o zaplacení 237 960 185,35 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně a žalovaného 3) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2024, č. j. 37 Cm 72/2013-885,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokátku, sídlem [adresa], opatrovníkem žalobkyně.

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že v daném případě tu není osoba oprávněna za žalobkyni jednat.

3. Soud prvního stupně konstatoval, že:

- dne 3. června 2013 byla soudu prvního stupně doručena žaloba na zaplacení částky 237 960 185,35 Kč s příslušenstvím, jež byla podána z datové schránky žalobkyně jednatelem [Anonymizováno];

- smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 4. prosince 2008 převedl [Anonymizováno] svůj obchodní (100%) podíl v žalobkyni na osobu [Anonymizováno];

- [Anonymizováno] coby jediný společník žalobkyně mj. odvolal sebe z funkce jednatele žalobkyně a novým jednatelem jmenoval [Anonymizováno] (formou notářského zápisu NZ 676/2008, N 758/2008);

- dne 24. října 2011 [Anonymizováno] adresoval [Anonymizováno] přípis označený jako „Odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu“, v němž uvedl, že od předmětné smlouvy odstupuje, neboť neobdržel celou úplatu za převod obchodního podílu; zásilka byla vrácena zpět, neboť adresát ([Anonymizováno]) byl na adrese neznámý; zásilka byla adresována též žalobkyni, ta si ji nevyzvedla;

- Krajský soud v Brně coby rejstříkový soud zapsal [Anonymizováno] společníkem žalobkyně;

- [Anonymizováno] následně odvolal [Anonymizováno] z funkce jednatele žalobkyně a novým jednatelem žalobkyně jmenoval sám sebe;

- v obchodním rejstříku je jako společník žalobkyně zapsán [tituly před jménem] [Anonymizováno] (smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 17. září 2018), jako jednatelé žalobkyně jsou zapsáni [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno];

- v řízení bylo zjištěno (a s tímto závěrem se ztotožnil i Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 27. října 2021, č. j. 6 Cmo 182/2020 – 761 (dále též „zrušovací rozhodnutí“), že odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu v žalobkyni uzavřené mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] provedené dne 24. října 2011 [Anonymizováno] je neplatné (částka za převod obchodního podílu byla uhrazena k datu uzavření smlouvy, ze strany nabyvatele obchodního podílu tedy nedošlo k porušení závazku, navíc se odstoupení od smlouvy nedostalo do sféry vlivu adresáta).

4. Soud prvního stupně uzavřel, že [Anonymizováno] se nestal na základě odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu (zpět) společníkem žalobkyně, potažmo pak ani jejím jednatelem. Společníkem ani jednatelem žalobkyně se následně tudíž nemohl stát ani [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Jelikož společníkem a jednatelem žalobkyně je nadále [Anonymizováno], tedy osoba, které se nedaří doručovat písemnosti do ciziny, resp. osoba, jejíž pobyt není znám, a není zde žádná další osoba oprávněna za společnost jednat, soud prvního stupně jmenoval žalobkyni pro dané řízení procesního opatrovníka z řad advokátů.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podali odvolání žalobkyně a žalovaný 3).

6. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil. Namítá, že soud prvního stupně ustanovil odvolatelce opatrovníka, ač má odvolatelka jednatele zapsané v obchodním rejstříku.

7. Uvedla, že jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou. Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné. K tomu odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2023, sp. zn. 21 Cdo 3139/2022. Namítá, že soud prvního stupně, bez ohledu na pravomocný zápis v obchodním rejstříku, si prejudiciálně posoudil, že zapsaní jednatelé odvolatelky nejsou jejími jednateli. Soud prvního stupně si jako otázku předběžnou posoudil platnost rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, což podle odvolatelky zákon nepřipouští. Soud prvního stupně rovněž nesprávně dospěl k závěru, že odstoupení od smlouvy nebylo důvodné a nedostalo se do sféry [Anonymizováno]. Zároveň ani neprovedl odvolatelkou navržené důkazy. Dále má za to, že smlouva o převodu obchodního podílu je absolutně neplatná. Soud prvního stupně nevzal v potaz dobrou víru současného společníka a jednatele [tituly před jménem] [Anonymizováno].

8. Žalovaný 3) má za to, že je namístě řízení zastavit pro nedostatek podmínek řízení, neboť žalobu podala osoba, která k tomu není oprávněna. Domnívá se, že ustanovení opatrovníka je v daném případě nezákonné.

9. Žalovaní 1), 2), 4) až 6) se k podaným odvoláním nevyjádřili.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v první řadě zabýval otázkou, zda odvolání podané žalovaným 3) je subjektivně přípustné (tj. zkoumal, zda žalovaný 3) je osobou oprávněnou k podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, jímž byl žalobkyni ustanoven procesní opatrovník), a dospěl k závěru, že nikoliv.

11. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

12. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. v platném znění odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

13. Odvolání však mohou podat jen osoby, které jsou nositeli tzv. subjektivní legitimace, tedy osoby, jimž nebylo – objektivně nahlíženo – rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno. Jde o posouzení otázky tzv. subjektivní přípustnosti odvolání. Řečené znamená, že k podání odvolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že odvolací soud toto rozhodnutí zruší, případně změní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 1997, sp. zn. 2 Cdo 1363/96, uveřejněné pod č. 28/1998 časopisu Soudní judikatura, ze 17. května 2017, sp. zn. 26 Cdo 1476/2017, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2012, sp. zn. 23 Cdo 2589/2010, uveřejněný pod č. 41/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z hlediska posouzení subjektivní přípustnosti odvolání lze přitom existenci případné újmy na právech účastníka posuzovat jen z procesního hlediska, nikoliv podle hmotného práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2001, sp. zn. 33 Odo 258/2001, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2011, sp. zn. 32 Cdo 3312/2010).

14. V záhlaví uvedeným usnesením byl procesní opatrovník ustanoven pro nadepsané řízení žalobkyni a toliko tito dva jsou tedy v poměrech projednávané věci subjektivně legitimováni k podání odvolání. Jelikož právní postavení žalovaného 3) odvoláním napadeným usnesením není žádným způsobem dotčeno, není tedy proto subjektivní legitimace u žalovaného 3) k podání odvolání dána. K podobnému závěru, byť pro dovolací řízení, ostatně dospěl i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 4. srpna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2034/2020, či v usnesení ze dne 1. července 2021, sp. zn. 27 Cdo 1553/2021, která jsou dostupná na www. nsoud.cz.

15. Protože odvolání žalovaného 3) je subjektivně nepřípustné, odvolací soud postupoval podle § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn, odmítl, aniž by se blíže námitkami žalovaného 3) zabýval (výrok I.).

16. Odvolací soud dále přezkoumal usnesení soudu prvního stupně k odvolání žalobkyně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

17. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

18. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.

19. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.

20. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, pro stručnost na ně odkazuje. Pro úplnost dodává, že rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 27. října 2021, č. j. 6 Cmo 182/2020–761, na něž soud prvního stupně odkazuje, je rozhodnutím odvolacího soudu vydaném v nadepsaném řízení. Odvolací soud tímto rozhodnutím (k odvolání žalobkyně) zrušil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 12. února 2020, č. j. 37 Cm 72/2013-652, ve znění opravného usnesení ze dne 12. února 2020, č. j. 37 Cm 72/2013-697, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V předmětném zrušovacím rozhodnutí se odvolací soud jednak ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu v žalobkyni (společnost [Jméno žalobkyně].) uzavřené mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dne 24. října 2011 provedené [Anonymizováno] je neplatné, odkazuje na důvody uvedené soudem prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí. Odstoupení od smlouvy se nedostalo do dispozice [Anonymizováno], kterému bylo určeno. Jelikož [Anonymizováno] neodstoupil platně od uvedené smlouvy, nestal se tudíž na základě uvedeného odstoupení od smlouvy společníkem společnosti a ani se nestal jejím jednatelem a nebyl oprávněn za žalobkyni podat předmětnou žalobu. Odvolací soud se však neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že vzhledem k tomu, že [Anonymizováno] nebyl oprávněn za žalobkyni podat předmětnou žalobu, je třeba žalobu (bez dalšího) zamítnout. Soudu prvního stupně (mj.) uložil zabývat se tím, zda je zde nějaká osoba oprávněná jednat za žalobkyni a poté případně odstranit nedostatek podmínky řízení (§ 104 odst. 2 o. s. ř.). Pakliže není žádná osoba oprávněná za žalobkyni jednat, či že je sporné, kdo takovou osobou je, případně podle ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. ustanoví žalobkyni opatrovníka. Odvolací soud se ve zrušovacím rozhodnutí rovněž zabýval námitkou žalobkyně (jež byla opětovně odvolatelkou uplatněna i v předmětném odvolacím řízení), poukazující na princip materiální publicity a ignoraci výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, kterou neshledal důvodnou. Uzavřel, že bylo-li v daném případě zjištěno, že [Anonymizováno] nebyl oprávněn za žalobkyni jednat, přičemž námitku nedostatku jeho oprávnění jednat za žalobkyni žalovaní vznesli v průběhu řízení, princip materiální publicity se neuplatní, neboť jde o ochranu dobré víry toho, kdo jedná v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, přičemž nelze pominout, že zápis v obchodním v rejstříku má jen deklaratorní charakter.

21. Odvolací soud přisvědčuje odvolatelce (žalobkyni), že rozhodovací praxe soudů je ustálená v tom, že jde-li o skutečnosti vyplývající z usnesení valné hromady, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti lze přezkoumávat pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 191 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Nebyla-li neplatnost takového rozhodnutí vyslovena soudním rozhodnutím, platí, že je třeba je považovat za platné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, či ze dne 21. března 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017).

22. Odvolatelka však zcela pomíjí, že ve shora specifikovaném zrušovacím rozhodnutí odvolacího soudu vydaném v této věci byl odvolacím soudem vysloven závazný právní názor (výše uvedený), že nedošlo k platnému odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu, [Anonymizováno] se tudíž nestal (znovu) společníkem žalobkyně, ani jejím jednatelem. Jinak řečeno, v poměrech projednávané věci tak nastala situace, kdy rozhodnutí v působnosti valné hromady přijala osoba, jež nebyla oprávněna vykonávat práva jediného společníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. června 2010, sp. zn. 29 Cdo 3247/2009, či ze dne 19. září 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016), což je vadou způsobující „nicotnost“ takto přijatých usnesení, na která se tudíž hledí, jako by nebyla přijata (§ 45 z. o. k.). K vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, soud musí přihlédnout vždy, neboť bylo-li rozhodnutí v působnosti valné hromady přijato osobou, která nebyla oprávněna vykonávat práva jediného společníka, nemá takové rozhodnutí žádné právní účinky, aniž by pro takový závěr bylo nezbytné rozhodnutí soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. června 2010, sp. zn. 29 Cdo 3247/2009, či ze dne 19. září 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016). Závěr o „nicotnosti“ usnesení valné hromady obchodní společnosti lze přijmout v jakémkoliv řízení, tj. jak v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, tak i jako řešení předběžné otázky v jiném řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2020, sp. zn. 27 Cdo 4364/2018, či ze dne 19. září 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016).

23. Nutno zdůraznit, že soud prvního stupně neposuzoval platnost usnesení přijatých jediným společníkem v působnosti valné hromady společnosti, jak se žalobkyně mylně domnívá. Soud prvního stupně v intencích závazného právního názoru odvolacího soudu vysloveného ve shora uvedeném zrušovacím rozhodnutí (které je pochopitelně všem účastníkům daného řízení známo) se zabýval otázkou, zda je zde (nějaká) osoba oprávněná jednat za žalobkyni (k případnému odstranění nedostatku podmínky řízení dle § 104 odst. 2 o. s. ř.). Jelikož zjistil, že zde žádná taková osoba není a stávající jednatel žalobkyně [Anonymizováno] je nekontaktní osobou, žalobkyni ustanovil procesního opatrovníka (§ 29 odst. 2 o. s. ř.).

24. Odvolací soud uzavírá, že v situaci, kdy „rozhodnutí“ přijatá [Anonymizováno] v působnosti valné hromady jsou stižena vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebyla přijata (§ 45 z. o. k. ve spojení s § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), společníkem ani jednatelem žalobkyně se následně tudíž nemohl stát ani [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že společník a jednatel žalobkyně [Anonymizováno] je osobou s bytem mimo Českou republiku, které se nedaří doručovat, a není zde žádná další osoba oprávněná za společnost jednat a nic nenasvědčuje tomu, že stav, kdy právnická osoba nemůže před soudem jednat, bude v dohledné době odstraněn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021), bylo namístě postupem dle § 29 odst. 2, 4 v návaznosti na § 21 o. s. ř. žalobkyni ustanovit procesního opatrovníka z řad advokátů.

25. Na uvedeném nic nemění ani zápis v obchodním rejstříku, neboť pro vznik (zánik) funkce statutárního orgánu není vyžadován zápis (výmaz) statutárního orgánu (jeho člena) do (z) obchodního rejstříku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2016, sp. zn. 29 Cdo 94/2016). Jinak řečeno, zápis (výmaz) statutárního orgánu má pouze deklaratorní povahu. Touto námitkou žalobkyně se ostatně odvolací soud zabýval i ve zrušovacím rozhodnutí. Odvolací soud nemá důvod se od závěrů v něm uvedených se odchýlit ani v tomto odvolacím řízení, pro stručnost na ně odkazuje.

26. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil (výrok II. tohoto usnesení).

27. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).