o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 28. 6. 2016, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. března 2018 č. j. 13 Cm 470/2016-109,

1. Navrhovatelka se návrhem došlým soudu prvního stupně dne 23. 9. 2016 domáhala vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 28. 6. 2016, a to pod bodem 4. a 6. zápisu z jednání valné hromady. Blíže pak rozvedla, že je společníkem účastníka, valná hromada účastníka dne 28. 6. 2016 přijala usnesení za účasti všech třech společníků s celkovým počtem hlasů 125, v bodě 4: „Valná hromada společnosti schvaluje převedení vykázaného zisku ve výši 84.924,28 Kč na účet nerozděleného zisku minulých let“; v bodě 6: „Valná hromada schvaluje uplatnění předkupního práva společnosti [právnická osoba]. k nemovitým věcem - pozemku p.č. st. [Anonymizováno], součástí pozemku je stavba čp. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], dle článku VII. Nájemní smlouvy ze dne 1.4.2010 za cenu ve výši 1.062.000 Kč, stanovenou ve znaleckém posudku č. 3701-139/2006 vypracovaném [Anonymizováno], [adresa] ze dne 14.8.2006“. Proti oběma návrhům usnesení podala navrhovatelka protest s tím, že k bodu 4 rozvedla, že spolu s pozvánkou na předmětnou valnou hromadu obdržela rozvahu v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2015, výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu k 31. 12. 2015 a přílohu k účetní uzávěrce za rok 2015, neobdržela však návrh na rozdělení zisku za rok 2015 a nerozděleného zisku minulých let. Z toho dovozuje porušení práva společníka na informace ve smyslu § 155 z. o. k. Rovněž bylo porušeno ustanovení § 184 odst. 1 z. o. k., když pozvánka neobsahuje konkrétní návrh na rozdělení obou částí zisku. Co se týče bodu 6, obsahem protestu byla opět námitka, že neobdržela k tomuto bodu žádné podklady či informaci, kde může do podkladů nahlédnout a prostudovat si je. Podklady by minimálně měly obsahovat důvody nákupu uvedených nemovitostí, jejich další využitelnost a potřebnost pro společnost a cenu, jež musí být ověřena znaleckým posudkem. Absence těchto náležitostí podle ní je porušením práva společníka dle § 155 z. o. k. Považuje usnesení za neplatné i pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 191 odst. 2 z. o. k.

2. K věci se vyjádřil účastník s tím, že v předmětném návrhu nejsou důkazy o tom, že by došlo přijetím napadených usnesení k porušení právních předpisů, a navrhovatelka ani neuvádí konkrétní skutečnost jsoucí v rozporu s dobrými mravy. Navrhl zamítnutí návrhu.

3. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, tak, že „Návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané 28. 6. 2016, uvedené pod bodem čtyři zápisu, která zní takto: „Valná hromada společnosti schvaluje převedení vykázáno zisku ve výši 84 924,28 Kč na účet nerozděleného zisku z minulých let“ a pod bodem šest zápisu z valné hromady, které zní takto: „Valná hromada schvaluje uplatnění předkupního práva společnosti [právnická osoba]. k nemovitým věcem - pozemku p. č. [Anonymizováno], součástí pozemku je stavba č. p. [Anonymizováno] a pozemku p. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], dle článku VII nájemní smlouvy ze dne 1. 4. 2010 za cenu ve výši 1 062 000 Kč stanovenou ve znaleckém posudku č. 3701-139/2006 vypracovaném [Anonymizováno], [adresa] ze dne 14. 8. 2006“, se zamítá.“ (výrok I.), a dále, že „Navrhovatelka je povinna nahradit účastníkovi náklady řízení ve výši 14 619 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám [Jméno advokáta D], advokáta se sídlem [adresa].“(výrok II.).

4. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že pozvánkou na řádnou valnou hromadu na 28. 6. 2016 je prokázáno, že kromě jiného bylo na programu pod bodem 4 schválení roční uzávěrky společnosti a rozdělení zisku za rok 2015, včetně nerozděleného zisku minulých let. Je zde formulován návrh usnesení valné hromady, a to tak, že valná hromada společnosti schvaluje roční uzávěrku společnosti za rok 2015, včetně návrhu na rozdělení zisku za rok 2015 a včetně nerozděleného zisku minulých let, a to ve znění předloženém na valné hromadě. V bodě 6 je projednán návrh na uplatnění předkupního práva společnosti [právnická osoba]. k nemovitým věcem - pozemek p.č.[Anonymizováno], součástí pozemku je stavba č.p. [Anonymizováno] a pozemek p.č. [Anonymizováno] vše zapsané na LV č. [Anonymizováno] v k..ú. [adresa], obec [adresa] u katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [Anonymizováno], a to na základě článku VIII. nájemní smlouvy z 1. 4. 2010. Dále zde byl formulován též návrh na usnesení, kdy valná hromada schvaluje, aby společnost uplatnila předkupní právo k výše uvedeným nemovitým věcem za cenu 1 062 000 Kč. Z průběhu valné hromady je pořízen zápis, který zachycuje jednání v souladu se zmíněnou pozvánkou na valnou hromadu pod bodem 8 je přijat závěr o přijetí rozhodnutí, kdy v bodě 4 je rozhodnuto 84 hlasy proti 41 hlasům o schválení účetní závěrky za rok 2015. Bylo schváleno převedení vykázaného zisku ve výši 84 924,28 Kč na účet nerozděleného zisku z minulých let a dále co se týče bodu 6 pozvánky, zde bylo rozhodnuto, že valná hromada schválila uplatnění předkupního práva společnosti [právnická osoba]. k výše specifikovaným nemovitým věcech, vše v souvislosti s nájemní smlouvou z 1. 4. 2010 a se zmiňovanou cenou dle znaleckého posudku 1 062 000 Kč. Proti usnesení k bodu 4 a 6 programu jednání valné hromady vznesla navrhovatelka protest, těmito protesty byl proveden důkaz (č.l. 5 a 6 spisu). Výpisem z obchodního rejstříku společnosti účastníka je doloženo, že společníky společnosti jsou [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dále pak navrhovatelka předložila a byl proveden důkaz zápisem z valné hromady z 23. 6. 2014 (č.l. 41 a násl.), z něhož vyplývá, že zde bylo rozhodnuto převedení zisku za rok 2013 na nerozdělený zisk minulých let. Dále soud provedl k důkazu znalecký posudek č. 3701-139/2006, vyslechl svědka [Anonymizováno], syna navrhovatelky, který byl přítomen na valné hromadě a jednatele účastníka pana [Anonymizováno]. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že doklady týkající se účetní závěrky rozvahy a výkazu zisku a ztrát, tedy rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přílohy k účetní závěrce v plném rozsahu za rok 2015 byly doručeny všem společníkům, což potvrdila i samotná navrhovatelka. Dále byl k dispozici znalecký posudek k projednání bodu 6 týkající se výše ceny specifikovaných nemovitostí a záměr využití těchto nemovitostí z minulých let byl navrhovatelce znám, jak vyplývá např. z toho, že žádost o úvěr byla podepsána kromě jiných i paní [Anonymizováno], tedy navrhovatelkou. Nájemní smlouva byla k návrhu paní navrhovatelky v minulosti zrušena a studie zpracovaná panem Vronkou, tedy současným jednatelem byla rovněž všem společníkům, tedy i navrhovatelce, známa.

5. Soud prvního stupně konstatoval včasnost podání návrhu dle § 191 z. o. k. a splnění podmínky dle § 192 odst. 2 z. o. k. - řádné podání protestu proti oběma bodům. K bodu 4 programu jednání soud uvedl, že z pozvánky na valnou hromadu vyplývá, že návrh usnesení je součástí pozvánky v tomto bodě, dále že navrhovatelka potvrdila, že obdržela rozvahu, výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu k 31. 12. 2015 a přílohu k účetní uzávěrce za rok 2015, kdy se jedná o účetní uzávěrku s náležitostmi dle § 18 odst. 1 písm. a-e) zákona o účetnictví a návrh usnesení je obsažen v pozvánce. K tomu ještě vypověděl jednatel pan Vronka, že zájmem společnosti bylo, aby společnost měla vlastní kapitál, proto tak jako v minulých letech (což bylo doloženo i zápisem z valné hromady z 23. 6. 2014) byl převeden zisk na nerozdělený zisk z minulých let. Soud proto dospěl k závěru, že ohledně tohoto bodu 4 programu k žádnému porušení ustanovení § 155 ani 184 z. o. k. nedošlo. Co se týče bodu 6 programu týkající se návrhu usnesení valné hromady na schválení uplatnění předkupního práva společnosti [právnická osoba]., byl soud prvního stupně toho názoru, že na valné hromadě byly k dispozici podklady pro takové rozhodnutí. Sám svědek pan [Anonymizováno] ve své výpovědi uvedl, že měl zájem a chtěl vědět cenu dle znaleckého posudku, ten také byl k dispozici, sám potvrdil, že ho na valné hromadě viděl. Toto potvrdil i jednatel (při výslechu) pan [Anonymizováno], a to co namítla v protestu navrhovatelka ohledně využitelnosti, potřebnosti pro společnost, záměr, to vše bylo prokázáno, a bylo dobře známo navrhovatelce z minulých let jejího působení ve společnosti, neboť všichni 3 společníci o záměrech jednali. Soud prvního stupně uzavřel, že přijatými usneseními pod bodem 4 a 6 programu nedošlo k žádnému porušení zákona ani společenské smlouvy (nebylo ani tvrzeno, jaká konkrétní ustanovení společenské smlouvy by mohla být tímto porušena) a již vůbec se nejedná o žádné porušení dobrých mravů, jak zmiňovala zcela obecně navrhovatelka odkazujíc přitom na ustanovení § 191 odst. 2 z. o. k. S ohledem na uvedené soudu návrh navrhovatelky jako nedůvodný zamítl.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání odkázala na svůj návrh a akcentovala, že návrh usnesení v pozvánce neobsahuje konkrétní návrh na rozdělení části zisku v konkrétním číselném vyjádření, který může být předmětem hlasování na valné hromadě; shrnuto, že přijaté usnesení pod bodem 4 programu jednání je neplatné pro rozpor s ust. § 184 odst. 1 z. o. k. Teprve v průběhu jednání byl zástupce navrhovatelky ústně seznámen s tím, že zisk bude v konkrétní výši (jejíž výši do té doby neznal) rozdělen způsobem, který byl většinově odsouhlasen. Ohledně bodu 6 programu jednání odvolatelka namítla, že neobdržela žádné podklady, a to ani ve formě informace, kde se může s obsahem podkladů seznámit s tím, že podklady musí obsahovat důvody koupě nemovitostí, jejich využitelnost, potřebnost…Absence těchto údajů je porušením práva společníka dle § 155 z. o. k. Navrhovatelka žádné informace o chystaném nákupu ani z minulosti neměla a odkázala na výpověď svědka [Anonymizováno]. Namítla datování posudku ke dni 14. 8. 2006 s tím, že prodej téže nemovitosti v posudku uvedené má být realizován až v roce 2016. Namítla též řádné se nevypořádání s námitkami uplatněnými navrhovatelkou a navrhla, aby odvolací soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. K odvolání se vyjádřil účastník. Namítl, že k bodu 4 sama navrhovatelka připouští, že obdržela jak účetní doklady, tak i zprávu o hospodaření, což potvrdil i její syn. Nesouhlasí s tím, že „Teprve v průběhu jednání zástupce navrhovatelky byl ústně seznámen s tím, že zisk bude v konkrétní výši (jejíž výši do té doby neznal) rozdělen způsobem, který byl většinově odsouhlasen.“ K bodu 6 namítl, že navrhovatelka byla jednatelkou účastníka a musela být s nájemní smlouvu ze dne 1. 4. 2010 seznámena, protože ji později podepisovala. Rovněž byla seznámena s posudkem, na základě kterého byla určena cena předmětné nemovitosti. Námitku ohledně datace posudku nepovažuje účastník za právně relevantní z hlediska předmětné věci. Navrhl potvrdit napadené usnesení soudu prvního stupně a přiznat mu náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Ponejprv je třeba uvést, že se odvolací soud plně ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně ohledně naplnění podmínky dle § 192 odst. 2 z. o. k., tedy podání řádného protestu proti následně společníkem napadaným usnesením valné hromady.

10. Co se týče dokazování, soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a z jednotlivých důkazů zjistil rozhodné skutečnosti. Těmito skutečnostmi byly především okolnosti konání valné hromady, tedy důkaz pozvánkou na valnou hromadu (její obsah i doručení navrhovatelce - společnici) a zápisem z valné hromady. V pozvánce na valnou hromadu k bodu 4 programu je uvedeno toto navržené usnesení: „valná hromada společnosti schvaluje roční účetní závěrku společnosti za rok 2015 včetně návrhu na rozdělení zisku společnosti za rok 2015, včetně nerozděleného zisku minulých let, a to ve znění předloženém valné hromadě“. Přitom bylo prokázáno (viz. zápis z valné hromady a pozvánka na ni), že až na této valné hromadě byla uvedena konkrétní výše zisku po zdanění ve výši 84 924,28 Kč a bylo navrženo převést tento zisk na nerozdělený zisk minulých let. Pozvánka na valnou hromadu přitom sama o sobě a ani jako přílohu, neobsahovala konkrétní účetní závěrku /mající být schválenou/ a ani konkrétní výši dosaženého zisku za rok 2015 a ani konkrétní návrh na naložení s tímto ziskem. Tyto skutečnosti byly sděleny zástupci navrhovatelky - společnice, až na valné hromadě, což se jeví jako v rozporu se zákonem. Podle § 184 odst. 1 z. o. k. musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat návrh usnesení, jež tam mají být přijata, přičemž tato usnesení musí být zcela konkrétní. Ohledně schvalování účetní závěrky a rozdělení zisku je tudíž možné přinejmenším odkázat na místo, kde se lze s účetní závěrkou seznámit resp. tuto závěrku k pozvánce připojit. V navrženém usnesení valné hromady (majícím být v pozvánce na tuto valnou hromadu) je nutné uvést konkrétní výši dosaženého zisku za příslušný rok a návrh na to, jak má být rozdělen resp. jak s ním má být naloženo. Do působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným podle § 190 odst. 2 písm. g) z. o. k. náleží schvalování řádné….účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů… V daném případě byl ve smyslu § 191 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 258 o. z. porušen zákon tím, že se navrhovatelce - společnici, nedostalo ze strany společnosti dostatečných informací k programu valné hromady resp. věcem, jež na této valné hromadě měly být projednávány - účetní závěrka a rozdělení zisku, v rámci svolání valné hromady (pozvánky na ni). Jako nedostatečné se potud jeví informování jejího zástupce až přímo na valné hromadě. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. v části týkající se bodu 4 zápisu z valné hromady, a rozhodl o neplatnosti usnesení této valné hromady přijímaného pod bodem 4.

11. Podle § 45 odst. 1 z. o. k. v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky. Podle § 245 o. z. (transponováno pro právní prostředí společnosti s ručením omezeným) na usnesení valné hromady přijaté v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout, se hledí, jako by nebylo přijato. Do působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným náleží jednak otázky výslovně dané zákonem (tzv. výlučná působnost) viz. § 190 odst. 2 písm. a) n) a písm. o) z. o. k., dále pak případy, které do působnosti valné hromady svěřuje společenská smlouva viz. § 190 odst. 2 písm. o) z. o. k., a dále případy, kdy si valná hromada vyhradila rozhodování otázek, které podle zákona náleží do působnosti jiného orgánu společnosti (tzv. vyhrazená působnost). A právě rozhodování valné hromady pod bodem 6 by eventuelně spadalo do vyhrazené působnosti valné hromady, ovšem jen za podmínky, že by nenáleželo do výlučné působnosti jiného orgánu. Výlučnou působností je třeba rozumět působnost, jež náleží toliko jen určitému orgánu a kteroužto si tak nemůže atrahovat, vyhradit orgán jiný. Rozhodování ohledně bodu 6 programu valné hromady, tedy rozhodnutí o schválení uplatnění předkupního práva společnosti k nemovitým věcem spadá ze zákona do působnosti statutárního orgánu společnosti, tedy jednatele společnosti. Jde o tzv. obchodní vedení společnosti viz. § 195 odst. 1 z. o. k., přičemž nikdo není oprávněn jednatelům udělovat pokyny k obchodnímu vedení (viz. § 191 odst. 2 z. o. k.). To nevylučuje, aby si jednatel vyžádal pokyn valné hromady k obchodnímu vedení (viz. § 51 odst. 2 z. o. k.), což daný případ nebyl, protože jednatelem nebyl takový pokyn vyžádán. Rozhodování o obchodních vedení společnosti s ručením omezeným je tedy ve výlučné působnosti jednatelů společnosti, výjimkou je jen vyžádá-li si jednatel pokyn k tomuto vedení; nestane-li se tak, není valná hromada oprávněna jakkoli rozhodovat o otázkách obchodního vedení společnosti, a to ani kdyby si toto rozhodnutí vyhradila. Valná hromada v daném případě tedy rozhodovala ve věci, v níž jí vůbec nepříslušelo rozhodovat, rozhodovala mimo svoji působnost. Proto bylo její rozhodnutí pod bodem 6 nikoli neplatným, leč hledí se na něj, jako by nebylo učiněno. Podle § 90 odst. 1 z. ř. s. „v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, i bez návrhu“. Takto se na něj v daném případě podle § 245 o. z. ve spojení s § 45 odst. 1 z. o. k. v daném případě hledí, neboť toto rozhodnutí bylo učiněno mimo působnost valné hromady. Odvolací soud z výše uvedených důvodů podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. v části týkající se bodu 6 zápisu z valné hromady tak, že o rozhodnutí valné hromady nejde.

12. Pro úplnost odvolací soud ještě dodává, že i kdyby se na výše jmenované rozhodování valné hromady o bodu 6 nehledělo jako na rozhodování o obchodním vedení, bylo by takové rozhodování v působnosti valné hromady jen svěřovala-li by jej do této působnosti společenská smlouva (ta tak v daném případě nečiní) nebo by si rozhodování o této otázce valná hromada vyhradila (to valná hromada neučinila). Vyhrazení si rozhodování o určité otázce kromě toho, že nesmí jít o otázku výlučné působnosti jiného orgánu (tak jako v daném případě, kdy jde o výlučnou působnost statutárního orgánu - jednatele, neb jde o obchodní vedení), znamená, že valná hromada přijme fakticky dvě rozhodnutí. Prvním z nich je „procedurální“ rozhodnutí o tom, že si vyhrazuje rozhodování o určité otázce (přijetím tohoto rozhodnutí se daná věc, otázka dostává do působnosti valné hromady - vyhrazené), druhým rozhodnutím pak je samotné „věcné“ rozhodnutí o této otázce (což se v daném případě nestalo).

13. V důsledku změny odvoláním napadeného rozhodnutí byl odvolací soud povinen rozhodnout dle § 224 odst. 2 o. s. ř. i o nákladech řízení u soudu prvního stupně. Za řízení před soudem prvního stupně náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. procesně úspěšné navrhovatelce, jež nebyla zastoupena advokátem, náhrada účelně vynaložených nákladů řízení spočívající v nákladech za zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč.

14. Za řízení před odvolacím soudem navrhovatelce coby plně úspěšné účastnici podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř. náleží náhrada nákladů řízení spočívající v nákladech za právní zastoupení advokátem, která sestává z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odvolání, jednání před odvolacím soudem) v celkové výši 9 300 Kč (po 3 100 Kč za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. c/ vyhlášky č. 177/96 Sb.), spolu s náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 výše uvedené vyhlášky a z náhrady z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 200 Kč, tj. 2 142 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Připočíst je třeba ještě náhradu za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč. Celkem 14 342 Kč