o neplatnosti rozhodnutí přijatého mimo zasedání valné hromady účastnice dne 16. 9. 2016, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. srpna 2018 č. j. 79 Cm 109/2016-49,

1. Navrhovatel se svým návrhem ze dne 19. 10. 2016 doručeným soudu téhož dne, domáhal, aby soud určil, že rozhodnutí o odvolání žalobců z funkce jednatele „žalované“ přijaté s využitím technických prostředků postupem per rollam mimo valnou hromadu „žalované“ dne 16. 9. 2016 je neplatné. Navrhovatel tvrdil, že je společníkem v účastnici (dále též jen „společnost“) s podílem o velikosti 33 % s tím, že dne 30. 8. 2016 obdržel na své e-mailové adresy [e-mail] a [e-mail] e-mail zaslaný [Anonymizováno] z e-mailové adresy [e-mail], jehož obsahem byl návrh na přijetí usnesení per rollam o jeho odvolání s okamžitou účinností z funkce jednatele společnosti. Vyjádření na tuto e-mailovou adresu mělo být zasláno nejpozději do 16. září do 12 hodin. [Anonymizováno] se podepsal jako jednatel společnosti. Navrhovatel k tomuto mailu emailem sdělil, že nebyly dodrženy podmínky pro rozhodování per rollam s využitím technických prostředků požadované zakladatelskou listinou společnosti.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Návrh, aby soud určil, že rozhodnutí o odvolání navrhovatele z funkce jednatele účastnice přijaté s využitím technických prostředků postupem per rollam mimo valnou hromadu účastnice dne 16. 9. 2016 je neplatné, se zamítá.“ (výrok I.), „Navrhovatel je povinen zaplatit účastnici na náhradě nákladů řízení 22 610,06 Kč k rukám jejího zástupce [Jméno advokáta C], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: Ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným [právnická osoba]., po zápisu do [právnická osoba]., bez uvedení data, kterou vyhotovil [Anonymizováno] jako jednatel (založené v zakladatelských dokumentech obchodního rejstříku společnosti), je v bodu 7.3. uvedeno: „Připouští se rozhodování společníků per rollam mimo valnou hromadu podle § 167 odst. 2 zákona o obchodních korporacích s využitím technických prostředků. Rozhodují-li společníci mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí každému společníkovi na jeho e-mailovou adresu, kterou je společník povinen nechat zapsat do seznamu společníků. Součástí návrhu rozhodnutí je také jedinečný kód, který následně společník uvede ve svém vyjádření, a e-mailová adresa, na niž má společník doručit své vyjádření. Návrh rozhodnutí je doručen společníkovi, jakmile došel na jeho e-mailovou adresu. Své vyjádření k návrhu rozhodnutí zasílá společník na e-mailovou adresu uvedenou v návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření uvede i jedinečný kód, který obdržel spolu s návrhem rozhodnutí.“ Z e-mailu ze dne 30. 8. 2016, 17:55 hod. nazvaného „Rozhodnutí per rollam, jedinečný kód 01/2016“, odeslaného z adresy [e-mail] [fyzická osoba] na e-mail [e-mail] a [e-mail], panu [Anonymizováno] na e-mailovou adresu [e-mail] a [Anonymizováno] na e-mailovou adresu [e-mail] a na [e-mail] soud zjistil, že byl odeslán text: „Jedinečný kód 01/2016. Vážení společníci společnosti [právnická osoba]., tímto jakožto osoba oprávněná svolat valnou hromadu společnosti navrhuji, aby v souladu se společenskou smlouvou bylo per rollam přijato rozhodnutí: Tímto se odvolává s okamžitou účinností z funkce jednatele společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČ [IČO], pan [fyzická osoba], narozený [datum narození], bytem [adresa]. Svá vyjádření zašlete na mou e-mailovou adresu [e-mail] pod označením jedinečného kódu, který je v záhlaví tohoto návrhu, a to do 15 dnů od doručení tohoto e-mailu, nejpozději však do 16. září 2016 do 12 hodin. V Praze dne 30. 8. 2016 [Anonymizováno], jednatel společnosti [právnická osoba].“ Z odpovědi na návrh rozhodnutí per rollam od pana [Anonymizováno] z 6. 9. 2016 z e-mailové adresy [e-mail] na adresu pana [Jméno navrhovatele], a to [e-mail], [e-mail] a [e-mail] soud zjistil, že jakožto společník souhlasí s rozhodnutím per rollam jednatele [Anonymizováno] pod jedinečným kódem 01/2016 odvolat s okamžitou účinností z funkce jednatele společnosti pana [Jméno navrhovatele]. Podepsán [Anonymizováno], společník [právnická osoba]. Z e-mailu ze dne 15. 9. 2016 odeslaného v 18:15 hod. od [Anonymizováno] z e-mailové adresy [e-mail], adresovaného panu [Anonymizováno] na e-mail [e-mail], [Anonymizováno] na e-maily [e-mail], [e-mail] a [Jméno navrhovatele] na e-maily [e-mail], [e-mail], soud zjistil, že pod jedinečným kódem 01/2016 pan [Anonymizováno] jakožto společník společnosti a osoba oprávněná souhlasí s rozhodnutím per rollam jednatele společnosti [Anonymizováno] pod jedinečným kódem 01/2016 odvolat s okamžitou účinností z funkce jednatele společnosti [Anonymizováno] pana [Anonymizováno]. Podepsán [Anonymizováno] společník a jednatel [právnická osoba]. Z e-mailu odeslaného z e-mailu [e-mail] ze dne 31. 8. 2016 14:25 hod z iphonu soud zjistil, že bylo reagováno „FUY“, podepsán [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Z e-mailu advokáta [Anonymizováno] nazvaného „Oznámení právního zastoupení - [Jméno navrhovatele], reakce na email ze dne 30. 8. 2016“ soud zjistil, že advokát navrhovatele zaslal v příloze vyjádření k rozhodnutí per rollam, nikoli však věcně (zda souhlasí, či nikoli), ale právně posuzoval tento krok, shodně jak v návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí ze dne 19. 10. 2016, tj. e-mailové adresy nejsou v seznamu společníků, nebylo doručeno v listinné podobě na adresu navrhovatele v souladu se zakladatelskou listinou sepsanou ve formě notářského zápisu, a proto považuje klient email ze dne 30. 8. 2016 za nicotný, nehodlá se jím dále nijak zabývat a i po určeném dni 16. 9. 2016 považuje své jednatelství ve společnosti za nesporné. Z e-mailu ze dne 16. 9. 2016 odeslaného v 13:19 hod. od [Anonymizováno] z e-mailové adresy [e-mail], adresovaného panu [Anonymizováno] na e-mail [e-mail], [Anonymizováno] na e-maily [e-mail], [e-mail] a [Jméno navrhovatele] na e-maily [e-mail], [e-mail], soud zjistil, že pod jedinečným kódem 01/2016, bylo všem společníkům [právnická osoba]. oznámeno, že byl [Jméno navrhovatele] odvolán s okamžitou účinností z funkce jednatele společnosti [právnická osoba]. Tímto se stává pan [Anonymizováno] jediným jednatelem společnosti [právnická osoba]. Ze seznamu společníků ze dne 13. 6. 2016, soud zjistil, že jsou uvedeny tyto adresy: [Anonymizováno], e-mail [e-mail], [e-mail], u [Jméno navrhovatele] byla uvedena emailová adresa [e-mail] a [e-mail] a u [Anonymizováno] byl uveden email [e-mail] a [e-mail]. Tento seznam je založen i v návrhu na výmaz navrhovatele z obchodního rejstříku. Ze svědeckého výslechu pana [Anonymizováno], společníka účastnice, soud zjistil, že on s panem [Anonymizováno] měli dlouhodobé problémy s panem [Anonymizováno], které následně vygradovaly poté, co na ně podal trestní oznámení pro podvody, zrušil jim e-mailové adresy a vymazal z počítače veškeré informace, které v něm měli uloženy. S panem [Anonymizováno] se dohodli, že bude lepší odvolat ho z funkce jednatele, neboť společnosti již škodí, a že nejlépe to bude formou rozhodování per rollam. Pan [Anonymizováno] poslal na e-mailové adresy návrh na rozhodnutí formou per rollam. On e-mail obdržel a obratem odpověděl, že s tím souhlasí. Rovněž tak pan [Anonymizováno] souhlasil s tímto odvoláním, a proto 16. 9. 2016 rozeslal e-mail o tom, že pan [Anonymizováno] byl z funkce jednatele odvolán. Rovněž on a pan [Anonymizováno] zaslali odvolání pana [Anonymizováno] na jeho adresu obyčejnou poštou a rovněž je odnesli přímo do kanceláře společnosti [Anonymizováno] přímo panu [Anonymizováno], avšak do kanceláře se nedostali, neboť byly vyměněny zámky. Proto hodili list do schránky společnosti. Doplnil, že pan [Anonymizováno] jako jednatel odmítal oběma dalším společníkům zaplatit odměnu, kterou měli dohodnutou na základě smlouvy za výkon funkce výkonného producenta, i když byl na firemním účtu dostatek peněz. Jim peníze nevyplácel, vyplácel peníze svým spřízněným firmám. Navíc podal návrh na insolvenční řízení, i když to bylo v době, kdy už jednatelem společnosti nebyl. Z účastnického výslechu [Jméno navrhovatele] soud zjistil, že obdržel nějaký nečitelný e-mail na adresu [e-mail], avšak žádný doklad ani domů, ani do kanceláře neobdržel.

3. Po provedeném dokazování učinil soud prvního stupně následující závěr o skutkovém stavu. Společnost [Anonymizováno] má tři společníky, a to navrhovatele, pana [Anonymizováno] a pana [Anonymizováno]. Jednatelé společnosti byli pan [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. V zakladatelské listině společnosti je uvedeno, že společnost může rozhodovat formou per rollam za splnění určitých podmínek, a to: bude uveden jedinečný kód, návrh bude zasílat osoba oprávněná svolat valnou hromadu, rozhodnutí bude rozesláno na e-mailové adresy, které jsou uvedeny v seznamu společníků a rovněž tak bude doručeno i poštou na adresu společníků. Ve společenské smlouvě v plném znění, kterou vyhotovil navrhovatel, je uvedeno pouze rozeslání návrhu na rozhodnutí na e-mailové adresy, které jsou uvedeny v seznamu společníků. Pan [Anonymizováno] jako jednatel společnosti poslal dne 30. 8. 2016 na e-mailové adresy uvedené v seznam společníků všem společníkům návrh na okamžité odvolání navrhovatele z funkce jednatele s termínem k vyjádření do 16. 9. 2016 do 12:00 hodin, a to pod jedinečným kódem 01/2016. Dne 6. 9. 2016 společník [Anonymizováno] tento návrh odsouhlasil a odeslal jej pod jedinečným kódem 01/2016 na e-meilovou adresu [Anonymizováno] uvedenou v návrhu. Dne 15. 9. 2016 společník [Anonymizováno] rovněž tento návrh odsouhlasil a poslal jej všem společníkům (i sám sobě jako jednateli). Navrhovatel se k návrhu na své odvolání, resp. k rozhodnutí per rollam nevyjádřil, ze svého iphonu odeslal pouze „FUY“. Vyjádřil se navrhovatelův advokát (15. 9. 2016), nikoli však věcně, ale právně, s tím, že nebyly dodrženy podmínky stanovené v zakladatelské listině. Dne 16. 9. 2016 rozeslal jednatel společnosti [Anonymizováno] všem společníkům výsledky hlasování, tedy odvolání pana [Anonymizováno] z funkce jednatele. Rovněž tak oba společníci (p. [Anonymizováno] a p. [Anonymizováno]) poslali návrh na jeho odvolání obyčejnou poštou na adresu jeho bydliště, a zároveň jej hodili do schránky společnosti [Anonymizováno] Protest proti usnesení učiněného s využitím technických prostředků postupem per rollam nebyl podán a ani to navrhovatel netvrdil.

4. Dále soud prvního stupně citoval §§ 167 odst. 2, 191, 192, 196 a 197 z. o. k. a § 258 o. z. s tím, že na základě provedeného dokazování dospěl k závěru o nedůvodnosti návrhu. Uvedl, že neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest. I společník, který není na jednání valné hromady přítomen, ale účastní se jej jinak (s využitím technických prostředků), je tedy při podání návrhu podle § 191 z. o. k. zásadně omezen důvody, jež uplatnil v protestu. Jelikož nebyl protest vůbec podán, je třeba návrh jako celek zamítnout. Pro úplnost soud dodal, že „pokud by přijal dopis advokáta navrhovatele ze dne 15. 9. 2016 jako protest (což neučinil) i právní hodnocení po věcné stránce.“ Společenské smlouva (zakladatelská listina) připouští, aby bylo hlasováno per rollam, za podmínek uvedených v č.l. 7.3., tj. oprávněná osoba svolat valnou hromadu (dle § 181 z. o. k. - je to jednatel společnosti - [Anonymizováno]) zašle návrh rozhodnutí každému společníkovi na jeho e-mailovou adresu, kterou je společník povinen nechat zapsat do seznamu společníků (v seznamu společníků uvedeny adresy [Anonymizováno], e-mail [e-mail], [e-mail], u [Jméno navrhovatele] byla uvedena e-mailová adresa [e-mail] a [e-mail] a u [Anonymizováno] byl uveden e-mail [e-mail] a [e-mail]). Součástí návrhu rozhodnutí je také jedinečný kód, který následně společník uvede ve svém vyjádření (tento není nijak specifikován, a proto uvedení 01/2016, což je v podstatě první rozhodnutí v roce 2016, je zcela výstižné a postačující pro literu společenské smlouvy) a emailová adresa, na niž má společník doručit své vyjádření (bylo uvedeno: svá vyjádření zašlete na mou e-mailovou adresu [e-mail] pod označením jedinečného kódu, který je v záhlaví tohoto návrhu, a to do 15 dnů od doručení tohoto e-mailu, nejpozději však do 16. září 2016 do 12 hodin). Návrh rozhodnutí je doručen společníkovi, jakmile došel na jeho emailovou adresu. Své vyjádření k návrhu rozhodnutí zasílá společník na e-mailovou adresu uvedenou v návrhu rozhodnutí (p. [Anonymizováno] dne 6. 9. 2016, p. [Anonymizováno] 15. 9. 2016, navrhovatel 31. 8. 2016 /slovy „FUY“/). Ve vyjádření uvede i jedinečný kód, který obdržel spolu s návrhem rozhodnutí. Všechny tyto podmínky byly splněny. V seznamu společníků, který předložil jednatel [Anonymizováno], a to ať už při jednání či do obchodního rejstříku vedenému zdejším soudem, byl seznam společníků s jejich aktuálními adresami včetně telefonů a e-mailových adres, na které je možno doručovat. Tvrzení navrhovatele, že toto bylo učiněno dodatečně, účelově, nijakým způsobem neprokázal. Jak uvedeno výše společenská smlouva ukládá společníkovi povinnost nechat zapsat do seznamu společníků adresu, na kterou je možno doručovat. Soud nemá pochybnosti o tom, že tyto adresy byly navrhovatelem společnosti sděleny, obzvláště když z nich komunikoval. Pokud by navrhovatel řádně plnil funkci jednatele, mohl předložit vlastní seznam, resp. celou složku archiválií společnosti, kde by byl tento seznam uveden. To však neučinil. Pokud se navrhovatel odvolává na to, že je třeba přihlížet na zakladatelskou listinu, kde je uvedeno doručování i na adresu bydliště, a ve společenské smlouvě, kterou vyhotovil on sám a předal ji ostatním společníkům (a obchodnímu rejstříku) jakožto úplné znění, je uvedeno pouze rozeslání na e-mailové adresy, pak nelze než poukázat na zásadu, že se nikdo nemůže dovolávat vlastní nepravosti a nemůže tedy vyčítat údajného pochybení účastnice v oblasti, kde on sám měl povinnost danou věc pro účastnici zajistit. Svědeckou výpovědí p. [Anonymizováno] a účastnickou výpovědí p. [Anonymizováno] však bylo soudu dostatečným způsobem prokázáno, že bylo doručováno na adresu navrhovatele. Na základě všeho uvedeného dle soudu odvolání navrhovatele z funkce jednatele účastnice bylo učiněno v souladu se zákonem i společenskou smlouvou a naprosto v souladu s dobrými mravy. Protest proti přijatému usnesení nebyl dán, a proto soud návrh v celém rozsahu zamítl.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:

1) Žádná z emailových adres navrhovatele, na které byly emaily s návrhy rozhodnutí zaslány, nebyla navrhovatelem uvedena v seznamu společníků jako adresa určená pro rozhodování s využitím technických prostředků. Seznam společníků v podobě předloženého panem [Anonymizováno] ke dni rozeslání emailů, tj. ke dni 30. 8. 2016 neexistoval a jak vyplývá z rejstříkového spisu účastnice, byl tento seznam do spisu založen až 18. 10. 2016, tedy jeho existence v této podobě je prokázána až k tomuto dni.

2) Nebyla dodržena ani další z podmínek čl. 7.3. zakladatelské listiny, neboť žalobce nikdy neobdržel žádnou listinnou zásilku obsahující návrh rozhodnutí a druhý jednatel pan [Anonymizováno] žádným způsobem neprokázal, že by návrh rozhodnutí v listinné podobě navrhovateli zaslal. Účastnickou výpověď pana [Anonymizováno] a svědeckou výpověď společníka účastnice pana [Anonymizováno] nelze v tomto směru považovat za věrohodné, když jsou tito s navrhovatelem ve sporu. Nadto svědek [Anonymizováno] ve své výpovědi dosvědčil zaslání „písemného rozhodnutí o výsledcích návrhu“, nikoli vlastního návrhu.

3) K vytýkanému založení úplného znění zakladatelské listiny, které povinnost k odeslání návrhu rozhodnutí v listinné podobě neobsahuje, zdůraznil, že předmětnou pasáž o odeslání návrhu rozhodnutí v listinné podobě vynechal nevědomky neúmyslně chybou v psaní, když jinak jím založené úplné znění zakladatelské listiny je zcela totožné se zněním původní zakladatelské listiny pořízené formou notářského zápisu sepsaného dne 24. 3. 2014 pod č. j. [Anonymizováno], [Anonymizováno] ve znění změny provedené formou notářského zápisu sepsaného dne 23. 1. 2015 notářem pod č. j. [Anonymizováno].

4) Návrh nelze zamítnout proto, že proti němu nebyl podán protest. Z ust. 175 až 177 a 191 a 192 z. o. k. nelze dospět k jinému závěru, než že protest je nástrojem, jehož využití je omezeno na situace, kdy se valná hromada koná a není využitelný v situaci, kdy se rozhoduje per rollam, tj. mimo valnou hromadu.

6. Navrhl, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že návrhu bude vyhověno.

7. K odvolání se vyjádřila účastnice, jež má za to, že soud prvního stupně rozhodl po právu s tím, že podané odvolání není důvodné. Navrhla potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správného a přiznání náhrady nákladů řízení.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání jako takové není důvodné, byť se všemi důvody uvedenými v rozhodnutí soudu prvního stupně souhlasit nelze.

9. Zásadní v dané věci je vyjasnit, jak bylo společníky rozhodováno, tedy zda tzv. mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků (§ 167 z. o. k.) či tzv., mimo valnou hromadu per rollam (§ 175 - 177 z. o. k.). Jak účastníci řízení, tak soud prvního stupně, tak i samotná společnost tyto způsoby rozhodování společníků společnosti s ručením omezeným do jisté míry nesprávně a nepřípadně směšovali. Podle § 158 odst. 2 o. z. „zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu právnické osoby i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků.“ Pro společnost s ručením omezeným přímo zákon umožňuje, aby společníci vykonávají své právo podíle se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni (§ 167 odst. 1 z. o. k.). Připouští-li společenská smlouva hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, musí být podmínky tohoto hlasování nebo rozhodování určeny tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací právo a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících společníků nepřihlíží (§ 167 odst. 2 z. o. k.). „Nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou.“ Návrh rozhodnutí obsahuje také a) lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu společníkovi, b) podklady potřebné pro jeho přijetí a c) další údaje, určí-li tak společenská smlouva. (§ 175 odst. 1 a 2 z. o. k.)

10. Primárně je třeba upřesnit význam citovaných zákonných ustanovení tak, že i u společnosti s ručením omezeným platí, že společníci vždy rozhodují na valné hromadě, a nikoli mimo valnou hromadu. Rozdíl je ale v tom, že ve smyslu § 158 odst. 2 o. z. mohou rozhodovat na zasedání valné hromady nebo mimo zasedání valné hromady. Rozhodování postupem per rollam představuje rozhodování společníků společnosti s ručením omezeným sice mimo zasedání valné hromady, nicméně v rámci rozhodování valné hromady coby nejvyššího orgánu společnosti (§ 44 odst. 1 z. o. k.). Zákon ovšem toto rozhodování mimo zasedání valné hromady pro společnost s ručením omezeným označuje jako „rozhodování mimo valnou hromadu“ viz. § 167 odst. 1, 2 z. o. k., což je označení nepřípadné a nesouladné s obecným pojetím rozhodování členů právnických osob v rámci nejvyšších orgánů (§ 158 odst. 2 o. z.). Ke shodnému závěru dospívá též komentářová literatura: „rozhodnutí přijaté postupem per rollam je tedy rozhodnutím valné hromady jakožto nejvyššího orgánu společnosti, přijatým mimo její zasedání“ (viz. Štenglová I., Havel B., Cileček F., Kuhn P., Šuk P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář.3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2020 s. 435).

11. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. „neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit“. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že institut protestu míří výlučně k situaci, kdy se koná zasedání valné hromady coby nejvyššího kolektivního orgánu a tudíž se neuplatní na případy, kdy společníci rozhodují tzv. mimo valnou hromadu per rollam, tedy na situace rozhodování společníků mimo zasedání valné hromady per rollam. Upravuje-li zákon protest v souvislosti s účastí, přítomností společníka na valné hromadě a zápisem z této valné hromady, je zřejmé, že v případě, kdy je společníkům rozesílán návrh usnesení valné hromady s tím, nechť se v určené lhůtě vyjádří, zda s ním souhlasí, se institut protestu neuplatní, protože by neměl žádného věcného smyslu. Nesouhlas s usnesením valné hromady přijímaným per rollam vyjeví společník tak, že buďto zašle v příslušné lhůtě svůj výslovný nesouhlas s navrženým usnesením nebo že na tento návrh nebude vůbec reagovat či nebude reagovat v určené lhůtě (pak dle § 176 odst. 1 z. o. k. platí, že s návrhem nesouhlasí). V závěru o nepoužití institutu protestu na danou věc lze dát tudíž odvolateli za pravdu.

12. Nevylučuje-li společenská smlouva rozhodování per rollam, je toto možné, rozhodování s využitím technických prostředků ve smyslu § 167 odst. 2 z. o. k. je však možné jen připouští-li to společenská smlouva. V daném případě tak společenská smlouva činí v bodu 7.3, podle nějž se „rozhodování společníků per rollam mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků připouští“, přičemž je dále rozveden konkrétní způsob, jak by toto rozhodování mělo vypadat. Se soudem prvního stupně se odvolací soud shoduje v rozsahu jím provedeného dokazování (ostatně ani účastníci řízení jej nepožadovali doplnit), ve vyhodnocení provedených důkazů a v jeho skutkových závěrech, vyjma závěrů vztahujících se k nutnosti protestu. U předmětného návrhu usnesení k přijetí per rollam byl uveden též i „jedinečný kod“ ve smyslu čl. 7.3 společenské smlouvy. Bylo prokázáno, že navrhovateli byl návrh usnesení rozhodnutí valné hromady mimo zasedání per rollam zaslán na dvě jeho e mailové adresy, kdy bylo prokázáno, že to byly jím užívané e mailové adresy. Z uvedeného hlediska je pak irelevantní, zda byly tyto adresy zapsány do seznamu společníků následně či již v něm uvedeny byly, když na těchto adresách přitom s ostatními společníky resp. jednatelem společnosti komunikoval. Bylo tak prokázáno, že mu byl návrh usnesení per rollam včas a řádně doručen (viz. § 175 odst. 1 z. o. k. a čl. 7.3 společenské smlouvy) a že se tak měl možnost s tímto návrhem seznámit a reagovat na něj. Spolu se soudem prvního stupně lze mít za to, že bylo doručováno též i písemně na adresu bydliště navrhovatele uvedenou v seznamu společníků, nicméně i kdyby tomu tak nebylo, domnívá se odvolací soud, že v daném případě byl základní předpoklad zákona a společenské smlouvy, a to aby se navrhovatel dozvěděl o navrhovaném usnesení a mohl na něj v příslušné lhůtě reagovat, naplněn byl. Námitka ohledně nezaložení příslušného znění společenské smlouvy je irelevantní, neboť podstatné je, zda resp. že bylo podle příslušného znění společenské smlouvě postupováno v rámci celého procesu rozhodování per rollam. Lze tak shrnout, že v daném případě, s ohledem na počet společníků a jejich dřívější i v dané věci proběhnuvší komunikaci, s ohledem na rozhodné znění společenské smlouvy, na účel zákona i společenské smlouvy, nedošlo k naplnění podmínek § 191 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 258 - 261 o.z., tedy nedošlo k tomu, že rozhodnutí valné hromady společnosti přijaté mimo její zasedání postupem per rollam ani postup k němu vedoucí by byl v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou či s dobrými mravy.

13. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné, včetně akcesorického nákladového výroku.

14. Jelikož navrhovatel nebyl v rámci odvolacího řízení vůbec úspěšný, náleží náhrada nákladů odvolacího řízení v souladu se zásadou úspěchu v řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s., úspěšné účastnici. Ta požadovala odměnu za 2 úkony právní služby, 2 x režijní paušál a náhradu cestovného a daně z přidané hodnoty. Účastnici vzniklo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v celkové výši 8 746,50 Kč. Navrhovatel je tak povinen zaplatit účastnici náklady právního zastoupení tvořené odměnou advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „vyhláška“) v celkové výši 6 200 Kč, a to za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání z 6. 11. 2018 a jednání před odvolacím soudem dne 4. 3. 2021), přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhlášky náleží odměna 3 100 Kč (nikoliv 2 500 Kč) a náhradu hotových výdajů v celkové výši 600 Kč, přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč. K tomu je třeba přičíst náhradu cestovného ve výši 428,50 Kč a náhradu za daň z přidané hodnoty 21% ve výši 1 580 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).