o zrušení společnosti, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, k odvolání účastnic 1) a 2) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. května 2024, č. j. 37 Cm 193/2023-14,

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením vyhověl návrhu na zrušení společnosti [právnická osoba] (dále jen „společnost“) s likvidací (výrok I.), likvidátorem společnosti jmenoval společnost [právnická osoba]., sídlem [Anonymizováno], IČO 281 22 3306 (výrok II.), společnosti uložil povinnost zaplatit státu soudní poplatek za řízení ve výši 2 000 Kč (výrok III.). O nákladech řízení účastníků nebylo rozhodnuto.

2. Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil tak, že návrh na zrušení společnosti s likvidací je důvodný, neboť společnost aktuálně nedisponuje žádným podnikatelským oprávněním, nemá v obchodním rejstříku zapsán předmět činnosti, kroky k odstranění vytýkaných nedostatků ani přes výzvu rejstříkového soudu neučinila. Soud prvního stupně vyzval společnost k odstranění důvodů, pro které má být zrušena. Na výzvu soudu společnost (ani k její žádosti prodloužené lhůtě) nereagovala, a proto soud prvního stupně návrhu vyhověl a společnost s odkazem na § 93 písm. a) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z o. k“/, zrušil s likvidací. Výrok o jmenování likvidátora soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 191 odst. 1, 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Poplatkovou povinnost společnosti soud prvního stupně dovodil z § 11 odst. 2 písm. a), § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „Zsop“), a položky 4 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost včasné odvolání s tím, že na základě výzvy soudu prvního stupně si nechala neprodleně vystavit nová živnostenská oprávnění (k tomu doložila výpis z živnostenského rejstříku), avšak v této souvislosti opomněla podat návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, což napraví. Chce, aby společnost dále vykonávala svou činnost a nebyla v likvidaci.

4. Navrhovatel v reakci na podané odvolání konstatoval, že ke dni podání návrhu 25. srpna 2023 společnost neměla žádné podnikatelské oprávnění, předpoklady pro její zrušení dle § 93 písm. a) z. o. k. byly dány, návrh byl podán důvodně. Jelikož však následně (po vydání napadeného rozhodnutí) společnost získala nové živnostenské oprávnění na dobu neurčitou, důvod pro její zrušení podle uvedeného ustanovení odpadl. Proto vzal navrhovatel návrh výslovně zpět.

5. Z obsahu podaného odvolání lze dovodit souhlas účastnice 1) se zpětvzetím návrhu, a proto odvolací soud její stanovisko nevyžadoval. Účastnice 2) /jediný společník společnosti/, jak se podává z obsahu spisu, se zpětvzetím návrhu souhlasila, k výzvě odvolacího soudu nesouhlasné stanovisko se zpětvzetím návrhu nesdělila.

6. Vzhledem k tomu, že v průběhu odvolacího řízení byl návrh vzat výslovně zpět, důvod pro vedení řízení o zrušení společnosti, provedení její likvidace a jmenování likvidátora odpadl, odvolací soud podle § 222a odst. 1 části věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně bez dalšího zrušil a řízení zastavil. Na společnost tak ani nedopadá soudem prvního stupně uložená povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení v prvním stupni (§ 2 odst. 1 písm. e) ZSop).

7. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. ve spojení s § 23 větou první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.