o nařízení předběžného opatření v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 5. 4. 2024, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 9. 2024, č. j. 20 Cm 73/2024–208,

1. Návrhem ve věci samé doručeným soudu prvního stupně dne 4. 7. 2024 se navrhovatelka domáhá vyslovení neplatnosti usnesení č. 3 a 4. valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [Anonymizováno], sídlem [Adresa advokáta B] (dále též jen „Společnost“) ze dne 5. 4. 2024, jimiž byl schválen dodatek č. 1 ke smlouvě o výkonu funkce jednatele mezi Společností a [tituly před jménem] [Anonymizováno] a dále byla schválena smlouva o výkonu funkce jednatele mezi Společností a [Anonymizováno] ve znění dodatku č.1.

2. Navrhovatelka se svým návrhem na nařízení předběžného opatření podaným u soudu dne 5. 9. 2024 domáhala, aby soud prvního stupně nařídil předběžné opatření následujícího znění:

1) Společnost je povinna zdržet se plnění dle dodatku č. 1 ke smlouvě o výkonu funkce jednatele [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 18. 3. 2024, zejména zdržet se:

- vyplácení odměny jednatele ve výši dle tohoto dodatku

- poskytování příspěvku na doplňkové penzijní spoření nebo penzijního připojištění

- poskytování koncového bonusu ve výši desetinásobku odměny jednatele

2) Společnost je povinna zdržet se plnění dle dodatku č. 1 ke smlouvě o výkonu funkce jednatele Barbory Bittnerové ze dne 18. 3. 2024, zejména zdržet se:

- vyplácení odměny jednatele ve výši dle tohoto dodatku

- poskytování příspěvku na doplňkové penzijní spoření nebo penzijního připojištění

- poskytování koncového bonusu ve výši desetinásobku odměny jednatele.

3. Navrhovatelka svůj návrh na vydání předběžného opatření odůvodnila tím, že navýšení odměny je v rozporu s dobrými mravy, navýšení je činěno v době, kdy Společnost zaznamenala propad tržeb a záměrem má být zvýhodnění společníka Společnosti [Anonymizováno] na úkor navrhovatelky.

4. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně usnesením uvedeným v záhlaví tohoto rozhodnutí zamítl ve výroku I. návrh navrhovatelky na nařízení předběžného opatření v celém rozsahu. Ve výroku II. soud prvního stupně rozhodl o vrácení složené jistiny navrhovatelce ve výši 10 000 Kč.

5. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že na základě předložených listin nemá za osvědčený nárok ve věci samé (tzn. ve věci návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady), když k posouzení neplatnosti usnesení valné hromady konané dne 5. 4. 2024 ohledně zvýšení odměny jednatelů Společnosti za výkon funkce jednatele pro rozpor s dobrými mravy bude třeba složitého dokazování, které bude zaměřeno na majetkové poměry Společnosti a kvalitu výkonu funkce jednatelů. Soud má za to, že není dána ani potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků řízení, neboť navrženou zatímní úpravu je nutno posuzovat z hlediska proporcionality, kdy omezovat neexcesivní navýšení odměn jednatelů schválených valnou hromadou soud považuje za nepřiměřené opatření, kde je třeba i vycházet z obecné zásady neingerence do vnitřních poměrů společnosti. Soud prvního stupně tak uzavřel, že navrhovatelka neosvědčila nárok ve věci samé ani neprokázala potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala řádné a včasné odvolání navrhovatelka, která namítla, že zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření provádět dokazovaní, a tedy že postačuje, aby nárok byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným, k čemuž odkazuje a cituje z usnesení zdejšího odvolacího soudu sp. zn. 14 Cmo 367/2020, či sp. zn. 14 Cmo 363/2020. Namítá, že smyslem předběžného opatření je, aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka vůbec nějaký reálný význam. Již ve svém návrhu uvedla, že Společnost v nedávné době zaznamenala značný propad tržeb. K navýšení odměny jednatelů tak došlo za situace, kdy účetní výkazy Společnosti vykazují „negativní čísla“, účetní závěrka obsahuje údaje, které vzbuzují pochybnosti o způsobu hospodaření a navýšení odměny je zjevně vedeno záměrem obohatit se na úkor Společnosti a zejména druhého společníka (navrhovatelky). Navrhovatelka tak má za to, že nárok ve věci je prokázán dostatečně již v návrhu a nemravnost navýšení odměny jednatelů vyplývá z okolností. Soud prvního stupně v odvoláním napadeném usnesení vůbec nezohlednil okolnosti daného případu. Navýšením odměny jednatelů s vysokou pravděpodobností dojde k prohloubení neblahé situace Společnosti a k přispění k postupnému finančnímu vyčerpání Společnosti. Zásah do poměrů Společnosti je proporcionální. Potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků vyplývá i z toho, že pokud by mělo dojít k prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady, je velice pravděpodobné, že by takový zásah soudu přišel příliš pozdě. Odvolatelka navrhuje, aby odvoláním napadené usnesení odvolací soud zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě, aby napadené usnesení změnil, tak, že nařídí navrhované předběžné opatření.

7. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

8. Podle § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Dle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

9. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

10. Dle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

11. Podle § 59 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „ZOK“] práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího voleného orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí (odst. 1). Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti; bez tohoto schválení nenabude smlouva účinnosti. Nerozhodl-li nejvyšší orgán společnosti jinak, je schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který z těchto dnů nastal později (odst. 2). Není-li odměňování v kapitálové společnosti sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný. Ustanovení § 61 odst. 1 tím není dotčeno (odst. 3). Jsou-li smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně kapitálové společnosti nebo není-li smlouva o výkonu funkce uzavřena z důvodu překážek na straně kapitálové společnosti nebo z důvodu vyšší moci či jiné překážky vzniklé nezávisle na vůli člena voleného orgánu kapitálové společnosti anebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po jejím uzavření z uvedených důvodů, odstavec 3 se nepoužije. Odměna se v takovém případě určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, jako odměna obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobnou činnosti, kterou člen voleného orgánu vykonával. Ustanovení § 61 odst. 1 tím není dotčeno (odst. 4). V případě rozporu mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou se použijí ujednání společenské smlouvy; byla-li smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, použijí se ujednání ve smlouvě o výkonu funkce (odst. 5).

12. Podle § 194 odst. 1 ZOK statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů.

13. Podle § 191 ZOK každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník (odst. 1). Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy (odst. 2).

14. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovaným § 102 odst. 1 o. s. ř. současně splněny dva základní předpoklady – jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz. Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.). Zbývá dodat, že pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.), což znamená, že odvolací soud pouze posuzuje, zda na základě tvrzení navrhovatelky a předložených listin byly v době rozhodování soudu prvního stupně důvody pro nařízení předběžného opatření dány či nikoliv.

15. Podmínkou pro nařízení předběžného opatření je též věcná spojitost předběžného opatření s řízením ve věci samé. V daném případě je předmětem řízení ve věci otázka platnosti usnesení č. 3 a č. 4 valné hromady Společnosti konané dne 5. 4. 2024. „Esenciální podmínkou návrhu na vydání předběžného opatření po zahájení řízení je, že tento návrh (z hlediska obsahové stránky, resp. materiálního základu věci) musí být v souladu res. vycházet z návrhu ve věci samé, neboť by bylo zcela nepřípustné, pokud by měly být příp. vydaným předběžným opatřením zatímně upraveny poměry nad rozsah (rámec) návrhu ve věci samé“ (viz. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 6. 2006, sp. zn. 10 Co 531/2006). Znamená to, že obsah navrženého předběžného opatření musí souviset s řízením ve věci samé. V posuzované věci tomu tak není. Navrženým předběžným opatřením se navrhovatelka domáhá toho, aby soud zakázal Společnosti plnit dle dodatku č. 1 ke smlouvě o výkonu funkce jednatelů, zejména zdržet se vyplácení odměny dle tohoto dodatku, poskytovat příspěvky na penzijní spoření a poskytování koncového bonusu ve výši desetinásobku odměny jednatele. Nárok navrhovatelky ve věci samé se však nevztahuje k věcnému přezkumu smlouvy o výkonu funkce, respektive dodatku č. 1 ke smlouvě o výkonu funkce. V řízení ve věci samé bude soud pouze přezkoumávat, zda předmětná usnesení valné hromady Společnosti jsou z důvodů tvrzených navrhovatelkou neplatná pro rozpor s právními předpisy, společenskou smlouvou nebo dobrými mravy (§ 191 ZOK). Platnost a věcnou správnost dodatku č. 1 ke smlouvě o výkonu funkce a smlouvy o výkonu funkce soud přezkoumávat nebude. Pokud soud vysloví neplatnost usnesení valné hromady o schválení smlouvy o výkonu funkce a usnesení o schválení dodatku ke smlouvě o výkonu funkce, bude to mít za následek pouze jejich neúčinnost, nikoliv jejich neplatnost (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1293/2023). Je tedy zcela zřejmé, že navržené předběžné opatření přesahuje rámec návrhu ve věci samé. Takový návrh na nařízení předběžného opatření nezbývá než zamítnout.

16. Návrh na nařízení předběžného opatření by neobstál i z jiného důvodu. V návrhu na nařízení předběžného opatření navrhovatelka netvrdí ani neprokazuje, že přijetím napadených usnesení valné hromady je společnický právní poměr mezi ní a Společností natolik bezprostředně ohrožen, že jeho ochrana si žádá zatímní úpravy navržené předběžným opatřením.

17. Pro úplnost odvolací soud dodává, že navržené předběžné opatření je neurčité, a tudíž materiálně nevykonatelné.

18. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil včetně závislého výroku o vrácení složené jistiny (§ 75b odst. 4 o. s. ř.).

19. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).