Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 292/2019-0 ECLI:CZ:VSPH:2021:7.Cmo.292.2019.0 Usnesení

o zápis Společenství vlastníků pro dům Čechova 514/13, Praha 7, sídlem Čechova 514/13, Bubeneč, 170 00 Praha 7, do rejstříku společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2019, č. j. S 19508/RD9/MSPH, Fj 315227/2019/MSPH,

JUDr. Lenka Grollová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 23. 8. 2021

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele]

bytem [Adresa navrhovatele]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta]

o zápis Společenství vlastníků pro dům [adresa], sídlem [Adresa advokáta], do rejstříku společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2019, č. j. S 19508/RD9/MSPH, Fj 315227/2019/MSPH,


Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 6. 9. 2019 se navrhovatel domáhal zápisu Společenství vlastníků pro dům [adresa], sídlem [Adresa advokáta] (dále též jen „Společenství“) do rejstříku společenství vlastníků jednotek. V návrhu požadoval kromě jiného zapsat datum vzniku Společenství 30. 6. 2004. K návrhu přiložil průvodní dopis ze dne 2. 8. 2019, informaci o stavbě č. p. [Anonymizováno] (nahlížení do katastru nemovitostí) ze dne 12. 6. 2019, sdělení Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] ze dne 20. 6. 2019, č. j. [č. účtu], prohlášení vlastníka podle § 4 zákona č. 72/1994 Sb., v platném znění, ze dne 8. 5. 2003 učiněné [Anonymizováno], r. č. [RČ], smlouvu o převodu vlastnictví jednotky ze dne 1. 4. 2003 uzavřené mezi [Anonymizováno], r. č. [RČ] jako prodávající a navrhovatelem jako kupujícím a smlouvou o převodu vlastnictví k jednotce č. [Anonymizováno] ze dne 17. 2. 2004 mezi [Anonymizováno], r. č. [RČ] jako prodávající a [Anonymizováno], r. č. [RČ] jako kupujícím.

2. V průvodním dopisu navrhovatel uvedl, že je vlastníkem jedné z bytových jednotek v domě. Většinovým vlastníkem jednotek v domě (a původním výlučným vlastníkem domu) je paní [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno]. Dům je na základě prohlášení původního výlučného vlastníka [Anonymizováno] s účinností od 6. 5. 2003 rozdělen na 18. Bytových jednotek. Původní výlučný vlastník domu [Anonymizováno] převedla bytovou jednotku č. [Anonymizováno] na základě smlouvy ze dne 1. 4. 2003 s právními účinky vkladu ke dni 6. 5. 2003 na [Jméno navrhovatele] a dále převedla bytovou jednotku č. [Anonymizováno] na základě smlouvy ze dne 17. 2. 2004 s právními účinky vkladu ke dni 27. 2. 2004 na [Anonymizováno]. Na základě druhé smlouvy tak vzniklo v domě společenství vlastníků jednotek. Současný většinový vlastník [Anonymizováno] bohužel se vznikem Společenství nesouhlasí a je v tomto směru zcela nečinná. Shromáždění vlastníků se tak dosud nesešlo, ani nebyly schváleny jeho stanovy. Navrhovatel jakožto spoluvlastník domu a člen společenství vlastníků proto nemá jinou možnost, než podat tento návrh a domoci se zápisu Společenství tímto způsobem. Z ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále též jen „ZVB“) vyplývá, že ke vzniku společenství vlastníků jednotek dochází ze zákona, a to ke dni doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí poslednímu z vlastníků. Navrhovatel si vyžádal od Katastrálního úřadu [Anonymizováno] příslušné sdělení, dle kterého však byl spis již skartován. Příslušné rozhodnutí o provedení vkladu bylo vydáno dne 26. 5. 2004. Navrhovatel předpokládá, že k doručení tohoto rozhodnutí poslednímu z vlastníků došlo nejpozději 30. 6. 2004 a tento den považuje za den vzniku společenství vlastníků. Z ustanovení § 9 odst. 9 a 10 ZVB navrhovatel dovozuje, že právní poměry Společenství se řídí vzorovými stanovami vydanými nařízením vlády č. 322/2000 Sb. Podle čl. IV bodu 1 těchto vzorových stanov pak platí, že „pověřený vlastník je statutárním orgánem společenství, není-li zvolen výbor…“. Navrhovatel proto v návrhu coby statutární orgán Společenství označil většinového vlastníka domu [Anonymizováno] a označil ji jako pověřeného vlastníka. Vzhledem k tomu, že interaktivní formulář vyžaduje vyplnění údajů, které slouží k ověření bezúhonnosti, vyplnil navrhovatel tyto údaje i u [Anonymizováno]. Jím vyplněné údaje nemusí však být správné a navrhovatel nemá žádnou možnost, jak si jejich správnost ověřit.

3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh na zápis Společenství ze dne 6. 9. 2019 pod Fj 315227/2019/MSPH odmítl. Ve výroku II. rozhodl, že navrhovateli se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 6 000 Kč po právní moci usnesení. V odůvodnění uvedl, že výzvou ze dne 11. 9. 2019 byl navrhovatel vyzván k doložení listinných důkazů prokazujících existenci navrhovaných skutečností do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Výzva byla zástupci navrhovatele doručena dne 12. 9. 2019. Do výzvy byly podány námitky, o kterých bylo rozhodnuto usnesením ze dne 14. 10. 2019, č. j. Fj 315227/2019, RD3/MSPH. Do dne rozhodování soudu prvního stupně však požadované listiny soudu předloženy nebyly. Soud poté s odkazem na § 19 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) uzavřel, že navrhovatel dosud na výzvu soudu nedoložil požadované listiny. Soud proto podle § 86 písm. e) z. v. r. návrh na zápis změn do obchodního rejstříku odmítl jako celek. Výrok II. je odůvodněn ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

4. Do tohoto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání. V jeho první části (bod II. až IV.) zopakoval argumentaci uvedenou v průvodním dopisu a popsal dosavadní průběh řízení. V jeho další části (bod V.) uvedl, že Společenství vzniklo v roce 2004, není však dosud zapsáno ve veřejném rejstříku. Navrhovatel vycházel z toho, že důvodem pro odmítnutí návrhu bylo pouze to, že k návrhu nepřiložil čestné prohlášení Blanky Málkové a souhlas s jejím ustanovením do funkce podle § 12 z. v. r. Navrhovatel je názoru, že toto zákonné ustanovení soud prvního stupně nesprávně vyložil, když ustanovení § 9 ZVB umožňuje vznik společenství vlastníků nikoliv založením ze strany spoluvlastníků, ale na základě zákona (na rozdíl od současné úpravy) a ustanovení § 9 ZVB rovněž upravuje postup v případě, kdy se shromáždění vlastníků nesejde, neschválí stanovy a nezvolí ani statutární orgán. Zákonodárce tak evidentně počítal s možností nečinnosti společenství nebo nemožností schválit stanovy a zvolit statutární orgán a stanovil náhradní způsob určení statutárního orgánu a náhradní podobu stanov. Bylo by nelogické, aby za této situace byl tento náhradní způsob zmařen tím, že by rejstříkový soud trval na souhlasu zapisované osoby, jejíž funkce vznikla nikoliv na základě volby, ale ze zákona. Výslovný souhlas Blanky Málkové není proto za této mimořádné situace třeba a mohl by vyplývat z navrhovatelem předloženého prohlášení vlastníka ze dne 8. 5. 2003, ve kterém [Anonymizováno] jako výlučný vlastník domu rozděluje dům na jednotky a ve kterém se o možném vzniku společenství vlastníků hovoří. Jestliže z § 9 ZVB vyplývá vznik společenství vlastníků jednotek ze zákona a za jakých podmínek se stane většinový vlastník statutárním orgánem (pověřeným vlastníkem), dává tento většinový vlastník převodem bytové jednotky mající za následek vznik společenství vlastníků jednotek implicitní souhlas ke svému případnému zápisu do rejstříku společenství. Vzhledem k tomu, že většinový vlastník plně ovládá Společenství a může většinou svých hlasů svolat shromáždění, zvolit výbor, popř. i změnit stanovy, nelze považovat nucený zápis do rejstříku za zásadní narušení jeho práv. Dle názoru navrhovatele naopak převažuje veřejný zájem na tom, aby skutečný stav byl ve veřejném rejstříku zapsán. Navrhovatel má proto za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nesprávné a návrhu na zápis mělo být vyhověno. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu vyhoví a zápis provede.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

6. Vznik Společenství posoudil odvolací soud podle právní úpravy platné do 31. 12. 2013, neboť pod právní poměry týkající se práv věcných se řadí i spoluvlastnické vztahy (§ 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Procesní režim se řídí předpisy platnými ke dni zahájení rejstříkového řízení (§ 3041 odst. 1 o. z.).

7. Podle § 39 z. v. r. do rejstříku společenství vlastníků jednotek se zapisují společenství vlastníků jednotek.

8. Podle § 25 odst. 1 písm. d) z. v. r. do veřejného rejstříku se zapíše den vzniku a zániku právnické osoby.

9. Podle § 19 z. v. r. návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

10. Podle § 9 odst. 3 ZVB ve znění účinném do 26. 4. 2005 společenství vzniká v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků. Příslušný katastrální úřad vyrozumí ostatní vlastníky jednotek o provedení vkladu vlastnictví jednotky do katastru nemovitostí. Další osoby, které nabyly vlastnictví k jednotce jiným způsobem než smlouvou, jsou povinny o tom uvědomit původního vlastníka budovy.

11. Podle § 88 z. v. r. rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle § 96 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.

12. Podle § 86 písm. e) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.

13. „Dovolací soud dospěl k závěru, že má-li být do rejstříku společenství vlastníků jednotek zapsán den vzniku společenství, musí být návrh na zápis tohoto společenství podle ustanovení § 32 odst. 2 obch. zák. s přihlédnutím k ustanovení § 10 odst. 4 zákona (ZVB – poznámka odvolacího soudu) doložen mimo jiné i listinou, osvědčující tuto zapisovanou skutečnost; jinak by nebylo možné požadovaný zápis do rejstříku společenství provést. Přitom není správný názor dovolatele, že taková listina může být nahrazena údajem o dni vzniku společenství vlastníků jednotek, uvedeném v návrhu na povolení zápisu do rejstříku společenství. Návrh na povolení zápisu totiž není - na rozdíl od čestného prohlášení vlastníka jednotky nebo potvrzení katastrálního úřadu - listinou, kterou by bylo možné doložit existenci zapisované skutečnosti ve smyslu ustanovení § 129 o. s. ř.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 974/2006, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách).

14. Z listin přiložených k návrhu, a to konkrétně z prohlášení vlastníka ze dne 8. 5. 2003 odvolací soud zjistil, že ho učinila [Anonymizováno], r. č. [RČ]. Vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 29. 8. 2003, jak vyplývá z připojené doložky Katastrálního úřadu [adresa] s tím, že vklad práva byl povolen rozhodnutím č. j. [č. účtu] a zapsán byl dne 29. 8. 2003, právní účinky vkladu vznikly dne 6. 5. 2003. Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 1. 4. 2003 odvolací soud zjistil, že [Anonymizováno] coby prodávající převedla na navrhovatele coby kupujícího bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [Anonymizováno] pro [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa]. Vklad práva byl povolen Katastrálním úřadem [adresa] město rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] a v katastru nemovitostí byl zapsán dne 1. 9. 2003 s tím, že právní účinky vkladu vznikly dne 6. 5. 2003. Ze smlouvy o převodu vlastnictví k jednotce č. [Anonymizováno] bylo odvolacím soudem zjištěno, že [Anonymizováno] jako prodávající převedla na [Anonymizováno] jako kupujícího bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v domě shora specifikovaném. Smlouva byla podepsána oběma stranami dne 17. 2. 2004, vklad práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřad [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] ze dne 26. 5. 2004 č. j. [Anonymizováno], vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 26. 5. 2004 a právní účinky vkladu vznikly dnem 27. 2. 2004. Ze sdělení Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] ze dne 20. 6. 2019 č. j. [č. účtu], adresátu [Anonymizováno]., [adresa], bylo odvolacím soudem zjištěno, že se jedná o odpověď na dopis ze dne 12. 6. 2019 ke vzniku společenství vlastníků dle § 9 odst. 3 ZVB. Obsah sdělení je, že jako třetí byl zapsán [Anonymizováno], rodné číslo [RČ], bytem [adresa], dům č. p.: [Anonymizováno] s pozemkem parc. č.: [Anonymizováno], Katastrální území: [adresa], číslo bytu [Anonymizováno], vloženo do katastru pod č. j.: [Anonymizováno], datum provedení vkladu je 26. 5. 2004, datum a způsob doručení listiny s doložkou o provedení vkladu z důvodu uplynutí skartační lhůty u spisu nemůže katastrální úřad sdělit.

15. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 11. 9. 2019, č. j. S 19508/RD3/MSPH, Fj 315227/2019/MSPH soud prvního stupně navrhovatele vyzval, aby kromě jiného do 15 dnů od doručení usnesení předložil soudu listinu prokazující den vzniku Společenství (popř. čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem vlastníka [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], ze které by zcela jasně vyplynulo, kdy mu byla doručena listina o provedení vkladu do katastru nemovitostí jako třetímu z vlastníků, neboť dnem doručení vzniká společenství vlastníků v souladu s § 9 odst. 3 ZVB, v originále nebo v úředně ověřené fotokopii. Usnesení bylo zástupci navrhovatele doručeno dne 12. 9. 2019, jak vyplývá z připojeného potvrzení o doručení do datové schránky. Navrhovatel však ve stanovené lhůtě ani později požadované listiny soudu nepředložil.

16. Z ustanovení § 25 odst. 1 písm. d) z. v. r. vyplývá, že den vzniku právnické osoby je obligatorní skutečností zapisovanou do veřejného rejstříku. Z ustanovení § 9 odst. 3 ZVB je zřejmé, že dle této právní normy společenství vlastníků jednotek vznikalo ze zákona po splnění stanovených zákonných podmínek, nikoliv zápisem do veřejného rejstříku.

17. Navrhovatel v návrhu na zápis Společenství do rejstříku vlastníků jednotek uvedl, že Společenství vzniklo dne 30. 6. 2004. Bylo proto jeho povinností podle § 19 z. v. r. ve spojení s § 9 odst. 3 ZVB doložit tuto skutečnost dokladem prokazujícím, že dne 30. 6. 2004 byla poslednímu z vlastníků doručena listina s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí, tj. v dané věci dokladem o doručení dne 30. 6. 2004 [Anonymizováno] příslušným katastrálním úřadem smlouvy o převodu vlastnictví k jednotce č. [Anonymizováno] ze dne 14. 2. 2004 opatřené doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí, případně čestným prohlášením [Anonymizováno] o tom, že mu byla uvedeného dne předmětná smlouva doručena. Přes výzvu soudu podle § 88 z. v. r. však navrhovatel ve stanovené lhůtě a ani do dne rozhodování odvolacího soudu uvedené listiny v rozporu § 19 z. v. r. soudu nepředložil. V případě nedoložení listin prokazujících den vzniku společenství vlastníků jednotek není možné zápis společenství do rejstříku provést, což vyplývá i z citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 974/2006.

18. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když v souladu s § 86 písm. e) z. v. r. návrh odmítl.

19. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení v celém rozsahu potvrdil pro jeho věcnou správnost podle § 219 o. s. ř., když pochybení neshledal ani v nákladovém výroku.

Do tohoto usnesení je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).