o vyloučení společníka ze společnosti, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 13 Cm 2659/2009-563 ze dne 22. ledna 2020,

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud vyloučil ze společnosti [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO], sídlem [adresa], žalovaného společníka [Anonymizováno], narozeného [Datum narození žalovaného A], bytem [adresa], s podílem 41/201 vzhledem k celku a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 53 119 Kč. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že žalobkyně (dále také společnost) se žalobou ze dne 27. 12. 2016 doručenou soudu dne 29. 12. 2016, domáhala vyloučení společníka [Anonymizováno] (žalovaného) ze společnosti. Žalobkyně uvedla, že je obchodní korporací, která vznikla dne 19. 7. 2005 a dosud se nepřizpůsobila zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen z. o. k.) jako celku dle § 777 odst. 5 z. o. k. Žalovaný je společník žalobkyně s podílem na společnosti o velikosti 41/201, a to od 18. 9. 2015. Druhým společníkem žalobkyně je [tituly před jménem] [Anonymizováno] s podílem na společnosti 160/201. Tento je též jednatelem žalobkyně. Hlavním předmětem činnosti žalobkyně je provoz skládky tuhého komunálního odpadu ([Anonymizováno]) [adresa]. Skládka se plní na etapy. Žalobkyně v době podání žaloby uzavírala etapu I a připravovala otevření etapy II. Žalovaný již od září 2015 začal proti žalobkyni podnikat kroky, jejichž cílem je úpadek žalobkyně s úmyslem žalovaného převzít skládkování výlučně pod svoji kontrolu. Žalovaný je rovněž společníkem v dalších společnostech, a to zejména v [právnická osoba], [právnická osoba]. a [právnická osoba]. Žalovaný se pokusil zastavit stavební činnost na druhé etapě skládky tak, že oslovil jednatele stavební společnosti s tím, že společnost s uzavřením smlouvy o dílo nevyslovila souhlas, nebude za provedené stavební práce zaplaceno, a pokud ano, je to v rozporu s dohodou účastníků a žalovaný se bude domáhat vrácení zaplacené částky, případně bude se žalovaný domáhat vydání zálohy, odpojil areál žalobkyně od dodávek elektřiny a vody, podával námitky v rámci územního řízení pro stavbu trafostanice pro vedení vysokého napětí v areálu žalobkyně pro dodávky elektřiny, podával námitky v rámci územního řízení pro projekt rekultivace [Anonymizováno] etapa I, vedl separátní jednání se starostou města [adresa] a s podnikem [Anonymizováno], při nichž se měl vyjadřovat o nedobré finanční kondici žalobkyně a požadovat odkup pozemků, na kterých je provozována skládka, svolal valnou hromadu na nevhodný termín, na které byl [tituly před jménem] [Anonymizováno] z funkce jednatele odvolán, vede soudní řízení u Okresního soudu v [Anonymizováno] sp. zn. 13C 192/2015, sp. zn. 5C 13/2016, řízení u Krajského soudu v [Anonymizováno] sp. zn. 47 Cm 197/2016, podal trestní oznámení na [tituly před jménem] [fyzická osoba]. Žalobkyně dne 2. 11. 2016 vyzvala žalovaného, aby svého jednání zanechal a napravil způsobené následky, poskytla žalovanému lhůtu 14 dnů a upozornila jej na jeho možné vyloučení ze společnosti. Žalovaný závadný stav neodstranil, proto navrhuje jeho vyloučení.

2. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

3. Soud zejména zjistil, že žalobkyně má dva společníky [tituly před jménem] [fyzická osoba] a žalovaného. K zákonným předpokladům pro vyloučení společníka ze společnosti soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 2. 11. 2016 vyzvala žalovaného, aby odstranil své závadné jednání, které popsala, stanovila lhůtu 14 dnů k odstranění závadného stavu a žalovaného poučila o možnosti vyloučení soudem. Dále soud zjistil, že dne 3. 11. 2016 byl dán souhlas společníka [tituly před jménem] [fyzická osoba] s podáním návrhu na vyloučení žalovaného ze společnosti a že valná hromada udělila k podání žaloby na vyloučení společníka dodatečně souhlas dne 10. 8. 2018.

4. Soud dále uvedl, že na danou věc aplikoval ustanovení z. o. k., a občanského zákoníku (dále jen o. z.), přičemž dospěl k závěru, že zákonná podmínka k podání žaloby byla zhojena vzhledem k tomu, že společnost má pouze dva společníky, z nichž žalovaný má ve smyslu § 173 odst. 1 písm. b) sistována hlasovací práva, a tak by se jednalo o nepřípustný formalizmus.

5. Co se týče jednotlivých skutků žalovaného uvedených v žalobě a ve vytýkacím dopise, v nichž žalobkyně spatřuje závadné chování, soud dospěl k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný porušoval své povinnosti velmi závažně, opakovaně a zjevně. Soud proto shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení.

7. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Uvedla zejména, že soud zaměňuje žalobkyni a druhého společníka [tituly před jménem] [Anonymizováno] a jeho jednání jako společníka přičítá žalobkyni. Některé závěry soudu, např. že podání námitek je zákonným právem žalovaného, jsou nepřezkoumatelné. Soud nesprávně právně posoudil porušení povinností společníka. V dané věci byly splněny všechny podmínky pro vyloučení společníka. Neztotožnil se závěry soudu vztahujícími se k právnímu posouzení porušení povinností žalovaného závažným způsobem. Vše, co bylo v řízení prokázáno a co jako porušení povinnosti společníka vůči společnosti označila žalobkyně, nasvědčuje dlouhodobému porušování povinnosti zdržet se konkurenčního jednání, jejíž porušení představuje důvod pro vyloučení společníka. Žalobkyně v řízení prokázala, že se žalovaný dopustil více jednání, která měla negativní vliv na podnikání žalobkyně. Závěr soudu, že uvedené jednání nepředstavuje závažné porušení povinností společníka, je nesprávný. Navrhla, aby odvolací soud napadané rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že je napadený rozsudek správný, že soud dospěl ke správným zjištěním a závěrům. Navrhl potvrzení rozsudku.

9. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.) a neshledal odvolání důvodným.

10. Ze spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se domáhala vyloučení žalovaného jako společníka žalobkyně ze společnosti, uvedla, že druhým společníkem je [tituly před jménem] [Anonymizováno], žalovaný již od září 2015 činí proti žalobkyni kroky, jejichž cílem je přivodit úpadek žalobkyně s úmyslem převzít skládkování výlučně pod svou kontrolu. Kroky, které žalovaný učinil proti žalobkyni, tato specifikovala, uvedla též, že dne 2. 11. 2016 vyzvala žalovaného, aby zanechal uvedeného jednání, napravil způsobené následky, poskytla žalovanému lhůtu 14 dnů a upozornila jej na jeho možné vyloučení ze společnosti, žalovaný závadný stav neodstranil. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Soud k zákonným předpokladům pro vyloučení společníka ze společnosti zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 2. 11. 2016 vyzvala žalovaného, aby odstranil závadné jednání, které popsala, stanovila lhůtu k odstranění závadného stavu a žalovaného poučila o možnosti vyloučení soudem, že dne 3. 11. 2016 byl dán souhlas druhého společníka s podáním návrhu na vyloučení žalovaného ze společnosti a že valná hromada udělila k podání žaloby na vyloučení společníka dodatečně souhlas dne 10. 8. 2018 (chybně sice soud uvedl rok 2016, avšak z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že šlo o chybu v psaní). Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro podání předmětné žaloby byly splněny, když poslední zákonná podmínka k podání žaloby byla zhojena. Soud dospěl též k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný porušoval své povinnosti velmi závažně, opakovaně a zjevně. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, a to, že písemné upozornění na možnost vyloučení ze dne 2. 11. 2016 bylo žalovanému doručeno dne 7. 11. 2016, že v tomto upozornění byla žalovanému poskytnuta lhůta 14 dnů k odstranění závadného stavu, že 3. 11. 2016 společník [tituly před jménem] [Anonymizováno] podepsal souhlas s podáním žaloby na vyloučení žalovaného ze společnosti, že valná hromada udělila dne 10. 8. 2018 souhlas s podáním předmětné žaloby.

12. Podle § 204 odst. 1 ZOK se společnost může domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje zvlášť závažným způsobem svou povinnost, ačkoliv byl k jejímu plnění vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn; tím není dotčen § 151.

13. Podle § 204 odst. 2 ZOK povinnost učinit výzvu podle odstavce 1 není dána, jestliže porušení povinnosti mělo právní následky, které nelze odstranit.

14. Podle § 167 odst. 1 ZOK společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni (rozhodování mimo valnou hromadu je rozhodování per rollam podle § 175 ZOK je přípustné jen za tam uvedených podmínek).

15. Podle § 173 odst. 1 písm. b/ ZOK společník nevykonává hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení soudem.

16. Přestože § 190 ZOK výslovně neupravuje působnost valné hromady rozhodnout o podání žaloby o vyloučení společníka podle citovaného ustanovení, tuto působnost je třeba dovodit z úpravy sistace hlasovacího práva v § 173 odst. 1 písm. b) ZOK. Z uvedeného ustanovení plyne, že o podání návrhu na vyloučení musí nejdříve rozhodnout valná hromada s tím, že dotčený společník nehlasuje. Tento závěr je v souladu i s názory komentářové literatury (viz Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk,P., Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 450, a dále Bělohlávek, A. J. a kol., Komentář k zákonu o obchodních korporacích, Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 937).

17. Vyloučení společníka ze společnosti s ručením omezeným je podstatným zásahem do jeho právního postavení, proto váže zákon použití tohoto způsobu ukončení účasti ve společnosti na přesně vymezené skutečnosti. Společníci společnosti s ručením omezeným vykonávají svá práva vůči společnosti zásadně na valné hromadě (§ 167 ZOK). Požadavek na předchozí souhlas valné hromady k podání návrhu na vyloučení společníka není samoúčelný. Společníku, o jehož vyloučení se jedná, musí být dána možnost se valné hromady zúčastnit a k tvrzením o porušování povinností, pro něž má být vyloučen, se vyjádřit a s ostatními společníky věc projednat. Na tom nic nemění skutečnost, že při samotném rozhodování je jeho hlasovací právo sistováno, tím spíše, kdy společník, o jehož vyloučení se jedná, tvrzení o porušování konkurence popírá. Takové možnosti vyjádřit se ke vzneseným „obviněním“ by byl společník, o jehož vyloučení se jedná, zbaven v případě, že ostatní společníci před podáním návrhu vysloví pouze souhlas, že s podáním návrhu souhlasí.

18. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že absence rozhodnutí valné hromady podle § 173 odst. 1 písm. b) ZOK před podáním návrhu soudu může být zhojena pozdějším rozhodnutím valné hromady, a to s ohledem na smysl předchozího souhlasu valné hromady, jak je uvedeno výše.

19. Odvolací soud uzavřel, že jestliže jeden z předpokladů pro podání uvedeného návrhu, a to předchozí souhlas valné hromady s podáním návrhu, nebyl splněn v době jeho podání, nelze jej splnit dodatečně, neboť pro podání návrhu musí být kumulativně splněny všechny podmínky dané zákonem již v době podání žaloby; tento závěr je v souladu s právní teorií a odpovídá i jazykovému výkladu ustanovení § 173 odst. 1 písm. b) ZOK.

20. Vzhledem k tomu, že v době podání žaloby nebyly kumulativně splněny všechny výše uvedené podmínky dané zákonem, nebylo důvodu, aby se soud zabýval tvrzeným porušováním povinností, pro něž má být společník vyloučen a aby soud prováděl důkazy k prokázání těchto tvrzení. Z uvedeného důvodu se odvolací soud tvrzeními o porušování povinností žalovaného nezabýval.

21. Soud správně rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na úspěch žalovaného v řízení. Výše přiznané náhrady odpovídá obsahu spisu a je v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem.

22. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

23. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání) ve výši 3 100 Kč za 1 úkon právní služby, 2 x paušál hotových výloh po 300 Kč (§ 9 odst. 4 písm. c/ a § 13 odst. 3 advokátního tarifu) spolu s náhradou za 21 % DPH ve výši 1 428 Kč. Celkem činí náhrada nákladů odvolacího řízení žalovaného za zastoupení advokátem 8 228 Kč.