o schválení konečné zprávy likvidátora, účetní závěrky a odměny likvidátora

1. Soud prvního stupně (dále též soud) v záhlaví uvedeným usnesením schválil konečnou zprávu likvidátora ze dne 2. 7. 2021 (výrok I.), přiznal likvidátorovi odměnu ve výši 5 000 Kč, která mu bude vyplacena soudem a na náhradě hotových výdajů spojených s likvidací mu přiznal částku 2 178 Kč (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. (výrok III.).

2. V odůvodnění soud uvedl, že navrhovatel jako likvidátor účastnice předložil soudu ke schválení konečnou zprávu ze dne 2. 7. 2021 a rovněž vyúčtoval a doložil své hotové výdaje související s danou likvidací účastnice, uvedl, že v Obchodním věstníku dvakrát uveřejnil oznámení o vstupu právnické osoby do likvidace, že své pohledávky do likvidace přihlásili 3 věřitelé s celkovou pohledávkou ve výši 79 340 Kč, přičemž uvedl seznam věřitelů právnické osoby a přihlášených pohledávek, dále uvedl, že se mu nepodařilo dohledat jakýkoliv majetek právnické osoby, a tak nebyly ani částečně uhrazeny pohledávky přihlášených věřitelů, ani není žádný likvidační zůstatek. Vzhledem k tomu, že nebyl žádný likvidační zůstatek, navrhovatelka jako likvidátorka účastnice žádný návrh na použití likvidačního zůstatku nečinila. Skutečnosti uvedené v konečné zprávě navrhovatelka jako likvidátorka účastnice doložila přílohami ke konečné zprávě.

3. Soud dle ustanovení § 205 odst. 2 o. z., schválil konečnou zprávu navrhovatele jako likvidátora účastnice ze dne 2. 7. 2021.

4. Soud též rozhodoval o odměně a náhradě nákladů navrhovatele a ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb. přiznal navrhovateli odměnu ve výši 5 000,00 Kč, dále dle ustanovení § 9 nař. vl. č. 351/2013 Sb., náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši 2 178,00 Kč.

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 1 odst. 3 z. ř. s. a dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žádnému účastníku náklady řízení nevznikly

6. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. podal likvidátor odvolání, uvedl zejména, že o odměně bylo rozhodnuto bez toho, že by soud vyčkal vyúčtování odměny, či jej k jejímu vyúčtování vyzval. Soudem byla bez dalšího určena odměna 5 000 Kč. Soud své rozhodnutí blíže neodůvodnil, uvedená částka je nepřiměřená časové náročnosti provedené práce. Zejména se jedná o následující úkony: prohlídka sbírky listin v obchodního rejstříku, administrativní úkony související s žádostmi o součinnosti ([právnická osoba], [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba], [Anonymizováno], Magistrátu města [Anonymizováno], odboru dopravy, Katastrálnímu úřadu pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště v [Anonymizováno], Finančnímu úřadu pro [Anonymizováno] kraj - územní pracoviště v [Anonymizováno], [právnická osoba]., [Anonymizováno], aj.), zpracování podkladů pro publikaci v obchodním věstníku, zpracování přihlášek, vypracování návrhu na výmaz z obchodního rejstříku, vypracování konečné zprávy dle ust. § 205 občanského zákoníku včetně prohlášení dle ust. § 82 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., vypracování seznamu závazků s uvedením konkrétních věřitelů, vypracování seznamu majetku, zpracování účetní závěrky. Přiznaná odměna ve výši 5 000 Kč není čistou mzdou likvidátora, odměna je neadekvátní a nepřiměřená vykonané práci povinnostem a odpovědnosti, které postavení likvidátora nese. Napadené rozhodnutí je v rozporu s dosavadní rozhodovací praxí soudů ohledně výše přiznané odměny jmenovaného likvidátora z řad insolvenčních správců (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2017, sp. zn. 7 Cmo 74/2016). Navrhl, aby soud v celém rozsahu vyhověl odvolání a přiznal likvidátoru odměnu ve výši 13 000,00 Kč, nebo, aby odvolací soud usnesení změnil tak, že likvidátoru přizná nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů v požadovaném rozsahu.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Podle § 195 o. z., odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal. Dle § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč; podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč.

9. V posuzovaném případě byl likvidátor jmenován do funkce rozhodnutím soudu, tudíž odměnu likvidátora určuje soud. Jelikož likvidační zůstatek, který vyplynul z likvidace předmětné společnosti, je nulový, je na daný případ třeba aplikovat citované ustanovení §7 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které umožňuje soudu odměnu přiměřeně zvýšit.

10. Ohledně likvidátora jmenovaného podle § 191 odst. 4 o. z., platí, že je jmenován z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Osoby zapsané v tomto seznamu jsou osoby podléhající režimu zvláštní, speciální kvalifikace - ve vztahu k insolvenčnímu řízení, nicméně vzhledem k požadavkům na zápis do seznamu insolvenčních správců jsou takovými osobami i s ohledem na jejich případná jiná postavení včetně postavení likvidátora. Jejich profesní kvalita je dána právními předpisy (viz zákon č. 312/20106 Sb., o insolvenčních správcích, vyhláška č. 312/2007 Sb. o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců), které mají zaručovat odbornou způsobilost insolvenčních správců. Ke vzniku postavení insolvenčního správce je tedy třeba splnit podmínky, limity dané právními předpisy. Pakliže zákon v ust. § 191 odst. 4 o. z., počítá jako s řešením „poslední možnosti“, tedy za situace, kdy nelze jmenovat likvidátora jinak, se jmenováním likvidátora z osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců, ustanovení takového likvidátora soudem znamená, že soudcem ustanovený likvidátor ze seznamu insolvenčních správců má zákonem předpokládanou dostačující kvalifikací pro výkon této funkce.

11. Likvidátor nabývá okamžikem svého povolání do funkce působnost statutárního orgánu (§ 193 o. z.). Na likvidátora tak přechází okamžikem jeho ustanovení do funkce jednak vnější jednatelská působnost statutárního orgánu a dále vnitřní působnost statutárního orgánu v činnostech, které bezprostředně souvisí s likvidací a jsou nutné pro její úspěšný průběh a dokončení. Podle § 193 o. z., za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu. Tím, že zákon nestanoví výjimku pro likvidátory jmenované soudem ze seznamu insolvenčních správců ohledně míry jejich odpovědnosti, platí i pro ně stejná míra odpovědnosti, jaká platí pro členy statutárního orgánu té které právnické osoby. Statutární orgán resp. likvidátor společnosti s ručením omezeným je povinen vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře. Je tak povinen ve smyslu § 51 odst. 1 z. o. k. jednat pečlivě s potřebnými znalostmi a s nebytnou loajalitou ke společnosti. Musí tak v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti. Likvidátor, včetně toho, jenž byl jmenován se seznamu insolvenčních správců, tak plně odpovídá za porušení péče řádného hospodáře a je povinen k náhradě vzniklé újmy (tedy nejenom majetkové, leč též i nemajetkové škody) viz. § 53 z. o. k.

12. Likvidátor je i u právnických osob (včetně obchodních společností), rušených rozhodnutím soudu, povětšinou fakticky bez majetku či bez podstatného majetku, povinen postupovat podle § 199 odst. 1 o. z., a sestavit ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby. Nemá-li k dispozici účetnictví, je třeba, aby toto bylo rekonstruováno. Likvidátor musí činit všechny úkony nutné ke zjištění majetku právnické osoby a jeho případného stavu, což představuje minimálně lustraci v příslušných evidencích a databázích. Jde například o lustraci v katastru nemovitostí, v registru vozidel, evidenci plavidel, dotaz likvidátora u centrálního depozitáře cenných papírů. Rovněž tak lustraci v obchodním rejstříku ohledně případných majetkových účastí likvidované obchodní společnosti. Dále likvidátor zjišťuje u všech bank resp. poboček bank působících na území České republiky, zda u některé z nich nemá likvidovaná právnická osoba zřízen účet. Zjišťuje dále informace o právnické osobě (v případě nespolupracujícího statutárního orgánu resp. dalších vnitřních orgánů) u organizačních složek státu jako například u finančního, živnostenského či celního úřadu. Dále je likvidátor povinen oznámit vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům (viz. § 198 odst. 1 o. z.), jakož i zveřejnit bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení dle § 198 odst. 1 o. z., s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší, než tři měsíce od druhého zveřejnění. Tuto výzvu dle § 198 odst. 2 o. z., je likvidátor povinen zveřejnit opět bez ohledu na stav majetnosti likvidované právnické osoby. Samozřejmou povinností likvidátora je komunikace s věřiteli právnické osoby, když účelem likvidace je vyrovnání dluhů likvidované právnické osoby, vypořádání jejího majetku a naložení s likvidačním zůstatkem (§ 187 odst. 1 o. z.). Likvidátorovi též přísluší všechny úkony související s datovou schránkou likvidované právnické osoby, přičemž i u nemajetné právnické osoby bývá značný obsah nutné komunikace ve vztahu k orgánům veřejné moci resp. orgánům státu. V rámci ukončování likvidace pak likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku (§ 205 odst. 1 o. z.). Konečnou zprávu, účetní závěrku a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku likvidátor předkládá ke schválení, u likvidátora jmenovaného soudem i ke schválení soudem (§ 205 odst. 2 o. z.). V případě nulového zůstatku je třeba alespoň informace o tomto nulovém zůstatku. U obchodních korporací předloží likvidátor konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku také nejvyššímu orgánu obchodní korporace (§ 94 odst. 1 z. o. k. Podle § 94 odst. 2 z. o. k. likvidátor zajistí uchování jmenovaných dokumentů - konečné zprávy o průběhu likvidace, návrhu na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrky po dobu 10 let od zániku obchodní korporace. Do 30ti dnů od skončení likvidace likvidátor podá návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku (§ 207 o. z.). Všechny výše jmenované zákonné povinnosti má likvidátor bez ohledu na to, zda má společnost majetek resp. jak velký je tento majetek. Modifikován velikostí či charakterem majetku může být případný postup likvidace jen ve smyslu § 201 až 203 o. z.

13. Podle odvolacího soudu je v daném případě přiměřená výše odměny likvidátora v částce 10 000 Kč, a to s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti. Při stanovení výše odměny je třeba brát ohled nejenom na rozsah a složitost prováděné likvidace, leč též zohlednit míru odborné kvalifikace likvidátora, jakož i míru jeho odpovědnosti. Míra kvalifikace likvidátora jmenovaného ze seznamu insolvenčních správců je vysoká, když je dána velmi sofistikovanými podmínkami, za nichž může být osoba do seznamu insolvenčních správců zapsána. Též míra odpovědnosti likvidátora je značná. Je třeba vidět, že tato odpovědnost není odpovědností insolvenčního správce (jenž je ze zákona povinen se z činnosti insolvenčního správce do jisté míry pojistit), leč odpovědností voleného orgánu právnické osoby – obchodní korporace, viz. výše, tedy zcela jinou odpovědností. Plnou odpovědností za způsobenou újmu. Jak je výše rozvedeno, rozsah minimálně nutných úkonů likvidátora u právnické osoby s majetkem a u nemajetné právnické osoby je shodný, rozdíl je jen v rozsahu vypořádávání majetku a vyrovnávání dluhů. Za okolnost odůvodňující odvolacím soudem stanovenou výši odměny lze považovat i provedení likvidace v adekvátním časovém horizontu. Maximální výši odměny 20 000 Kč je možno přiznat jen výjimečně, a to u nejsložitějších likvidací. Odvolatelem požadovaná odměna ve výši 13 000 Kč by však odpovídala odměně přiznávané u složitějších a především obsáhlejších likvidací, blížila se výši odměny přiznávané u nejsložitějších likvidací. Pakliže by byla odměna zvýšena na požadovaných 15 000 Kč, nezbyl by již dostatečný prostor pro diferenciaci výše odměny u likvidací právnických osob s majetkem či značným majetkem resp. složitých a náročných likvidací (velké množství věřitelů společnosti, značná míra spornosti pohledávek věřitelů či naopak pohledávek likvidované společnosti, velký počet společníků – zahraničních fyzických či právnických osob a komunikace s nimi, právně náročné vypořádávání rozsáhlé likvidační podstaty, nutnost vedení soudních sporů apod.). Takové nadstandardní okolnosti případu, které by odůvodňovaly odvolatelem požadované zvýšení odměny však likvidátor, ani netvrdil, a ani nevyplývají z obsahu spisu.

14. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení ohledně odměny likvidátora podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, jak ve výroku uvedeno.