o odvolání likvidátora z funkce a o jmenování nového likvidátora, o odvolání účastníků do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2024, č. j. 62 Cm 180/2024-9,

1. Podáním doručeným soudu dne 4. 4. 2024 se navrhovatelka domáhala, aby soud odvolal účastníka 2) z funkce likvidátora společnosti [Jméno advokátky B]. v likvidaci, IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále též jen „Společnost“) a aby jmenoval likvidátora nového z důvodu, že likvidátor neplní řádně své povinnosti, neboť mimo jiné vede likvidaci více než 15 let a dosud ani nevyzval věřitele k přihlášení pohledávek formou oznámení v Obchodním věstníku. Likvidátor tak zjevně v likvidaci nečiní ničeho.

2. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně o návrhu rozhodl tak, že [Jméno advokátky C] se odvolává z funkce likvidátora Společnosti (výrok I.); likvidátorem Společnosti se jmenuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa] (výrok II.); účastník 2) je povinen zaplatit navrhovateli náklady řízení ve výši 2 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.). V odůvodnění soud uvedl, že vyzval Společnost a likvidátora k vyjádření se k podanému návrhu, na což však nebylo reagováno. Soud učinil zjištění z úplného výpisu z obchodního rejstříku, kdy shledal, že Společnost vstoupila do likvidace rozhodnutím valné hromady ze dne 15. 7. 2008 a dále, že Společnost nemá obsazený statutární orgán. Podle § 3043 odst. 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se postupuje podle dosavadních právních předpisů a proto soud s odkazem na § 71 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), konstatoval právní zájem navrhovatelky a shrnul, že Společnost a její likvidátor neplní povinnosti stanovené zákonem, likvidátor je nečinný, likvidaci Společnosti řádně neprovádí (§ 72 obch. zák.), což je zřejmé i z její délky téměř 16 let, likvidace nebyla skončena, od roku 2020 likvidátor nezakládá listiny do sbírky listin, pročež podle § 71 odst. 4 obch. zák. rozhodl o odvolání stávajícího likvidátora z funkce likvidátora Společnosti a o jmenování likvidátora nového, jímž ve spojení s § 71 odst. 7 obch. zák. jmenoval osobu z řad insolvenčních správců, jak bylo navrhováno, neboť Společnost nemá žádného člena statutárního orgánu. Nákladový výrok soud prvního stupně odůvodnil § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soud řád (dále jen „o. s. ř.“), dle úspěchu ve věci, kdy navrhovatelka byla ve věci úspěšná, uložil tak účastníkovi 2) povinnost k úhradě nákladů řízení spočívající v uhrazeném soudním poplatku.

3. Proti tomuto usnesení podali oba účastníci včasné společné odvolání. Uvádějí, že odvoláním napadené usnesení považují za nesprávné i pro vadu řízení, která měla za následek nesprávnost odvoláním napadeného usnesení. Odvolatelům není známo, že by navrhovatelka učinila návrh na zahájení řízení. Společnosti byl toliko doručen podnět navrhovatelky, kdy osobu činící podnět nelze považovat za navrhovatele řízení a soud řízení usnesením nezahájil. Bez návrhu na zahájení řízení nebo bez usnesení o zahájení řízení soudem tak nemohlo dojít k rozhodnutí o odvolání likvidátora a jmenování likvidátora nového. Za nesprávný považují i nákladový výrok, kdy v tomto nesporném řízení není možné rozhodovat dle úspěchu ve věci a aplikovat pravidla pro náhradu nákladů sporného řízení. Odvolatelé navrhují, aby odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení tak, že likvidátor se neodvolává, nový likvidátor nejmenuje a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

4. K odvolání účastníků se vyjádřila navrhovatelka tak, že existuje její naléhavý právní zájem spočívající v pokračování a dokončení likvidace, včetně výmazu Společnosti z obchodního rejstříku. Odvolací námitka účastníků o tom, že navrhovatelku nelze považovat za navrhovatele řízení, je z pohledu zákona o zvláštních řízeních soudních bezpředmětná, a cituje § 13, § 85 a § 89 z. ř. s. Navrhovatelka se tak ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně a navrhuje, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení potvrdil a navrhovatelce přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že řízení trpí zmatečnostní vadou bránící věcnému přezkumu napadeného usnesení.

6. Odvolací soud se nejprve zabýval odvolací námitkou, že řízení nebylo řádně zahájeno.

7. Rozhodnutí soudu o odvolání likvidátora z funkce a o jmenování nového likvidátora je konstitutivní, nikoliv deklaratorní povahy. Vzhledem k datu zahájení řízení je proto nutno věc posoudit dle právní úpravy platné ke dni rozhodování soudu.

8. Podle § 191 odst. 2 o. z. na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora.

9. Řízení o odvolání likvidátora z funkce je tzv. nesporným řízením podléhajícím právní úpravě z. ř. s., a to podle § 2 písm. e) a § 85 písm. a) z. ř. s.

10. Podle § 13 odst. 1 z. ř. s. řízení se zahajuje i bez návrhu, není-li zákonem stanoveno, že lze řízení zahájit jen na návrh. Soud řízení zahájí bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení podle tohoto zákona.

11. Komentářová literatura LEVÝ, Jiří. § 13 [Zahájení řízení]. In: SVOBODA, Karel, TLÁŠKOVÁ, Šárka, VLÁČIL, David, LEVÝ, Jiří, HROMADA, Miroslav a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 24, marg. č. 1–2 uvádí, že „Nestanoví-li zákon ve zvláštní části upravující jednotlivá nesporná a jiná zvláštní řízení, že řízení lze zahájit jen na návrh, platí obecné pravidlo, že takové řízení lze zahájit i bez návrhu. Řízení je soud povinen zahájit bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení upraveného tímto zákonem. O těchto skutečnostech se může dozvědět z vlastní činnosti v souvislosti s vedením jiných řízení, včetně sporných řízení (například ve sporném řízení vznikne pochybnost o plné svéprávnosti účastníka), z podnětu jiných soudů, správních úřadů, orgánů samosprávy nebo z podnětu jakýchkoliv fyzických nebo právnických osob, a to i v případě, že se jedná o osoby, které by samy mohly podat návrh na zahájení řízení, pokud z takového podání není zřejmá vůle podatele zahájit řízení, ale obsahem je například jen upozornění soudu na některé skutečnosti s tím, že podatel ponechává na uvážení soudu, zda sám z úřední povinnosti řízení zahájí. Je tak vždy věcí individuálního posouzení, zda podání je pouhým podnětem, nebo je přímo návrhem na zahájení řízení.“

12. „O podnět k zahájení řízení půjde tam, kde je z obsahu podání zřejmé, že ten, kdo je učinil, nemá v úmyslu být účastníkem řízení a neuplatňuje pro sebe žádné právo. Podnět na rozdíl od návrhu nemusí splňovat zákonem předepsané náležitosti, a soud tedy nemůže žádat odstranění případných vad. Má-li však pochybnost, zda se jedná o návrh či podnět, vyzve pisatele k objasnění.“ (JIRSA, Jaromír, Pavel CHARVÁT, Daniela KOVÁŘOVÁ, Blanka TRÁVNÍKOVÁ a Karel HAVLÍČEK. § 13 Zahájení řízení. In: JIRSA, Jaromír, Pavel CHARVÁT, Daniela KOVÁŘOVÁ, Blanka TRÁVNÍKOVÁ, Karel HAVLÍČEK aj. Zákon o zvláštních řízeních soudních: Soudcovský komentář [Systém ASPI]. ISSN: 2336517X:).

13. Řízení o odvolání likvidátora, kterého do funkce nejmenoval soud, lze zahájit pouze na návrh (§ 191 odst. 2 o. z.). V dané věci z obsahu podání doručeného soudu dne 4. 4. 2021 a označeného jako podnět na zahájení řízení nevyplývá, že podatelka nemá v úmyslu být účastníkem řízení a neuplatňuje pro sebe žádné právo. Navíc k výzvě soudu uhradila vyměřený soudní poplatek za řízení a též ve vyjádření k odvolání nesouhlasí s předmětnou procesní námitkou účastníků. Soud prvního stupně proto nepochybil, když uvedené podání posoudil jako návrh na zahájení řízení. Řízení tedy bylo řádně zahájeno a předmětná odvolací námitka je nedůvodná.

14. Podle § 21 o. s. ř. (1) Za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby. (4) Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

15. Podle § 32 odst. 2 o. s. ř. zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

16. Jak je uvedeno shora, řízení o odvolání likvidátora z funkce je tzv. nesporným řízením.

17. Z obsahu spisu se podává, že v řízení jedná za Společnost účastník 2) coby její likvidátor a oba účastníci jsou zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] na základě procesní plné moci ze dne 18. 6. 2024 založené na č. l. 17 spisu.

18. V usnesení ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, dospěl Nejvyšší soud k těmto závěrům: „[30] Fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede... [34] Ve zvláštních řízeních soudních je ovšem situace odlišná právě v tom, že účastníci těchto řízení nevystupují v kontradiktorním postavení. Proto zde na střet zájmů, který je přirozeně přítomný mezi stranami sporných řízení, nelze usuzovat jen s odkazem na procesní postavení účastníků. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jenž je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán.[37] Proto je namístě vycházet z toho, že ke střetu zájmů, jenž je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce pouze ve vztahu mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týká důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce jednatele vyloučen.[40] Vyšel-li tedy odvolací soud z toho, že vylučovaný jednatel nemůže v řízení již jen kvůli svému procesnímu postavení jednat za první společnost, a proto je namístě jí ustanovit opatrovníka, neboť zde není nikdo, kdo by byl oprávněn za první společnost jednat, je jeho právní posouzení této právní otázky správné. To platí i přesto, že první společnost jednající vylučovaným jednatelem udělila advokátovi po zahájení řízení v projednávané věci procesní plnou moc. Existuje-li totiž střet zájmů mezi účastníkem (právnickou osobou) a osobou za něj jednající, jsou procesní úkony, které jednající osoba za právnickou osobu činila, od počátku neúčinné a soud k nim nesmí přihlížet (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1453/2020). Takovým procesním úkonem je přitom i udělení procesní plné moci.“

19. S uvedenými závěry se odvolací soud ztotožňuje a dle jeho názoru jsou obdobně použitelné i v dané věci. Je tak zřejmé, že ke střetu zájmů, který je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o odvolání likvidátora z funkce ve vztahu mezi osobou, která má být z funkce likvidátora odvolána, a obchodní korporací, ve které dotčená osoba funkci likvidátora vykonává. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o odvolání likvidátora z funkce nesmí jednat ten, kdo má být z funkce likvidátora odvolán.

20. V usnesení ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „v občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle § 21 odst. 2 o. s. ř., § 70 odst. 3 a § 72 obch. zák. likvidátor; to neplatí, nemá-li společnost likvidátora nebo jde-li o řízení, v němž je zastoupení společnosti likvidátorem vyloučeno (§ 32 odst. 2 o. s. ř.).“ Dle odvolacího soudu je tento závěr použitelný i pro právní úpravu platnou od 1. 1. 2014.

21. Z aktuálního úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [Anonymizováno] odvolací soud zjistil, účastník 2) je od 7. 8. 2008 zapsaný v obchodním rejstříku coby likvidátor a že Společnost nemá zapsaný žádný statutární orgán – jednatele od 27. 2. 2016, což je den zániku funkce jednatele [Anonymizováno]. Společnost vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí valné hromady ke dni 15. 7. 2008, což bylo zapsáno do Ostatních skutečností dne 7. 8. 2008.

22. Z uvedeného vyplývá, že Společnost nebyla v řízení zastoupena osobou oprávněnou za ni jednat pro střet zájmů (§ 32 odst. 2 o. s. ř.). Uvedené platí i přesto, že Společnost jednající odvolávaným likvidátorem udělila advokátovi po zahájení řízení v projednávané věci procesní plnou moc (viz výše citovaný odst. 40 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021).

23. Řízení je tak zatíženo zmatečnostní vadou podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ke které je odvolací soud povinen přihlížet z moci úřední podle § 212a odst. 5 o. s. ř. Zmatečností vada je vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemůže být zjednána náprava.

24. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V případě, že zde není jiné osoby oprávněné za Společnost v soudním řízení jednat, ustanoví ji soud procesního opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. V odůvodnění nového rozhodnutí ve věci se bude zabývat právním zájmem navrhovatelky na podaném návrhu (§ 191 odst. 2 o. z.).

25. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Bude přitom mít na zřeteli, že řízení o odvolání likvidátora z funkce a jmenování nového likvidátora lze v obecné rovině zahájit i bez návrhu, jak vyplývá ze znění ustanovení § 194 o. z.