o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2019, č. j. L 56300/RD48/MSPH, Fj 395258/2019/MSPH

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl návrh na zápis změn ze dne 12. listopadu 2019 pod Fj 395258/2019/MSPH se odmítá. V odůvodnění uvedl, že navrhovatel ([Jméno navrhovatele]) se domáhal zápisu změn u odborové organizace [právnická osoba] [adresa] a konstrukce do spolkového rejstříku s tím, že z ustanovení § 28 z. v. r. vyplývá, že návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 26 nebo 27 z. v. r. a následně citoval ustanovení § 86 písm. a) z. v. r. Uzavřel, že s ohledem na uvedené skutečnosti soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení, neboť podat návrh na zápis změny odborové organizace je oprávněna pouze sama organizace a v podání nebyl doložen žádný právní zájem navrhovatele k návrhu na zápis. Soud upozorňuje, že nový návrh v téže věci je možno podat teprve po právní moci tohoto rozhodnutí.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání poukázal na Úmluvu MOP Č.87/1948, která se stala součástí právního řádu ČR vyhlášením č.489/1990 Sb. V důvodové zprávě k návrhu zák. č. 460/2016 Sb., k bodu 17 ve věci vypuštění pojmu „pobočná“ z označení odborová organizace se mimo jiné uvádí, že „tím má být rozšířen prostor pro realizaci svobody sdružování a v jejím rámci svobody koaliční. Vyloučena by neměla být ani fakultativní možnost zřídit organizační jednotku s právní subjektivitou, která bude vykazovat obdobné rysy jako pobočný spolek. V konkrétním případě [Anonymizováno] předal jako příslušnému rejstříkovému soudu platné znění stanov, které jsou zveřejněny ve sbírce listin uvedeného soudu. Odvolatel akcentoval článek 1 písm. f) a j) stanov [Anonymizováno] (zakladatele), IČO [IČO], evidovaných ve spolkovém rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl L, vložka 4468/SL9/MSPH, „kde je zviditelněno, že předseda i místopředseda jedná samostatně ve všech věcech za organizaci a evidenční záležitosti ve věci vzniku, změny a zániku organizačních jednotek OS ve vztahu k příslušnému orgánu státní správy zajišťuje OS“. Tento zakladatel je rovněž i zapsán a zviditelněn „RS“. Jestliže došlo na základě zákona č. 460/2016 Sb. k vypuštění pojmu „pobočná“ v označení odborové organizace, soud nemůže ve smyslu právní úpravy nepřípustným způsobem zasahovat do svobody sdružování a zjevně tím porušovat zákon konstatováním, že [Anonymizováno] není aktivně legitimován k podání návrhu vůči rejstříkovému soudu v záležitosti své organizační jednotky. Svoboda sdružování je v daném případě institucionálně vyjádřená vůlí odborové organizace, tj. odborového svazu přijetím stanov. V žádném případě totiž vypuštění slova „pobočná“ neznamená automaticky změnu stanov odborové organizace. Za organizační jednotky [Anonymizováno] ve vztahu k rejstříkovému soudu jedná i nadále odborový svaz. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení Městského soudu v Praze změnil tak, že návrhu vyhoví.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že rozhodnutí je částečně nepřezkoumatelné.

4. Podle § 28 z. v. r. může návrh na změnu nebo výmaz zápisu podat osoba uvedená v § 26 nebo 27 z. v. r. Podle § 26 odst. 1 písm. a) z. v. r. se do spolkového rejstříku zapisují spolky, odborové organizace, ….Podle § 11 odst. 1 z. v. r. nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně (odst. 1). Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti (odst. 2). Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku (odst. 3).

5. Zákon ohledně obligatorně zapisovaných skutečností aktivní věcnou legitimaci nepřiznává každému, ale jen přesně stanoveným skupinám osob. První skupinu osob aktivně věcně legitimovaných k podání návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku dle § 28 ve spojení s § 11 odst. 1 z. v. r. tvoří samotné zapsané subjekty. Předpokladem vzniku povinnosti podat návrh na zápis změny je vznik rozhodné skutečnosti, s níž zákon spojuje povinnost jejího zápisu do veřejného rejstříku. Nesplní - li zapsaná osoba svoji povinnost podat návrh na zápis údajů o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku ve stanovené lhůtě (skládající se z lhůty bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti a na ni navazující lhůty 15 dnů), přiznává zákon v § 11 odst. 3 z. v. r. aktivní věcnou legitimaci druhé skupině osob - odlišných od zapisovaných osob. Pro nabytí aktivní věcné legitimace musí splnit stanovené zákonné předpoklady. Doložit tedy právní zájem a listiny dokládající skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.

6. S účinností od 1. 1. 2018 byl z právní úpravy vypuštěn pojem pobočná odborová organizace, a to na základě zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony. Základní organizace byla v době podání návrhu na zápis změn do spolkového rejstříku odborovou organizací, a byla by, tudíž coby zapsaná osoba sama aktivně věcně legitimována k podání předmětného návrhu (§ 28 ve spojení s § 26 odst. 1 písm. a) z. v. r. a § 11 odst. 1 z. v. r.). Nelze však vyloučit podání návrhu třetí osobou (v daném případě odborovým svazem). Soud je pak povinen se zabývat otázkou, je – li navrhovatel k podání takového návrhu aktivně věcně legitimován podle cit. ust. § 11 odst. 3 z. v. r.

7. Dle ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) musí odůvodnění rozhodnutí obsahovat stručně a jasně, které skutečnosti má soud prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; ... Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Uvedená ustanovení se uplatní i pro rozhodnutí rejstříkového soudu, byť jsou částečně modifikována s ohledem na principy a povahu rejstříkového řízení.

8. Odůvodnil – li soud prvního stupně své rozhodnutí v podstatě jedinou větou: „…podat návrh na zápis změny odborové organizace je oprávněna pouze sama organizace a v podání nebyl doložen žádný právní zájem navrhovatele k návrhu na zápis.“, je závěr rejstříkového soudu uvedený ve druhé větě citované části odůvodnění nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně potud, že navrhovatel není aktivně věcně legitimovanou osobou dle § 11 odst. 1 z. v. r. Primární povinnost podat návrh na zápis skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku má zapsaná osoba, v daném případě [právnická osoba] [adresa] a konstrukce. Jak již rozvedeno výše, nesplní - li zapsaná osoba, jíž je v daném případě [právnická osoba] [Anonymizováno] [adresa] a konstrukce, svoji povinnost podat návrh na zápis údajů o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku ve stanovené lhůtě, přiznává zákon v § 11 odst. 3 z. v. r. aktivní věcnou legitimaci druhé skupině osob - odlišných od zapisovaných osob. Takovou osobou ve smyslu § 11 odst. 3 z. v. r. může být v daném případě např. také [Jméno navrhovatele], avšak pro nabytí aktivní věcné legitimace musí splnit stanovené zákonné předpoklady. Musí doložit právní zájem a listiny dokládající skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku. Právní zájem na požadovaném zápisu není třeba dokládat v případech, kdy bude vyplývat již jen ze samotného postavení osoby zapisované v rámci zapsané osoby ve spojení s rozhodnou skutečností (v daném případě je navrhovatel ve veřejném rejstříku zapsán jako zakladatel účastníka - [právnická osoba] [adresa] a konstrukce, u něhož jsou předmětné změny navrhovány k zápisu) a dále musí být doloženy listiny dokládající skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.

9. Z odůvodnění rozhodnutí však není vůbec zřejmé, jak dospěl soud prvního stupně, resp. na základě jakých skutečností a myšlenkových pochodů dospěl k závěru, že „v podání nebyl doložen žádný právní zájem navrhovatele k návrhu na zápis“. Takové rozhodnutí je proto z hlediska splnění zákonných požadavků na odůvodnění soudního rozhodnutí, zcela nedostatečné. Popsané pochybení rejstříkového soudu činí předmětné rozhodnutí nesrozumitelné pro nedostatek důvodů, a proto i nepřezkoumatelné. To brání odvolacímu soudu přezkoumat jeho správnost a je samo o sobě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí.

10. Vzhledem k odvolací argumentaci, jež odkazuje na stanovy navrhovatele, konkrétně na článek 1 písm. f) /“Předseda OS…jedná jménem statutárního orgánu ve všech věcech. V době jeho nepřítomnosti ho zastupuje místopředseda OS“/ a písm. j) /“Evidenční záležitosti ve věci vzniku, změny a zániku organizačních jednotek OS ve vztahu k příslušnému orgánu státní správy zajišťuje OS.“/ odvolací soud poukazuje na to, že soudy nejsou orgány státní správy. To znamená, že odvolatelem uvedené písm. j) článku 1 stanov na posuzovaný případ nedopadá. A dále odvolací soud zdůrazňuje, že procesní pravidla soudního (a tedy i rejstříkového) řízení týkající se mj. toho, kdo je aktivně věcně legitimován k podání příslušného návrhu na zápis změn do spolkového rejstříku či kdo jedná za právnickou osobu před soudem apod., nejsou otázkami, jež si mohou účinně upravit příslušné právnické osoby ve svých vnitřních dokumentech, např. ve stanovách. Tento závěr platí i pro odborové organizace (jak rozvedeno níže).

11. Další vadou, jež je též sama o sobě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí je skutečnost, že návrh za navrhovatele podal a podepsal místopředseda jeho statutárního orgánu.

12. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření, ... Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle ustanovení § 21 odst. 1 o. s. ř. za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, …

13. Zástupčí oprávnění osob zastupujících právnickou osobu stanovené v ustanovení § 21 o. s. ř. upravuje zastupování právnické osoby v soudním řízení. Rozhodnutí o tom, prostřednictvím které z osob uvedených v § 21 odst. 1 o. s. ř. bude právnická osoba v řízení jednat, je věcí samotné právnické osoby. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v případě kolektivního statutárního orgánu, kterým je u navrhovatele (odborového svazu) předsednictvo, je za něj oprávněn samostatně podat a podepsat návrh na zápis změn do spolkového rejstříku /či učinit jiný procesní úkon/ předseda předsednictva, popř. člen, který tím byl pověřen a toto oprávnění musí být soudu prokázáno (§ 21 odst. 5 o. s. ř.).

14. Návrh na zápis změn do spolkového rejstříku ze dne 12. 11. 2019 byl podán a podepsán za navrhovatele [Anonymizováno], tedy místopředsedou předsednictva. Jak však rozvedeno výše, v případě kolektivního statutárního orgánu, kterým je u navrhovatele předsednictvo odborového svazu, je za tento oprávněn samostatně jednat před soudem - a tedy i podat a podepsat příslušný návrh, pouze předseda předsednictva, nikoliv místopředseda předsednictva – jak se stalo v posuzovaném případě, popř. člen (za kterého je možno považovat i místopředsedu předsednictva, byl - li by tím byl pověřen, což by muselo být doloženo) či jiná osoba jmenovitě uvedená v § 21 odst. 1 o. s. ř. Pověření však není zmocnění, ale jedná se o rozhodnutí kolektivního statutárního orgánu – předsednictva. Pověření nebylo při podání návrhu na zápis změn doloženo. Soud prvního stupně se tedy měl primárně postarat o odstranění tohoto nedostatku podmínky řízení, což neučinil, čímž zatížil řízení vadou, jež je sama o sobě důvodem pro zrušení napadeného usnesení.

15. Vzhledem k zapsanému způsobu jednání navrhovatele ve spolkovém rejstříku („Předseda i místopředseda jedná samostatně ve všech věcech za organizaci.“) je třeba zdůraznit, že oprávnění jednat za právnickou osobu stanovené v ustanovení § 21 o. s. ř. upravuje jednání právnické osoby v soudním řízení zcela samostatným způsobem, na hmotném právu jinak nezávislým. Hmotněprávní úpravu jednání coby způsob jednání statutárního orgánu právnické osoby, který je zapsán u navrhovatele ve spolkovém rejstříku, proto při zkoumání procesněprávního oprávnění jednat za právnickou osobu před soudem použít nelze, ledaže by její aplikace přímo vyplývala z ustanovení § 21 o. s. ř., příp. ze zvláštních právních předpisů. Ke stejným závěrům ostatně dochází i právní teorie (srov. komentář k § 21 o. s. ř. v Drápal, L., Bureš, J., a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1600 s.).

16. Dlužno ještě podotknout, že z ustanovení čl. 20 a 27 Listiny základních práv a svobod a příslušných mezinárodních smluv, které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat, včetně práva se svobodně sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů a které jsou součástí českého právního řádu, majících ve smyslu čl. 10 Ústavy "přednost před zákonem", nelze dovodit, že by se na odborové organizace neměla vztahovat příslušná ustanovení procesního předpisu – např. občanského soudního řádu (§ 21 o. s. ř.), která upravují pouze procesní pravidla týkající se toho, kdo je za právnickou osobu, a tedy i odborovou organizaci, oprávněn před soudem (tedy i rejstříkovým soudem) jednat.

17. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil podle § 219a odst. odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení dle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.