526/2021).

24. Promítnuto do poměrů projednávané věci řečené znamená, že navrhovateli jakožto společníku společnosti právo podat předmětný návrh svědčí, avšak za současného splnění podmínek vymezených shora citovanými ustanoveními (§ 191 a § 192 odst. 2 z. o. k.). Návrh byl podán včas v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě. Nadále platí, že dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady u soudu je obsahově vázáno na důvody uplatněné (lhostejno zda navrhovatelem či jinou oprávněnou osobou) formou protestu. Výjimku z tohoto obecného pravidla přestavuje situace, kdy k podání protestu nedošlo ze závažného důvodu. Teprve při splnění těchto základních podmínek se může soud věcně zabývat námitkami směřujícími proti platnosti napadeného usnesení valné hromady.

25. Soud prvního stupně krom dodržení zákonné prekluzivní lhůty (§ 259 o. z.) shledal i věcnou aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu ve smyslu § 191 odst. 1 z. o. k. K základní předestřené otázce, zda byla předmětná valná hromada svolána v souladu se zákonem a stanovami společnosti, uzavřel, že při svolání valné hromady zákon ani stanovy porušeny nebyly. Otázkou ne/podání odůvodněného protestu se blíže nezabýval, avšak na její hodnocení lze obdobně použít judikaturu přijatou v poměrech právní úpravy platné do 31. prosince 2020 týkající se posouzení otázky, kdy je dán vážný (omluvitelný) důvod neúčasti na zasedání valné hromady (kterým obvykle může být skutečnost, že společnost společníka na valnou hromadu nepozvala – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2019, sp. zn 27 Cdo 787/2018). Tímto posouzením se soud prvního stupně zabýval a v poměrech projednávané věci dovodil, že nebyl prokázán vážný (omluvitelný) důvod, pro který se odvolatel nemohl jednání valné hromady zúčastnit.

26. Předestřenou otázkou je tak posouzení, zda svolání předmětné valné hromady bylo souladné se stanovami společnosti a se zákonem, tj. zda byl navrhovateli řádně oznámen termín konání napadené valné hromady, tj. zda mu byla pozvánka na valnou hromadu řádně doručena, resp. zda se dostala včas do sféry jeho dispozice.

27. Obecně lze nepochybně souhlasit s tím, že je-li společníkovi znemožněna účast na valné hromadě, jde o podstatné porušení jeho práv, když právo účastnit se jednání valné hromady a podílet se na řízení společnosti patří mezi základní práva společníků. Účelem právní úpravy svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným je zajistit, aby společníci mohli toto své právo realizovat, aby byli s dostatečným časovým předstihem informováni o tom, že se valná hromada bude konat a mohli si tak vytvořit předpoklady pro účast na jednání valné hromady. Povinností společnosti (osob, které valnou hromadu svolávají) je učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby odpovídající informovanost společníků zajistila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006, uveřejněné pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Je-li pozvánka na valnou hromadu zasílána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, je soudní praxe ustálena v tom, že se dostane se do sféry dispozice společníka dnem, kdy je mu provozovatelem poštovních služeb předána, nebo – je-li společníku provozovatelem poštovních služeb oznámeno, že zásilka obsahující pozvánku je pro něj u tohoto provozovatele uložena (dnem, kdy si společník může zásilku poprvé vyzvednout). Není proto nezbytné, aby se adresát s obsahem zásilky skutečně seznámil, postačuje, že měl objektivně možnost seznat její obsah.

28. V poměrech projednávané věci bylo jednoznačně prokázáno, že pozvánka na valnou hromadu ze dne 10. března 2021 byla navrhovateli řádně doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu uvedenou v seznamu společníků 15 dnů přede dnem jejího konání (v souladu se stanovami společnosti), přičemž do běhu lhůty se nepočítá den konání valné hromady (§ 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že pozvánka na valnou hromadu svolanou na 26. března 2021 musela být doručena (dostat se dispoziční sféry společníka) dne 11. března 2021, což bylo splněno. Na poště byla podána dne 10. března 2021 a následujícího dne byl učiněn (neúspěšný) pokus o doručení předmětné zásilky, která pak byl na poště uložena k vyzvednutí. Odvolatel tak možnost si ji vyzvednout a seznámit se s jejím obsahem měl, zásilka se tudíž tímto dnem dostala do dispoziční sféry odvolatele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2018, sp. zn. 27 Cdo 1725/2017, ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 420/2018, či ze dne 15. dubna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2947/2018).

29. Dlužno dodat, že odvolatel zcela pomíjí, že prekluzivní lhůta k podání návrhu podle § 259 o. z. ve spojení s § 191 odst. 1 z. o. k. se vztahuje nejen na okruh usnesení, jež jsou napadána, nýbrž i na důvody, z jakých tak navrhovatel činí. K tomu srov. např. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., KUHN, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck 2020, 762 s., jakož i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2021, sp. zn. 7 Cmo 259/2018, ze dne 22. září 2021, sp. zn. 7 Cmo 24/2021, ze dne 17. ledna 2022, sp. zn. 14 Cmo 124/2020, 14 Cmo 234/2021 či ze dne 21. března 2022, sp. zn. 14 Cmo 66/2021. Odvolací soud proto rekapituluje, že v podaném návrhu (dne 24. června 2021) navrhovatel výslovně vymezil důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady – jednak vadné svolání valné hromady (o konání valné hromady nebyl vyrozuměn, pozvánku na valnou hromadu neobdržel), jednak uvedl, že důvody pro jeho odvolání z funkce jednatele nejsou pravdivé, jsou zástupné pro odůvodnění konání druhého jednatele [tituly před jménem] [Anonymizováno], se kterým má navrhovatel spory ohledně podnikání společnosti; své povinnosti neporušil, důvody pro jeho odvolání dány nejsou. Až v průběhu řízení před soudem prvního stupně (po uplynutí lhůty dle § 259 o. z.) navrhovatel svou argumentaci rozšířil v tom směru, že neplatnost valné hromady spatřuje v tom, že se tato konala v době koronaviru, kdy byl omezen pohyb mezi okresy a že se valné hromady nemohl zúčastnit z důvodu péče o svého nemocného otce v době od 5. března do 30. března 2021. Rovněž uvedl, že i pokud by byl o konání valné hromady informován, této by se nezúčastnil. Jinak řečeno, takto dodatečně vymezené důvody neplatnosti usnesení valné hromady byly uplatněny opožděně (po uplynutí prekluzivní lhůty).

30. Rovněž neobstojí námitka odvolatele, že jakožto společník společnosti a zároveň její jednatel nebyl povinen podat protest. Odvolací soud má za to, že společník společnosti, jenž je zároveň jednatelem této společnosti, aby se mohl úspěšně dovolat neplatnosti usnesení valné hromady, musí jako ostatní společníci proti napadeným rozhodnutím valné hromady protestovat. Oprávnění nepodat protest dopadá toliko na osoby, jež jsou výlučně jen v postavení jednatele, člena dozorčí rady, či likvidátora. Opačný výklad by vedl k nedůvodné diskriminaci ostatních společníků, jimž postavení uvedených osob nesvědčí. Shodný závěr vyjádřil Vrchní soud v Praze např. v usnesení ze dne 11. prosince 2018, sp. zn. 14 Cmo 42/2017, ze dne 21. května 2020, sp. zn. 7 Cmo 144/2019. Přičemž je nutno dodat, že uvedený právní závěr odvolacího soudu byl podpořen i Nejvyšším soudem, který v usnesení ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020, uzavřel, že „Společníku, jenž zastává funkci jednatele, svědčí – tak jako jiným společníkům - právo podat návrh podle § 191 z. o. k. toliko z důvodů, které byly uplatněny formou protestu (§ 192 odst. 2 a 3 z. o. k., ve znění účinném do 31. 12. 2020), popř. pro něž platí některá z výjimek upravených v posledně označeném ustanovení, a to bez ohledu na to, jaké usnesení valené hromady (a z jakých důvodů) je napadáno.“

31. Z výše uvedených důvodů odvolací soud tudíž neshledal, že by navrhovatele k nepodání protestu vedly závažné důvody, způsobilé omluvit nepodání odůvodněného protestu [tyto by bylo lze posoudit jen jako důvody, pro něž může být (za zákonem daných podmínek) vyslovena neplatnost usnesení valné hromady]. Proto již bylo nadbytečné zabývat se věcným posouzením neplatnosti usnesení valné hromady; sama tato skutečnost – nepodání protestu ze závažného důvodu – je důvodem pro zamítnutí podaného návrhu.

32. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. potvrdil, neboť je v konečném důsledku věcně správné, včetně závislého výroku o nákladech řízení, který má oporu ve spise.

33. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné společnosti náleží náhrada nákladů řízení ve výši 8 228 Kč, sestávající z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. g), k) a § 7 bod 5 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu) po 3 100 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o DPH.