o dorovnání přiměřeného protiplnění ve výši 1 531 385 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 48 Cm 241/2014-879 ze dne 15. listopadu 2021

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně (dále jen “soud”) rozhodl, že společnost [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného], se sídlem v [adresa], je povinna zaplatit navrhovateli [Jméno žalobce], narozenému [Datum narození žalobce] 1 556 991 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 15. 9. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, společnost uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku je povinna nahradit navrhovateli k rukám jeho zástupce [Jméno advokáta A], advokáta v [adresa], náklady řízení ve výši 490 988 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, společnost uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku je povinna nahradit České republice prostřednictvím Krajského soudu v Plzni náklady řízení ve výši 114 070,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že navrhovatel se jako bývalý akcionář společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], (dále také jen „[právnická osoba]“) domáhal po hlavním akcionáři [Jméno žalovaného]. dorovnání protiplnění poskytnutého při vytěsnění minoritních akcionářů. O uvedeném postupu bylo rozhodnuto na valné hromadě dne 23. 7. 2014, hlavní akcionář na základě znaleckého posudku určil výši protiplnění částkou 238 Kč za akcii o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a částku 2 380 Kč za akcii o jmenovité hodnotě 10 000 Kč. Navrhovatel vlastnil ke dni přechodu vlastnického práva 129 kusů kmenových akcií o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 175 kusů kmenových akcií o jmenovité hodnotě 10 000 Kč, poskytnuté protiplnění bylo stanoveno v nedostatečné výši. Požadoval i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, běh počátku prodlení odvodil od doručení předžalobní výzvy hlavnímu akcionáři dne 11. 11. 2014.

3. Žalovaný (dále jen též „společnost“ nebo „hlavní akcionář“) považoval poskytnuté protiplnění za přiměřené a zčásti zpochybnil navrhovatelovu aktivní legitimaci, když navrhovatel nabyl podstatnou část svých akcií v rozporu se zákonem a při jejich nabytí mu nesvědčila dobrá víra, navrhovatel nabyl řádným způsobem pouze 2 akcie o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 2 akcie o jmenovité hodnotě 10 000 Kč.

4. Soud konstatoval, že návrh byl podán dne 14. 11. 2014, zápis usnesení valné hromady společnosti, jímž bylo rozhodnuto o nuceném přechodu účastnických cenných papírů, byl zveřejněn v obchodním rejstříku dne 14. 8. 2014. Společnost předložila kopie akcií, které držel navrhovatel, jednalo se o akcie číslo B 616, A 627, A 628 a B 615 a na navrhovatele byly převedeny rubopisem. Dále uvedl, že smlouvou ze dne 2. 9. 2011 nabyl navrhovatel od [Anonymizováno] balík akcií společnosti [právnická osoba] o celkové jmenovité hodnotě 1 789 000 Kč, a to za cenu 1 073 400 Kč, ve smlouvě byla uvedena pořadová čísla převáděných akcií, jednalo se celkem o 127 akcií série A o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 173 akcií B o jmenovité hodnotě 10 000 Kč (tento počet odpovídá i navrhovatelovým žalobním tvrzením). Součet jednotlivých jmenovitých hodnot činí dohromady 1 857 000 Kč (127 000 Kč za akcie série A a 1 730 000 Kč za akcie série B), což nesouhlasí s celkovou jmenovitou hodnotou deklarovanou ve smlouvě. Soud uvedl dále, že u Krajského soudu v Hradci Králové probíhalo pod sp. zn. 7 T 9/2015 trestní řízení, v němž byli odsouzeni obžalovaní [Anonymizováno] a [Anonymizováno], že v průběhu trestního řízení musel navrhovatel vydat akcie, jichž se trestní řízení týkalo, přičemž ze zprávy Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 8. 2021 soud zjistil počty akcií společnosti [právnická osoba]., které navrhovatel vydal, jednalo se o 125 kusů akcií pořadové série A o nominální hodnotě 1 000 Kč a 158 kusů akcií pořadové série B o nominální hodnotě 10 000 Kč. Navrhovatelovu žádost o jejich vrácení soud zamítl.

5. Soud učinil závěr, že navrhovatel byl ke dni rozhodnutí o vytěsnění minoritních akcionářů vlastníkem akcií společnosti [právnická osoba]., jejichž celkový počet byl mezi účastníky sporný, nicméně jako majitel nejméně 4 účastnických cenných papírů byl nepochybně legitimován k podání návrhu na přezkum přiměřenosti protiplnění; jeho návrh byl včasný a určitý.

6. Soud konstatoval dále, že k přezkumu přiměřenosti výše poskytnutého protiplnění ustanovil revizní znalecký ústav, shledal, že podaný znalecký posudek vyhověl zadání, byl přesvědčivý, úplný, obsahoval logicky odůvodněný závěr, znalecký ústav provedl revizi původního znaleckého posudku, zjistil v něm vady, a proto provedl vlastní ocenění, stanovené ve dvou variantách podle použitých přirážek, a to pro tržní a pro spravedlivou hodnotu společnosti. Soud považoval znalecký posudek revizního znaleckého ústavu [právnická osoba] za způsobilý podklad pro rozhodnutí ve věci, a tento posudek se stal také základem pro společnost [Anonymizováno] při výpočtu další varianty výše protiplnění, soud posoudil, ze které varianty výsledku má vyjít při určení výše přiměřeného protiplnění, přitom bral v úvahu pouze výsledky stanovené metodou DCF. Soud dospěl k závěru, že nelze v souzené věci použít přirážku za velikost, proto pro stanovení výše protiplnění zvolil variantu spravedlivé hodnoty bez přirážek podle revizního znaleckého posudku, tedy částku 1 067 Kč pro akcie o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a částku 10 666 Kč pro akcie o jmenovité hodnotě 10 000 Kč. S ohledem na výši již poskytnutého protiplnění byl hlavní akcionář povinen doplatit na dorovnání protiplnění částky 829 Kč za akcii o nominální hodnotě 1 000 Kč a 8 286 Kč za akcii o nominální hodnotě 10 000 Kč.

7. Soud se dále zabýval počtem akcií, které nabyvatel vlastnil ke dni přechodu účastnických cenných papírů. Mezi účastníky bylo nesporné vlastnictví 2 akcií o nominální hodnotě 1 000 Kč a 2 akcií o nominální hodnotě 10 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že navrhovatel platně nabyl i dalších 127 akcií o nominální hodnotě 1 000 Kč a 173 akcií o nominální hodnotě 10 000 Kč, a to smlouvou ze dne 2. 9. 2011, kterou uzavřel s [Anonymizováno].

8. Soud konstatoval, že pokud společnost namítala, že navrhovatel nebyl při uzavření této smlouvy v dobré víře, a z okolností, které se k uzavření této smlouvy vázaly, dovozovala její absolutní neplatnost, soud dospěl k závěru, že smlouva o převodu cenných papírů, kterou uzavřel navrhovatel s [Anonymizováno], byla podle svého obsahu platná ve smyslu ust. § 13 zákona o cenných papírech, a žádný důvod, který by mohl způsobit její absolutní neplatnost podle ust. § 39 zák č. 40/1964 Sb., nebyl zjištěn.

9. Soud uzavřel, že navrhovatel nabyl od [Anonymizováno] na základě této smlouvy 127 akcií o nominální hodnotě 1 000 Kč a 173 akcií o nominální hodnotě 10 000 Kč a dále nesporně držel i ještě další 2 akcie od každé nominální hodnoty, a proto mu náleželo právo na dorovnání protiplnění za 129 akcií o nominální hodnotě 1 000 Kč ve výši 820 Kč za 1 akcii a za 175 akcií o nominální hodnotě 10 000 Kč ve výši 8 286 Kč za 1 akcií. Celková výše protiplnění, která zbývala k dorovnání, činila 1 556 991 Kč. Soud navrhovateli přiznal právo na dorovnání ve výši 1 556 991 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy, o nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., o nákladech státu rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř.

10. Proti uvedenému rozsudku se žalovaný odvolal. Uvedl zejména, že soud nesprávně zjistil skutkový stav a nesprávně posoudil otázku dobré víry žalobce při nabytí akcií společnosti [Anonymizováno] podle smlouvy ze dne 2. 9. 2011, nesprávně vyhodnotil a posoudil námitky a závěry znalecké kanceláře [právnická osoba]. vůči reviznímu znaleckému posudku [právnická osoba], zejména ohledně otázky aplikace přirážky za malou velikost ve vztahu ke společnosti [Anonymizováno] pro účely stanovení diskontní míry pro potřeby výpočtu hodnoty akcií společnost [Anonymizováno] metodou DCF. Zásadní je otázka aplikace přirážky za velikost společnosti, kterou revizní znalec [Anonymizováno] ve výpočtu tzv. spravedlivé hodnoty nereflektoval, což společnost před soudem rozporovala a nadále rozporuje. Uvedl důvody, proč má za to, že měla být použita přirážka za malou velikost. Namítal též, že soud se nevypořádal se všemi argumenty žalovaného, že žalobce nebyl při nabývání sporných akcií společnosti [Anonymizováno] v dobré víře, že je nabývá od skutečného a oprávněného vlastníka dotčených akcií. Před tím, než žalobce od pana [Anonymizováno] sporné akcie odkoupil, si byl žalobce vědom toho, že spol [Anonymizováno] nepřipustila pana [Anonymizováno] na jednání valné hromady pro spornost nabytí akcií ze strany pana [Anonymizováno]. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek Krajského změnil a žalobu zamítl, případně zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k tomu, že napadené rozhodnutí není možné ani potvrdit ani změnit.

12. Ze spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se jako bývalý akcionář [Anonymizováno] domáhal po hlavním akcionáři [Jméno žalovaného]. dorovnání protiplnění poskytnutého v nedostatečné výši při vytěsnění minoritních akcionářů, o kterém bylo rozhodnuto na valné hromadě dne 23. 7. 2014, hlavní akcionář na základě znaleckého posudku určil výši protiplnění částkou 238 Kč za každou akcii o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a částkou 2 380 Kč za každou akcii o jmenovité hodnotě 10 000 Kč, žalobce vlastnil ke dni přechodu vlastnického práva 129 kusů kmenových akcií o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 175 kusů kmenových akcií o jmenovité hodnotě 10 000 Kč, požadoval i úrok z prodlení v zákonné výši od doručení předžalobní výzvy hlavnímu akcionáři dne 11. 11. 2014. Žalovaný považoval poskytnuté protiplnění za přiměřené a zčásti zpochybnil žalobcovu aktivní legitimaci.

13. Soud zjistil z předložených kopií akcií, které držel žalobce, a to akcií B 616, A 627, A 628 a B 615, že na žalobce byly převedeny rubopisem.

14. Dále zjistil, že smlouvou ze dne 2. 9. 2011 nabyl žalobce od [Anonymizováno] akcie společnosti [právnická osoba] o celkové jmenovité hodnotě 1 789 000 Kč, a to za cenu 1 073 400 Kč, ve smlouvě byla uvedena pořadová čísla převáděných akcií, jednalo se celkem o 127 akcií série A o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 173 akcií B o jmenovité hodnotě 10 000 Kč.

15. Též zjistil, že u Krajského soudu v Hradci Králové probíhalo pod sp. zn. 7 T 9/2015 trestní řízení, v němž musel navrhovatel vydat akcie, jichž se trestní řízení týkalo. Navrhovatelovu žádost o jejich vrácení soud zamítl. Ze zprávy Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 8. 2021 soud zjistil počty akcií společnosti [právnická osoba]., které navrhovatel vydal, jednalo se o 125 kusů akcií pořadové série A o nominální hodnotě 1 000 Kč a 158 kusů akcií pořadové série B o nominální hodnotě 10 000 Kč.

16. Soud učinil závěr, že navrhovatel byl ke dni rozhodnutí o vytěsnění minoritních akcionářů vlastníkem akcií společnosti [Anonymizováno], přičemž byl majitelem nejméně 4 účastnických cenných papírů, a proto byl legitimován k podání předmětného návrhu, návrh byl včasný a dostatečně určitý.

17. Soud k přezkumu přiměřenosti výše poskytnutého protiplnění ustanovil znalecký ústav k vypracování revizního znaleckého posudku, vzal jej za podklad pro rozhodnutí ve věci, zvolil variantu spravedlivé hodnoty bez jakýchkoli přirážek podle revizního znaleckého posudku v částce 1 067 Kč pro akcie o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a v částce 10 666 Kč pro akcie o jmenovité hodnotě 10 000 Kč. S ohledem na výši již poskytnutého protiplnění 238 Kč za akcie o nominální hodnotě 1 000 Kč a 2 380 Kč za akcie o nominální hodnotě 10 000 Kč, uložil hlavní akcionář žalovanému povinnost doplatit na dorovnání protiplnění částky 829 Kč za akcii o nominální hodnotě 1 000 Kč a 8 286 Kč za akcii o nominální hodnotě 10 000 Kč.

18. Co se týče počtu akcií, které žalobce vlastnil ke dni přechodu účastnických cenných papírů, soud dospěl k závěru, že pokud mezi účastníky bylo nesporné vlastnictví 2 akcií o nominální hodnotě 1 000 Kč a 2 akcií o nominální hodnotě 10 000 Kč a pokud učinil závěr, že žalobce platně nabyl i dalších 127 akcií o nominální hodnotě 1 000 Kč a 173 akcií o nominální hodnotě 10 000 Kč, a to smlouvou ze dne 2. 9. 2011, kterou uzavřel s [Anonymizováno], neboť tato smlouva byla podle svého obsahu platná ve smyslu ust. § 13 zákona o cenných papírech, a žádný důvod, který by mohl způsobit její absolutní neplatnost podle ust. § 39 zák č. 40/1964 Sb., nebyl zjištěn, náleželo mu právo na dorovnání protiplnění za 129 akcií o nominální hodnotě 1 000 Kč ve výši 820 Kč za 1 akcii a za 175 akcií o nominální hodnotě 10 000 Kč ve výši 8 286 Kč za 1 akcií. Celková výše protiplnění k dorovnání činila 1 556 991 Kč. Stanovil počátek zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy. O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. O nákladech státu rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř.

19. Odvolací soud konstatoval, že od 1. 1. 2014 je řízení v předmětné věci řízením sporným, a proto odvolací soud označil účastníky řízení jako žalobce a žalovaného.

20. Podle § 256 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále též ZOK) akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.

21. Podle § 259 odst. 1 ZOK akcie obsahuje

a) označení, že jde o akcii,

b) jednoznačnou identifikaci společnosti,

c) jmenovitou hodnotu,

d) údaj o formě akcie,

e) u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře a

f) název druhu akcie a popis práv s ním spojených alespoň odkazem na stanovy, mají-li být vydány akcie různých druhů.

22. Podle § 263 odst. 1 ZOK akcie může mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele; to platí obdobně pro zaknihované akcie.

23. Podle odst. 3 akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno.

24. Podle § 269 odst. 1 ZOK akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele.

25. Podle ust. § 390 odst. 1 zákona o obchodních korporacích vlastníci účastnických cenných papírů se mohou od splatnosti protiplnění domáhat po hlavním akcionáři práva na dorovnání, není-li poskytnuté protiplnění přiměřené hodnotě účastnických cenných papírů ke dni přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře; toto právo zaniká, není-li žádným vlastníkem účastnických cenných papírů uplatněno u hlavního akcionáře do tří měsíců ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady podle ust. § 384 v obchodním rejstříku.

26. Soud prvního stupně správně uzavřel, že návrh žalobce podal včas ve lhůtě stanovené v § 390 odst. 1 ZOK, když zápis usnesení valné hromady společnosti, jímž bylo rozhodnuto o nuceném přechodu účastnických cenných papírů, byl zveřejněn v obchodním rejstříku dne 14. 8. 2014 a návrh byl podán u soudu dne 14. 11. 2014. Též správně dovodil, že žalobce je jako vlastník nejméně 4 uvedených akcií aktivně legitimován k podání návrhu. Soud správně dovodil ze shodných tvrzení účastníků a z důkazu provedeného uvedenými akciemi, že žalobce byl vlastníkem akcií, a to akcií B 616, A 627, A 628 a B 615.

27. Odvolací soud se však neztotožnil se závěrem soudu, že bylo prokázáno, že žalobce byl vlastníkem ostatních akcií, a to 127 akcií o nominální hodnotě 1 000 Kč a 173 akcií o nominální hodnotě 10 000 Kč, které měl nabýt smlouvou ze dne 2. 9. 2011, kterou uzavřel s [Anonymizováno] (ostatní akcie).

28. Podle § 157 odst. 2 ve spojení s § 169 odst. 4 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.

29. Odvolací soud konstatoval, že rozhodnutí musí být odůvodněno způsobem uvedeným shora v § 157 odst. 2 o. s. ř., tedy soud musí kromě jiného stručně a jasně vyložit, jaké z tvrzených skutečností má za právně významné, které z těchto skutečností byly prokázány a které nikoli, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, případně proč neprovedl i další důkazy. Přitom dbá o to, aby bylo odůvodnění rozhodnutí přesvědčivé.

30. Těmto požadavkům však soud prvního stupně v písemném vyhotovení napadeného usnesení zjevně nedostál.

31. Jak vyplynulo ze spisu, soudu byly předloženy pouze 2 akcie o nominální hodnotě 1 000 Kč a 2 akcie o nominální hodnotě 10 000 Kč čísel B 616, A 627, A 628 a B 615, které byly na žalobce rubopisovány a o nichž shodně účastníci prohlásili, že jsou ve vlastnictví žalobce, ostatní akcie soudu nebyly předloženy a žalovaný namítal, že žalobce není jejich vlastníkem. Při zkoumání, zda je žalobce vlastníkem ostatních akcií, soud vycházel pouze ze smlouvy ze dne 2. 9. 2011 uzavřené žalobcem a Alešem Stodolovským, kterou tento převádí na navrhovatele 127 akcií série A o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 173 akcií B o jmenovité hodnotě 10 000 Kč společnosti [právnická osoba] o celkové jmenovité hodnotě 1 789 000 Kč, a to za cenu 1 073 400 Kč a ze sdělení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 8. 2021 o počtu akcií společnosti [právnická osoba]., které navrhovatel v trestním řízení vydal a sdělení, že se jednalo se o 125 kusů akcií pořadové série A o nominální hodnotě 1 000 Kč a 158 kusů akcií pořadové série B o nominální hodnotě 10 000 Kč ve zprávě uvedených čísel.

32. Soud tak nezkoumal, zda byly akcie, z nichž navrhovatel dovozoval právo na přiměřeného protiplnění, rubopisovány na navrhovatele, přitom podle § 269 odst. 1 ZOK se akcie na jméno převádí rubopisem. Též soud nezkoumal, zda mají uvedené akcie náležitosti vyžadované zákonem.

33. Pokud soud dospěl k závěru, že je žalobce vlastníkem označených akcií, aniž se zabýval tím, zda mají ostatní akcie zákonem požadované náležitosti a zda byly na žalobce převedeny rubopisem, nelze závěr o tom, že žalobce je vlastníkem i ostatních akcií, přezkoumat.

34. Jestliže soud dospěl k tomu, že je žalobce vlastníkem žalobcem označených akcií, aniž zjišťoval, že i ostatní akcie byly ve vlastnictví žalobce, je závěr o tom, že žalobce má nárok na dorovnání protiplnění v částce 1 556 991 Kč, předčasný.

35. Pokud se soud řádně nezabýval tím, zda je žalobce vlastníkem ostatních akcií a uzavřel, že návrh je důvodný v celém rozsahu, napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, což je důvodem pro jeho zrušení podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř.

36. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., napadený rozsudek zrušil a podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud prvního stupně věc opětovně posoudí a rozhodne, bude přitom dbát citovaného ust. § 132 a § 157 odst. 2 o. s. ř., přihlížejíc i k odvolacím námitkám, a to za případného poučení účastníků podle § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř.

37. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně.