o návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí mimo valnou hromadu, k odvolání navrhovatelů a) až c) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2024, č. j. 64 Cm 110/2024-29,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se navrhovatelé domáhají, aby soud:

- pozastavil účastníkovi 2) [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozenému [Datum narození advokáta C], bytem [adresa], výkon funkce jednatele v účastnici 1) společnosti [Jméno advokáta B]., se sídlem [Adresa navrhovatele C], IČO [IČO] zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [Anonymizováno] (dále jen „společnost“);

- pozastavil účastníkovi 3) [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozenému [Datum narození advokáta D];

- jmenoval členem statutárního orgánu společnosti navrhovatele a) [Jméno navrhovatele A], narozeného [Datum narození navrhovatele A], bytem [adresa];

- jmenoval členem statutárního orgánu společnosti navrhovatele b) [Anonymizováno], narozeného [Datum narození navrhovatele B], bytem [adresa].

2. Výrokem II. rozhodl, že navrhovatelům a) až c) se vrací po právní moci tohoto usnesení složená jistota ve výši 50 000 Kč a výrokem III. rozhodl, že každý z navrhovatelů je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč.

3. Soud prvního stupně konstatoval, že se navrhovatelé návrhem ve věci samé domáhají vyslovení neplatnosti rozhodnutí mimo valnou hromadu (per rollam) společnosti přijatých dne 31. října 2024, jimiž byli z funkce jednatele společnosti odvoláni navrhovatel a) a navrhovatel b) a do funkce jednatele zvoleni účastník 2) a účastník 3) s odůvodněním, že k přijetí rozhodnutí došlo v rozporu se zákonem. Dne 8. listopadu 2024 podali navrhovatelé a) až c) návrh na nařízení předběžného opatření specifikovaného ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně s odůvodněním, že reálně hrozí, že společnosti bude jednáním současných jednatelů způsobena závažná újma, neboť tyto osoby činí nezvratné kroky, které ve svém důsledku společnost poškodí. Důvodná obava spočívá zejména v tom, že účastník 2) jakožto jednatel společnosti bude pokračovat v neoprávněném čerpání finančních prostředků společnosti ve prospěch [právnická osoba] (druhý společník společnosti – pozn. odvolacího soudu), dojde k pozastavení veškeré činnosti společnosti a propuštění všech zaměstnanců.

4. Soud prvního stupně s odkazem na §§ 102 odst. 1 a 3, 75b odst. 1 a 4, 75 odst. 3 a 76 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dospěl k závěru, že návrh na nařízení předběžného opatření je nedůvodný, neboť by byl porušen princip proporcionality. Navrhovatelé totiž navrhují, aby účastníkům 2) a 3) pozastavil výkon funkce jednatele společnosti jako takový, tedy v daleko širším rozsahu, než v jakém spočívá v návrhu tvrzené jednání poškozující společnost. Soud prvního stupně konstatoval, že pokud by požadované předběžné opatření nařídil, nahrazoval by tím rozhodnutí ve věci samé, přičemž odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. srpna 2019, sp. zn. 14 Cmo 224/2019. Prostřednictvím procesního institutu předběžného opatření nelze jmenování jednatele společnosti dosáhnout, neboť nelze předběžným opatřením nahrazovat rozhodnutí společnosti o jmenování jejího statutárního orgánu. K tomu odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. září 2018, sp. zn. 14 Cmo 91/2018. Proto soud prvního stupně návrh na nařízení předběžného opatření jako nedůvodný zamítl.

5. Výrok II., jímž rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč, odůvodnil odkazem na § § 75b odst. 4 o. s. ř. Výrok III. týkající se povinnosti zaplatit soudní poplatek odůvodnil odkazem na § 4 odst. 1 písm. h) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelé a) až c) společné odvolání. Navrhují, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl.

7. Odvolatelé zejména namítají, že soud prvního stupně nevzal v úvahu všechny předkládané důkazy, nepřihlédl k odvolateli tvrzeným skutečnostem a jimi označeným důkazům, tudíž neúplně zjistil skutkový stav. Domnívají se, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků řízení je dána, neboť hrozí důvodná obava, že účastník 2) bude pokračovat v neoprávněném čerpání finančních prostředků společnosti ve prospěch společnosti [právnická osoba] Z důvodu pozastavení veškeré činnosti společnosti novými jednateli dojde k úplnému ukončení činnosti společnosti a následnému úpadku společnosti. Nelze ani vyloučit, že by mohlo dojít k prodeji veškerého nemovitého majetku společnosti. Proto je v zájmu společnosti, aby došlo k pozastavení výkonu funkce zapsaných jednatelů.

8. Dále namítají, že se soud prvního stupně nezabýval zcela zásadní skutečností, kterou je nesplnění požadavků na přijetí rozhodnutí valné hromady per rollam, na jehož základě byli účastníci 2) a 3) zvoleni do svých funkcí. Soud prvního stupně se rovněž nevypořádal s rozhodovací praxí, na kterou odvolatelé odkazovali, tedy zejména s usnesením Krajského soudu v Brně za dne 2. května 2022, sp. zn. 50 Cm 73/2022.

9. Mají za to, že je možné předběžným opatřením zakázat výkon oprávnění jednatele. Soud rovněž není vázán návrhem navrhovatelů, jestliže je zřejmé, čeho se navrhovatelé domáhají. K tomu odkázali na usnesení Ústavního soudu ze dne 29. ledna 2019, sp. zn. III. ÚS 2496/18, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2008, sp. zn. 22 Cdo 4542/2007. V dané věci není možné omezit jejich jednatelské oprávnění pouze v určité míře, protože poškozování společnosti spočívá právě v aktivitách, které společnost utlumují. Zároveň dochází k poškozování společnosti i aktivním jednáním jednatelů například vyplácením prostředků z účtu a podáváním žalobních návrhů. Proto je podle odvolatelů nutné pozastavit výkon jednatelského oprávnění účastníků 2) a 3) tak, aby bylo možné ustanovení hmotněprávního opatrovníka, neboť účastníci 2) a 3) jakožto jednatelé nejednají v zájmu společnosti, nečiní žádná právní jednání v rámci již uzavřených smluvních závazků, což společnost poškozuje, neboť z již uzavřených smluv vyplývají sankce za jejich porušení. Poukázali na skutečnost, že došlo i k účelovému zesplatnění úvěru, resp. úhrady částek na účet společnosti [právnická osoba] Odvolatelé rovněž namítají, že zápis nových jednatelů společnosti do obchodního rejstříku byl proveden v rozporu se zákonem.

10. Odvolatelé dále uvedli, že po podání návrhu na vydání předběžného opatření současní jednatelé dále oznámili dne 13. listopadu 2024 všem zaměstnancům překážky v práci, tzn. v současné době zaměstnanci žádnou činnost nevykonávají. Účastník 3) podáním ze dne 7. listopadu 2024 podal za společnost k Městskému soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 47 Cm 70/2024 (o zaplacení 459 000 000 Kč s přísl.) „připojení se k návrhu na schválení smíru“. Zmiňovaná dohoda však měla být uzavřena za situace, kdy noví jednatelé ještě ani formálně nepřevzali společnost, nemohli tudíž být seznámeni se stavem a schopností společnosti hradit sjednané splátky. Svou argumentaci blíže rozvádějí a v podrobnostech odkazují na odůvodnění návrhu na nařízení předběžného opatření.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Podle § 102 odst. 3 věty druhé o. s. ř. ustanovení § 75, § 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

13. Navrhovatelé [Jméno navrhovatele A] a [Jméno navrhovatele B] (jakožto odvolaní jednatelé společnosti) a [Jméno navrhovatele C]. (jakožto společník společnosti) se v rámci řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatých per rollam dne 31. října 2024 (návrh byl podán dne dne 31. října 2024) domáhají, aby soud nařídil předběžné opatření ve výše uvedeném rozsahu s tím, že - stručně řečeno - reálně hrozí, že společnosti bude jednáním současných jednatelů způsobena závažná újma, neboť tyto osoby činí nezvratné kroky, které ve svém důsledku společnost poškodí. Předmětem řízení ve věci samé je posouzení ne/platnosti rozhodnutí přijatých mimo valnou hromadu, kterými byli navrhovatelé a) a b) - [Jméno navrhovatele A] a [Jméno navrhovatele B] – odvoláni z funkce jednatelů společnosti a novými jednateli byli jmenováni účastníci 1) a 2), tj. [Jméno advokáta C] a [Jméno advokáta D].

14. Odvolací soud připomíná, že nadepsané řízení o vyslovení neplatnosti usnesení přijatých per rollam je (stejně jako řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti) řízením podle § 85 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, jež má povahu nesporného řízení a tomu má odpovídat i terminologie při označení účastníků. Účastníci řízení se neoznačují jako „žalobce“ a „žalovaný“, nýbrž jako „navrhovatel“ a „účastník“, resp. odvozeně od jejich hmotněprávního postavení (např. „společnost“). Odvolací soud pro úplnost dodává, že dle ustálené judikatury jsou účastníky řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady/rozhodnutí přijatého mimo valnou hromadu pouze navrhovatelé a společnost; ostatní společníci ani jednatelé společnosti účastníky tohoto řízení nejsou.

15. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovaným § 75c odst. 1 o. s. ř. současně splněny dva základní předpoklady – jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz. Zbývá dodat, že pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.), což znamená, že odvolací soud pouze posuzuje, zda na základě tvrzení navrhovatelů a předložených listin byly v době rozhodování soudu prvního stupně důvody pro nařízení předběžného opatření dány či nikoliv.

16. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Teprve v rámci řízení ve věci samé je prováděno dokazování, kterým důvodnost či nedůvodnost tvrzení účastníků bude prokázána. Předběžné opatření může být nařízeno jen tehdy, bylo-li prokázáno, že existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu rozhodnutí (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75c odst. 1 o. s. ř.). Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.).

17. V dané věci není sporu o tom, že navrhovatelé a) a b) jsou odvolanými jednateli společnosti, navrhovatelka c) je společníkem společnosti. Z obsahu spisu se podává, že dle navrhovatelů nově jmenovaní jednatelé společnosti – účastníci 2) a 3) - neoprávněně čerpají finanční prostředky společnosti ve prospěch společnosti [právnická osoba] (druhý společník společnosti), vyvíjejí snahu k pozastavení veškeré činnosti společnosti, čímž dojde k úplnému ukončení činnosti společnosti a jejímu následnému úpadku, nelze ani vyloučit prodej veškerého nemovitého majetku společnosti. A proto je v zájmu společnosti, aby došlo k pozastavení výkonu funkce nově zapsaných jednatelů, kteří nejednají v zájmu společnosti, nečiní žádná právní jednání v rámci již uzavřených smluvních závazků, což společnost poškozuje, neboť z již uzavřených smluv vyplývají sankce za jejich porušení.

18. Z uvedeného lze tak v poměrech dané věci usuzovat na to, že ve společnosti panují spory, které však případné nařízení předběžného opatření nevyřeší. Institut předběžného opatření totiž neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků (potažmo sporné vztahy mezi společností a navrhovateli, či společníky společnosti), ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Teprve v rámci řízení ve věci samé je prováděno dokazování, kterým důvodnost či nedůvodnost tvrzení účastníků bude prokázána. Přičemž podstatou daného řízení je otázka platnosti přijatého rozhodnutí, a nikoliv posouzení kroků jednatelů a jejich dopad na společnost. Předběžné opatření může být nařízeno jen tehdy, bylo-li prokázáno, že existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu rozhodnutí (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75c odst. 1 o. s. ř.). Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.).

19. Návrhu na nařízení předběžného opatření, tak jak byl navrhovateli koncipován, nelze vyhovět. Předběžné opatření nelze vydat tam, kde by nešlo o úpravu předběžnou, nýbrž ve svých důsledcích konečnou. Předběžné opatření je institut bez výjimky dočasný a prozatímní; nemůže být vydáno, pokud by byl jeho obsah totožný s rozhodnutím ve věci samé, tím by soud předjímal rozhodnutí ve věci samé. V poměrech projednávané věci je evidentní, že se navrhovatelé domáhají nařízení předběžného opatření de facto shodného rozsahu jako se domáhají rozhodnutí ve věci samé. Jejím předmětem je posouzení platnosti usnesení, jimiž byli stávající jednatelé – navrhovatelé a) a b) odvoláni z funkce a novými jednateli byli jmenováni účastníci 2) a 3), kterým je mj. vytýkáno, že při výkonu funkce statutárního orgánu společnosti neplní své povinnosti s péčí řádného hospodáře a jednají v rozporu se zájmy společnosti. Posouzení této otázky však předmětem nadepsaného řízení není. Zbývá dodat, že ochrana musí být předběžným opatřením poskytnuta jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje. Ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany. Jedná se o opatření dočasné, jehož trvání je omezeno, které také může být zrušeno; předběžným opatřením není prejudikován konečný výsledek sporu, ale zajišťuje se jím, aby konečné rozhodnutí mohlo mít vůbec reálný význam (IV. ÚS 189/01, II ÚS 221/98).

20. Odvolatelé zcela pomíjejí, že zápis jednatelů v obchodním rejstříku má deklaratorní účinky, tedy pouze deklaruje (osvědčuje), že k této skutečnosti došlo; osvědčuje již nastalý stav. Jde totiž o skutečnosti, jejichž účinky nastávají bez ohledu na to, zda a od kterého data byly do obchodního rejstříku zapsány. Zápis požadovaných změn zapsaných údajů je tak deklaratorním zápisem v obchodním rejstříku; navrhovatelům a) a b) funkce jednatele zanikla již okamžikem jejich odvolání z funkce a novým jednatelům, tj. účastníkům 2) a 3) funkce jednatele vznikla již okamžikem jejich jmenování do funkce. K námitkám odvolatelů ohledně rejstříkového řízení odvolací soud zdůrazňuje, že současná právní úprava neumožnuje v rejstříkovém řízení přezkoumávat platnost usnesení valné hromady, popř. rozhodnutí přijatého per rollam. Rejstříkové řízení je postaveno na registračním principu a není zde prostor pro dokazování případně sporných skutečností. Platnost usnesení valné hromady (zde rozhodnutí přijatého per rollam) lze přezkoumávat pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a zásadně platí, že nebyla-li platnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu 28. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, či usnesení ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 21. března 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017, či usnesení ze dne 23. srpna 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016).

21. Jinak řečeno, až v daném řízení se bude soud zabývat otázkou platnosti přijatých usnesení, kterými byli navrhovatelé a) a b) odvoláni z funkce jednatelů společnosti a účastníci 2) a 3) byli jmenováni jednateli novými. Nařízení předběžného opatření v požadovaném rozsahu by tak de facto prejudikovalo rozhodnutí ve věci samé; nahradilo by (byť dočasně) přijaté rozhodnutí o změně v osobách jednatelů společnosti a nepřípustně by zasáhlo do vnitřních poměrů společnosti. Je tudíž nadbytečné zabývat se naplněním předpokladů pro nařízení předběžného opatření v navrhovateli požadovaném rozsahu.

22. Dlužno dodat, že předběžné opatření již ze své podstaty neslouží k řešení sporů mezi jednateli či společníky společnosti. V řízení ve věci samé bude soud pouze přezkoumávat, zda předmětné rozhodnutí přijaté per rollam je z důvodů tvrzených navrhovateli neplatné; tudíž se nejedná o řízení, v němž bude posuzováno jednání společnosti a její dispozice s majetkem prostřednictvím jednatelů. K řešení navrhovateli tvrzených skutečností, že nově jmenovaní jednatelé společnosti [účastníci 2) a 3)] porušují svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, jednají v rozporu se zájmy společnosti, společnost svým jednáním poškozují a způsobují jí újmu, slouží jiné právní instituty zakotvené v platné právní úpravě.

23. Soud prvního stupně rozhodl správně, pakliže návrh na nařízení shora uvedeného předběžného opatření zamítl; bylo nadbytečné zabývat se naplněním předpokladů pro nařízení předběžného opatření v navrhovateli požadovaném rozsahu. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

24. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci samé (§ 145 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.).