o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 23. listopadu 2020, k odvolání navrhovatele a účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. září 2024, č. j. 72 Cm 27/2021-216,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba]. (dále jen „společnost“), konané dne 23. listopadu 2020 o schválení účetní závěrky společnosti za účetní období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 23. února 2021 se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti konané dne 23. listopadu 2020, týkajících se schválení výroční zprávy a řádné účetní závěrky za období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019.

3. Jedná se o v pořadí druhé meritorní rozhodnutí soudu prvního stupně. Předchozím usnesením ze dne 27. ledna 2023, č. j. 72 Cm 27/2021-95, soud prvního stupně výrokem I. rozhodl tak, že usnesení valné hromady společnosti ze dne 23. listopadu 2020 v části, kterou schválila výroční zprávu za rok 2019 (za období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019) je „nicotné“, výrokem II. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti konané dne 23. listopadu 2020 o schválení účetní závěrky za účetní období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 a výrokem III. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

4. V pořadí první rozhodnutí soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze jako soud odvolací k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 21. srpna 2023, č. j. 7 Cmo 82/2023-148, ve výroku II. a III. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, aby se předně zabýval tím, zda navrhovateli po podání návrhu zanikla aktivní věcná legitimace přiznaná mu § 428 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/. Výrok I. v pořadí prvního rozhodnutí soudu prvního stupně je pravomocné.

5. Předmětem řízení tak zůstalo pouze posouzení platnosti usnesení valné hromady konané dne 23. listopadu 2020 o schválení účetní závěrky za rok 2019, kdy se soud prvního stupně primárně zaměřil na otázku, zda navrhovateli po podání návrhu zanikla aktivní legitimace navrhovatele, který po podání návrhu převedl vlastnické právo k 68 001 ks zaknihovaných akcií. Navrhovatel až v odvolacím řízení namítal neplatnost smlouvy o tomto převodu 68 001 ks akcií ze dne 27. dubna 2021 (dále jen „smlouva o převodu akcií“) pro rozpor s dobými mravy, kdy byl slabší stranou smlouvy, když předtím nesporoval, že tyto akcie převedl platně na třetí subjekt. Soud prvního stupně proto posuzoval otázku platnosti smlouvy o převodu akcií, a dále se zabýval tím, zda případně navrhovateli svědčí právní zájem na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení, jakož i dalšími námitkami navrhovatele o jeho aktivní věcné legitimaci, kterou dovozoval z jím tvrzeného vlastnictví dalších 2 ks akcií, které měl získat darováním.

6. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel zejména z toho, že:

- valná hromada společnosti se konala dne 23. listopadu 2020, navrhovatel se valné hromady zúčastnil;

- valná hromada mimo jiné přijala 88,71 % většinou napadené usnesení ve znění „Valná hromada schvaluje Výroční zprávu a řádnou účetní závěrku [právnická osoba]. za účetní období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019.“; navrhovatel proti němu podal protest;

- smlouvou o převodu akcií navrhovatel převedl na společnost [právnická osoba] vlastnické právo k 68 001 ks akcií společnosti;

- od 2. června 2004 byla společnost družstvem vystupujícím pod obchodní firmou [právnická osoba] (dále též „družstvo“), ke dni 1. ledna 2019 družstvo změnilo právní formu z družstva na akciovou společnost (s obchodním názvem [Anonymizováno]). Na základě projektu změny právní formy z družstva na akciovou společnost ze dne 29. července 2015 měl být základní kapitál rozdělen na kmenové kusové zaknihované akcie na jméno. Počet společností emitovaných akcií měl být znám ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, celkový počet akcií společnosti měl být rozdělen mezi osoby, které budou akcionáři společnosti, a to v poměru jejich členských vkladů do družstva;

- darovací smlouvou ze dne 25. dubna 2019 měl navrhovatel jako obdarovaný přijmout od [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako dárce do vlastnictví 1 ks zaknihované kmenové akcie na jméno, ISIN [Anonymizováno] o jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Darovací smlouvou ze dne 26. dubna 2019 měl navrhovatel jako obdarovaný přijmout od [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako dárce do vlastnictví 1 ks zaknihované kmenové akcie na jméno, ISIN [IBAN], o jmenovité hodnotě 1 000 Kč;

- dne 29. dubna 2019 měl navrhovatel požádat představenstvo společnosti o schválení převodu daru 1 ks akcie a předat mu darovací smlouvu ze dne 26. dubna 2019;

- akcie společnosti nebyly volně převoditelné, k převodu akcií byl vyžadován předchozí souhlas představenstva společnosti (čl. 5 odst. 2 stanov společnosti účinných ke dni 18. února 2019);

– společnosti byl ke dni 12. června 2019 přidělen ISIN ve znění [IBAN]. Emise 1 671 181 ks akcií emitovaných společností byla dne 1. července 2019 registrována v Centrálním depositáři cenných papírů;

- jako vlastníka 1 ks nevydané akcie evidovala společnost ke dni 25. dubna 2019 [tituly před jménem] [Anonymizováno], který byl rovněž jako vlastník 1 kusu akcie evidován ke dni 22. dubna 2022. Obdobná situace byla i u [tituly před jménem] [Anonymizováno], kterého společnost evidovala jako vlastníka 1 ks nevydané akcie ke dni 25. dubna 2019 a posléze i k datu 22. dubna 2022 byl uveden jako vlastník 1 kusu akcie. A právě jim společnost vyplatila dividendy za rok 2019.

7. Soud prvního stupně na základě takto zjištěného skutkového stavu s odkazem na § 258, § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 428 odst. 1 z. o. k. uzavřel, že návrh byl podán včas v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě, v době jeho podání byl navrhovatel akcionářem společnosti, na předmětné valné hromadě byl přítomen – byl vlastníkem celkem 68 001 ks zaknihovaných kusových akcií, proti napadenému usnesení valné hromady podal protest.

8. Navrhovatel v průběhu řízení převedl 68 001 ks zaknihovaných kusových akcií na společnost [právnická osoba] (smlouvou o převodu akcií ze dne 27. dubna 2021), čímž ztratil postavení opravňující jej k podání předmětného návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, a tedy ztratil i aktivní věcnou legitimaci podle § 428 odst. 1 z. o. k.

9. K námitce navrhovatele (vznesené až v prvním odvolacím řízení) o neplatnosti smlouvy o převodu 68 001 ks akcií soud prvního stupně uzavřel, že smlouva je platná. Tvrzený rozpor s dobrými mravy neshledal, navrhovatel nebyl slabší stranou smlouvy, je odborníkem a profesionálem v oblasti bankovnictví, financí a podnikání. Navrhovatel disponuje značnou informační silou v oblasti bankovnictví a obchodních korporací, což dovodil z toho, že (i) navrhovatel byl v minulosti druhým největším akcionářem společnosti (jak sám tvrdil), držel akcie ve výši 7 % na základním kapitálu; (ii) spolu s [tituly před jménem] [Anonymizováno] byli po dobu více let spolupracovníky, navrhovatel mu pomáhal při rozvoji společnosti v rámci její snahy o získání bankovní licence (nejen kapitálově, ale i kontakty u ČNB), podílel se na fungování společnosti; (iii) navrhovatel měl později pochybnosti o správnosti zvolené a realizované přeměny kampeličky na banku, došlo k názorovým neshodám s [tituly před jménem] [Anonymizováno], což vyústilo v jeho následné rozhodnutí svůj podíl ve společnosti - své akcie zcizit, a to právě [tituly před jménem] [Anonymizováno]; (iv) navrhovatel v řadě dalších korporacích figuruje jako společník nebo je členem statutárního orgánu (které v bodě 50 odůvodnění specifikuje). Nelze dovodit, že by smlouvu o převodu akcií uzavřel nedobrovolně, za převod akcií obdržel smluvené plnění. Byť je [tituly před jménem] [Anonymizováno] od 26. dubna 2023 zapsán jako skutečný majitel společnosti [právnická osoba]., která akcie nabyla do vlastnictví (s podílem na hlasovacích právech o velikosti 71,86 %), není ani nebyl jejím statutárním orgánem, smlouvu o převodu akcií nepodepsal.

10. K námitce navrhovatele, že nebyl dodržen ústní slib [tituly před jménem] [Anonymizováno], že mu po uzavření smlouvy o převodu akcií bude nad rámec kupní ceny vyplacena polovina dividend za roky 2019 a 2020, o jejíž výplatě rozhodne valná hromada společnosti konaná dne 30. dubna 2021 (kdy v čl. IV. odst. 4 smlouvy o převodu akcií je zakotveno smluvní ujednání, že „pokud bude na valné hromadě konané dne 30. 4. 2021, popř. na náhradní valné hromadě za tuto valnou hromadu, a ze strany ČNB schválena výplata dividendy za rok 2019 a 2020, strany si je rozdělí na polovic“), soud prvního stupně uzavřel, že toto smluvní ujednání je podmínkou, která se vůbec nemusela naplnit a navíc je koncipována i ku prospěchu druhé smluvní strany (výplata dividendy měla být rozdělena na polovinu pro každou smluvní stranu). Dne 30. dubna 2021 se měla konat valná hromada společnosti, která měla rozhodnout o výplatě dividend za roky 2019 a 2020. Společnost jako banka spadá pod dohled České národní banky, která se vyjadřovala k zamýšleným výplatám dividend, kdy v důsledku pandemie COVID-19 považovala za obezřetné, aby se (všechny) banky za účelem zajištění své finanční stability zdržely výplaty dividend a vytvořily si dostatečné kapitálové a likvidní rezervy. Konkrétně společnosti k navrženému bodu programu o možnosti rozdělit zisk a vyplatit dividendu sdělila, že záměr banky (byť podmíněný) ohledně výplaty dividend považuje za předčasný a vyzvala společnost k přehodnocení kroků týkajících se rozdělení zisku mezi akcionáře. Nebylo-li valnou hromadou společnosti o rozdělení zisku rozhodnuto, nemohla být výplata realizována. Soud prvního stupně nepovažoval za podstatné zjišťovat podrobnější souvislosti týkající se valné hromady společnosti konané dne 30. dubna 2021 o rozdělení/nerozdělení zisku za roky 2019 a 2020; předmětná valná hromada nebyla napadena návrhem na vyslovení neplatnosti. Přistoupil-li navrhovatel k uzavření smlouvy o převodu akcií, která obsahovala ujednání o možnosti výplaty poloviny dividend za roky 2019 a 2020, bylo to zcela jeho rozhodnutí, stejně tak jako bylo jeho rozhodnutí přistoupit na kupní cenu. Námitky, že kupní cena byla nepřiměřená, navrhovatel vznáší až po třech letech od podpisu smlouvy o převodu akcií. Navrhovatel však netvrdí, jaká byla dohodnutá (jiná) kupní cena za převod akcií, natož aby prokazoval, že kupní cena za převod byla nepřiměřená. Právní úprava o neúměrném zkrácení na obchody s akciemi nedopadá (§ 1793 odst. 2 o. z.). Nelze ani dovodit, že by navrhovatel neměl představu o hodnotě akcií společnosti z důvodu, že mu nebyl poskytnut seznam akcionářů. Navrhovatel je odborníkem v oblasti bankovnictví a obchodních korporací, byl kvalifikovaným akcionářem, proto lze mít za to, že představu o hodnotě akcií měl, když mu mohly a měly být známy účetní závěrky a výroční zprávy. Navrhovatel si rovněž mohl nechat zpracovat znalecký posudek o hodnotě jím vlastněných akcií. Okolnost, že navrhovatel nedisponoval seznamem akcionářů nikterak nesouvisí s cenou převáděných akcií a rovněž ani s tím, že mu ze stejného důvodu nebyla známa jména dalších akcionářů, kterým by mohl případně své akcie nabídnout, a kteří mohli být potencionálními kupci jeho akcií.

11. Smlouva o převodu akcií nemá ani vady, které by mohly založit její neplatnost. Společnost po přeměně na banku emitovala 1 671 181 ks kusových akcií na jméno v zaknihované podobě. Označení předmětu převodu ve smlouvě o převodu je specifikováno zcela určitě a nezaměnitelně, je zde uvedeno označení emitenta, číslo ISIN, číslo emitenta, podoba a forma akcií. Obecně smlouva o převodu akcií nemusí mít žádné zvláštní podstatné náležitosti. Absence údaje o tom, že převáděné akcie jsou akciemi kusovými, nečiní předmět převodu neurčitým a nemá tedy vady, které by mohly založit neplatnost smlouvy o převodu. Ani údaj, že jde o akcie, které mají jmenovitou hodnotu, když jí nemají, není takovou vadou. Soud prvního stupně dovodil, že pokud smlouva obsahuje označení kmenová akcie namísto kusová akcie a navíc je zde uveden údaj o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, když kusová akcie nemá jmenovitou hodnotu, nýbrž takové akcie představují stejný podíl na základním kapitálu společnosti, jde o nepodstatné chyby v psaní, které nepředstavují vadu ve vymezení předmětu převodu.

12. Námitka navrhovatele o počtu převáděných akcií rovněž neobstojí. Navrhovatel mínil, že ve smlouvě o převodu je uveden nižší počet akcií než, které vlastnil a které hodlal převést, zpochybňuje použití výměnného poměru dle projektu přeměny účastnice na banku v roce 2019. Navrhovatel a společnost [právnická osoba]. si ve smlouvě o převodu výslovně sjednali, že předmětem převodu bude 68 001 ks akcií, které v té době vlastnil navrhovatel. Vůle účastníků smlouvy bylo převést vlastnické právo právě k těmto akciím. Počet emitovaných akcií byl stanoven již v projektu přeměny a navrhovatel byl jako vlastník zapsán s tímto počtem akcií společnosti v příslušné evidenci cenných papírů. I kdyby navrhovatel vlastnil vyšší počet akcií, než který je uveden ve smlouvě o převodu, pak tato skutečnost nemůže založit její neplatnost. Účastníkem smlouvy o převodu nebyla společnost, nýbrž společnost [právnická osoba]. Navrhovatel se smlouvu o převodu akcií podepsal, v řízení nebylo prokázáno, že by ji podepsal v tísni, rozhodl se tak dobrovolně, na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné než jako na neplatné, v případě pochybností, zda je určité jednání dovoleno či zakázáno, by se mělo vyložit spíše jako platné.

13. Soud prvního stupně se dále zabýval tvrzením navrhovatele, že je stále akcionářem společnosti, a to z titulu vlastnictví 2 ks akcií, které získal na základě darovacích smluv. Tyto akcie měl nabýt na základě darovací smlouvy ze dne 25. dubna 2019 (od dárce [tituly před jménem] [Anonymizováno]) a darovací smlouvy ze dne 26. dubna 2019 (od dárce [tituly před jménem] [Anonymizováno]).

14. Soud prvního stupně i v tomto případě dovodil nedostatek aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení v části o schválení účetní závěrky za rok 2019, a to z následujících důvodů.

15. Ke dni 1. ledna 2019 změnila společnost právní formu z družstva na akciovou společnost. Dne 12. června 2019 byl akciím emitovaným společností přidělen Centrálním depositářem cenných papírů ISIN – [IBAN]. Navrhovatel tvrdil, že dne 25. dubna 2019 nabyl vlastnictví k 1 ks zaknihované kmenové akcie na jméno, ISIN [IBAN], o jmenovité hodnotě 1 000 Kč (darovací smlouva ze dne 25. dubna 2019) a dne 26. dubna 2019 nabyl vlastnictví k 1 ks zaknihované kmenové akcie na jméno, ISIN [IBAN], o jmenovité hodnotě 1 000 Kč (darovací smlouva ze dne 26. dubna 2019). V okamžiku uzavření darovacích smluv akcie v nich specifikované neexistovaly, neboť akciím bylo mezinárodní identifikační číslo cenného papíru pro účely obchodování uděleno až dne 12. června 2019 (přidělení ISIN [IBAN] Centrálním depositářem cenných papírů) a veškeré akcie emitované společností v počtu 1 671 181 ks byly až dne 1. července 2019 registrovány v Centrálním depositáři cenných papírů. Jako vlastníci předmětných 2 ks akcií jsou v Centrálním depositáři cenných papírů stále evidováni [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] kterým společnost vyplácí podíl na zisku a tito jsou oprávněni vykonávat práva akcionáře.

16. Pakliže 2 ks akcií specifikované v darovacích smlouvách ke dni jejich převodu neexistovaly, pak na navrhovatele nemohly být ani převedeny; oba dárci nemohli převést na navrhovatele více práv, než sami měli. V době uzavření darovacích smluv existovaly akcie jako akcie nevydané dle § 256 z. o. k. Nevydané akcie nejsou cenným papírem, jedná se o zvláštní kategorii obligace nebo věc movitou nehmotnou, a představují závazek mezi společností a akcionářem. Nevydané akcie lze převádět převodní smlouvou o postoupení dle § 1895 odst. 1 o. z. Jelikož předmět plnění, tj. 2 ks akcií specifikované v darovacích smlouvách, neexistoval, jsou darovací smlouva ze dne 25. dubna 2019 a darovací smlouva ze dne 26. dubna 2019 neplatné podle § 588 o. z. Vzhledem k uvedenému bylo nadbytečné zabývat se dalšími skutečnostmi následujícími po uzavření dvou darovacích smluv, tedy navrhovatelem tvrzenými žádostmi adresovanými představenstvu k udělení souhlasu s převody 2 ks akcií.

17. Soud prvního stupně proto uzavřel, že navrhovatel v průběhu ztratil aktivní věcnou legitimaci, neboť po podání návrhu platně převedl vlastnické právo k 68 001 ks zaknihovaných kusových akcií a současně nebylo v řízení prokázáno, že by navrhovatel byl vlastníkem dalších dvou kusů akcií, jak tvrdil. Navrhovatel, ani přes výzvu soudu prvního stupně dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), netvrdil relevantní skutečnosti (natož aby je prokázal), o existenci jiného zájmu hodného právní ochrany na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení valné hromady. A proto soud prvního stupně podaný návrh zamítl, aniž by věc posoudil věcně.

18. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

19. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

20. Odvolatel předně namítá, že bylo porušeno jeho právo na zákonného soudce. V průběhu řízení došlo k obměně soudce, kdy [tituly před jménem] [Anonymizováno] nahradil [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Namítá, že v rozporu s jeho právem na zákonného soudce je jednak samotný způsob přidělení nového předsedy senátu, který není transparentní, jakož i jeho postup po přidělení věci, který považuje za nestandardní, nesprávný a nezákonný.

21. Odvolatel má dále za to, že soud prvního stupně nedostatečně přihlédl k okolnostem neoprávněného navýšení počtu kusů akcií společnosti, kdy neoprávněným navýšením počtu kusů akcií byl jeho podíl na společnosti podstatně naředěn. Ani závěr soudu prvního stupně o platnosti smlouvy o převodu akcií nepovažuje za správný; setrvává na svém stanovisku, že předmětná smlouva je vzhledem k okolnostem jejího uzavření neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Tudíž nemohl ztratit svou aktivní věcnou legitimaci, neboť z důvodu neplatnosti smlouvy o převodu akcií nikdy nepřestal být akcionářem společnosti.

22. Dle odvolatele neobstojí ani závěr soudu prvního stupně týkající se otázky platnosti darovacích smluv a s tím související posouzení jeho aktivní věcné legitimace. Odvolatel je nadále přesvědčen, že jeho aktivní věcná legitimace je dána též z titulu vlastnictví 2 ks akcií společnosti, které mu byly darovány darovacími smlouvami ze dne 25. dubna 2019 a ze dne 26. dubna 2019, resp. alespoň z titulu vlastnictví 1 ks akcie společnosti, kterou nabyl na základě darovací smlouvy uzavřené dne 26. dubna 2019 mezi ním jako obdarovaným a [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako dárcem. Mimo jiné namítá, že pakliže převáděnou – darovanou nevydanou akcii označily smluvní strany údaji, které měla mít tato akcie po jejím vydání, nemůže na určitosti projevu vůle smluvních stran a na platnosti darovací smlouvy ničeho měnit. Odvolatel považuje v tomto směru rozhodnutí soudu prvního stupně za příliš formalistické a vnitřně rozporné, když soud prvního stupně uvádí, že akcie, které byly předmětem darování v době uzavření darovacích smluv neexistovaly, avšak následně konstatuje, že předmětné akcie v rozhodné době existovaly jako akcie nevydané. Odvolatel je přesvědčen, že ke dni uzavření darovacích smluv převáděné akcie existovaly v zaknihované podobě, číslo ISIN bylo dosavadním akcionářům známo již před jeho přidělením.

23. Avšak i v případě, že by akcie společnosti v době uzavření darovacích smluv neexistovaly v zaknihované podobě, nelze učinit závěr o jejich neexistenci, neboť tyto existovaly alespoň v podobě nevydaných akcií. A pokud je poukazováno na nepřesnou specifikaci akcií v darovacích smlouvách, pak při použitém výkladu soudu prvního stupně, že každá nepřesnost ve smlouvě ve vymezení předmětu převodu zakládá neplatnost smlouvy, musela by být shledána neplatnou i smlouva o převodu akcií, z níž soud prvního stupně dovodil ztrátu aktivní legitimace odvolatele. Nadto soud prvního stupně dospěl (k již překonanému) závěru, že nevydané akcie lze převádět pouze smlouvou o postoupení dle § 1895 odst. 1 o. z. Odvolatel (s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu, která cituje) uvádí, že „splatil-li upisovatel celý emisní kurs akcií, může převést svůj podíl v akciové společnosti, i když společnost dosud nevydala akcie, přičemž smlouva o takovém převodu bude smlouvou inominátní, tj. pro takovýto převod lze využít jakýkoliv smluvní typ, kterým lze převést vlastnické právo k akcii, zejména smlouvy kupní, darovací, popřípadě směnné… Vlastnické právo k nesplacené či nevydané akcii na jméno, která je (jako podíl na společnosti, jenž není představován cenným papírem či zaknihovaným cenným papírem)movitou věcí nehmotnou, se nabývá účinností smlouvy o jejím převodu (§ 1099 o. z.)“

24. Odvolatel shrnul, že převáděné akcie v době uzavření darovacích smluv existovaly v podobě nevydaných akcií, bylo možné je převést na navrhovatele darovacími smlouvami, k nabytí vlastnického práva k těmto akciím by, nebýt omezení převoditelnosti vyplývajícího ze stanov společnosti, došlo již k účinnosti darovacích smluv. Soud prvního stupně tyto skutečnosti a právní úpravu nevydané akcie a možnosti jejího převodu nezohlednil, a v této souvislosti rezignoval na zjištění, zda došlo k nastoupení fikce (správně nevyvratitelné domněnky – pozn. odvolacího soudu) udělení souhlasu podle § 272 odst. 2 z. o. k., když v průběhu řízení odvolatel tvrdil, že po uzavření darovací smlouvy ze dne 26. dubna 2019 požádal na valné hromadě konané dne 29. dubna 2019 představenstvo společnosti o udělení souhlasu s převodem předmětné akcie na navrhovatele. Má za to, že dne 29. června 2019 došlo k nastoupení fikce udělení souhlasu s převodem předmětné akcie (§ 272 odst. 2 z. o. k.) a stal se tímto okamžikem vlastníkem předmětné akcie a společnost byla povinna zaevidovat takto převedenou akcii na majetkový účet odvolatele. Odvolatel tak nepřestal být akcionářem společnosti, tudíž nemohl ztratit aktivní věcnou legitimaci v rámci tohoto řízení.

25. I přes výše uvedené námitky se odvolatel rovněž vyjadřuje k otázce svého případného právního zájmu na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení valné hromady.

26. Svou argumentaci odvolatel podrobně rozvádí.

27. Společnost podala odvolání proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu změnil a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení ve výši 37 026 Kč.

28. Společnost se rovněž vyjádřila k odvolání navrhovatele, jeho námitky obsáhle vyvrací. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. jako věcně správné potvrdil.

29. Společnost má zejména za to, že právo odvolatele na zákonného soudce dotčeno nebylo. Soud prvního stupně při změně předsedy senátu 72 Cm postupoval v souladu s právními předpisy, vlastním rozvrhem práce i požadavky judikatury vyšších soudů.

30. Pokud jde o změnu právní formy společnosti z družstva na akciovou společnost, kdy odvolatel rozporuje mimo jiné i platnost přeměny společnosti, poukazuje na princip ochrany spolkové autonomie, z něhož plyne, že soudy mohou do rozhodování společnosti, včetně rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o přeměně, zasahovat pouze v případech stanovených zákonem. Žádné rozhodnutí o schválení přeměny, a ani jakékoliv související rozhodnutí, nebylo napadeno odvolatelem, ani jiným akcionářem společnosti. Ve vztahu k rozhodnutí o přeměně společnosti ani k rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu ze dne 30. dubna 2021 neběží žádné soudní řízení. V daném řízení tudíž soudu nepřísluší zabývat se platností (resp. tvrzenou protiprávností) přeměny společnosti.

31. Vyjadřuje se k námitkám odvolatele ohledně posouzení platnosti smlouvy o převodu akcií, která dle společnosti byla uzavřena platně, odvolatel nebyl její slabší stranou, nebyla uzavřena v tísni ani v rozporu s dobrými mravy. K uzavření darovacích smluv nikdy nedošlo, údajný převod těchto akcií ani nebyl schválen představenstvem společnosti.

32. K prokázání právního zájmu odvolatele na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady zdůraznila, že odvolatel ani přes poučení soudu prvního stupně nebyl schopen doplnit žádná konkrétní tvrzení, v čem by měl jeho (údajný) právní zájem spočívat.

33. Na vyjádření společnosti reagoval odvolatel, s jejími námitkami nesouhlasí, tyto vyvrací obdobnou argumentací, tak jak uváděl v odvolání a v průběhu daného řízení.

34. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a neshledal podmínky pro jeho potvrzení (§ 219 o. s. ř.), ani pro jeho změnu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.).

35. Předně odvolací soud uvádí, že nebylo porušeno ústavně zaručené základní právo odvolatele na zákonného soudce, jehož součástí je i zásada přidělování soudní agendy a určení složení senátu na základě pravidel obsažených v rozvrhu práce příslušného soudu. V poměrech projednávané věci není sporu o tom, že dle platného rozvrhu práce soudu prvního stupně byla věc přidělena do senátu 72 Cm – vyřizující soudkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno], která od 1. září 2024 byla dočasně přidělena k Vrchnímu soudu v Praze (Spr. 3000/2023). Dle XV. Zastupování, bodu A. rozvrhu práce pro případ nepřítomnosti, vyloučení nebo nemůže-li z jiných důvodů učinit podle rozvrhu práce příslušný soudce/předseda senátu procesní úkon, popř. projednat a rozhodnout věc, zastoupí ho ten, kdo je uveden v tabulkové části rozvrhu práce, není-li změnou rozvrhu práce určeno jinak. Zastupujícím soudcem je dle rozvrhu práce (dle jeho tabulkové části) [tituly před jménem] [Anonymizováno]; změnou rozvrhu práce (Spr. 3000/2023) nebylo rozhodnuto jinak, věc nebyla přidělena jinému soudci. V dané věci tak věc rozhodl soudce určený v souladu s rozvrhem práce, ke změně v osobě rozhodujícího soudce došlo podle předem v rozvrhu práce stanovených pravidel, která jsou dle odvolacího soudu jednoznačná, předvídatelná a transparentní; rozvrh páce vyhovuje ústavním i zákonným požadavkům, projednávaná věc byla přidělena v souladu s rozvrhem práce zastupujícímu soudci (z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti soudkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno]), soud byl správně obsazen.

36. Podle § 428 odst. 1 z. o. k. každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Podle odstavce 2 důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

37. V dané věci není sporu o tom, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady byl podán včas v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě, že navrhovatel byl v době podání návrhu akcionářem společnosti.

38. Klíčovou otázkou pak zůstává, zda navrhovateli svědčí aktivní věcná legitimace k podání předmětného návrhu. Přičemž k jejímu posouzení bylo třeba se vypořádat jednak s tím, zda smlouva o převodu 68 001 ks akcií uzavřená navrhovatelem v průběhu řízení (dne 27. dubna 2021) je platná či nikoliv, a jednak s tím, zda navrhovatel nabyl v dubnu 2019 2 ks akcií společnosti, na základě darovacích smluv ze dne 25. dubna 2019 a ze dne 26. dubna 2019, jak v řízení tvrdil.

39. Pokud jde o posouzení namítané neplatnosti smlouvy o převodu akcií, odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v provedeném dokazování, s těmito se ztotožňuje. Pro stručnost odvolací soud proto na skutkové závěry soudu prvního stupně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, ze dne 22. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či téhož soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou přístupná shodně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz). Odvolací soud, pokud jde o posouzení této otázky, sdílí rovněž právní závěr soudu prvního stupně, že smlouva o převodu akcií je platná, navrhovatel nebyl slabší stranou tohoto smluvního vztahu, smlouva není v rozporu s dobrými mravy. Jelikož odvolací soud v tomto směru přitakal správnosti skutkových závěrů a právního posouzení učiněného soudem prvního stupně k této problematice, (pro nadbytečnost) své závěry blíže nerozvádí, v této souvislosti zcela odkazuje na závěry soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje. Jinak řečeno, k převodu 68 001 ks akcií společnosti na společnost [právnická osoba] došlo platně.

40. Nutno připomenout, že platnost usnesení valné hromady lze přezkoumávat pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a platí, že nebyla-li platnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 21. března 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016). Zpochybňuje-li pak navrhovatel jiná rozhodnutí přijatá odlišnými valnými hromadami, pak je jejich přezkum v daném řízení zapovězen, tj. prostor pro jejich přezkum v daném řízení dán není, zpochybňovaná usnesení jsou platná.

41. Odvolací soud však nesdílí závěr soudu prvního stupně ohledně posouzení platnosti darovacích smluv a s tím související závěr o tom, že navrhovatel se na základě těchto smluv nestal (nemohl stát) vlastníkem předmětných 2 ks akcií. Soud prvního stupně pominul, že v době uzavření darovacích smluv, jak vyplynulo z provedeného dokazování, akcie společnosti existovaly v podobě nevydaných akcií.

42. Zákon o obchodních korporacích stojí na premise, že práva akcionáře plynoucí z jeho postavení jako společníka v akciové společnosti nejsou striktně spojena pouze s akcií, zatímním listem nebo jiným účastnickým cenným papírem a akcionář může tato práva spojená s jeho podílem v akciové společnosti vykonávat bez ohledu na to, zda došlo k vydání akcií nebo jiných účastnických cenných papírů (jejich vydání není nutnou podmínkou výkonu práv akcionáře). Dlužno dodat, že pakliže k vydání akcií, zatímních listů nebo jiných účastnických cenných papírů došlo, nelze již práva s nimi spojená bez těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vůči akciové společnosti (popř. 3. osobám) uplatnit ani převést. Jinak řečeno, podíl akcionáře ve společnosti může, ale nutně nemusí být vtělen do cenného nebo zaknihovaného cenného papíru; společnost není povinna bez zbytečného odkladu po svém vzniku (nebo zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku) vydat akcionáři zatímní list (nebyl-li dosud splacen v plné výši emisní kurs) nebo akcii.

43. Z uvedeného plyne, že podíl akcionáře jako společníka akciové společnosti může být představován tzv. ztělesněnou (resp. vtělenou) akcií podle § 256 odst. 1 z. o. k., anebo lze v případě podílu akcionáře na akciové společnosti hovořit o tzv. neztělesněné (resp. nevtělené) akcii. Zákon o obchodních korporacích tak sice nepoužívá ani termín ztělesněné (vtělené) či neztělesněné (nevtělené) akcie, ale je zřejmé, že za tzv. neztělesněné (resp. nevtělené) akcie považuje jednak akcie nesplacené podle § 256 odst. 2, jednak akcie nevydané podle § 256 odst. 3. Platí přitom, že povaha tzv. neztělesněné (resp. nevtělené) akcie je dána tím, že dosud nedošlo k vydání účastnického cenného papíru (tj. především akcie, příp. zatímního listu) „ztělesňujícího“ práva akcionáře, resp. účastnického cenného papíru, do nějž jsou práva akcionáře vtělena.

44. Zákon o obchodních korporacích výslovně stanoví, že nesplacené (a tedy i nevydané) akcie lze převádět, i když za ně nebyl vydán zatímní list. Nesplacené ani nevydané akcie nejsou (není-li na ně vydán zatímní list) cenným papírem, představují závazkový vztah mezi společností a upisovatelem akcií, který je vlastníkem (nevtěleného) podílu v akciové společnosti a má práva akcionáře. Pro převod nesplacených a nevydaných akcií lze využít jakéhokoliv smluvního typu (tj. nejen smlouvu o postoupení pohledávky dle § 1898 odst. 1 o. z., jak uzavřel soud prvního stupně), kterým lze převést vlastnické právo k akcii, zejména smlouvy kupní, darovací, popřípadě směnné. Vlastnické právo k nesplacené či nevydané akcii, která je (jako podíl na společnosti, jenž není představován cenným papírem či zaknihovaným cenným papírem) movitou věcí nehmotnou, se nabývá účinností smlouvy o jejím převodu (§ 1099 o. z.), ve vztahu ke společnosti je třeba aplikovat ustanovení § 256 odst. 4 ve spojení s § 269 z. o. k., resp. § 275 z. o. k.

45. K výše řečenému srov. komentář k § 256 z. o. k. - Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 599–604 s.].

46. Zbývá dodat, že i při převodu nesplacených či nevydaných akcií výše popsaným způsobem, je třeba respektovat případné omezení převoditelnosti akcií předvídané stanovami (§ 275, § 270, § 271 z. o. k.). Jinak řečeno, omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií souhlasem orgánu společnosti uvedené ve stanovách společnosti dopadá i na převody dosud nesplacených a nevydaných akcií takové společnosti. Uplatní se rovněž ustanovení § 272 odst. 2 z. o. k. (ve spojení s § 275 odst. 1 z. o. k.), zakotvující nevyvratitelnou právní domněnku udělení souhlasu příslušného orgánu společnosti jakožto důsledek jeho případné nečinnosti.

47. Vzhledem k výše uvedenému má odvolací soud za to, že neobstojí závěr soudu prvního stupně o neplatnosti darovacích smluv (výše blíže specifikovaných). Soud prvního stupně se proto v dalším řízení zaměří na objasnění otázky, zda navrhovatel (či převodce akcií) řádně požádal představenstvo společnosti o udělení souhlasu s převodem dosud nevydaných akcií, zda byl tento souhlas udělen či nikoliv, popř. zda na danou věc dopadá ustanovení § 272 odst. 2 z. o. k. Posoudí však nejen platnost darovací smlouvy, nýbrž i účinnost předmětného převodu ve vztahu k samotné společnosti. Soud prvního stupně se tudíž primárně vypořádá s otázkou vlastnictví akcií, které měl navrhovatel nabýt do vlastnictví na základě darovacích smluv uzavřených dne 25. dubna 2019 a dne 26. dubna 2019, neboť na jejím vyřešení závisí posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatele. Bude-li prokázáno, že navrhovatel je vlastníkem alespoň 1 kusu akcie společnosti získaných na základě darovacích smluv, pak je třeba se zabývat věcným přezkumem neplatnosti napadeného usnesení valné hromady.

48. Z výše uvedených důvodů je tudíž závěr soudu prvního stupně o nedostatku aktivní legitimace navrhovatele předčasný. Odvolací soud proto podle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

49. Odvolací soud stručně shrnuje, že při vyřčeném a odvolacím soudem akceptovaném právním závěru o platnosti smlouvy o převodu 68 001 ks akcií, soud prvního stupně v dalším řízení vyřeší v intencích výše uvedeného již jen otázku vlastnictví akcií, které měl navrhovatel nabýt do vlastnictví na základě darovacích smluv uzavřených dne 25. dubna 2019 a dne 26. dubna 2019, neboť na jejím vyřešení závisí (klíčové) posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatele. Shledá-li, že navrhovatel je vlastníkem byť jen jedné další akcie společnosti, bude se věcí zabývat věcně.

50. Dospěje-li však k závěru, že navrhovateli aktivní věcná legitimace nesvědčí, neboť navrhovatel 68 001 kusů akcií v průběhu řízení platně převedl na třetí osobu a nebylo prokázáno, že je vlastníkem jím tvrzených dalších dvou akcií, zvolí další procesní postup. Odvolací soud v této souvislosti zdůrazňuje, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, ztratí-li navrhovatel po podání návrhu postavení opravňující jej k jeho podání, ztrácí zásadně i aktivní věcnou legitimaci. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pojem „akcionáře“, jakožto osoby aktivně věcně legitimované k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je třeba vykládat extenzivně tak, že se akcionářem rozumí i osoba, která po přijetí usnesení valné hromady ztratila bez právního nástupce postavení akcionáře, ale napadené usnesení valné hromady má nadále dopad do jejích práv a povinností založených jejím vztahem ke společnosti. Popsaná situace však v poměrech projednávané věci nenastala, navrhovatel není osobou, jež své postavení ztratila bez právního nástupce, 68 001 kusů akcií převedl na třetí osobu - společnost [právnická osoba]

51. Jelikož je předmětné řízení řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), projeví se případná hmotněprávní sukcese bez dalšího v okruhu účastníků řízení, neboť účastenství je přímo spjato s tím, o čí práva nebo povinnosti má v řízení jít. Jinak řečeno, nastala-li v průběhu tzv. nesporného řízení právní skutečnost, s níž je spojen převod nebo přechod práva či povinnosti, o něž v řízení jde, nepoužije se § 107a o. s. ř., a soud nevydá rozhodnutí podle § 107a odst. 2 o. s. ř. Zjistí-li takovou skutečnost (nebo je-li soudu oznámena některým z účastníků) pokračuje podle § 6 z. ř. s. v řízení s procesním nástupcem dosavadního účastníka poté, kdy o pokračování v řízení s procesním nástupcem uvědomí účastníky i procesního nástupce usnesením o vedení řízení podle § 167 o. s. ř. V této situaci není na místě ani postup podle § 7 odst. 1 z. ř. s., neboť toto ustanovení se vztahuje na případy, kdy někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být jednáno, se řízení neúčastní od jeho zahájení (ač tomu tak být mělo). Následně soud prvního stupně nabyvateli akcií (společnost [právnická osoba]) umožní se k předmětu řízení vyjádřit a v návaznosti na jeho stanovisko případně posoudí, zda usnesení přijaté napadenou valnou hromadou má na jeho právní postavení jiný vliv, než ten, který předem sám svým rozhodnutím o nabytí akcií společnosti akceptoval, tj. zda přijaté usnesení valné hromady mohlo samo o sobě zasáhnout do práv a povinností nového akcionáře (založeného právě jím takto získanou účastí na společnosti) [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2009, sp. zn. 29 Cdo 4354/2008, či usnesení ze dne 26. října 2023, sp. zn. 27 Cdo 452/2023, jehož závěry se obdobně prosadí i v poměrech akciové společnosti].

52. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.

53. O nákladech řízení, včetně nákladů odvolacího řízení, rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).