o odvolání likvidátorky, k odvolání účastnice 2) proti usnesení Městského soudu Praze ze dne 10. 7. 2024, č. j. 78 Cm 6/2021-116,

1. V záhlaví uvedeným vedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud prvního stupně odvolal [Jméno advokáta B], narozenou [Datum narození advokáta B], bytem [adresa] (dále též „likvidátorka“) z funkce likvidátorky společnosti [Jméno navrhovatele]. v likvidaci, IČO [IČO], sídlem [Adresa navrhovatele] (dále též společnost“), (výrok I.), likvidátorem společnosti jmenoval [tituly před jménem] [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa] (výrok II.), rozhodl, že likvidátorka a společnost jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 4 000 Kč (výrok III.) a rozhodl, že likvidátorka a společnost jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa], na nákladech řízení částku 2 100 Kč (výrok IV.).

2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že navrhovatel se domáhal odvolání likvidátorky z funkce a jmenování nového likvidátora společnosti ze seznamu insolvenčních správců s tím, že likvidátorka je nečinná, neboť společnost, která vstoupila do likvidace v roce 2000, nepodala přiznání k dani z příjmu právnických osob za roky 2016, 2017, 2018 a 2019, ač je k tomu povinna dle § 240c zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu („d. ř.“) a byla k tomu navrhovatelem jakožto správcem daně opakovaně vyzývána. Likvidátorka tak řádně neplní své povinnosti, likvidace trvá již přes 20 let. Likvidátorka nesporovala, že daňová za roky 2016, 2017, 2018 a 2019 nepodala, sdělila, že tak bezodkladně učiní a je připravena učinit poslední úkony likvidace společnosti. Navrhovatel doplnil, že je nepodstatné, že likvidátorka po zahájení řízení daňová přiznání podala, avšak likvidace trvá již téměř 24 let a vyjma účetní závěrky za rok 2000 ve sbírce listin společnosti není založeno nic.

3. Jedná se o třetí rozhodnutí o věci. Usnesením ze dne 29. 3. 2022, č. j. 78 Cm 6/2021-54 soud návrh na odvolání likvidátorky zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. 8. 2022, č. j. 19 Cmo 10/2022-71, toto usnesení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Usnesením ze dne 2. 2. 2023, č.j. 78 Cm 6/2021-77, soud odvolal likvidátorku, jmenoval nového likvidátora společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno], uložil společnosti a likvidátorce společně a nerozdílně zaplatit soudní poplatek a přiznal náhradu nákladů navrhovateli. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 2023, č. j. 19 Cmo 35/2023-103, bylo toto usnesení zrušeno a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení.

4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci:

5. Účastnice 1/ vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí valné hromady ze dne 16. 11. 2000 a jmenovala účastnici 2/ likvidátorkou, usnesení nabylo právní moci dne 21. 3. 2001. Vstup společnosti do likvidace byl do obchodního rejstříku zapsán 26. 2. 2001, přičemž stejného dne byla jako likvidátorka společnosti zapsána [Jméno advokáta B], která je zapsána jako likvidátorka doposud. Od roku 2003 nebyl do sbírky listin založen žádný dokument. V průběhu řízení předložila účastnice 2/ navrhovateli přiznání k dani z příjmu právnických osob za roky 2016, 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021 týkající se účastnice 1/. Všichni členové představenstva v průběhu řízení odstoupili z funkcí v představenstvu.

6. Soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky ve smyslu § 191 odst. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), právní zájem navrhovatele na návrhu odvolání účastnice 2/ z funkce likvidátorky je dán, jak uzavřel již v usnesení ze dne 22. 8. 2022, č. j. 19 Cmo 10/2022-71, Vrchní soud v Praze. Účastnice 2/ řádně neplní své povinnosti, což bylo konstatováno již v usnesení Vrchního soudu v Praze. Ani do jednání soudu konaného dne 18. 6. 2024 účastnice 2/ netvrdila žádné další skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že likvidace směřuje do konečného stadia.

7. Soud uvedl, že likvidátorka sice doložila navrhovateli v průběhu řízení daňová přiznání za vytýkané období, to však neznamená, že došlo ke zhojení toho, že dlouhodobě porušovala své povinnosti v tom smyslu, že by odpadl důvod pro její odvolání z důvodu porušování jejích povinností, když likvidátorka tyto své povinnosti po nikoli krátkou dobu a zároveň opakovaně porušovala nepodáváním daňových přiznání a k dokončení likvidace společnosti, či alespoň doložení povinně zveřejňovaných dokumentů do sbírky listin, rovněž nedošlo v průběhu vedeného řízení zahájeného dne 15. 1. 2021 ani do jednání soudu konaného dne 18. 6. 2024.

8. Soud uzavřel, že jsou dány důvody pro odvolání účastnice 2) z funkce likvidátorky společnosti podle § 191 odst. 2 o. z.

9. Soud uvažoval o jmenování likvidátora, člena statutárního orgánu, v řízení však bylo prokázáno, že členové představenstva odstoupili z funkce ve společnosti, což má soud za prokázané dopisy o odstoupení z funkce představenstva. Proto nebylo možno jmenovat do funkce likvidátora společnosti žádného z členů statutárního orgánu (§ 191 odst. 3 o. z.), a proto soud jmenoval společnosti likvidátora z osob náhodně vybraných z řad insolvenčních správců.

10. Řízení o odvolání a jmenování nového likvidátora podléhá poplatkové povinnosti podle § 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zák. o soud. popl.“), přičemž výše soudního poplatku za toto řízení činí podle položky 4 bodu 1 písm. c) sazebníku poplatků tohoto zákona 2 000 Kč a za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle položky 22 bod 1 písm. b) sazebníku poplatku tohoto zákona rovněž 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že navrhovatel je od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. a) tohoto zákona osvobozen, postupoval soud prvního stupně podle § 4 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 2 odst. 3 tohoto zákona a povinnost zaplatit soudní poplatek uložil účastnicím 1) a 2) společně a nerozdílně dle § 2 odst. 8 tohoto zákona.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi navrhovatelem a účastnicemi 1) a 2) vychází z § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“) (ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále též „z. ř. s.“) a řídí se úspěchem ve věci. Navrhovatel byl ve věci úspěšný a náleží mu dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 z. ř. s. paušální náhrada za podaný návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 23. 4. 2021, účast na jednání dne 21. 1. 2022, účast na jednání dne 18. 2. 2022, odvolání ze dne 13. 4. 2022, vyjádření ze dne 5. 4. 2023 a účast na jednání dne 18. 6. 2024 ve výši 300 Kč/úkon, tj. celkem 2 100 Kč, a to podle ust. § 1 odst. 3 písm. a), c) a f) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění. Povinnost k úhradě nákladů řízení společně a nerozdílně vyplývá z ust. § 140 odst. 1 ve spojení s ust. § 91 odst. 2 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.

12. Proti uvedenému usnesení podala likvidátorka odvolání. Uvedla zejména, že vykonala řadu úkonů směřujících k likvidaci, zejména vypracovala zprávu o průběhu likvidace, byly zjištěny adresy evidovaných akcionářů, pro nevyzvednutý likvidační zůstatek je připravena žádost o úschovu finančních prostředků, byly zrušeny živnostenské listy, byly zrušeny účty u bank, emise cenných papírů, byl vyplacen likvidační zůstatek včetně splnění daňové povinnosti. Předkládané dokumenty předloží soudu v průběhu září 2024.

13. Navrhovatel i účastnice 1/ ve vyjádření k odvolání uvedli, že je napadené rozhodnutí správné a že je třeba je potvrdit.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

15. Soud vyšel z toho, že

16. - účastnice 1/ vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí valné hromady ze dne 16. 11. 2000 a jmenovala účastnici 2/ likvidátorkou, usnesení nabylo právní moci dne 21. 3. 2001;

- navrhovatel navrhl odvolání likvidátorky pro nečinnost s tím, že likvidátorka na jeho výzvu nepodala přiznání k dani z příjmu právnických osob za roky 2016, 2017, 2018, 2019, že od roku 2004 nebylo podáno žádné přiznání k dani z příjmu právnických osob, doplnil, že likvidace trvá již přes 20 let;

- likvidátorka sdělila, že daňová přiznání za roky 2016, 2017, 2018 a 2019 bezodkladně učiní a je připravena učinit poslední úkony likvidace společnosti;

- v průběhu řízení předložila likvidátorka navrhovateli přiznání k dani z příjmu právnických osob za roky 2016, 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021 týkající se účastnice 1/;

- všichni členové představenstva v průběhu řízení odstoupili z funkcí v představenstvu.

17. Soud poté rozhodl napadeným usnesením, jak výše uvedeno.

18. Odvolací soud se ztotožnil se zjištěními i se závěry soudu prvního stupně.

19. Podle § 187 odst. 1 o.z. účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona. Smyslem a účelem likvidace právnické osoby je tak kompletní vypořádání majetkových poměrů právnické osoby po jejím zrušení s likvidací. Specialita této fáze existence právnické osoby se promítá i do nutnosti ustanovit pro realizaci likvidace zvláštní osobu - likvidátora, kterému zákon svěřuje řízení procesu likvidace. Kromě naplňování zákonného cíle likvidace (vypořádávání majetku a dalších činností) je likvidátor povinen plnit i další neméně důležité povinnosti, které vyplývají z právních předpisů, mj. má povinnosti vůči orgánům státní správy, např. vůči správci daně, apod. Tyto povinnosti tvoří neoddělitelnou součást jeho celkových povinností v rámci procesu likvidace.

20. Podle § 191 odst. 2 o. z. na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti a jmenuje nového likvidátora.

21. Řádné neplnění povinností likvidátora, které může vést až k jeho odvolání, musí mít určitou kvalitu a intenzitu závažnosti. I když zákon spojuje možnost odvolání likvidátora s tím, že likvidátor neplní svoje povinnosti řádně, je soudní zásah do vnitřních poměrů právnické osoby natolik významný, že nemůže být uplatňován, pokud se likvidátor dopustil jen drobné nedbalosti či jednorázového opomenutí v celkově efektivním postupu likvidace a plnění všech zákonných povinností. Odvolání likvidátora rozhodnutím soudu podle § 191 odst. 2 o. z., je tudíž ochranným opatřením, které dovoluje zbavit likvidátora jeho funkce, pokud řádně neplní svoje povinnosti, přičemž porušení jeho povinností musí dosahovat v rámci principu proporcionality takové intenzity, že je namístě toto řešení. Jde totiž o mimořádný vnější zásah do poměrů likvidované právnické osoby, kdy změna osoby likvidátora je reakcí na jeho neřádný postup při likvidaci.

22. Odvolací soud shodně se soudem dospěl k závěru, že likvidátorka je nečinná, povinnosti likvidátora neplní řádně.

23. Co se týče podmínky odvolání likvidátora podle § 191 odst. 2 o. z., že neplnění povinností likvidátora musí mít určitou míru intenzity, musí být proporční ve vztahu k následku, tedy k odvolání likvidátora z funkce a významu řádného neplnění povinností likvidátora, soud správně dovodil, že v daném případě zjištěné řádné neplnění povinností likvidátorky, a to zejména ukončit likvidaci v přiměřeném čase, bylo takové intenzity a takové míry škodlivosti, že je v proporci k tomu následek tohoto porušení povinností, a to odvolání likvidátorky z funkce. Nekonání spočívající v neprovádění likvidace znamená porušování povinností likvidátorem, resp. neřádné plnění jeho povinností.

24. Soud správně konstatoval, že přestože likvidátorka doložila navrhovateli v průběhu řízení daňová přiznání za požadované období, nedošlo ke zhojení toho, že dlouhodobě porušovala své povinnosti v tom smyslu, že by odpadl důvod pro její odvolání z důvodu porušování jejích povinností, když likvidátorka tyto své povinnosti po nikoli krátkou dobu a zároveň opakovaně porušovala nepodáváním daňových přiznání a k dokončení likvidace společnosti nedošlo ani po 20 letech.

25. Odvolací soud nahlédnutím do sbírky listin společnosti sice zjistil, že do sbírky listin byla založena Rozvaha pro podnikatele v plném rozsahu ke dni 30.4.2024 a Výkaz zisku a ztráty pro podnikatele - druhové členění v plném rozsahu ke dni 30.4.2024, uvedené však nic nemění na tom, že pokud likvidátorka dlouhodobě porušovala své povinnosti (např. podávat daňová přiznání), tedy nešlo o ojedinělé porušení zákonné povinnosti likvidátora naplňovat základní účel likvidace, jak je vyjádřen výše v § 187 odst. 1 o. z. a neukončila likvidaci v přiměřeném čase, bylo neplnění povinností likvidátorky takové intenzity a takové míry škodlivosti, že bylo v proporci k odvolání likvidátorky z funkce.

26. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že v daném případě byly splněny zákonné předpoklady pro odvolání stávající likvidátorky a jmenování likvidátora nového, a to z řad insolvenčních správců.

27. Co se týče důvodů pro jmenování nového likvidátora z řad insolvenčních správců, odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť je správné.

28. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil jako věcně správné.

29. Co se týče rozhodnutí soudu o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za uvedené řízení, odvolací soud se ztotožnil s tím, že řízení o odvolání a jmenování nového likvidátora podléhá poplatkové povinnosti podle § 1 písm. a) zák. o soud. popl., přičemž výše soudního poplatku za toto řízení činí podle položky 4 bodu 1 písm. c) sazebníku poplatků tohoto zákona 2 000 Kč a za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně dle položky 22 bod 1 písm. b) sazebníku poplatku tohoto zákona rovněž 2 000 Kč. Neztotožnil se však s tím, že vzhledem k tomu, že navrhovatel je od soudního poplatku podle tohoto zákona osvobozen, je třeba podle § 4 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 2 odst. 3 tohoto zákona a povinnost zaplatit soudní poplatek uložit účastnicím společně a nerozdílně dle § 2 odst. 8 tohoto zákona.

30. Odvolací soud dospěl k tomu, že pokud je navrhovatel od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. a) zák. o soud. popl. osvobozen, je třeba podle § 4 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 2 odst. 3 tohoto zákona povinnost zaplatit soudní poplatek uložit odvolávané likvidátorce, nikoli společně a nerozdílně s účastnicí 1/, když z charakteru řízení o odvolání a jmenování nového likvidátora povinnost společnosti - účastnici 1/ platit soudní poplatek nevyplývá. Odvolací soud proto analogicky podle § 220 o.s.ř. rozhodnutí ve výroku III. změnil tak, že účastnici 1/ se povinnost zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 4 000 Kč neukládá.

31. Co se týče rozhodnutí soudu o nákladech řízení, odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu, že je na místě, aby účastnicím byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit navrhovateli na nákladech řízení částku 2 100 Kč. V daném případě jde o tzv. nesporné řízení ve statusových věcech právnických osob upravených primárně ustanoveními z.ř.s., soud prvního stupně měl proto rozhodnout o nákladech řízení podle § 23 zák. z.ř.s. Odvolací soud postupujíc podle uvedeného ustanovení neshledal okolnosti, které odůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení navrhovateli ve smyslu § 23 věty druhé z. ř. s., a proto analogicky podle § 220 o.s.ř. rozhodnutí ve výroku IV. změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 23 věta první z. ř. s., ve spojení s § 224 o. s. ř., když v odvolacím řízení neshledal okolnosti, které odůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení navrhovateli ve smyslu ustanovení § 23 věty druhé z. ř. s.