o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. června 2020, č. j. 76 Nc 4508/2020-107

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 26. 5. 2020 domáhala nařízení předběžného opatření, tohoto znění: Žalovanému se ukládá, aby se zdržel jakéhokoliv nakládání s majetkovou účastí ve společnosti [Anonymizováno]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa], PSČ [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 94792 (dále jen „[Anonymizováno].“), představované podílem o velikosti 100 %, na který připadá plně splacený vklad do základního kapitálu společnosti ve výši 700 000 Kč, zejména je povinen zdržet se jeho převodu, zatížení nebo jakýchkoliv jiných dispozic, a dále se žalovanému, nařizuje, aby se zdržel výkonu práv společníka ve společnosti Cashdirect, s.r.o., zejména aby nečinil rozhodnutí v působnosti valné hromady jako je rozhodnutí o změně stanov společnosti, rozhodnutí o změně výše základního kapitálu společnosti nebo rozhodnutí o volbě členů statutárního orgánu.

2. Svůj návrh odůvodnila tím, že je jediným společníkem společnosti [Anonymizováno]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa], PSČ [adresa] (dále i jen „Společnost“), a je vlastníkem obchodního podílu o velikosti 100%, na který připadá plně splacený vklad do základního kapitálu Společnosti 200 000 Kč. Obchodní podíl nabyla od společnosti [právnická osoba]., na základě smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené dne 7. 2. 2020. Smlouvu za prodávajícího podepsal jeho jediný člen představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Žalobkyně jako jediný společník Společnosti rozhodla dne 7. 2. 2020 o změně zakladatelské listiny a odvolala z funkce jednatele a opětovně jmenovala [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Do obchodního rejstříku vedeným pro Společnost byla žalobkyně jako jediný společník zapsána dne 11. 2. 2020, téhož dne byl do obchodního rejstříku zapsán jako jednatel Společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Na základě rozhodnutí rejstříkového soudu ze dne 21. 2. 2020, č.j. C 94792/RD29/MSPH, Fj. 58156/2020/MSPH, došlo k výmazu žalobkyně jako jediného společníka společnosti a k zápisu jako jediného společníka společnosti [právnická osoba]. a na základě rozhodnutí rejstříkového soudu ze dne 28. 2. 2020, č. j. C 94792/RD40/, Fj 64995/2020/MSPH, byl z obchodního rejstříku vymazán [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako její jednatel a jako jednatel Společnosti byl zapsán žalovaný. Kontrolou obchodního rejstříku žalobkyně zjistila, že společnost [právnická osoba]. byla s účinností ke dni 21. 5. 2020 jako jediný společník Společnosti z obchodního rejstříku vymazána a na její místo byl zapsán žalovaný. Navrhovatel nesouhlasí se závěry rejstříkového soudu, že smlouva o převodu obchodního podílu uzavřená dne 7. 2. 2020 je neplatná, k čemuž obsáhle argumentuje. Tvrdí, že převod obchodního podílu ze společnosti [právnická osoba]. na žalovaného byl zjevně účelový a měl za cíl zmařit jeho obranu proti odcizení obchodního podílu. Nařízení předběžného opatření se domáhá proto, že zde existují důvody, pro které je třeba, aby poměry mezi žalobkyní a žalovaným byly dočasně upraveny. Žalobkyně je přesvědčena, že jestliže žalovanému nebude zakázáno s majetkovou účastí ve Společnosti nakládat, může kdykoliv dojít k dalšímu účelovému převodu, přičemž nelze vyloučit, že tentokrát bude majetková účast převedena na třetí osoby, což by stížilo možnost obrany žalobkyně vůči neoprávněným vlastníkům, a to například s ohledem na případné uplatnění námitky dobré víry. Dle žalobkyně zde existuje nebezpečí, že žalovaný nastálé situace zneužije a bude aktivně vykonávat práva společníka, tak jak to neoprávněně činil za společnost [právnická osoba]., a existuje zde i nebezpečí zásahu do práv a dobré víry třetích osob. Ke svým tvrzením označila a doložila listiny. V návrhu žalobkyně rovněž uvedla, že má v úmyslu v dohledné době podat žalobu u téhož soudu na určení vlastnického práva k podílu.

3. Krajský soud v Praze rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že nařídil předběžné opatření žalobkyní požadovaného znění (výrok I.), že žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek ČR – Krajskému soudu v Praze soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za návrh na nařízení předběžného opatření, který činí podle položky č. 5 Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, a to na účet Krajského soudu v Praze, č. [č. účtu], VS:[var. symbol], do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, a že žalobkyně je povinna ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení podat žalobu ve věci samé k věcně a místně příslušnému soudu. Usnesení neobsahovalo dle ust. § 169 odst. 2 o. s. ř. odůvodnění.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolal žalovaný, který předně uvedl, že předmětný nárok žalobkyně neuznává a jeho existenci popírá. Návrh na nařízení předběžného opatření považuje s žalobou za účelové prostředky, jež mají zakrýt trestnou činnost předchozího jednatele. V doplnění odvolání namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení, neboť to neobsahuje žádné odůvodnění, čímž bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces. K tomu cituje nález Ústavního soudu III. ÚS 346/09. Dále uvádí, že doplní své odvolání o příslušnou meritorní argumentaci a důkazní prostředky prokazující naprostou nesmyslnost a účelovost podaného návrhu ve lhůtě 20 dnů. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zcela zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle ust. § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že pro nařízení předběžného opatření nejsou splněny podmínky.

6. K dotazu Vrchního soudu v Praze, zda žalobkyně podala žalobu tak, jak jí bylo uloženo v nařízeném předběžném opatření (výrok II.), mu byla soudem prvního stupně zaslána žaloba, podaná dne 1. 7. 2020, vedená u téhož soudu pod sp. zn. 73 Cm 65/2020. Z ní plyne, že žalobkyně se jí domáhá určení, že je vlastníkem 100 % podílu ve společnosti [Anonymizováno]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa], PSČ [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 94792, na který připadá plně splacený vklad do základního kapitálu společnosti Cashdirect, s.r.o. ve výši 200 000 Kč. Za žalovaného v žalobě žalobkyně označila [Jméno žalovaného].

7. Ke dni rozhodování odvolacího soudu o napadeném usnesení soudu prvního stupně, tak účinky jím nařízeného předběžného opatření trvají.

8. Odvolací soud se neztotožnil s námitkou odvolatele týkajících se nepřezkoumatelnosti usnesení soudu prvního stupně, z důvodů že neobsahuje odůvodnění. Usnesení soudu prvního stupně bylo vydáno v souladu s ust. § 169 odst. 2 věta první o. s. ř., které výslovně zbavuje soud povinnosti odůvodnit usnesení, jímž se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření. Plyne to jak z povahy tohoto institutu, tak i z toho, že požadavky na rozhodnutí o vydání předběžného opatření, vyplývající z ústavního práva na soudní ochranu, spočívají zejména v dodržení zákonných podmínek stanovených zejména v ustanovení § 74 a násl. o. s. ř. Odvolací soud pak při přezkumu správnosti napadeného usnesení, kterým bylo návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno, musí vycházet z toho, že soud prvního stupně zcela akceptoval argumenty navrhovatele. Určitý deficit neodůvodnění usnesení soudem prvního stupně je pak zhojen náležitým odůvodněním předběžného opatření v rozhodnutí odvolacího soudu. K tomu již odvolací soud dále odkazuje na stávající judikaturu, a to např. na usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1058/11 ze dne 28. 4. 2011, IV. ÚS 2683/10 ze dne 9. 6. 2011, sp. zn. II. ÚS 2293/15 ze dne 31. 8. 2015, I. ÚS 1037/15 ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3573/14 ze dne 13. 10. 2015, sp. zn. II. ÚS 2192/16 ze dne 9. 8. 2016 a na jeho nález ze dne 1. srpna 2016, sp. zn. II. ÚS 1263/16. Dle odvolacího soudu proto není dán důvod pro zrušení napadeného usnesení soudu prvního stupně a vrácení věci k novému projednání (§219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

9. Z toho, že soud prvního stupně návrhu na nařízení požadovaného předběžného opatření vyhověl, lze usuzovat, že dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro jeho nařízení. Odvolací soud se proto zabýval dále tím, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro nařízení předběžného opatření podle § 75c odst. 1 o. s. ř., a zda může deficit odůvodnění případně zhojit svým rozhodnutím.

10. Podle ust. § 74 o. s. ř. (1) Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu.

11. Podle ust. § 75c o. s. ř. (1) Nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. (4) Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vydání usnesení soudu prvního stupně.

12. Z obsahu spisu plyne, že žalobce za žalovaného v návrhu na nařízení předběžného opatření označil [Jméno žalovaného], který měl nabýt obchodní podíl o velikosti 100% ve společnosti [Anonymizováno]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa], PSČ [adresa], a to od společnosti [právnická osoba].

13. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného pro společnost [Anonymizováno]., Městským soudem v Praze sp. zn. C 94792, že společnosti [právnická osoba]., byla ke dni 11. 2. 2020 jako společník společnosti s obchodním podílem 100%, vkladem 200 000 Kč, splaceno 100% z obchodního rejstříku vymazána; k témuž dni byl jako společník společnosti s obchodním podílem 100%, vkladem 200 000 Kč, splaceno 100% zapsána žalobkyně, která pak byla ke dni 28. 2. 2020 z obchodního rejstříku vymazána. K témuž dni byla do obchodního rejstříku zapsána jako společník této společnosti s obchodním podílem 100%, vkladem 200 000 Kč, splaceno 100%, společnost [právnická osoba]. a dne 4. 5. 2020 byla u tohoto společníka zapsána změna výše vkladu na 700 00 Kč. Společnost [právnická osoba]. byla jako společník z obchodního rejstříku vymazána ke dni 21. 5. 2020 a k témuž dni byl jako společník společnosti s obchodním podílem 100 %, vkladem 700 000 Kč, splaceno 100%, zapsán [Jméno žalovaného] (žalovaný).

14. Pro posouzení, zda je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky před zahájením řízení tak, jak se žalobce ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření domáhá je rozhodné, zda žalobce osvědčil svůj nárok ve věci samé, jehož se hodlá domáhat. Má-li tedy být v řízení o věci samé určeno ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř., že žalobkyně je vlastníkem obchodního podílu ve Společnosti o velikosti 100%, může se takového určení domáhat pouze tehdy, má-li na tom naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř.), a i tuto skutečnost musí v tomto řízení o předběžném opatření žalobkyně osvědčit (§ 74c odst. 1 o. s. ř.).

15. Odvolací soud konstatuje, že ve věcech, které se projednávají a rozhodují ve sporném řízení, stanovení okruhu účastníků v § 74 odst. 2 o. s ř. znamená, že účastníky řízení jsou ten, kdo podal návrh na nařízení předběžné opatření (tj. žalobkyně), a ten, koho žalobkyně v návrhu označila za žalovaného tj. [Jméno žalovaného] (§ 90 o. s. ř.). Má-li být dle žalobkyně v řízení ve věci samé dle § 80 o. s. ř. určeno, že žalobkyně je společníkem společnosti [Anonymizováno], je zcela nepochybné, že takové určení se dotýká právní sféry, nejenom jím označeného žalovaného, ale i samotné společnosti [Anonymizováno] A dotýká se i právní sféry společnosti [právnická osoba]., neboť se v něm bude jako předběžná otázka řešit platnost smluv o převodech obchodních podílů, jichž byla účastníkem, a v důsledku kterých pozbyla či nabyla obchodní podíl ve společnosti, potažmo svou účast ve Společnosti. Z uvedeného tak je zřejmé, že žalobkyní navrhované určení, jehož se hodlá domáhat, není způsobilé vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného vztahu mezi Společností a jejími společníky.

16. Protože žalobkyně ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření ve smyslu ust. § 74 odst. 2 o. s. ř. neoznačila všechny účastníky řízení, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu (§ 90 o. s. ř.), nemohla ani osvědčit svůj naléhavý právní zájem na předmětném určení ve smyslu ust. § 80 o. s. ř., jehož se hodlá domáhat, neboť výrok pravomocného rozsudku v řízení o věci samé, by nebyl pro osoby, které se řízení neúčastní závazný dle ust. § 159a odst. 1 o. s. ř.

17. Odvolací soud proto uzavírá, že žalobkyně nárok v tomto řízení o předběžném opatření ve věci samé neosvědčila, a proto neprokázala, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků řízení tak, jak se svým návrhem na nařízení předběžného opatření domáhá. Dle odvolacího soudu soud prvního stupně pochybil, když návrhu žalobkyně na nařízení předběžného opatření bez dalšího vyhověl, aniž by byly splněny zákonné podmínky dle ust. § 74c odst. 1 o. s. ř. pro jeho nařízení, a jeho rozhodnutí proto není správné.

18. Odvolací soud vzhledem ke všemu výše uvedenému usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, a že žalobkyni se neukládá povinnost ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení podat žalobu ve věci samé k věcně a místně příslušnému soudu tak, jak je uvedeno ve výroku I. a) a b); ve výroku III., který je výrokem na výroku I. závislým (§ 212 písm. a/ o. s. ř.) je podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud dle ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 2 ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v řízení měl plný úspěch žalovaný, pročež mu náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů přiznal. V řízení před soudem prvního stupně žalovanému žádné náklady řízení nevznikly; v řízení odvolacím žalovanému náklady vznikly zaplacením soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a za 2 poskytnuté úkony právní služby advokátem, a to 1x za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) a za vyjádření k odvolání dle ust. § 11 odst. 2 písm. c) AT. Výše odměny advokáta se určuje při tarifní hodnotě věci 50 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) AT ve spojení s § 7 bod 5 AT ve výši 1 x 3 100 Kč a 1 x 1 550 Kč, paušální náhrada hotových výdajů advokáta se určuje dle ust. § 13 odst. 4 AT 2 x 300 Kč a náhrada za 21 % DPH se z toho určuje ve výši 1 102,50 Kč (zástupce žalovaného doložil, že je plátcem DPH). Celkem se náklady řízení žalovaného určují částkou 7 352,50 Kč, a v této výši mu byla jejich náhrada odvolacím soudem přiznána; platební místo je určeno dle ust. § 149 dost. 1 o. s. ř.