o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 75 Cm 10/2016-85 ze dne 22. listopadu 2018,

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) výše uvedeným rozsudkem rozhodl, že žaloba, aby bylo rozhodnuto tak, že právní mocí tohoto rozhodnutí se uzavírá následující Smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky, podílu na společných prostorách budovy a podílu na pozemku:

Smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky, podílu na společných prostorách

budovy a podílu na pozemku

Smluvní strany

[Jméno žalovaného] se sídlem [adresa] IČ:[IČO]

zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v odd. Dr. vložka 837 zastoupené předsedou představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] a místopředsedou představenstva [tituly za jménem] [Anonymizováno] (dále jen „převodce”)

na straně jedné

a

[tituly před jménem]. [Jméno žalobce], r. ě. [RČ] Člen družstva a nájemce převáděného bytu trvale bytem [adresa] (dále jen „nabyvatel”)

na straně druhé

uzavírají dle zákona ě, 89/2012 Sb. Občanský zákoník v platném a účinném znění, níže uvedeného dne, měsíce a roku následující smlouvu o bezúplatném převodu vlastnictví bytové jednotky a příslušného podílu na společných částech domu a pozemku do vlastnictví nájemce - člena bytového družstva:

I.

Popis budovy a pozemku

1. Dům číslo popisné [Anonymizováno] v [adresa], postavený na pozemku parc. č. [Anonymizováno], (dále jen „budova”) a pozemek parc. č. [Anonymizováno] (dále jen „pozemek”), vše v obci [adresa], katastrální území [adresa]. Budova i pozemek jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro hlavní město [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [Anonymizováno].

2. Prohlášením vlastníka ([adresa]) o vymezení jednotek podle zákona o vlastnictví k bytům v budově č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] ze dne 22. 12. 1998, který byl zapsán v katastru nemovitostí s účinky vkladu ke dni 26. 3. 1999, byly ve smyslu § 4 zák. č. 72/1994 Sb. vymezeny v budově bytové jednotky.

II.

Předmět převodu

1. Předmětem převodu je:

- Bytová jednotka č. [Anonymizováno] umístěná v budově číslo popisné [Anonymizováno], způsob využití bydlení,

postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno]

- ideální spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu čp. [Anonymizováno], postaveném na pozemku parc. č. [Anonymizováno],

- ideální spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]

to vše zapsáno na LV [Anonymizováno] (jednotka) a LV [Anonymizováno] (budova a pozemek) v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa].

2. Předmět převodu specifikovaný v čl. II. odst. 1 této smlouvy, tj. bytovou jednotku s podílem na společných částech domu a pozemku převádí převodce se vším zákonným příslušenstvím a součástmi, včetně všech zákonných práv a povinností touto smlouvou bezúplatně na nabyvatele a nabyvatel převáděné nemovitosti se vším zákonným příslušenstvím a součástmi, včetně všech zákonných práv a povinností přijímá a nabývá do svého výlučného vlastnictví.

3. Bytová jednotka:

Bytová jednotka č. [Anonymizováno] je byt o velikosti 4+1 s příslušenstvím (se záchodem a koupelnou pod uzavřením), umístěný v 5. patře domu č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

Jednotka se skládá z dále uvedených místností o výměře:

1. pokoj 21,4 m2, 2. pokoj 14,4 m2, 3. pokoj 14,4 m2, pracovna 26,1 m2, kuchyň 15,4 m2,

1. předsíň 14,0 m2, 2. předsíň 10, 4 m2, záchod 1,1 m2, koupelna 8,1 m2, 1. komora 4,6 m2, 2. komora 6,5 m2. Celková podlahová plocha jednotky je 126,0 m2.

Současně s jednotkou jsou výlučně užívány společné části domu: jedna sklepní kóje v suterénu domu.

Vybavení jednotky:

Jednotka není vybavena zařizovacími předměty.

Do jednotky jsou zavedeny rozvody vody, elektřiny a plynu.

K jednotce patří podlahová krytina a stropní vystrojení místností, nenosné příčky a vnitřní dveře a okna uvnitř jednotky, jakož i vnitřní strany vstupních dveří do bytu včetně zárubní a vnitřní strany vnějších oken.

K jednotce dále patří veškeré vnitřní rozvody a kanalizace (kromě stoupacích vedení) včetně k nim připojených předmětů, (rozvody elektřiny počínaje elektroměrem, rozvody plynu počínaje plynoměrem).

4. Spoluvlastnické podíly:

K vlastnictví jednotky patří spoluvlastnické podíly na společných částech budovy a na pozemku ve výši: 126/881, jak jsou specifikovány v čl. II, odst. 1 této smlouvy, které jsou dány ve smyslu § 8 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotky, k celkové ploše všech jednotek v budově. Spoluvlastnický podíl na budově a pozemku náleží k bytové jednotce a nemůže být předmětem samostatného převodu.

5. Převodce prohlašuje, že na převáděné bytové jednotce nevážnou žádná práva třetích osob,

vyjma věcného břemene zapsaného na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa].

6. Nabyvatel prohlašuje, že se seznámil před uzavřením této smlouvy s aktuálním výpisem z

L [Anonymizováno] (budova a pozemek) a LV č. [Anonymizováno] (jednotka) vše pro k. ú.[adresa]. Dále nabyvatel

prohlašuje, že se seznámil se stavem převáděné bytové jednotky, neshledal žádné vady a v tomto stavu jednotku přejímá.

III.

Vymezení společných částí budovy

1. Společnými částmi budovy jsou následující části budovy, určené pro společné užívání všech vlastníků jednotek:

a) základy domu včetně izolací, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchod (vestibul, průjezd), schodiště, chodby, balkony (lodžie, terasy), komíny

b) domovní rozvody vody, plynu, elektřiny, tepla a teplé vody, domovní kanalizace, domovní klimatizace (odsávání, ventilátory), společná televizní anténa a obdobná zařízení, výtah (včetně strojovny a šachty, příp. oplocení), domovní kotelna a společné místnosti (prostory).

c) obvodové a nosné zdi (stěny) a průčelí domu včetně jejich členění, příp. jiné části domu, určené pro společné užívání vlastníků jednotek v domě.

d) vnější strany vstupních dveří jednotek a vnější strany vnějších oken jednotek (včetně oken do dvora a světlíku apod.)

e) podlahová krytina a stropní vystrojení místností (prostor), které jsou společnými částmi domu, dveře, okna a nenosné příčky ve společných částech domu, rozvody vody, plynu, elektřiny, tepla a teplé vody) a kanalizace) ve společných částech domu a zařízení a vybavení společných místností.

2. Veškeré výše uvedené společné Části mají právo užívat a povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě všichni spoluvlastníci z titulu svého spoluvlastnického práva.

3. V budově jsou vymezeny společné části, které slouží k užívání jen některých vlastníků jednotek, a to sklepní kóje v suterénu domu, jejichž užívání je spojeno s vlastnictvím konkrétních bytových jednotek, jak je vymezeno v Prohlášení vlastníka budovy.

IV.

Práva a závazky týkající se budovy a pozemku

1. Z převodce přecházejí na nabyvatele spolu s vlastnictvím jednotek veškerá práva a povinnosti týkající se budovy, jejích společných částí a pozemku v rozsahu dle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku. Jedná se zejména o práva a povinnosti z uzavřených smluv ve vztahu k rozvodům (dodávkám) vody, plynu, elektřiny, tepla a teplé vody a ke kanalizaci.

2. Nabyvatel je povinen přispívat na náklady spojené se správou a provozem, údržbou a opravami společných částí budovy a pozemku podle velikostí svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

3. Převodce prohlašuje, že na budově ani na pozemku nevážnou žádná věcná břemena ani zástavní či věcná práva třetích osob.

V.

Správa budovy

1. Správu, údržbu a opravy společných částí domu (popřípadě domu jako celku) a pozemku zajišťuje [Jméno žalovaného], [adresa].

2. Pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, opravami, údržbou ve společných Částech domu jsou součástí prohlášení vlastníka budovy stejně jako pravidla pro správu společných částí domu. Správce domu vede potřebnou dokumentaci k domu, správě domu, provozu a finančním hospodaření podle obecně platných předpisů.

3. Nabyvatel má právo užívat bytovou jednotku a společné části domu tak, aby nebyla dotčena práva dalších vlastníků v domě.

VI.

Závěrečná ustanovení

1. Smluvní strany si jsou vědomy, že vlastnictví k převáděným nemovitostem nabyvatel nabývá rozhodnutím katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí dle této smlouvy.

2. Návrh na vklad práv z této smlouvy s potřebnými přílohami podá do podatelny Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] nabyvatel. Správní poplatek za návrh na vklad se zavazuje uhradit nabyvatel.

3. Přílohou č. 1 této smlouvy a její nedílnou součástí jsou půdorysná schémata všech podlaží v budově,

se zamítá a že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 1 500 Kč.

2. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalobce se žalobou, ve znění jejích doplnění a úprav a změny žaloby, připuštěné usnesením ze dne 20. 7. 2016, č. j. 75Cm 10/2016-31, domáhal po žalovaném uzavření smlouvy ve znění, jež je obsahem výroku I. rozsudku s tím, že účastníci dne 21. 9. 1998 uzavřeli Smlouvu o výstavbě a nájmu bytu, z jejíhož čl. VII odst. 7 vyplývají podmínky, za kterých má žalobce právo získat byt do vlastnictví, žalovaný však povinnost převést byt do vlastnictví žalobce nesplnil. Žalovaný uvedl, že žalobce neprokázal, že je sám aktivně věcně legitimován, neboť žalobce je ženat.

3. Soud konstatoval, že zjistil rozhodné skutečnosti, a to z obsahu smlouvy o výstavbě a nájmu bytu ze dne 21. 9. 1998, že obsahuje ujednání čl. VII odst. 7, dle něhož se žalovaný zavazuje, že vzniklý byt převede po splnění povinností žalobce do vlastnictví nájemce stejným způsobem, ve stejném čase a za stejných podmínek jako u prvního převodu ostatních družstevních bytů v domě, tj. zejm. - s ohledem na financování výstavby bytu výlučně nájemcem – bezplatně (bez splacení anuity apod., pouze s úhradou nákladů převodu nájemcem). Jsou-li nájemci manželé, bude byt převeden do spoluvlastnictví obou manželů.

4. Soud uvedl, že soudní praxe je dlouhodobě ustálena na tom, že je-li předmětem žaloby požadavek na nahrazení projevu vůle žalovaného dle § 161 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), je povinností soudu posuzovat takový návrh jako celek, tj. v tom znění, jak se nahrazení projevu vůle žalobce domáhá, aniž by byl oprávněn do jeho obsahu zasahovat a provádět jeho úpravy, neboť je vázán návrhem na zahájení řízení (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), s výhradou zřejmých jazykových nesprávnosti charakteru překlepů apod. Tento závěr je potvrzen dlouhodobě ustálenými závěry soudní praxe (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cz 45/90, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9-10/1991 pod č. R 53/1991, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. června 2006, sp. zn. 26 Cdo 154/2005, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/2007 pod č. R 58/2007). Pokud tedy hmotněprávní právní předpisy poskytují podklad pro nahrazení projevu vůle, a to v celém žalobou požadovaném rozsahu, soud žalobě vyhoví, pokud však tento rozsah, třeba i jen částečně, takový podklad nemá, soud žalobu zamítne.

5. Soud dospěl k závěru, že v daném případě se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného s návrhem na uzavření smlouvy, jehož náležitosti jsou obsahem čl. VII odst. 7 smlouvy o výstavbě a nájmu bytu, obsah tohoto hmotněprávního ujednání je tak rozhodný pro rozsah povinnosti žalovaného k nahrazení projevu jeho vůle, kterou mu lze uložit (ust. § 1732 odst. 1, § 1740 odst. 1, § 1745, § 1725 o. z.). Soud konstatoval, že dle ust. § 118a dost. 1, 3 o. s. ř. žalobce vyzval, aby objasnil obsah čl. VII odst. 7 smlouvy o výstavbě a nájmu bytu náležitostí smlouvy, žalobce však uvedl jen, že ujednaný pojem „stejných podmínek“ odpovídá tomu, že předmětný byt bude převeden bezplatně s tím, že povinností žalobce bude uhradit náklady spojených s převodem, aniž by označil důkaz k jejich prokázání. Soud uvedl, že důvodnost žaloby poměřoval hlediskem tohoto tvrzení.

6. Uvedl, že toto tvrzení ve spojení s předmětným ujednáním čl. VII odst. 7 smlouvy a ve spojení s o. z. žádný právní podklad pro to, aby soud nahradil projev vůle žalovaného v širším, než takto tvrzeném rozsahu, mimo rámec náležitostí podstatných, neopodstatňuje.

7. Konstatoval též, že Nejvyšší soud opakovaně zdůraznil (např. v rozsudku ze dne 30. 9. 2016 sp. zn. 29 Cdo 3845/2014 nebo ze dne 30. 9. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3542/2014), že nahrazení projevu vůle se může týkat jen podstatných náležitostí smlouvy o převodu jednotky (neplyne-li z hmotněprávního podkladu něco jiného). Podstatné náležitosti smlouvy v kontextu tvrzení žalobce odpovídají označení převáděné bytové jednotky a podílu na společných prostorách budovy, jakož i podílu na pozemku, vyjádření bezplatnosti převodu a vyjádření povinnost žalobce k úhradě nákladů spojených s převodem.

8. Žalobce však požadoval nahradit projev vůle žalovaného v širokém rozsahu, který zahrnuje jednak řadu nepodstatných ujednání, jejichž uvedení v nahrazovaném projevu vůle nemá hmotněprávní podklad, pročež k jejich akceptování nelze žalovaného nutit, což samo o sobě pro zamítnutí žaloby postačuje a jejichž existenci není z tohoto důvodu třeba zkoumat. Žalovaného nelze nutit uzavřít smlouvu obsahující ujednání, jež neodpovídají skutečnosti a jež nemají v právním řádu oporu vůbec.

9. Z konkrétních nedostatků návrhu zmínil např. čl. II odst. 2, ve vztahu k němuž chybí tvrzení o tom, proč má být bytová jednotka s podílem na společných částech domu a pozemku převáděna se vším zákonným příslušenstvím. Není důvodu uvádět a popisovat, co patří k jednotce jako její součást (čl. II odst. 3.), neboť to, co je součástí věci, sdílí bez dalšího její právní osud (ust. § 505 o. z.; srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2369/99), jakož i nutit žalovaného k prohlášení, že na převáděné bytové jednotce neváznou žádná práva třetích osob, vyjma věcného břemene (čl. II odst. 5), nebo k prohlášení že na budově ani na pozemku neváznou žádná věcná břemena ani zástavní či věcná práva třetích osob (čl. IV. odst. 3) apod. V žádném z těchto případů o podstatnou náležitost smlouvy zjevně nejde, v případech dle čl. II odst. 5 a čl. IV. odst. 3 je navíc žalovaný nucen splnit povinnost, kterou mu právní předpis vůbec neukládá.

10. Žalobu proto zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch.

11. Proti uvedenému rozsudku se žalobce odvolal. Zejména uvedl, že napadený rozsudek je nesrozumitelně odůvodněn, když obsahuje toliko citaci rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25.01. 2015 sp. zn. III. ÚS 252/04 a soudce vyslovil pouze přesvědčení, že žalovaný legitimně očekával, že posuzovaná věc bude rozhodnuta obdobně. Proti napadenému rozsudku lze proto obtížně brojit argumenty. Pokud soud uvedl, že nelze nahradit projev žalovaného v navrženém rozsahu, pak je rozsudek nepřezkoumatelný. Soud jen stroze uvedl, že „žaloba byla zamítnuta, neboť dle hmotného práva nelze nahradit projev vůle žalovaného v navrženém rozsahu“, pro absenci dalších argumentů soudu, spočívajících v hodnocení jakými úvahami a logickým myšlenkovým postupem byl soud při vynesení zamítavého výroku veden, je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí, nebo aby odvolací soud zopakoval provedené důkazy a rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví.

12. Žalovaný ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že úvahy a závěry soudu v napadeném rozsudku tvoří souvislý logický celek a jejich správnost se žalobci nepodařilo zpochybnit. V odůvodnění rozsudku po shrnutí problematiky nahrazování projevů vůle rozhodnutími soudů soud poukázal na judikát Nejvyššího soudu a pak přesvědčivě vyložil, co v intencích tohoto judikátu považuje za podstatné náležitosti smlouvy o převodu jednotky a co v souvislosti s tím za nedostatky žalobního návrhu, poté se zabýval poučovací povinností soudu a závazností ustálené judikatury. Správně dovodil nutnost žalobu zamítnout. Nemůže obstát žalobcovo tvrzení o nedostatku srozumitelného odůvodnění, bod 17, je stručným závěrem srozumitelných a přezkoumatelných hodnocení, úvah a logických myšlenkových postupů soudu. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o.s.ř. bez nařízení jednání dle § 214 o.s.ř. a dospěl k tomu, že odvolání je nedůvodné.

14. Ze spisu vyplývá, že žalobce se žalobou domáhal na žalovaném uzavření smlouvy ve výše uvedeném znění. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne 21. 9. 1998 Smlouvu o výstavbě a nájmu bytu, kde v čl. VII odst. 7 dohodli podmínky, za kterých má žalobce právo získat byt do vlastnictví, že žalovaný však byt do vlastnictví žalobce nepřevedl. Žalovaný namítal, že žalobce je ženatý a neprokázal, že je sám aktivně věcně legitimován, že žalobce nesplnil povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy o výstavbě. Soud zjistil, že smlouva o výstavbě a nájmu bytu ze dne 21. 9. 1998 obsahuje ujednání čl. VII odst. 7, v němž se žalovaný zavázal, že vzniklý byt převede po splnění povinností žalobce jako nájemce do vlastnictví žalobce stejným způsobem, ve stejném čase a za stejných podmínek, jako u prvního převodu ostatních družstevních bytů v domě, tj. zejm. s ohledem na financování výstavby bytu výlučně nájemcem, bezplatně a jsou-li nájemci manželé, bude byt převeden do spoluvlastnictví obou manželů. Soud dospěl k závěru, že pokud se v daném případě žalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného s návrhem na uzavření smlouvy v předmětném znění, jehož obsahem má být dle žalobce ujednání uvedené v čl. VII odst. 7 smlouvy o výstavbě a nájmu bytu, je obsah tohoto ujednání rozhodný pro rozsah povinnosti žalovaného k nahrazení projevu jeho vůle, kterou mu lze uložit. Dospěl dále k závěru, že předmětné ujednání čl. VII odst. 7 smlouvy o výstavbě a nájmu bytu právní podklad pro to, aby soud nahradil projev vůle žalovaného v požadovaném rozsahu, neobsahuje, a proto není nárok opodstatněný. Žalobu proto zamítl, o nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

15. Odvolací soud se ztotožnil se všemi zjištěními i se všemi závěry soudu.

16. Soud své rozhodnutí též řádně odůvodnil. Soud v souladu s ust. § 157 odst. 2 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku uvedl, čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný, vyložil, které skutečnosti má prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce, odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Soud správně odkázal na soudní praxi v obdobných věcech, s poukazem na konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Námitka žalovaného, že rozsudek je nepřezkoumatelný, tak není důvodná.

17. Podle § 161 odst. 3 o.s.ř. pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

18. Odvolací soud konstatoval, že soud provedl dokazování v potřebném rozsahu a správně zjistil, že účastníci v čl. VII odst. 7 smlouvy o výstavbě a nájmu bytu ze dne 21. 9. 1998 ujednali, že žalovaný vzniklý byt převede po splnění povinností žalobce jako nájemce do vlastnictví žalobce stejným způsobem, ve stejném čase a za stejných podmínek jako u prvního převodu ostatních družstevních bytů v domě, tj. zejm. s ohledem na financování výstavby bytu výlučně nájemcem, bezplatně a jsou-li nájemci manželé, bude byt převeden do spoluvlastnictví obou manželů.

19. Soud též správně uzavřel, že obsah ujednání obsaženého v čl. VII odst. 7 smlouvy o výstavbě a nájmu bytu ze dne 21. 9. 1998 je rozhodný pro stanovení rozsahu povinností žalovaného při nahrazení projevu jeho vůle, kterou mu lze uložit. Správně uzavřel, že za situace, kdy se žalobce domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího prohlášení vůle žalovaného k uzavření smlouvy, jejíž náležitosti vyplývají z čl. VII odst. 7 smlouvy o výstavbě a nájmu bytu, přičemž žalobce požaduje, aby soud nahradil projev vůle žalovaného v širším rozsahu, než v rozsahu dohodnutém v čl. VII odst. 7 smlouvy o výstavbě a nájmu bytu, nelze žalobě vyhovět. Tento závěr též soud správně odůvodnil tím, že je-li předmětem žaloby požadavek nahrazení projevu vůle, je povinností soudu posuzovat takový návrh v tomto znění, aniž by byl oprávněn do jeho obsahu zasahovat a provádět jeho úpravy, neboť je vázán návrhem na zahájení řízení dle § 153 odst. 2 o.s.ř. a tím, že nahrazení projevu vůle se může týkat jen náležitostí vyplývajících z hmotněprávního podkladu. Soud tedy správně žalobu zamítl, pokud uzavřel, že k nahrazení projevu vůle žalovaného v požadovaném rozsahu není v daném případě hmotněprávní podklad.

20. Odvolací soud v dalším odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť je správné.

21. Odvolací soud dále konstatoval, že přestože soud přihlíží z úřední povinnosti k absolutní neplatnosti právního úkonu (smlouvy o výstavbě a nájmu bytu), v daném případě se odvolací soud otázkou platnosti smlouvy nezabýval, neboť z uvedených důvodů není řešení této otázky pro rozhodnutí věci významné. Ze stejného důvodu se též nezabýval námitkou žalovaného, že žalobce neprokázal, že je sám aktivně věcně legitimován.

22. Na základě uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí podle § 219 o.s.ř. jako správné potvrdil.

23. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalovanému náleží za 1 úkon vykonaný před odvolacím soudem, a to vyjádření k odvolání, náhrada dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb.