Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 315/2019-0 ECLI:CZ:VSPH:2020:7.Cmo.315.2019.0 Usnesení

o podnětu na obnovení původního zápisu v obchodním rejstříku

JUDr. Josef Holejšovský · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 17. 8. 2020

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Gabriely Barančíkové ve věci

navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený dne [Datum narození navrhovatele A],

sídlem [Adresa navrhovatele A],

b) [Jméno navrhovatele B], narozená dne [Datum narození navrhovatele B],

sídlem [Adresa navrhovatele B],

c) [Jméno navrhovatele C], narozený dne [Datum narození navrhovatele C],

sídlem [Adresa navrhovatele C],

všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A],

sídlem [Adresa advokáta A]

za účasti: [právnická osoba]., IČO [IČO]

sídlem [adresa],

„o podnětu na obnovení původního zápisu v obchodním rejstříku“, k odvolání účastníka - obchodní společnosti [právnická osoba]. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. září 2019 č.j. B 16426/RD34/MSPH, Fj 326469/2019/MSPH,


Odvolání účastníka – obchodní společnosti [právnická osoba]. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. září 2019 č.j. B 16426/RD34/MSPH, Fj 326469/2019/MSPH do výroku I. se odmítá.

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. září 2019 č.j. B 16426/RD34/MSPH, Fj 326469/2019/MSPH s e ve výroku II. a III. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zahájil řízení bez návrhu na obnovu původního zápisu v obchodním rejstříku (výrok I.), v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu B, vložce číslo 16426 rozhodl o výmazu: člena představenstva [Anonymizováno], počtu členů představenstva: 1, způsobu jednání: Člen představenstva zastupuje společnost ve všech věcech samostatně, o výmazu člena dozorčí rady [Anonymizováno] a počtu členů dozorčí rady: 1 a dále rozhodl o zápisu: u vymazávané osoby [Anonymizováno] den zániku členství: 7. srpna 2019, počtu členů představenstva: 3, způsobu jednání: Za společnost jednají vždy předseda představenstva a jeden člen představenstva společně a u vymazávané osoby [Anonymizováno] den zániku členství: 7. srpna 2019, a počtu členů dozorčí rady: 3 (výrok II.) a uložil společnosti poplatkovou povinnost ve výši 2.000,- Kč (výrok III.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že podáním došlým soudu dne 16. září 2019 se navrhovatelé, zast. [Anonymizováno], advokátem, s poukazem na ustanovení § 101 odst. 2 z.v.r. domáhali toho, aby zdejší soud jako soud rejstříkový u zapsané osoby - obchodní korporace - [právnická osoba]. (dále též jen společnost), odstranil jako celek zápis provedený dne 20. srpna 2019. Navrhovatelé uvedli, že jsou aktivně legitimováni k podání příslušného návrhu, neboť jsou osobami zapisovanými v rámci zápisu obchodní korporace, a to ve funkci člena představenstva (navrhovatelé a/ a b/ a člena dozorčí rady (navrhovatel c/), přičemž označený zápis spočíval mimo jiné též v jejich výmazu ze zápisu v rámci zapisované osoby. Navrhovatelé poukázali na to, že podkladem pro provedený zápis bylo rozhodnutí jediného akcionáře zapisované osoby v působnosti valné hromady zachycené v notářském zápise notářky [Anonymizováno] ze dne 7. 8. 2019, [Anonymizováno]. Uvedli, že jediným akcionářem zapisované osoby je společnost [právnická osoba]., přičemž dle obsahu zmíněného notářského zápisu za tohoto jediného akcionáře jednal [Anonymizováno] jako opatrovník. Navrhovatelé vyslovili přesvědčení, že [Anonymizováno] nebyl osobou oprávněnou za jediného akcionáře jednat. Zdůraznili, že jediný akcionář má řádně zvolené a do obchodního rejstříku zapsané představenstvo, přičemž dle jejich názoru je to právě představenstvo, kdo má jménem akciové společnosti při výkonu působnosti valné hromady společnosti dceřiné jednat. Uvedli, že je sice pravdou, že [Anonymizováno] byl v minulosti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2019, č.j. 79Cm 119/2017-93 ve spojení s opravným usnesením čj. 79 Cm 119/2017-99 ze dne 20. 5. 2019, jmenován opatrovníkem jediného akcionáře, nicméně že jako opatrovník byl jmenován k jednání za jediného akcionáře ve věci jeho soudních a obchodních sporů se společností [právnická osoba]., IČO: [Anonymizováno], čímž je jeho opatrovnický mandát předmětově vymezen. Dovozují, že výkon působnosti valné hromady v dceřiné společnosti - zapisované osobě - nespadá do rozsahu, pro nějž byl opatrovník jmenován, a tedy opatrovník v této věci nebyl oprávněn jménem jediného akcionáře jednat. Navrhovatelé dále vyslovili přesvědčení, že mandát opatrovníka zanikl, neboť zanikl konflikt, pro nějž byl opatrovník jedinému akcionáři jmenován. Důvodem pro jmenování opatrovníka měl být střet zájmů některých členů představenstva jediného akcionáře, pokud jde o podání dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2017, č.j. 16Co 148/2017-299, kterým byl zamítnut návrh jediného akcionáře na zastavení exekuce vedené proti němu ve prospěch oprávněného [právnická osoba]. S ohledem na fakt, že toto dovolání nakonec podáno bylo, plnou moc advokáta pro zastoupení v dovolacím řízení podepsali všichni členové představenstva a dovolací řízení skončilo pro jediného akcionáře úspěchem, neboť Nejvyšší soud jako soud dovolací podanému dovolán vyhověl a napadené rozhodnutí zdejšího soudu zrušil, měli navrhovatelé za to, že odpadl tvrzený střet zájmů, čímž opatrovnictví jmenovaného opatrovníka zaniklo a tento tedy nebyl oprávněn jednat jménem jediného akcionáře vůbec. Navrhovatelé dále uvedli, že se domnívají, že se jedná o nelegální snahu ovládnout majetek zapsané akciové společnosti. Poukázali na to, že opatrovník členy představenstva obešel, k popisovanému jednání přistoupil bez součinnosti s nimi, informoval je až zpětně a v součinnosti s nově jmenovaným jediným členem představenstva [Anonymizováno] vyvíjí snahu o ovládnutí bankovního účtu společnosti. Navrhovatelé ve věci podle svého tvrzení učinili různé právní kroky, například podali trestní oznámení a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře.

2. Dále soud prvního stupně uváděl skutečnosti, jež jsou mu známy z vlastní činnosti a de facto odpovídají tvrzením uvedeným navrhovateli. Poté citoval příslušná zákonná ustanovení, a to §§ 44 odst. 1, 12 odst.1, 421 odst.2 písm. a), e), f), 435 odst.1, z.o.k. a dále § 101 odst.2 z.v.r. a § 165 odst.2 o.z. Rejstříkový soud uzavřel, že opatrovník [Anonymizováno] k jednání zachyceném v notářském zápise [Anonymizováno] v zastoupení opatrovaného [právnická osoba]. oprávněn nebyl, protože toto jeho oprávnění není popsáno v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2019, č.j. 79Cm 119/2017-93 ve spojení s opravným usnesením ze dne 20. 5. 2019, č.j. 79Cm 119/2017-99 a ani se z něj nedá dovodit. Jednání zachycené v notářském zápise notářky [Anonymizováno], ze dne 7. 8. 2019, [Anonymizováno] bylo dle rejstříkového soudu uskutečněno osobou, která nemá oprávnění za právnickou osobu [právnická osoba]. v této věci jednat a s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2010, č.j. 29 Cdo 2636/2009 uvedl, že není vůbec jednáním společnosti [právnická osoba]., a tedy je ve vztahu ke změnám v obchodním rejstříku její dceřiné společnost [právnická osoba]. nicotné. Zápis změn provedený na základě nicotného rozhodnutí je proto nutno odstranit a obnovit stav před tím, než byl proveden. Soud závěrem uvádí, že dle schválených stanov společnosti (čl. 10), je funkční období členů představenstva a rovněž členů dozorčí rady (čl. 11) tříleté. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatelé soudu neprokázali, že byli opětovně do svých funkcí zvoleni, nelze návrhu na jejich opětovný zápis vyhovět. Výrok III. o poplatkové povinnosti uložené společnosti odůvodnil rejstříkový soud ustanovením § 2 odst. 1 písm. d) a ust. § 4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:

1)Nepřezkoumatelnost usnesení spočívající v tom, že z odůvodnění usnesení nijak nevyplývá, jakými úvahami se soud prvního stupně řídil, když návrh na zahájení řízení podaný navrhovateli s odkazem na ust. § 101 odst. 2 z.v.r. posoudil jako podnět a výrokem I. usnesení zahájil řízení bez návrhu.

2) V případě, že by usnesení bylo vydáno v řízení zahájeném na základě návrhu, pochybil soud prvního stupně tím, že návrh na zahájení řízení nezamítl pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatelů, když v řízení zjistil, že navrhovatelům (již v době podání návrhu na zahájení řízení) uplynulo funkční období v orgánech společnosti před více než třemi lety před podáním návrhu. Je zřejmé, že navrhovatele by se mohli domáhat obnovy svého zápisu do obchodního rejstříku společnosti jen tehdy, jestliže by předložili listiny, které by prokazovaly, že navrhovatelé byli znovu zvoleni do orgánů společnosti, což se však - jak konstatoval i soud prvního stupně, nestalo.

3) Soud pochybil i tím, že usnesení založil na listinách, které byly již podkladem pro provedení přezkoumávaného (napadeného) zápisu a jejichž opakovaný přezkum není v řízení o návrhu na obnovu zápisu do obchodního rejstříku možný, jak vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 1759/2008.

4)Nesprávná aplikace ustanovení § 165 odst.2 o.z. a § 487 odst. 1 a 2 o.z. soudem, když uzavřel, že opatrovník nebyl oprávněn přijmout rozhodnutí jediného akcionáře.

Navrhl zrušit napadené usnesení a řízení zastavit, popř. věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení či napadené usnesení změnit tak, že návrh zamítne.

4. K odvolání se vyjádřili navrhovatelé. Ti předně namítli, že [Anonymizováno] není oprávněn za společnost jednat. uvedli, že z rozhodnutí je zřetelně patrno, že soud má za to, že navrhovatelé byli aktivně věcně legitimováni k podání předmětného návrhu, což soud výslovně uvádí, přičemž sám zahájil řízení též „beznávrhové“, neboť k tomu byly splněny podmínky § 78 odst.1 věta druhá z.v.r. Fakt, že byli navrhovatelé aktivně legitimováni, je dán tím, že se zde jedná o revizi zápisu, v rámci nějž byla provedena změna zápisu, která se jich týká. Jsou tak splněny podmínky ustanovení § 101 odst. 2 z.v.r. Odvolatel nesprávně směšuje otázku aktivní procesní legitimace s otázkou úspěšnosti v řízení. To, zda má být zápis obnoven nebo změněn, je třeba v řízení teprve zjistit. Není možno předjímat výsledek tohoto zjišťování již v okamžiku podání návrhu a hodnocení aktivní legitimace. Navrhovatelů se zápis formálně dotkl, a tedy aktivně legitimováni jsou. Výsledek takového řízení, i kdyby nakonec nebyli zcela úspěšní, nemá na otázku legitimace žádný vliv. Dále uvedli, že z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že soud prvního stupně dospěl k závěru, že na příslušné rozhodnutí obsažené v notářském zápisu [Anonymizováno] notářky [Anonymizováno] je třeba nahlížet tak, jako by nebylo přijato, neboť je učinila osoba, která k tomu vůbec nebyla oprávněna, a tedy se společnosti vůbec nepřičítá. Tím se situace liší od prosté neplatnosti. Soud může ustanovit opatrovníka podle § 165 odst. 2 NOZ pouze ve vztahu k právním jednáním, vůči nimž jsou dotčení členové statutárního orgánu (nebo i jediný člen) v konfliktu zájmů. Ve vztahu k těmto právním jednáním je zástupci oprávnění člena statutárního orgánu omezeno přímo zákonem. Jmenování opatrovníka soudem podle § 165 odst. 2 NOZ má účinky jen ve vztahu k oprávnění opatrovníka zastupovat společnost v záležitostech, kde je ex lege vyloučeno zástupci oprávnění členů statutárního orgánu a jedině opatrovník je oprávněn v těchto záležitostech za obchodní korporaci jednat. Z § 165 odst. 2 ve vazbě na § 437 odst. 2 NOZ nepochybně plyne, že ve zbylém rozsahu zůstává zástupci oprávnění členů statutárního orgánu obchodní korporace nedotčeno a v tomto zbylém rozsahu opatrovník jmenovaný podle § 165 odst. 2 NOZ ani jednat nemůže. Dle obsahu návrhu, s nímž se soud ztotožnil, byl opatrovník jmenován pro potřeby překlenutí údajného konfliktu zájmů dvou členů představenstva při podání (a domněle hrozícím nepodání) dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2017, č.j. 16Co 148/2017-299, ve věci [právnická osoba]. I tuto skutečnost lze dovodit jen z obsahu spisu v opatrovnické věci. Ze samotného výroku opatrovnického soudu nelze dovodit žádnou jinou pravomoc nežli „usilovat o obnovení činnosti představenstva“. Soud prvního stupně proto zcela správně uzavřel, že pokud by měl v usnesení o jmenování opatrovníka nalézt oprávnění opatrovníka jednat právě v této věci, pak je zde ani výslovně, ale ani z okolností případu nalézt nelze. Omezenost jednatelského oprávnění opatrovníka je patrna též z prohlášení o souhlasu se jmenováním opatrovníkem ze dne 4. 1. 2019, které učinil v opatrovnickém řízení [Anonymizováno]. V tomto dokumentu výslovně uvádí, že souhlasí se svým jmenováním opatrovníkem toliko pro konkrétní záležitost zastupování společnosti v exekučním řízení vedeném Obvodním soudem pro [adresa], sp. zn. 48 EXE 2930/2015 včetně navazujících řízení (odvolání, dovolání ústavní stížnost). Je tedy zřejmé, že jmenování opatrovníka nebylo omezené pouze svou povahou, ale že sám opatrovník si byl od samého počátku jednoznačně vědom rozsahu svého oprávnění. Opatrovník dle obsahu tohoto dokumentu zřetelně věděl, že při přijímání rozhodnutí zachyceného v notářském zápise [Anonymizováno] překračuje svůj mandát, notářce toto zatajil a ubezpečil jí o opaku a celé jednání tak zřetelně vykazuje znaky snahy o kriminální ovládnutí společnosti. S ohledem na tyto skutečnosti navrhovatelé navrhli, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil.

5. Ohledně odvolání proti výroku I., jímž rejstříkový soud zahájil řízení bez návrhu na obnovu původního zápisu v obchodním rejstříku Vrchní soud v Praze, coby soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v tomto rozsahu není přípustné.

6. Dle § 13 odst. 3 z.ř.s., jenž se aplikuje dle § 120 z.v.r. „Proti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné.“

7. Odvolací soud proto odvolání společnosti proti usnesení soudu prvního stupně do výroku I. odmítl dle § 218 písm. c) o.s.ř. jako směřující proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací ohledně zbývajících výroků dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Z obsahu předloženého rejstříkového spisu sp.zn. B 16426/MSPH vyplývá, že k návrhu společnosti ze dne 13.8.2019 rejstříkový soud rozhodl usnesením ze dne 14. srpna 2019 (na němž je vyznačena doložka právní moci ke dni 20. srpna 2019), o výmazu - představenstva ve složení: [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], - počtu členů: 3, - způsobu jednání: Za společnost jednají vždy předseda představenstva a jeden člen představenstva společně, předsedy dozorčí rady [Anonymizováno] a členů dozorčí rady [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a dále rozhodl o zápisu - dne zániku členství členů představenstva: 30. března 2015 u [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a 11. prosince 2017 u [Anonymizováno], zápisu člena představenstva [Anonymizováno], den vzniku členství: 7. srpna 2019, -počtu členů: 1, -způsobu jednání: Člen představenstva zastupuje společnost ve všech věcech samostatně., dne zániku členství členů dozorčí rady: 30. března 2015 u [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a dále o zápisu člena dozorčí rady [Anonymizováno], den vzniku členství: 7. srpna 2019 a počtu členů: 1 (dále též jen „usnesení RD25“).

10. Podáním došlým soudu dne 16. září 2019 se navrhovatelé [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], všichni zast. [Anonymizováno], advokátem, s poukazem na ustanovení § 101 odst. 2 z.v.r. domáhali toho, aby rejstříkový soud u společnosti odstranil jako celek zápis provedený dne 20. srpna 2019 (na základě usnesení RD25) a uvedl rejstříkový zápis v předešlý stav. Jednalo se tedy o návrh podle ustanovení § 101 odst. 2 z.v.r., jímž bylo zahájeno řízení a o němž byl rejstříkový soud povinen rozhodnout.

11. V záhlaví odvoláním napadeného usnesení rejstříkový soud uvedl „V právní věci navrhovatelů: a) [Anonymizováno], b)[Anonymizováno] c)[Anonymizováno]“, zatímco v části záhlaví, ve které se uvádí projednávaná věc, rejstříkový soud uvedl „o podnětu na obnovení původního zápisu v obchodním rejstříku“ a dále výrokem I. zahájil řízení „bez návrhu“ na obnovení původního zápisu v obchodním rejstříku, výrokem II. rozhodl o výmazu člena představenstva [Anonymizováno],….a dalších zapisovaných skutečnostech, čímž částečně „negoval“ své předchozí usnesení RD 25, resp. obnovil původní zápis v obchodním rejstříku, vyjma opětovného zápisu členů představenstva ve složení: [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a předsedy dozorčí rady [Anonymizováno] a členů dozorčí rady [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. V odůvodnění usnesení však soud uvedl, že „má s ohledem na znění ustanovení § 101 odst. 2 zák.č.304/2013Sb. za to, že navrhovatelé jsou aktivně legitimováni k podání návrhu v této věci,…“

12. Z výše uvedeného vyplývá, že přezkoumávané rozhodnutí je vnitřně rozporné, nesrozumitelné, a tím pádem nepřezkoumatelné. Z části záhlaví usnesení, ve kterém rejstříkový soud uvedl „v právní věci navrhovatelů: a)…, b)…, c)…“ a dále z výše citované části odůvodnění, v níž rejstříkový soud dospěl k závěru o aktivní věcné legitimaci navrhovatelů, lze usuzovat na to, že rejstříkový soud měl za to, že řízení bylo zahájeno k návrhu navrhovatelů dle § 101 odst. 2 z.v.r. Rozhodoval - li tedy rejstříkový soud skutečně o návrhu, potom z rozhodnutí není vůbec zřejmé, na základě jakých úvah, myšlenkových pochodů uvedl soud prvního stupně do záhlaví „o podnětu…“ a proč výrokem I. zahajoval řízení „bez návrhu“. Je – li řízení zahájeno k návrhu - tak jako v daném případě návrhem na obnovení původního zápisu, není žádného právního důvodu ještě zahajovat řízení i „bez návrhu“. Po podání návrhů navrhovatelů (tj. zahájení řízení) bylo povinností rejstříkového soudu zabývat se tím, zda navrhovatelé splnili poplatkovou povinnost a v případě jejího nesplnění vyzvat navrhovatele k jejímu splnění. Rejstříkový soud ovšem takto nepostupoval. Zřejmé však není ani to, uvedl - li rejstříkový soud, že „navrhovatelé soudu neprokázali, že byli opětovně do svých funkcí zvoleni, nelze proto návrhu na jejich opětovný zápis vyhovět.“, proč se tento závěr rejstříkového soudu nijak neprojevil ve výrokové části rozhodnutí (jejich návrh nebyl zamítnut).

13. Z popsaného vyplývá, že soud prvního stupně si neujasnil stěžejní otázku nezbytnou pro správné posouzení věci. A to, zda rozhodoval o věci na základě podaných návrhů navrhovatelů a), b) a c) či rozhodoval ve věci v řízení, jež sám zahájil bez návrhu. V případě rozhodování o podaném návrhu je předmět řízení vymezen právě a jen skutečnostmi a údaji obsaženými v návrhu, jež navrhovatelé požadují vymazat a zapsat do obchodního rejstříku. Kdežto v případě řízení, jež rejstříkový soud zahájí „bez návrhu“ za účelem dosažení shody mezi zapsaným a skutečným právním stavem, je předmět takového řízení vymezen zapsanými skutečnostmi, u nichž existuje rozpor se skutečným právním stavem. To znamená, že na způsobu zahájení řízení závisely meze předmětu řízení (zapisované a vymazávané skutečnosti, údaje). A v neposlední řadě je od způsobu zahájení řízení odvislý procesní postup, který je rejstříkový soud povinen aplikovat. Z rozhodnutí tedy není zřejmé, o čem vlastně rozhodl, zda o návrhu nebo v mezích řízení zahájeného bez návrhu. Popsaná vnitřní rozpornost, nesrozumitelnost, a tím pádem nepřezkoumatelnost rozhodnutí brání odvolacímu soudu posoudit, zda postupoval soud prvního stupně správně či nikoliv.

14. Pro úplnost odvolací soud ještě reaguje na odvolací námitku vyplývající z usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 1759/2008 o tom, že „má-li být posuzována platnost listiny, která již jednou byla způsobilým podkladem zápisu a nyní má být podkladem zápisu opačného, nemůže být platnost této listiny (opakovaně) posuzována v řízení ve věcech obchodního rejstříku“. S tímto závěrem odvolacího soudu, jemuž přitakal v citovaném usnesení dovolací soud, se odvolací soud plně ztotožňuje. Odvolatel však přehlíží, že v době, kdy rozhodoval rejstříkový soud o návrhu společnosti ze dne 13. 8. 2019, byl přílohou tohoto návrhu jen podkladový notářský zápis, jež přílohou ovšem nebylo „usnesení o jmenování hmotněprávního opatrovníka“, jež bylo založeno do spisu teprve spolu s návrhem navrhovatelů ze dne 16. 9. 2019 na obnovení původního zápisu. Z toho vyplývá, že rejstříkový soud nyní nerozhodoval na základě týchž listin, ale na základě více listin, z nichž dospěl k opačnému skutkovému a právnímu závěru, což je v obecné rovině zcela přípustné. Nepřípustné by bylo, kdyby v rámci původního rozhodnutí ze dne 14. 8. 2019 měl již k dispozici tuto listinu a nyní by na základě těchto stejných listin rozhodl opačně.

15. Odvolací soud z výše uvedených důvodů usnesení soudu prvního stupně zrušil v rozsahu výroků II. a III. podle § 219a odst.1 písm. b) o.s.ř., a podle § 221 odst.1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

16. Z hlediska dalšího postupu rejstříkového soudu je třeba uzavřít, že prvotně je rejstříkový soud povinen rozhodnout o návrhu na obnovení původního zápisu ze dne 16. 9. 2019 (ustanovení 101 odst.2 z.v.r. však umožňuje vymazaným osobám domáhat se pouze svého opětovného zápisu, ohledně opětovného zápisu týkajícího se jiných vymazaných osob a jiných zapisovaných skutečností, nejsou vůbec aktivně věcně legitimováni), a teprve následně (po právní moci takového rozhodnutí) by bylo možné v případě potřeby zahájit řízení o dosažení shody mezi skutečným stavem a zapsaným stavem ohledně skutečností, jež předtím zapsal na základě „podkladového notářského zápisu“ (viz usnesení RD25). V souladu se zásadou hospodárností řízení však nelze vyloučit ani takový postup, kdy rejstříkový soud rozhodne v rámci jednoho rozhodnutí (usnesení) o návrhu na obnovení zápisu ze dne 16. 9. 2019 a současně o dosažení shody mezi zapsaným a skutečným stavem.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.