o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2024, č. j. 77 Cm 112/2022-132,

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně v záhlaví uvedeným rozsudkem rozhodl tak, že uložil žalované zaplatit žalobci částku 100 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z této částky od 7. 3. 2022 do zaplacení. (výrok I.) Žalobu zamítl v části o zaplacení úroku z prodlení 11,75 % ročně z částky 100 000 Kč od 5. 3. 2022 do 6. 3. 2022. (výrok II.) O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žalované uložil zaplatit žalobci 63 806 Kč (výrok III.).

2. Žalobce se v tomto řízení domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 100 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že je advokátem a byl společníkem žalované s podílem o velikosti 4,5 % na základním kapitálu společnosti, která je advokátní kanceláří. Ke dni 31. 1. 2022 byl vyškrtnut ze seznamu advokátů, čímž podle § 15 odst. 6 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), čímž zanikla jeho účast ve společnosti a vzniklo mu právo na úhradu vypořádacího podílu. Podíl žalobce ve společnosti žalované se stal uvolněným podílem. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalobou požadované částky dopisem ze dne 21. 2. 2022. Výši vypořádacího podílu odhadnul s poukazem na roční obrat žalované převyšující částku 100 000 000 Kč, když s ohledem na způsob zániku účasti žalobce, nelze vypořádací podíl stanovit podle ustanovení společenské smlouvy, proto je třeba aplikovat § 36 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) korporacích (dále jen „z. o. k.“). Žalobce popřel, že by jeho přičiněním došlo k tzv. přetahovaní advokátů a klientů žalované, když společníkem [právnická osoba] se žalobce stal až 23. 2. 2022 a klientské spisy zanechal v systému žalované. Potvrdil, že účastníci uzavřeli 26. 6. 2019 smlouvu o trvalé advokátní spolupráci, avšak žalobce od smlouvy odstoupil dopisem z 6. 8. 2021, e-mailem zaslaný dopis s týmž obsahem byl žalované doručen 9. 8. 2021.

3. Soud prvního stupně po provedeném řízení uzavřel, že žalobcova účast ve společnosti žalované zanikla ke dni 31. 1. 2022 v souladu s § 15 odst. 6 zákona o advokacii v důsledku jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů dne 27. 1. 2022, přičemž důsledkem zániku účasti ve společnosti je i vznik práva na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního předpisu, kterým z. o. k. Soud prvního stupně dále odkázal na společenskou smlouvu žalované ve znění ke dni 5. 6. 2019, která ve svém čl. 11 a násl. určuje vznik nároku na vypořádací podíl a způsob jeho stanovení v případě zániku účasti společníka ze zákonných důvodů (čl. 11. 1) a výpočet vypořádacího podílu pro případy zániku účasti společníka ve společnosti (čl. 12), pročež je pro účely vypořádání mezi společníky třeba vycházet podle ust. § 36 odst. 2 z. o. k. ze společenské smlouvy, nikoliv tedy ze zákonné úpravy obsažené v § 36 z. o. k., jak tvrdil žalobce. Mezi zákonné důvody uváděné společenskou smlouvou lze bezesporu podřadit i důvod vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Dále společenská smlouva v čl. 12. 7. a 12. 8. upravuje i důvody pro snížení nebo zánik nároku na výplatu vypořádacího podílu. Podle čl. 12. 1. společenské smlouvy se stanoví výše vypořádacího podílu podle pravidel a příkladu tam citovaných následovně: 0,045 (obchodní podíl jako desetinné číslo) * 121 421 000 Kč (obrat v roce, kdy zanikla účast) * 0,7, tj. 3 824 761,50 Kč, přičemž maximální výše je pro žalobce omezena maximální částkou 2 000 000 Kč. Žalovaná namítala zánik nároku žalobce, resp. jeho snížení na nulu, s odkazem na čl. 12. 7. a 12. 8. společenské smlouvy a čl. 3. 2 a 3. 5 o trvalé spolupráci ze dne 26. 6. 2019. V řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že žalobce od smlouvy o trvalé advokátní spolupráci odstoupil, když zaslal společníkům [tituly před jménem] [právnická osoba] i [Anonymizováno], kteří byli zároveň jednateli žalované oprávněnými jednat samostatně, e-mailem i doporučenou zásilkou pozvánku na valnou hromadu konanou 25. 8. 2021, které se zúčastnil pouze žalobce, a která obsahovala i odstoupení od smlouvy o trvalé spolupráci ze dne 26. 8. 2019. Na tuto pozvánku pak reagoval [tituly před jménem] [právnická osoba] dopisem ze dne 2. 9. 2021. Právní jednání žalobce je sice nazváno odstoupení, které však lze podle svého obsahu považovat za výpověď smlouvy předvídanou v čl. 5. 2. společenské smlouvy. Výpověď tak nabyla účinnosti v souladu s čl. 5. 2. smlouvy ke dni 31. 10. 2021. Soud prvního stupně doplnil, že i kdyby nebylo možné smlouvu o trvalé advokátní spolupráci vypovědět, jak tvrdí žalovaná, pak na vznik práva na vypořádací podíl společníka a stanovení výše vypořádacího podílu nemá obsah této smlouvy žádný vliv, neboť způsob vypořádání dle § 36 z. o. k. primárně upravuje společenská smlouva, kterou lze dle § 147 z. o. k. měnit pouze dohodou společníků či usnesením valné hromady, změna musí mít formu veřejné listiny, a tedy notářského zápisu. Pokud tedy čl. 12.8. společenské smlouvy odkazuje na smlouvu o trvalé advokátní spolupráci, pak odkazuje na ujednání, která nejsou součástí společenské smlouvy a pro účely vypořádání mezi společníky je proto použít nelze. Žalovaná dále namítala, že nárok žalobce je třeba snížit až na nulu, neboť došlo k porušení čl. 12. 7. společenské smlouvy, podle kterého „vystupující společník je povinen před a po dobu 12 měsíců od ukončení své účasti ve společnosti vyvinout veškeré přiměřené úsilí a postupovat podle pokynů společnosti tak, aby se společnost udržela jako své klienty všechny klienty (však není povinen poskytovat žádné právní služby, poradenství a činí úkony, které v rozporu s právními předpisy či etickými předpisy ČAK), kterým poskytoval služby daný společník, a mohla jim nadále své služby poskytovat.“ Žalovaná konkrétně namítala, že žalobce poskytoval služby sám nebo v zastoupení [tituly před jménem] [Anonymizováno] pod hlavičkou [Anonymizováno] klientům žalované a nepředal žalované spisy klientů podle pokynů žalované. Z provedeného dokazování zejména z výpovědi office manažera žalované [Anonymizováno] vyplynulo, že žalobcův pracovní email byl po faktickém odchodu žalobce v srpnu 2021 žalobci znepřístupněn, a naopak byl k dispozici dalším společníkům na základě jejich pokynu, a to až do doby doručení předběžného opatření nařízeného Obvodním soudem pro Prahu 8 dne 7. 10. 2021, pod č. j. 7 Nc 4002/2021–23. Rovněž bylo prokázáno emaily mezi žalobcem a pracovníky žalované, že žalobce v průběhu září 2021 a října 2021 zaslal [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] informace ke sporům, které obdržel. Žalobce reagoval na výzvu [tituly před jménem] [právnická osoba] z 2. 9. 2021 tak, že spisy klientů jsou v elektronické verzi na serveru žalované. Žalovaná naopak vyjma tohoto dopisu neudělila žalobci po skončení jeho účasti ve společnosti (po 31. 1. 2022) jakékoliv další pokyny k součinnosti. Žalobce tedy v souladu s ujednáním čl. 12.7 společenské smlouvy vyvinul veškeré přiměřené úsilí, aby si žalovaná udržela své klienty.

4. Pokud jde o poskytování advokátních služeb Arcibiskupství pražskému, společnostem [právnická osoba]. a [právnická osoba], pak ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 17 C 209/2021 na ochranu osobnosti zastupoval žalobce [Anonymizováno], nikoliv [Anonymizováno]. Zastoupení ve věci [právnická osoba] při rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2023 je z hlediska porušení povinností advokáta marginální, shodně tak zastoupení společnosti [právnická osoba]. prokazované usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2022, když nelze požadavek na vyvinutí přiměřeného úsilí k udržení klienta zaměňovat s úplným zákazem poskytování služeb klientovi. Email ze dne 1. 11. 2022 zaslaný žalobcem za [Anonymizováno] neznámé osobně neprokazuje nabídku či poskytování právních služeb klientům žalované. I pokud by však v posledních dvou případech ([právnická osoba]. a [právnická osoba]) bylo možno shledat porušení, nešlo by dle soudu prvního stupně o takové porušení, které by zcela vyloučilo nárok žalobce na výplatu vypořádacího podílu, resp. jeho snížení z 2 000 000 Kč až na nulu. Soud proto uzavírá, že žalobci vznikl nárok na vypořádací podíl podle § 36 odst. 2 z. o. k. a čl. 12. společenské smlouvy a předmětný nárok žalobce je po právu.

5. Pokud jde o splatnost pohledávky, pak tato je stanovena v čl. 12. 3. 1. společenské smlouvy, a to ve dvou rovnoměrných splátkách s tím, že první splátka je splatná již po zápisu zániku účasti společníka ve společnosti. K vymazání žalobce coby společníka došlo dne 4. 3. 2022, v tento den tedy došlo ke splnění podmínky zakládající nárok na výplatu a vypořádací podíl, který měl být uhrazen 7. 3. 2022. K tomuto dni vznikl žalobci též nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/ na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na úhradu příslušenství za dva předcházející dny sobotu 5. 3. 2022 a neděli 6. 3. 2022 je nedůvodný.

6. Náklady řízení soud prvního stupně uložil k zaplacení žalované pro plný úspěch žalobce dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/. Účelně vynaložené náklady řízení činí soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, dále náklady na zastoupení advokátem vyčíslené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „advokátní tarif“/, a to za přípravu a převzetí zastoupení, 5 písemných podání ve věci samé ze dnů 30. 5. 2022, 7. 7. 2023, 1. 3. 2024, 8. 3. 2024, 8. 5. 2024 a 3 účasti na jednáních soudu dne 6. 3. 2024, 30. 4. 2024 a 26. 6. 2024. Za jeden úkon právní služby náleží odměna 5 100 Kč. Ke každému z úkonů náleží částka 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21%, náleží dle § 151 odst. 2 o. s. ř. Sdělení advokáta z 20. 12. 2022, že se účastníci neshodli na osobě mediátora, či z 31. 1. 2023, že mediace nebyla úspěšná nejsou vyjádřeními ve věci samé, podání z 15. 3. 2024 mohlo a mělo být součástí podání z 8. 3. 2024, nelze jej tedy považovat za účelně vynaložený náklad, a konečně účast na posledním jednání 26. 6. 2024, které se konalo od 9.30 hodin do 11.30 hodin nepřekročilo 2 hodiny a nelze proto za něj požadovat dva úkony.

7. Proti výrokům I. a III. tohoto rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání a navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Odvolatelka namítala, že žalobce v srpnu 2021 jednostranně ukončil spolupráci s žalovanou, přestal docházet do kanceláře žalované a poskytovat právní služby jménem a na účet žalované, když oznámil v pozvánce na valnou hromadu odeslané dne 6. 8. 2021 odstoupení od smlouvy o spolupráci. Žalobce spolu s [Jméno advokáta A] založili konkurenční advokátní kancelář [právnická osoba] počátkem září 2021 (zápisem do obchodního rejstříku vznikla 21. 9. 2021), tedy ještě v době, kdy byl žalobce spolupracujícím advokátem žalované a žalobce také začal jejím jménem a na její účet nabízet právní služby, když protiprávně přetahoval a přetáhl celou řadu klientů žalované, podstatnou část zaměstnanců a spolupracujících advokátů, mj. včetně pracovněprávního týmu, který žalobce u žalované dříve vedl. Z tohoto důvodu rozhodla valná hromada o ukončení účasti žalobce v žalované, když 31. 1. 2022 byl žalobce vyškrtnut ze seznamu advokátů a tím zanikla jeho účast v žalované. Žalobce přitom přes výzvu žalované k poskytnutí součinnosti a předání agendy ze dne 2. 9. 2021 odmítl výslovně předat jím zpracovávané agendy a informace o klientech dopisem ze dne 8. 9. 2021. Navíc protiprávně na základě nepravdivého čestného prohlášení [Jméno advokáta A] dosáhl žalobce vydání předběžného opatření Obvodním soudem pro Prahu 8 ze dne 7. 10. 2021, č. j. 7 Nc 4002/2021-23, kterým zamezil žalované přístup k emailům klientů v emailové schránce [e-mail], čímž žalované ještě více znesnadnil kontinuitu poskytování právních služeb a ohrozil vztah žalované s jejími klienty. Nejenže takto žalobce porušil své závazky vyplývající z čl. 12. 8 společenské smlouvy a čl. 3 smlouvy o spolupráci, ale zcela vědomě jednal zcela opačně. Žalobce ani v řízení netvrdil, že by učinil něco pro to, aby si žalovaná udržela klienty. Žalovaná uvedla, že pokud by se žalobce nedopustil popsaného závažného protiprávního jednání, měl by právo na vypořádací podíl ve výši 2 000 000 Kč (tj. v částce, za jakou podíl od [tituly před jménem] [Anonymizováno] nabyl), a to dle bodu 12. 2. 1. společenské smlouvy.

9. Žalovaná uvedla, že z logiky věci ani nemůže být součástí elektronicky vedeného spisu vše, co se týká právních služeb, když není uveden popis aktuálního stavu kauz, návrhy a doporučení dalšího postupu, osobní schůzky s klienty apod. Soud prvního stupně v tomto směru neprovedl žádné dokazování. Na uvedeném nic nezmění ani tři emaily odeslané žalobcem advokátům žalované v září a říjnu 2021, v nichž uvedl informace ke sporům, které obdržel. Všechny tyto zprávy se týkaly klienta, který již dříve projevil vůli spolupracovat nadále s žalovanou a součinnost žalobce zde žalovaná nepotřebovala. Žalovaná namítla, že pokud jde o právní věci klientů [Anonymizováno], [právnická osoba]. a [právnická osoba], pak jednání žalobce s nimi soud prvního stupně bez důvodů bagatelizoval. Jednáním žalobce vznikla žalované jen za tři měsíce roku 2021 škoda v podobě ušlého zisku ve výši nejméně 3 000 000 Kč. Smlouva o spolupráci je zvláštní dohodou mezi účastníky řízení dle čl. 12. a 12. 8 společenské smlouvy. Z ničeho nevyplývá, že by tato smlouva musela mít formu veřejné listiny. Smlouvu o spolupráci není možné považovat za změnu společenské smlouvy, a to s odkazem na okruh smluvních stran i obsah listin. Žalobce vědomě a úmyslně porušil čl. 12. 7 a 12. 8 společenské smlouvy, když přetáhl část klientů, zaměstnanců i spolupracujících advokátů žalované ke konkurenční advokátní kanceláři založené žalobcem, čímž porušil závazek zdržet se konkurenčního jednání a využití důvěrných informací.

10. Pokud pak jde o splatnost předmětného nároku, namítla žalovaná, že pokud účast žalobce v žalované zanikla ke dni 31. 12. 2022, pak rozhodně nemohla nastat splatnost vypořádacího podílu žalobce, neboť obrat žalované mohl být vyčíslen nejdříve na základě účetní závěrky sestavené ke dni 31. 12. 2022 a splatnost tak nemohla nastat dříve než v roce 2023.

11. Rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný, vnitřně rozporný, postrádá řádné odůvodnění a je vadně odůvodněn. Soud prvního stupně nesprávně nepřihlédl k tvrzením a důkazům žalované, neúplně zjistil skutkový stav a neprovedl navržené důkazy, zejména výslechy svědků, pracovní smlouvy a smlouvy o spolupráci, výpovědi smluv, spis České advokátní komory. Žalovaná zdůraznila, že případnou výpovědí smlouvy o spolupráci nebylo dotčeno ujednání čl. 3.

12. V průběhu odvolacího řízení žalovaná dále uplatnila kompenzační námitku, kdy předmětný nárok žalobce neuznává, ale současně uvádí, že dne 11. 11. 2020 poskytla žalobci částku 1 875 000 Kč jako neformální zálohu na podíl na zisku žalované za rok 2020. Účast žalobce v žalované skončila ke dni 31. 1. 2022 a do tohoto okamžiku se nekonala valná hromada, která by schválila účetní závěrku žalované za rok 2020 a rozhodla o rozdělení zisku. Je tedy zcela vyloučeno, aby ještě žalobci vzniklo právo na podíl na zisku, respektive, aby ještě nastala právní skutečnost zakládající právo žalobce ponechat si zálohovou platbu ve výši 1 875 000 Kč. Řízení ohledně tohoto nároku žalované je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 64 Cm 276/2023. Žalobce v tomto řízení tvrdí, že došlo k rozhodnutí o rozdělení zisku v rámci neformální komunikace mezi žalobcem a jednatelem žalované [tituly před jménem] [právnická osoba]. Žalobce ale existenci takového právního titulu neprokazuje. Započítávaná pohledávka žalované tak není nejistá ani neurčitá a k započtení je způsobilá. Pohledávka se stala započitatelnou její splatností, která nastala nejpozději 2. 11. 2023 v návaznosti na výzvu žalované žalobci k bezodkladnému vydání bezdůvodného obohacení ze dne 1. 11. 2023.

13. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Žalobce zdůraznil, že odvolání žalované obsahuje řadu nepřípustných novot, k nimž nelze v řízení přihlížet. Žalobce žádné své závazky neporušil a své povinnosti splnil. Žalobce zdůraznil, že smlouva o spolupráci v době uzavření společenské smlouvy žalované neexistovala a ujednání, které na ni odkazuje tak nemůže být platné. Žalobcův nárok nemohl zaniknout ani teoreticky. Společenská smlouva navíc hovoří pouze o jakési moderaci nároku, aniž by dostatečně jasně a určitě specifikovala pravidla.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně (§ 212 a násl. o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. .

15. V tomto řízení není sporu o skutkové závěry, dle nichž je žalobce advokátem a byl společníkem žalované, která je advokátní kanceláří, s podílem o velikosti 4,5% na základním kapitálu společnosti.

16. V odvolacím řízení byl proveden důkaz oznámením České advokátní komory o provedeném záznamu v seznamu advokátů ze dne 1. 2. 2022, dle něhož byl žalobce vyškrtnut ze seznamu advokátů s účinností od 1. 2. 2022 na základě jeho žádosti ze dne 27. 1. 2022. Žalobcova účast ve společnosti žalované tak zanikla ke dni 1. 2. 2022 v souladu s § 15 odst. 6 zákona o advokacii.

17. V odvolacím řízení bylo dále opakováno dokazování společenskou smlouvou žalované. Podle jejího čl. 12. 1. se stanoví výše vypořádacího podílu podle pravidel a příkladu tam citovaných následovně: 0,045 (obchodní podíl jako desetinné číslo) * 121 421 000 Kč (obrat v roce, kdy zanikla účast) * 0,7, tj. 3 824 761,50 Kč, přičemž maximální výše je pro žalobce omezena částkou 2 000 000 Kč. Podle čl. 12. 7. vystupující společník je povinen před a po dobu 12 měsíců od ukončení své účasti ve společnosti vyvinout veškeré přiměřené úsilí a postupovat podle pokynů společnosti tak, aby si společnost udržela jako své klienty všechny klienty, kterým poskytoval služby daný společník, a mohla jim nadále své služby poskytovat. Při porušení této povinnosti může být výše vypořádacího podílu společnosti v odpovídající v míře upravena (snížena). Podle čl. 12. 8. smlouvy nárok vystupujícího společníka na vyplacení vypořádacího podílu a povinnost společnosti společníkovi podíl vyplatit zanikne v případě, že vystupující společník poruší závazek vůči společnosti zdržet se konkurenčního jednání a využití důvěrných informací, které převzal na základě zvláštní dohody se společností. Tato doba činí 18 měsíců s výjimkou případu, kdy vypořádací podíl je stanoven podle čl. 12. 1. nebo 12. 2. 3., kdy činí 36 měsíců.

18. Podle § 15 odst. 6 zákona o advokacii, vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu.

19. Podle § 36 odst. 1 z. o. k., při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání bez právního nástupce vzniká právo na vypořádání (dále jen „vypořádací podíl“), ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. Podle odst. 2 tohoto ustanovení neurčí-li společenská smlouva jinak, použijí se odstavce 3 a 4. Podle odst. 3, 4 vypořádací podíl se stanoví ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci, a to z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci. To neplatí, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se při určení vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce podle věty první. Vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků u jednotlivých forem obchodních korporací. Podle odst. 5 citovaného ustanovení vypořádací podíl se vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše, ledaže společenská smlouva nebo dohoda určí jinak.

20. Pro vypořádací podíl dále byla přijata pravidla ustáleným výkladem shora citovaných ustanovení, podle nichž „Vypořádací podíl se určí přednostně způsobem určeným ve společenské smlouvě, který však vždy musí být vhodný. Dovozujeme, že vhodný způsob je zejména takový, který je poctivý (viz dále) a který bezdůvodně nezvýhodňuje obchodní korporaci či společníka. Kompenzační funkce vypořádacího podílu tak může být zakladatelským právním jednáním potlačena (srov. dispozitivní úpravu v § 36 odst. 2 až 4), ale (s výjimkou zvláštního druhu podílu) nikoliv zcela vyloučena. Nicméně dikce § 36 odst. 3 kompenzační funkci vypořádacího podílu již sama o sobě potlačuje, když vede k použití stanovení hodnoty vypořádacího podílu z vlastního kapitálu či reálné hodnoty majetku obchodní korporace. Kompenzační funkce vypořádacího podílu může být zakladatelským právním jednáním i posílena. A to například ujednáním, podle kterého se při stanovení hodnoty vypořádacího podílu vyjde z hodnoty diskontovaných budoucích peněžních toků obchodní korporace, nebo srovnání podobných obchodních korporací. “ (Zákon o obchodních korporacích, 3. vydání, 2020, s. 103–108: P. Kuhn)

21. Článek 12. 7. společenské smlouvy je zcela neurčitý v části své poslední věty o snížení vypořádacího podílu. V rozporu s § 36 odst. 2 z. o. k. výše snížení zde upraveného je ponechána zcela na vůli žalované mimo společenskou smlouvu. Tato část článku 12. 7. společenské smlouvy tedy neobsahuje způsob určení výše vypořádacího podílu. Pak je tato část neplatná dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť odporuje zákonu. K této neplatnosti soud přihlíží dle uvedeného ustanovení i bez návrhu.

22. Odvolací soud dále dodává, že pokud jde o naplnění dikce tohoto článku, tedy zda žalobce vyvinul veškeré přiměřené úsilí a postupoval podle pokynů společnosti tak, aby si společnost udržela jako své klienty všechny subjekty, ztotožňuje se odvolací soud se skutkovými závěry soudu prvního stupně, kdy jediný doložený pokyn žalované adresovaný žalobci ke splnění tohoto požadavku, a to dopis z 2. 9. 2021, nelze považovat za rozumný požadavek s ohledem na existenci elektronických spisů klientů žalované (která v řízení nebyla sporována) s takovými následky jako je vyloučení podílu (zásada spravedlivého vypořádání). Dále se odvolací soud ztotožňuje v této části se závěry soudu prvního stupně, na něž pro stručnost odkazuje.

23. Ohledně článku 12. 8. společenské smlouvy, tento dle své dikce upravuje zánik nároku vystupujícího společníka na vyplacení vypořádacího podílu a povinnosti společnosti jej společníkovi vyplatit. Podle ustálených výkladů (viz. shora citovaný komentář k ustanovení § 36 odst. 1 z. o. k.) však kompenzační funkci vypořádacího podílu nelze zcela vyloučit, k čemuž došlo právě v tomto případě, kdy nárok na vypořádací podíl má při splnění zde uvedených předpokladů zcela zaniknout, a tedy i v tomto případě platí, že je dána pro rozpor se zákonem neplatnost této části článku 12. 8. společenské smlouvy s odkazem na § 588 o. z., k níž soud přihlíží i bez návrhu.

24. Žalovaná ve své obraně vznesla také kompenzační námitku, a to svého nároku, jež je předmětem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 64 Cm 276/2023, které v době vydání rozhodnutí odvolacího soudu stále nebylo skončeno. Žalovaná tuto námitku vznesla poprvé v předmětném odvolacím řízení, ačkoli k započtení je namítána pohledávka vzniklá dle tvrzení samotné žalované vyplacením neoprávněné zálohy na rozdělení zisku v žalované za rok 2020, jejíž splatnost odvozuje žalovaná od své výzvy k zaplacení ze dne 1. 11. 2023, tedy pohledávka i dle vlastních tvrzení žalované vznikla před vydáním přezkoumávaného rozhodnutí dne 26. 6. 2024 a pro uplatnění nových tvrzení žalované tak není dána výjimka ze zákazu přihlížení k novotám v řízení dle § 114b odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud tak námitku nemohl zohlednit.

25. Pokud jde o úroky z prodlení, pak splatnost vypořádacího podílu je upravena v čl. 12. společenské smlouvy, když pro případ zániku účasti společníka v době do 31. 12. 2023 (mezi účastníky řízení nebylo sporné, že účast žalobce v žalované zanikla k datu 31. 1. 2022) činí vypořádací podíl žalobce maximálně 2 000 000 Kč podle článku 12. 2. 1., když dle článku 12. 3. 1. bude pak tento společníkovi vyplacen ve dvou rovnoměrných splátkách, přičemž první splátka bude uhrazena po zápisu zániku účasti společníka ve společnosti v obchodním rejstříku a druhá splátka bude uhrazena po uplynutí doby 18 měsíců, po kterou bude společník zavázán zdržet se konkurenčního jednání a využití důvěrných informací na základě zvláštní dohody uzavřené se společností. K výmazu žalobce jako společníka žalované z obchodního rejstříku došlo dne 4. 3. 2022 a vzhledem k dohodnuté úpravě splatnosti byla žalovaná od 7. 3. 2022 v prodlení s plněním své povinnosti a rozhodnutí je tak v části ohledně úroků z prodlení správné. Na tomto závěru nemění ničeho termín vyhotovení účetní závěrky žalované, který žalovaná namítala, neboť splatnost byla dohodnuta ve společenské smlouvě a změnu dohody netvrdila ani samotná žalovaná. Mezi účastníky nebylo přitom sporné, že předmětná částka je zlomkem nároku žalobce na vypořádací podíl, když sama žalovaná potvrdila celkovou výši vypořádacího podílu žalobce 2 000 000 Kč a předmětná částka je tedy splatná k datu splatnosti první splátky.

26. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné, a to včetně výroku ohledně náhrady nákladů řízení.

27. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl v řízení zcela úspěšný, jeho právní zástupce učinil v rámci odvolacího řízení dva úkony právní služby v podobě vyjádření k odvolání žalované ze dne 26. 3. 2024 a účast při jednání odvolacího soudu dne 9. 10. 2024. Za tyto úkony náleží odměna dle § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu. Odměna za jeden úkon právní služby náleží ve výši 5 100 Kč. Za úkon právní služby náleží také paušál hotových nákladů ve výši 300 Kč do 31. 12. 2024 a 450 Kč po 1. 1. 2025 dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. DPH náleží dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem na náhradě nákladů odvolacího řízení tak byla přiznána částka ve výši 13 249,50 Kč. Výrok rozhodnutí ohledně lhůty k plnění je odůvodněn § 160 odst. 1 o. s. ř.