o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2018, č. j. B 16899/RD53/MSPH, Fj 325076/2018/MSPH

1. V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze v obchodním rejstříku vedeném u téhož soudu v oddílu B, vložce číslo 16899 vymazal místopředsedu představenstva obchodní společnosti [Jméno advokáta B]. [Jméno navrhovatele], dat. nar. [Datum narození navrhovatele], ...den vzniku funkce: 22. září 2016, den vzniku členství: 22. září 2016 s k němu zapsaný text o pozastavení výkonu funkce člena představenstva a zapsal u něho den zániku členství: 27. srpna 2018 a den zániku funkce: 27. srpna 2018. V odůvodnění soud konstatoval, že se navrhovatel svým návrhem došlým soudu dne 14. 9. 2018 domáhal výmazu své osoby z funkce místopředsedy statutárního orgánu z důvodu odstoupení. K výzvě soudu doložil doklad o doručení odstoupení a prohlášení podle § 59 odst. 5 z. o. k. Předložené listiny soud posoudil a shledal je způsobilým podkladem pro zápis změny - výmazu člena orgánu z důvodu odstoupení z funkce. Rejstříkový soud návrhu proto zcela vyhověl.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání. V odvolání s odkazem na čl. 46 odst. 17) stanov účastníka uvedl, že navrhovatel je dle stanov povinen oznámit své odstoupení z funkce orgánu, který jej zvolil, tedy právě valné hromadě účastníka řízení. K tomu však do dnešního dne nedošlo. Dále odkázal na komentářovou literaturu vztahující se ustanovení § 59 odst. 5 z. o. k.: „v ostatních případech, kdy členy statutárního orgánu (akciové společnosti i společnosti s ručením omezeným) volí valná hromada, je odstoupení oznámeno valné hromadě pouze tehdy, je-li tato svolána, na pořad jednání je zařazen bod, volba nového člena statutárního orgánu a v rámci jeho zdůvodnění [§ 407 odst. 1 písm. f) ZOK] je uvedeno, že konkrétní člen statutárního orgánu odstoupil z výkonu funkce. Odstoupení je oznámeno dnem, kdy se koná (resp. má konat) takto svolaná valná hromada; od tohoto dne běží měsíční doba podle § 59 odst. 5 ZOK." Ke shodnému závěru se dle odvolatele kloní i „zcela ustálená judikatura Nejvyššího soudu ČR“ a odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2863/2008. Dle odvolatele pro řádné splnění oznamovací povinnosti dle ustanovení § 59 odst. 5 z. o. k. by navrhovatel musel své rozhodnutí o odstoupení z funkce sdělit valné hromadě účastníka řízení na její schůzi, na jejíž pořad by byl tento bod zařazen, a odstoupení navrhovatele by valnou hromadou muselo být projednáno. K tomu však nikdy nedošlo. Jelikož se v průběhu roku 2018 žádná schůze valné hromady doposud nekonala ani nebyla svolána, nebylo odstoupení navrhovatele z funkce místopředsedy představenstva na žádné schůzi valné hromady projednáno ani být projednáno doposud nemělo. Tedy k řádnému oznámení o odstoupení z funkce dle ustanovení § 59 odst. 5 z. o. k. doposud nedošlo, funkce navrhovatele tedy do dnešního dne nezanikla. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2018, č. j. B 16899/RD53/MSPH, v celém jeho rozsahu zrušil a navrhovateli uložil uhradit účastníkovi řízení k rukám jeho právního zástupce [Jméno advokáta C], advokáta, náhradu nákladů odvolacího řízení v zákonné výši, a to do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

3. K odvolání se vyjádřil navrhovatel, který dovozuje z doručení své rezignace do sídla společnosti, že tím došlo k řádnému oznámení odstoupení z volené funkce valné hromadě, tedy orgánu, který jej zvolil. Dále poukázal na to, že nejprve požádal „oficiálně“ dopisem ze dne 21. 7. 2018 předsedu představenstva společnosti o svolání valné hromady, kde by došlo k řádnému projednání odstoupení navrhovatele z výkonu funkce místopředsedy představenstva společnosti a k volbě nového člena statutárního orgánu. Dále pak zaslal doporučeným dopisem své odstoupení z funkce společnosti a všem jejím akcionářům. Dle navrhovatele se tak jednoznačně dostalo oznámení o odstoupení do dispoziční sféry orgánu, kterému mělo být určeno. Navrhovatel dále uvedl, že „za zmínku stojí, že předseda představenstva společnosti do dnešního dne valnou hromadu nesvolal“. Navrhovatel též (stejně jako odvolatel) odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2863/2008, dle něhož Nejvyšší soud uzavřel, že odstoupení z funkce je v souladu s ustanovením § 66 odst. l obch. zák. oznámeno orgánu společnosti i tehdy, je - li oznámení doručeno v písemné formě společnosti, o jejíž orgán jde.

4. Na vyjádření navrhovatele reagoval odvolatel s tím, že se judikatura citovaná navrhovatelem za stávající právní úpravy nepoužije. Navrhl zrušit napadené usnesení a přiznat mu náhradu nákladů řízení v zákonné výši.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Dle § 59 odst. 5 z. o. k. „Člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.“

7. Člen orgánu obchodní korporace oznámí své odstoupení orgánu, který jej zvolil. Odstoupení z funkce je oznámeno orgánu obchodní společnosti i tehdy, je-li oznámení doručeno v písemné formě obchodní společnosti, o jejíž orgán jde. K tomu, aby bylo odstoupení společnosti doručeno, je třeba, aby se dostalo do její dispoziční sféry. U posuzované akciové společnosti to tedy znamená, že odstoupení z funkce je oznámeno valné hromadě akciové společnosti, je - li oznámení doručeno v písemné formě předmětné akciové společnosti.

8. Dle předloženého rejstříkového spisu se navrhovatel svým návrhem domáhá výmazu své osoby coby místopředsedy představenstva účastníka se dnem zániku členství a funkce v představenstvu ke dni 27. 8. 2018. K návrhu navrhovatel doložil „Odstoupení z funkce místopředsedy představenstva společnosti [Jméno advokáta B].“ ze dne 21. 7. 2018, v němž je mimo jiné uvedeno „... jako členům orgánu, který mě do funkce místopředsedy představenstva zvolil oznamuji, že .... odstupuji z výkonu funkce místopředsedy představenstva Společnosti....Tímto Vám dávám rovněž na vědomí, že jsem požádal představenstvo o svolání valné hromady, na níž žádám projednat mé odstoupení, přičemž žádám, aby výkon mé funkce místopředsedy představenstva skončil dnem tohoto projednání.“ (dále též jen rezignace). Dále navrhovatel předložil „žádost o svolání valné hromady“ ze dne 21. 7. 2018. V ní žádá představenstvo „z pozice kvalifikovaného akcionáře v souladu s § 366 z. o. k.“ o svolání valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., a to z důvodu nedostatku důvěry v ostatní akcionáře a členy orgánů společnosti.... Toto odstoupení adresoval společnosti a jejím akcionářům ...Žádá, aby „výkon funkce místopředsedy představenstva společnosti skončil ke dni tohoto zasedání valné hromady.“ (podtržení vyznačeno žadatelem, tj. [Jméno navrhovatele]).

9. Oznámí - li odstupující člen své odstoupení (bez uvedení časového okamžiku, ke kterému odstupuje z funkce) orgánu, který jej zvolil, a toto odstoupení tedy doručí do dispoziční sféry společnosti, jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení společnosti. Z odstoupení a i ze žádosti o svolání valné hromady společnosti však v daném případě vyplývá, že opakovaně projevenou vůlí samotného navrhovatele bylo, aby mu skončila funkce místopředsedy představenstva předmětné obchodní společnosti ke dni zasedání valné hromady, na níž bude projednáno jeho odstoupení z funkce místopředsedy představenstva společnosti. Dle nesporných tvrzení samotného navrhovatele i účastníka však ke konání žádné takové valné hromady nedošlo, tudíž nemohlo dojít ani k zániku funkce místopředsedy představenstva společnosti. [Jméno navrhovatele] tedy funkce místopředsedy představenstva do dne rozhodnutí odvolacího soudu nezanikla. Jinak řečeno dosud vůbec nenastala rozhodná skutečnost, která by zakládala povinnost zapsané osobě (předmětné obchodní společnosti) podat návrh na zápis příslušné změny do obchodního rejstříku. Návrh byl tak předčasný. Soud prvého stupně tedy pochybil, vyhodnotil - li listiny předložené navrhovatelem jako dostatečný podklad pro jeho výmaz z funkce místopředsedy představenstva účastníka. Z doložených listin totiž nevyplývá k zápisu navržená skutečnost.

10. Podle § 11 odst. l z. v. r. „nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně“. Dle § 11 odst. 2 z. v. r. „návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti“. Dle § 11 odst. 3 z. v. r. „nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku“.

11. Z předmětné právní úpravy vyplývá, že zákon aktivní věcnou legitimaci nepřiznává každému, ale jen přesně stanoveným skupinám osob. K první skupině aktivně věcně legitimovaných osob dle § 11 odst. l z. v. r. patří samotné zapsané subjekty za předpokladu, že vznikla určitá rozhodná skutečnost, s níž zákon spojuje povinnost jejího zápisu do veřejného rejstříku. Pakliže zapsaná osoba nesplní svoji povinnost podat návrh na zápis údajů o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku ve stanovené lhůtě (skládající se z lhůty bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti a na ni navazující lhůty 15 dnů), přiznává zákon v § 11 odst. 3 z. v. r. aktivní věcnou legitimaci druhé skupině osob - odlišných od zapsaných osob, které musí splnit stanovené zákonné předpoklady, a to doložit právní zájem a dále musí být doloženy listiny dokládající skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.

12. Nenastala - li rozhodná skutečnost (navrhovateli v posuzovaném případě vůbec nezanikla funkce místopředsedy představenstva), nemohla vzniknout účastníku - obchodní společnosti coby zapsané osobě zákonná povinnost podat návrh na zápis změny do obchodního rejstříku, a to výmazu místopředsedy představenstva společnosti z důvodu zániku funkce. Tudíž se navrhovatel coby třetí osoba nemohl stát osobou aktivně věcně legitimovanou (tj. oprávněnou) k podání návrhu ve smyslu § 11 odst. 3 z. v. r. Jinak řečeno - teprve existence takové rozhodné skutečnosti, s níž zákon stanoví povinnost zapsané osobě (tj. osobě dle § 11 odst. l z. v. r.) podat návrh na zápis do veřejného, tedy i obchodního rejstříku, při současném nesplnění této povinnosti povinnou osobou (tj. zapsanou osobou - v daném případě obchodní společností [Jméno advokáta B].) ve stanovené lhůtě, by založilo aktivní věcnou legitimaci i třetím osobám dle v § 11 odst. 3 z. v. r. Při neexistenci takové rozhodné skutečnosti navrhovatel nebyl aktivně věcně legitimován k podání předmětného návrhu.

13. Podle § 86 písm. a) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna. V daném případě byl tedy dán důvod pro odmítnutí návrhu, nikoliv pro vyhovění návrhu. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

14. Náhradově nákladový výrok ohledně nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s. (ve spojení s § 1 odst. 2 a 3 z. ř. s. a § 224 odst. l a 2 o. s. ř.), když rejstříkové řízení je považováno za typ tzv. nesporného řízení, které je obecně možno zahájit i bez návrhu, přičemž odvolací soud neshledal ani okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků.