o určení vlastnického práva k obchodnímu podílu, o nařízení předběžného opatření, o odvolání žalovaného č.2/ proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 74 Cm 46/2021- 57 ze dne 19. 8. 2021

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto:

„Žalované společnosti [Anonymizováno]. se ukládá povinnost zdržet se jakýchkoliv právních dispozic s podílem ve společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa], [Jméno advokáta C] [adresa], IČO: [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. C 61959 ve výši 100 % na základním kapitálu společnosti, který odpovídá vkladu ve výši 5.100.000,- Kč, včetně převodu podílu či jeho části, darování podílu či jeho části, vkladu podílu či jeho části do základního kapitálu obchodní korporace, zřízení zástavního práva k podílu či jeho části nebo jiného zatížení podílu nebo jeho části.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Žalované společnosti [Anonymizováno] se ukládá povinnost zdržet se výkonu práv jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [Jméno advokáta C] [adresa], IČO: [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. C 61959.“ V bodě III. výroku soud rozhodl takto: „Žalované společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [Jméno advokáta C] [adresa], IČO: [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. C 61959 se se ukládá povinnost zdržet se jakýchkoliv právních dispozic s pozemkem p.č. p.č. [Anonymizováno] /zastavěná plocha a nádvoří/, jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno] a s pozemkem p.č. [Anonymizováno] /zahrada/, které jsou zapsané na listu vlastnictví číslo [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] včetně zákazu zcizit vlastnické právo k těmto pozemkům, zřídit k pozemkům zástavní právo, předkupní právo nebo nájemní právo či služebnost.“ V bodě IV. výroku soud rozhodl takto: „Zamítá se návrh na nařízení předběžného opatření v části, kde se žalobce domáhá uložení povinnosti [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno] zdržet se výkonu funkce jednatele společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa], [Jméno advokáta C] [adresa], IČO: [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. C 61959.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že návrh nařízení předmětného předběžného opatření žalobce podal v rámci řízení o žalobě na určení, že žalobce je jediným společníkem žalovaného č.3/, jakkoli této skutečnosti neodpovídá zápis v obchodním rejstříku. Žalobce zjistil, že 24. 7. 2020 byl jako jediný společník žalovaného č.3/ z obchodního vymazán /rovněž byl vymazán jako jednatel/ a jako jediný společník zapsán žalovaný č. 1/. Ten byl z obchodního rejstříku vymazán dne 8. 12. 2020 a jako jediný společník zapsán žalovaný č.2/. Ten následně notářským zápisem sp. zn. [Anonymizováno], sepsaným v notářské kanceláři dne 30. 12. 2020 notářem v Praze [tituly před jménem] [Anonymizováno], učinil rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, o odvolání žalovaného č.2/ z funkce jednatele a o jmenování [fyzická osoba], narozeného [Anonymizováno] bytem [adresa], jednatelem s žalovaného č.3/. Převod podílu ze žalobce na žalovaného č. 1/, a rovněž rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o odvolání žalobce z funkce jednatele žalovaného č.3/, měl uskutečnit [fyzická osoba] na základě plné moci. Tu však žalobce nepodepsal, [Anonymizováno] nezná, a překladatelka, která měla údajně provést překlad plné moci z ruštiny do češtiny potvrdila, že tento nevyhotovila, její podpis není pravý, stejně tak razítko. V případě plné moci i jejího překladu tedy jde o padělek, jsou prověřovány i důvodné pochybnosti o existenci notářky v [Anonymizováno], která měla údajně podpis žalobce na plné moci ověřit. Žalobce má rozhodnutí jediného společníka uskutečněné [Anonymizováno] v působnosti valné hromady za nicotné, stejně lze hledět i na smlouvu o převodu podílu z žalobce na žalovaného č.1/, kdy jde o jednání spíše zdánlivé než neplatné. Žalobce podal 4. 3. 2021 trestní oznámení ve věci podezření ze spáchání trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 348 odst. 1, 3 písm. d/ trestního zákoníku, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2) trestního zákoníku a podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku, které probíhá pod č. j. [adresa]. Policie ČR rozhodla po předchozím souhlasu státního zástupce podle ust. § 79 a/ odst. 1 trestního řádu, o zajištění 100 % obchodního obchodní korporace [právnická osoba]., kterým bylo jeho vlastníkovi mimo jiné zakázáno převést podíl na jiného nebo ho zatížit. Současně druhým usnesením ze dne 23. března 2021 čj. [adresa] došlo k zajištění nemovitostí zapsaných na LV [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa], kterým bylo žalovanému č.2/ zakázáno, aby nemovitosti převedl na někoho jiného nebo je zatížil, aby věc záměrně poškozoval nebo ničil a aby vykonával práva k zajištěné věci způsobem, který by zmařil nebo ohrozil účel zajištění. V obchodním rejstříku je tedy zapsán nesprávný údaj, jelikož žalobce a nikoliv žalovaný č.1/ byl od 24. 7. 2020 do 8. 12. 2020 jediným společníkem společnosti – žalovaného 3/, protože svůj obchodní podíl nikdy neprodal /nepřevedl/ na žádnou třetí osobu, a k takovému jednání ani nikoho nezmocnil, neuzavřel se žalovaným č.1/ smlouvu o převodu 100 % obchodního podílu ve společnosti ani nezmocnil k tomuto jednání osobu [Anonymizováno], která je uvedena v plné moci ze dne 7. 4. 2020, když tato plná moc je zfalšovaná a podpis na této plné moci není podpis žalobce. To, že se nejedná o podpis žalobce potvrdil znalecký posudek č. 250/22/2021 z oboru písmoznalectví odvětví písmoznalectví ze dne 9. 6. 2021, zpracovaný [tituly před jménem] [Anonymizováno] pro šetření policie. Žalovaný č.1/ se proto nikdy na základě Smlouvy o převodu obchodního podílu nestal jeho vlastníkem, nemohl proto ani tento podíl platně převést na dalšího nabyvatele, žalovaného 2/, [Jméno žalované B]. Proto také ani žalovaný č.2/, nikdy nebyl jediným společníkem žalovaného č.3/. Návrh na nařízení předběžného opatření žalobce podává s odvoláním na skutečnost, že nyní, v závěrečné fázi trestního vyšetřování, došlo ke zrušení zajištění nemovitostí i podílu ve společnosti, a to usnesením Policie ČR, které bylo vydáno dne 16. srpna 2021 pod sp. zn. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]- [Anonymizováno]-[Anonymizováno] s odůvodněním, že před vydáním rozhodnutí policejního orgánu ve věci je nutné zajištění ukončit.

3. V řízení v předmětné věci je dle žalobce předběžnou otázkou, zda byly uzavřeny smlouvy o převodu podílu /§ 208 z.o.k./. Žalobce má za to, k prvnímu převodu nedošlo pro absenci vůle / 551 občanského zákoníku /, k druhému převodu nemohlo dojít, neboť žalobce pozbyl věc / obchodní podíl / úmyslným trestným činem / §§ 1109,1110 občanského zákoníku /.

4. Dle žalobce / navrhovatele předběžného opatření / je dána potřeba zatímní úpravy i ve vztahu k v obchodním rejstříku zapsaném jednateli, Jiřímu Dvořákovi. Je navrhováno uložení povinnosti zdržet se výkonu funkce jednatele žalovaného č.3/ s tím, že zákaz spočívá ve zdržení se jakéhokoliv jednání za společnost.

5. Pokud jde o návrh na předběžné opatření, sledující zajištění nemovitosti, tak jelikož zajištění podílu ve společnosti i zajištění nemovitostí bylo rozhodnutím policejního orgánu zrušeno, je tu obava, že by mohlo dojít k dalšímu převodu společnosti, nemovitosti či jinému nezvratnému zatížení podílu ve společnosti. Ze strany žalovaného č.2/ je činěn tlak na zpřístupnění dané nemovitosti žalobcem. Ten má nemovitost přenechanou k užívání žalovaným č.3/.

6. Návrh na předběžné opatření, zakazující dispozici s obchodním podílem, ukládající povinnost zdržet se nakládání s nemovitostmi je podáván k zabránění nevratnému poškození práv žalobce a žalovaného č.3/ a jím vlastněných nemovitostí. Jde o nemovitosti, zapsané na LV [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], u Katastrálního úřadu [adresa], a to s pozemkem p.č. [Anonymizováno]1 a [Anonymizováno] jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno]. Žalobce je přesvědčen, že s ohledem na popsané okolnosti je dána potřeba zatímní úpravy mezi účastníky, současně je zde důvodná obava, že by mohl být ohrožen výkon rozhodnutí.

7. Soud v odůvodnění rozhodnutí odkázal na související právní úpravu a na obecné předpoklady pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření, jež musí být splněny kumulativně / čl. 17 odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně/ a konstatoval, že „navrhovatel osvědčil, že [právnická osoba] učinil dne 4.5.2020 rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o odvolání žalobce z funkce jednatele žalovaného 3/ a o jmenování [Jméno žalované A] do této funkce, a dále, že v jeho údajném zastoupení uzavřel [právnická osoba] smlouvu o převodu 100% podílu na žalovaném 3/ s kupujícím – žalovaným č.1/a to na základě plné moci ze dne 7.4.2020, jejíž překlad měla provést překladatelka [Anonymizováno]. Osvědčil dále, že podpisy na plné moci ze dne 7.4.2020 nejsou pravými podpisy žalobce /znalecký posudek [tituly před jménem] [fyzická osoba] ze dne 9.6.2021/. Žalovaný č.1/ [Jméno žalované A] dále převedl podíl na žalovaného č. 2/ /smlouva o převodu podílu ze dne 8.12.2020/. Rovněž osvědčil, že Policie ČR rozhodla o zrušení zajištění věci – nemovitosti zapsané na listu vlastnictví číslo [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] s pozemkem p.č. [Anonymizováno] /zastavěná plocha a nádvoří/, jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno] a s pozemkem p.č. [Anonymizováno] /zahrada/, a to z důvodu, že před vydáním rozhodnutí policejního orgánu ve věci je nutné zajištění majetku ukončit a dále, že bylo zrušeno zajištění věci – obchodních podílu v žalovaném 3/ /usnesení PČR č.j. [Anonymizováno]/. Dále navrhovatel osvědčil, že v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 61959, je ode dne 8.12.2020 zapsán jako jediný společník žalovaného č.3/ žalovaný 2/; ten také rozhodl o odvolání jednatele žalovaného 3/ [Jméno žalované A] a o jmenování [právnická osoba], a to dne 30.12.2020 /notářský zápis [Anonymizováno] ze dne 30.12.2020, sepsaný notářem [tituly před jménem] [Anonymizováno]/. Rovněž bylo osvědčeno, že žalovaný č. 2/ se domáhá po žalobci, resp. po jeho právní zástupkyni, přístupu k nemovitosti popsané ve výroku IV. tohoto usnesení, konkrétně předání klíčů a přístupových kódů. Žalobce v popsané nemovitosti bydlí /dopis žalovaného 2/ ze dne 14.5.2021 a ze dne 10.8.2021, dopis zástupkyně žalobce ze dne 24.5.2021/.“

8. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že na základě popsaných skutkových okolností , kdy pro účely nařízení předběžného opatření je osvědčena nicotnost jednání, kterým měl být obchodní podíl v žalovaném č.3/ převeden na žalovaného č.1/ / § 551 občanského zákoníku /, přičemž pokud žalovaný č.2/ nabyl obchodní podíl od žalovaného č.1/, nabyl ho od nevlastníka / § 1111 občanského zákoníku /, dovodil soud osvědčení nároku ve věci samé a potřebu zatímní úpravy mezi účastníky, jak byla vyjádřena v bodech I. až III. výroku rozhodnutí. Jednak je pro účely předběžného opatření osvědčeno, že žalobce byl a je vlastníkem předmětného obchodního podílu. Nelze připustit dispozici s tímto podílem, ve vztahu k němuž je jako vlastník v obchodním rejstříku zapsán žalovaný č. 2/, zdůraznil soud. Pokud jde o předmětnou nemovitost, ta tvoří podstatnou část majetku žalovaného č.3/. Do doby rozhodnutí ve věci samé je třeba zatímně upravit poměry účastníků tak, aby nebylo možné negativně zasáhnout do majetkové podstaty žalovaného č.3/, a tím poškození vlastníka 100% podílu v žalovaném č.3/. Dále, rozsah působnosti valné hromady umožňuje zásahy dotýkající se jak samé existence společnosti, tak jejího majetku / např. dle ust. § 190 odst. 2 zák. č. 90/2012 Sb. /, potřena zatímní úpravy je osvědčena i v tomto směru.

9. Pokud jde o návrh na nařízení předběžného opatření, jímž by byla Jiřímu Dvořákovi uložena povinnost zdržet se výkonu funkce jednatele, ten shledal soud nedůvodným, když za situace, že dle zápisu v obchodním rejstříku je u žalovaného č.3/ pouze jeden jednatel, by toto navrhované předběžné opatření nepřípustným způsobem zasáhlo do činnosti žalovaného č.3/, včetně běžných záležitostí chodu společnosti. V rozsahu, pokud předběžné opatření bylo podáno ve vztahu k jednateli, soud návrh zamítl, ve zbývajícím rozsahu návrhu vyhověl.

10. Ve včas podaném odvolání, v němž žalovaný č.2/ navrhoval zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení věci tomuto soudu k novému projednání , se odvolatel soustředil na výčet činností jednatele, jež vyplývají ze zákona a zdůraznil, že zákon těmto povinnostem přisuzuje zvláštní důležitost. Odvolatel v této souvislosti namítá, že předběžné opatření má charakter likvidačního prvku obchodní společnosti a jejího kapitálu, obsah rozhodnutí ve své podstatě likviduje obchodní činnost společnosti, nemluvě o právech a povinnostech akcionářů.

11. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalovaného č.2/ vyjádřil přesvědčení o tom, že žalovaný č.2/ mohl podat odvolání toliko do bodu I. a II. výroku, navíc v bodě IV. byl návrh žalobce zamítnut, když důvodem zamítnutí toho návrhu byla právě úvaha soudu, že nařízením takového předběžného opatření by soud zasáhl nepřípustným způsobem do činnosti společnosti a znamenalo by to de facto, že by společnost nemohla plnit své závazky a zákonné a smluvní povinnosti.

12. Dále má žalobce za to, že soud rozhodl správně, pokud návrhu v bodě I., II., III. vyhověl. Soud správně považoval žalobcem za osvědčené, že na jednání, kterým měl převést žalobce podíl žalovanému č.1/ [Jméno žalované A] je nutno pohlížet jako na právní jednání, které vůbec neexistuje a které nevyvolává žádné účinky, když chybí vůle jednající osoby / § 551 OZ / A pokud žalovaný č.2/ nabyl obchodní podíl od žalovaného č.1/, nabyl podíl od nevlastníka. Žalovaný č.2/ navíc za obchodní podíl nezaplatil sjednanou kupní cenu a přesvědčivě nebyla prokázána ani úhrada zálohy na kupní cenu ve výši 6 mil. Kč. Ta měla být uhrazena v hotovosti na základě příjmových dokladů žalovanému č.1/, který je dle všeho osobou s falešnou identitou a Policii ČR se ho doposud nepodařilo vypátrat. Za těchto okolností je žalobce přesvědčen, že jakýkoliv další převod obchodního podílu v [právnická osoba]. anebo převod nemovitostí vlastněných touto společností před rozhodnutím soudu o tom, kdo je vlastníkem podílu, by vnesl do právní situace ještě větší právní nejistotu a mohlo by dojít k nevratnému poškození práv žalobce. Žalobce zdůraznil, že je také nutné prozatímně upravit poměry účastníků, když mezi žalobcem a žalovaným č.2/ probíhají neustále faktické spory o užívání nemovitosti. Bez vydaného předběžného opatření by byl ohrožen zejména výkon samotného soudního rozhodnutí. Pokud odvolatel namítá, že předběžné opatření likviduje obchodní činnost společnosti a jejich akcionářů, tak společnost [právnická osoba]. nevyvíjela nikdy žádnou jinou podnikatelskou činnost než pronájem vlastních nemovitostí. Omezení, učiněné předběžným opatřením, se týká jen dispozice se sporně nabytým majetkem.

13. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, / §214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. /, a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání, pokud jde o body I. až III. výroku. Ve vztahu k bodu IV. výroku jde o odvolání subjektivně nepřípustné, neboť návrh v tomto rozsahu byl soudem prvního stupně zamítnut.

14. Úvodem odvolací soud uvádí, že pokud bylo dne 26. 10. 2021 žalobcem doručeno usnesení Policie České republiky č.j. [Anonymizováno] ze dne 12. října 2021, jímž podle ustanovení § 159 odst. 5 trestního řádu policejní orgán Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 2. oddělení, [adresa] odložil trestní věc podezření ze spáchání trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1, 3 písm. d/, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 a podvod podle § 209 odst. 1, 5 písm. a/ trestního zákoníku, kterého se měl dopustit ve výroku usnesení popsaným způsobem s tím, že se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání, tak podle ustanovení § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení / vydání / usnesení soudu prvního stupně. V předmětném odvolacím řízení se tedy daným rozhodnutím nelze zabývat.

15. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

16. Podle ust. § 102 odst. 3 o. s. ř. věta in fine, ustanovení § 75, 75a, §75b, § 75c, 76, 76c, 76d,76e,76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b/ až d/, § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

17. Jak je zřejmé ze shora citované právní úpravy, obecně přicházejí v úvahu dva možné důvody nařízení předběžného opatření, a sice ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí a potřeba zatímní úpravy poměrů. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo návrh činí, především osvědčen nárok ve věci samé, musí být osvědčena naléhavost potřeby k zatímní úpravě, a v případě výkonu soudního rozhodnutí, osvědčena reálná obava z neúspěchu v řízení o výkon rozhodnutí.

18. Jinak obecně je třeba na návrh na nařízení předběžného opatření pohlédnout především optikou toho, zda zásah do práv žalovaného, učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného.

19. Z obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření je zřejmé, že je podáván z důvodu potřeby zatímní úpravy mezi účastníky. Obecně platí, že má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, osvědčen nárok ve věci samé, rovněž musí být osvědčena naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Pokud jde o osvědčení nároku ve věci samé, tak dosavadní ustálená judikatura / a nyní v podstatě již - ve svém důsledku- i aktuální právní úprava § 75c o. s. ř. /, setrvává na tezi, že při posuzování nároku žalobce musí být osvědčeno, že žalobce může být s rozumnou pravděpodobností ve věci úspěšný.

20. V daném případě nárok ve věci samé je osvědčen, v tomto směru odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně. S ohledem na povahu uplatněného nároku pojmově nejde / na základě daného předběžného opatření/ o očividný nepoměr mezi právy účastníků. Nařízené předběžné opatření formou zatímní úpravy poměrů účastníků blokuje další převody obchodního podílu, brání případnému vyvedení majetku ze společnosti a blokováním rozhodování valné hromady brání nevratným změnám ve společnosti. Smyslem dané zatímní úpravy je zajistit, aby případný úspěch žalobce ve věci samé mohl ještě vůbec mít pro žalobce reálný význam, současně je třeba říci, že v nařízeném předběžném opatření ani vzdáleně nelze spatřovat hrozící nezhojitelné porušení základního práva odvolatele.

21. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu jeho bodu I. až III. výroku jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Pokud odvoláním žalovaného č.2/ napaden bod IV. výroku, jedná se o odvolání nepřípustné a jako takové bylo postupem dle ustanovení § 218 písm. b/ o. s. ř. odmítnuto.