o návrhu na zápis svěřenského fondu Svěřenský vzdělávací fond STEP do evidence svěřenských fondů, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. srpna 2018, č. j. SF 802/2018/MSPH, SFj 504/2018/MSPH

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, „Návrh na prvozápis svěřenského fondu vedeného u Městského soudu v Praze pod značkou SF 802/2018/MSPH se odmítá.“ V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že navrhovatelka paní [Jméno navrhovatelky] se návrhem ze dne 3. 7. 2018 domáhala zápisu svěřenského fondu pod názvem Svěřenský fond [Anonymizováno] do evidence svěřenských fondů. K návrhu byly předloženy dokumenty, pouhé kopie statutu svěřenského fondu ze dne 13. 5. 2016, pod značkou [Anonymizováno] a smlouva o svěření majetku svěřenskému správci a o výkonu jeho funkce ze dne 13. 5. 2016, pod značkou [Anonymizováno]. Zaslaný formulář na zápis svěřenského fondu neobsahoval úředně ověřený podpis oprávněné osoby dle ust. 22 odst. 2 z. v. r. Soud vyzval navrhovatelku usnesením ze dne 9. 7. 2018, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení předložila níže uvedené listiny, neboť návrh nesplňoval náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení ve smyslu ust. §18 a násl. z. v. r. - Statut ze dne 13. 5. 2016, pod č. j.: [Anonymizováno] předložit v originále, nebo úředně ověřené kopii, - Smlouva o svěření majetku svěřenskému správci a o výkonu jeho funkce ze dne 13. 5. 2016, pod č. j. [Anonymizováno] předložit v originále nebo úředně ověřené kopii, - Návrh na zápis (formulář) neobsahoval úředně ověřený podpis oprávněného orgánu, dále do návrhu uvést obmyšleného v souladu s ust. § 65d, písm. h) zák. č. 304/2013 Sb., případně doložit listinu (Statut) prokazující tvrzení návrhu, že obmyšlený bude určen notářským zápisem, - čestné prohlášení od svěřenského správce dle ust. § 1453 o. z., včetně souhlasu se zápisem do rejstříku s úředně ověřeným podpisem, - prohlášení o přijetí pověření ke správě svěřenského fondu dle ust. § 1451 odst. 1 o. z. Výzvu převzala navrhovatelka prostřednictvím pošty dne 17. 7. 2018. Soud prvního stupně dále uvedl, že dne 3. 8. 2018 obdržel doplnění, které však nesplňovalo požadavky soudu s tím, že „Hlavně se jednalo o bod 3, formulář nebyl opraven v souladu se zákonem. Soudu nebyl doručen kompletní návrh na zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů s úředně ověřeným podpisem navrhovatele.“ Dle rejstříkového soudu sice byl ověřen podpis navrhovatelky, avšak z předložené listiny, tj. pouze strana tři opraveného návrhu nebyly spatřeny základní údaje zapisovaného fondu. Dále soud uvedl, že ověřená kopie statutu ze dne 13. 5. 2016 neobsahovala všechny články, resp. chybí článek 4, 5, 6. a ověřená kopie dále byla proškrtána i v článku 1 černou fixou a soudu nebylo doloženo čestné prohlášení svěřenského správce dle § 1453 o. z. Rejstříkový soud uzavřel, že postupoval podle § 86 odst. 1 písm. b, c, e) z. v. r. a podání odmítl.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání namítla, že předložila soudem požadované doplnění návrhu, a to a) částečný opis stejnopisu statutu [Anonymizováno], úředně ověřený, b) částečný opis stejnopisu smlouvy o svěření majetku svěřen správci a o výkonu jeho funkce, [Anonymizováno], úředně ověřený, c) kopie strany 3 stanoveného úředního tiskopisu formuláře s úředně ověřeným podpisem navrhovatele a svěřeneckého správce v jedné osobě. Dále brojil proti „nadbytečným a neopodstatněným“ požadavkům rejstříkového soudu na předložení čestného prohlášení dle § 1453 odst. 1 o. z., když bylo před notářem svěřenským správcem prohlášeno, že je způsobilý samostatně právně jednat…. [Anonymizováno] a dále brojil proti požadavku na předložení prohlášení o přijetí pověření ke správě svěřenského fondu dle § 1451 odst.1 o. z., když měl ve spise notářský zápis [Anonymizováno], kde na straně druhé je notářem v bodě 3 sepsáno, že svěřenský správce, paní [Jméno navrhovatelky], prohlašuje, že pověření svěřenského správce ke správě svěřenského fondu přijímá. Dále uvedla, že požadoval – li rejstříkový soud úředně ověřený podpis navrhovatele, byl rejstříkovému soudu předložen – strana 3 „úředního formuláře“. S odkazem na § 65d písm. h) z. v. r. uvedla, že obmyšlení jsou určeni v článku 3 částečného opisu stejnopisu statutu, [Anonymizováno], v úředně ověřené a přiloženém podání ze dne 3. 8. 2018. Dle odvolatelky s ohledem na výše popsané konkrétní údaje a po doplnění listinných dokumentů v návaznosti na výzvu MSPH ze dne 09. července 2018 (všechny listinné dokumenty jsou založeny do spisu výše uvedené spisové značky), je toho názoru, že rejstříkový soud měl k dispozici všechny potřebné listinné dokumenty, aby mohl realizovat, na základě podaného návrhu zápis předmětného svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů, jím vedené. Při porovnání požadavku, nutných dle ustanovení § 65d z. v. r. pro prvozápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondu je zřejmé, že v listinných dokumentech, založených ve spise, byly potřebné údaje nade vší podobnost zcela konktrétně uvedeny. Navrhla, aby Vrchní soud v Praze „v souladu s českými právními předpisy“ zrušil odvoláním napadené usnesení Městského soudu v Praze v celém jeho rozsahu jako bezpředmětné a rozhodl o „platnosti podaného návrhu na prvozápis…“ tak, aby byl předmětný svěřenský fond do evidence svěřenských fondu zapsán; popřípadě, aby odvolací soud podle vlastního rozhodnutí celou věc vrátil zpět k novému řízení Městskému soudu v Praze.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Jelikož předmětné řízení bylo zahájeno po 1. 1. 2018, řídí se předmětná věc zák. č. 304/2013 Sb., ve znění zákona č. 460/2016 Sb. (dále jen „z.v.r.“).

5. Podle § 1451 o. z., ve znění účinném do 31. prosince 2017, svěřenský fond vznikne, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; podle § 1451 ve znění účinném od 1. ledna 2018 „Svěřenský fond je zřízen, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; ….“ (odst. 1), „Svěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů.“ (odst. 2), „… Do evidence svěřenských fondů se zapíše po svém vzniku.“ (odst. 3). Podle čl. II bod 3 přechodných ustanovení zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, „Svěřenský fond, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li návrh na zápis podán v této lhůtě, správa svěřenského fondu zanikne.“

6. Pro správné posouzení dané věci je podstatné, zda navrhovatelka navrhla k zápisu již vzniklý svěřenský fond, tedy takový, který vznikl dle původní právní úpravy vážící okamžik jeho vzniku k přijetí pověření ke správě majetku svěřenským správcem (zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů by měl tedy pouze deklaratorní povahu) či zda se jednalo o svěřenský fond zřízený, který by vznikl teprve zápisem do evidence svěřenských fondů (zápis by měl v takovém případě konstitutivní povahu). V řešeném případě se jedná o první případ, tedy o zápis již vzniklého svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů (viz úředně ověřený opis smlouvy o svěření majetku svěřenskému správci a o výkonu jeho funkce ze dne 13. 5. 2016 ve formě notářského zápisu, sp. zn. [Anonymizováno], dle níž svěřenský správce, [Jméno navrhovatelky], prohlašuje, že pověření svěřenského správce ke správě svěřenského fondu přijímá).

7. Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že navrhovatelka coby svěřenský správce se domáhá zápisu svěřenského fondu Svěřenský vzdělávací fond [Anonymizováno] do evidence svěřenských fondů, přičemž podpis navrhovatelky na návrhu nebyl úředně ověřen; k návrhu doložila pouhou fotokopii statutu svěřenského fondu ze dne 13. 5. 2016 ve formě notářského zápisu, sp. zn. [Anonymizováno] a smlouvu o svěření majetku svěřenskému správci a o výkonu jeho funkce ze dne 13. 5. 2016 ve formě notářského zápisu, sp. zn. [Anonymizováno]. Soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 7. 2018 vyzval navrhovatelku, aby ve stanovené lhůtě odstranila vady návrhu a doplnila chybějící listiny - viz výše odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně (dále též jen „výzva“). Navrhovatelka doložila k výzvě soudu úředně ověřený opis statutu svěřenského fondu ze dne 13. 5. 2016 ve formě notářského zápisu, sp. zn. [Anonymizováno] (dále jen „statut“) a úředně ověřený opis smlouvy o svěření majetku svěřenskému správci a o výkonu jeho funkce ze dne 13. 5. 2016 ve formě notářského zápisu, sp. zn. [Anonymizováno] (dále jen „smlouva/smlouvy“). Poslední doloženou listinou byla poslední – 3. strana formulářového návrhu s úředně ověřeným podpisem navrhovatelky. Součástí tohoto podání byl i přípis navrhovatelky, v němž reaguje na jednotlivé požadavky rejstříkového soudu uvedené v jeho výzvě ze dne 9. 7. 2018, resp. vysvětluje, že požadované listiny jsou již součástí doložených listin či z nich vyplývají.

8. K požadavku soudu prvního stupně k předložení doplněného návrhu, do něhož má navrhovatelka uvést obmyšleného v souladu s ust. § 65d, písm. h) z. v. r., případně doložit listinu (statut) prokazující tvrzení návrhu, že obmyšlený bude určen notářským zápisem, odvolací soud uvádí následující. Dle § 65d písm. h) z. v. r. „do evidence svěřenských fondů se zapíše: jde-li o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je obmyšleným; je-li obmyšleným fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno; nebyl-li obmyšlený určen nebo jde-li o svěřenský fond zřízený k veřejně prospěšnému účelu, způsob, jak bude obmyšlený určen, …„ Z citovaného ustanovení vyplývá, že zapisované údaje o obmyšleném se liší podle účelu fondu a způsobu jeho určení. Jde-li o fond zřízený k soukromému účelu a je-li obmyšlený určen, zapíšou se do evidence údaje o jeho jménu, adrese místa pobytu, případně bydlišti, liší-li se od místa pobytu. U fyzické osoby pak také datum narození a rodné číslo. Nebyl-li obmyšlený doposud určen nebo se jedná o svěřenský fond zřízený k veřejně prospěšnému účelu, do evidence se zapíše pouze způsob, jak má být obmyšlený v budoucnu určen. Určení obmyšleného nebo způsobu, jak bude určen je obligatorní náležitostí statutu (§ 1452 odst. 2 písm. f/ o. z.).

9. Dle předloženého formulářového návrhu – část 2 – údaje o svěřenském fondu, navrhovatelka vyplnila do rubriky nazvané „účel svěřenského fondu“ „Soukromý“. Tato skutečnost ostatně vyplývá ze statutu, když dle článku 1 bod 3. statutu „Svěřenský fond se vytváří za soukromým účelem,…“. Dle článku 3 bod 1. statutu „Jako obmyšlené ze Svěřenského fondu jmenuje Zakladatel následující osoby: [Anonymizováno], narozenou [Anonymizováno], bydliště [adresa], rodné číslo [RČ], [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bydliště [adresa], rodné číslo [RČ]“. V daném případě se tedy jedná o fond zřízený k soukromému účelu, přičemž obmyšlený, resp. obmyšlení byli určeni ([Anonymizováno], [Anonymizováno]) a v době podání návrhu tedy známi, proto byla navrhovatelka povinna uvést v rámci návrhu na zápis předmětného svěřenského fondu osobu obmyšleného, resp. osoby obmyšlených ve smyslu s § 65d, písm. h) z. v. r. coby obligatorně zapisovaný údaj. Jak odvolací soud zjistil nahlédnutím na internetové stránky Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz), tak v rámci vyplňování formulářového návrhu na prvozápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů je uvedena rubrika „Obmyšlený“, pod ním je uveden text: „Údaj se neuveřejňuje podle § 65e odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.“ a dále je v rámci této rubriky subrubrika: „Způsob, jak bude obmyšlený určen“, k níž je „nápověda“ (pod symbolem „?“), v níž se uvádí, že „Způsob, jak bude obmyšlený určen vyplňte např., jde – li o svěřenský fond zřízený za veřejně prospěšným účelem nebo nebyl – li obmyšlený určen.“ Dle předloženého návrhu došlého soudu dne 3. 7. 2018 navrhovatelka navrhla zapsat v suboddílu „Obmyšlený“, rubrice „Způsob, jak bude obmyšlený určen“ následující text: „obmyšlený bude určen notářským zápisem“ (strana 2), konkrétní osobu obmyšleného však neuvedla. Soud prvního stupně, jak již uvedeno výše, usnesením ze dne 9. 7. 2018 tedy správně vyzval navrhovatelku, aby ve stanovené lhůtě mj. odstranila vady návrhu, tj. aby uvedla v návrhu obmyšleného v souladu s § 65d, písm. h) z. v. r., případně doložila statut prokazující tvrzení uvedené v návrhu, že obmyšlený bude určen notářským zápisem. Navrhovatelka však k reakci na výzvu k tomuto bodu výzvy uvedla, že obmyšlený je určen v článku 3 statutu. Soud prvního stupně pochybil, pakliže nevyzval navrhovatelku k upřesnění, zda obmyšlené tímto navrhuje k zápisu či nikoliv (nejednalo by se v takovém případě o opakovanou výzvu), neboť z reakce navrhovatelky jednoznačně její vůli určit nelze. K zápisu tohoto údaje odvolací soud ještě podotýká, že v řízení, které je soud oprávněn zahájit i bez návrhu (§ 78 odst. 1 věta druhá z. v. r.), to je ostatně i posuzovaný případ týkající se zápisu jen deklaratorní povahy, je soud oprávněn překročit návrh (§ 26 z. ř. s. ve spojení s § 120 z. v. r.) a rozhodnout tzv. „i nad návrh“, tj. v daném případě zapsat osoby obmyšlených coby obligatorně zapisovaný údaj. Měla - li navrhovatelka obavy uvést osoby obmyšlených v rámci předmětného návrhu k zápisu, dle ustanovení § 65d z. v. r. „Údaje o osobách uvedených v § 65d písm. g) až i) se neuvádějí v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují, ledaže byl ke zpřístupnění dán souhlas; ustanovení § 12 věta druhá se použije obdobně. Je-li svěřenský správce fyzickou osobou, neuvádějí se v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují údaje o jeho bydlišti a datu narození nebo rodném čísle; vždy se však uveřejní jeho doručovací adresa.“ Odmítnutí návrhu v této části bylo předčasné.

10. Jelikož se nejednalo o případ, kdy předmětný svěřenský fond byl zřízen za veřejně prospěšným účelem, ani o případ, kdy obmyšlený nebyl určen, nebylo na místě rubriku „Způsob, jak bude obmyšlený určen“ vyplňovat a soud prvního stupně měl o této části návrhu rozhodnout věcně. Nebyl tak dán zákonný důvod pro odmítnutí návrhu v této části.

11. Dle § 18 z. v. r. „Návrh na zápis lze podat pouze na formuláři.“ Dle odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně odmítl návrh především z důvodu, že „Soudu nebyl doručen kompletní návrh na zápis svěřenského fondu …s úředně ověřeným podpisem navrhovatele“ s tím, že „Sice byl ověřen podpis navrhovatelky, avšak z předložené listiny, tj. pouze strana tři opraveného návrhu nebyly spatřeny základní údaje zapisovaného fondu“. Požadavek soudu prvního stupně obsažený ve zmíněné výzvě k předložení formulářového návrhu s úředně ověřeným podpisem „oprávněného orgánu“ byl sice oprávněný, nicméně vyhodnocení reakce navrhovatelky, která předložila jen poslední stranu návrhu s úředně ověřeným podpisem, bylo ze strany soudu výrazem přepjatého formalismu, který odvolací soud nesdílí. Další listiny výzvou požadované (statut a smlouvu) navrhovatelka v úředně ověřené kopii předložila. Další požadavky soudu prvního stupně byly však neoprávněné, a to konkrétně požadavek na předložení čestného prohlášení svěřenského správce dle § 1453 odst. 1 o. z., včetně jeho souhlasu se zápisem do „rejstříku“ s úředně ověřeným podpisem (bod 4/ výzvy)a požadavku na předložení prohlášení o přijetí pověření ke správě svěřenského fondu dle § 1451 odst. 1 o. z. (bod 5/ výzvy). Požadavek soudu k předložení čestného prohlášení dle § 1453 odst. 1 o. z. (dle něhož svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk) byl za situace, kdy bylo před notářem svěřenským správcem prohlášeno, že je způsobilý samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je soukromá listina sepisována….(notářský zápis sepsaný notářem [tituly před jménem] dne 13. 5. 2016 sp. zn. [Anonymizováno]) zcela nadbytečný. Stejně jako požadavek soudu na souhlas se zápisem do „rejstříku“ s úředně ověřeným podpisem. Pakliže svěřenský správce podával předmětný návrh na zápis předmětného svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů, pak z logiky věci vyplývá, že souhlasí s tím, aby byl v rámci předloženého návrhu zapsán v rámci tohoto zápisu coby osoba svěřenského správce. Požadavek bodu 5/ výzvy zase vyplývá z předložené smlouvy (strana druhá, bod 3.). Zákonný důvod pro odmítnutí návrhu na zápis svěřenského fondu Svěřenský vzdělávací fond [Anonymizováno] do evidence svěřenských fondů z důvodu nepodání návrhu předepsaným způsobem a z důvodu nepředložení požadovaných listin dle § 86 písm. b) a e) z. v. r. dán nebyl.

12. Na základě všeho výše uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

13. K dané věci odvolací soud ještě uvádí následující. Institut svěřenského fondu byl do českého právního řádu zaveden v souvislosti s rekodifikací soukromého práva novým občanským zákoníkem, účinným od 1. 1. 2014. Dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017 svěřenské fondy nebyly nijak evidovány. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 460/2016 Sb. byl důsledkem nedostatku informací na straně orgánů vymáhajících právo zvyšující se potenciál využití svěřenského fondu jako nástroje pro legalizaci výnosů z trestné činnosti a nedostatek centrální evidence svěřenských fondů a údajů o době jejich vzniku a základních údajů o osobě svěřenského správce představoval problém i z hlediska ochrany oprávněných zájmů třetích osob (zejména věřitelů), resp. z hlediska možnosti třetích osob využít nástrojů, které jim zákon k ochraně jejich zájmů svěřuje. V reakci na naléhavé připomínky Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a Vrchního státního zastupitelství v Praze bylo navrženo zavedení evidence svěřenských fondů především z důvodu jejich netransparentní vlastnické struktury a vysokého potenciálu zneužití především k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Zákonem č. 460/2016 Sb., který měnil, resp. novelizoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, mj. zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (též jen z. v. r.), došlo proto s účinností od 1. 1. 2018 - pro případy smluvního zřízení svěřenského fondu inter vivos, nově ke stanovení, že „dovršující“ právní skutečností, která vede ke vzniku svěřenského fondu je jeho zápis do evidence svěřenských fondů, jenž má konstitutivní povahu – viz § 1451 odst. 2 o. z., dle něhož svěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. Současně zákon stanovil šestiměsíční lhůtu, během níž musejí být do evidence zapsány svěřenské fondy, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Jako sankci za nesplnění této povinnosti stanovil zánik správy svěřenského fondu – viz výše citované přechodné ustanovení bodu 3 čl. II přechodných ustanovení zákona č. 460/2016 Sb. Další postup při zániku správy svěřenského fondu (situace dle čl. II bod 3 zák. č. 460/2016 Sb. je speciálním důvodem zániku správy k obecným důvodem zániku správy uvedeným v ust. § 1471 o. z.) upravují ust. § 1472 – 1474 o. z.

14. Podle čl. II bod 3. přechodných ustanovení zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, „Svěřenský fond, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li návrh na zápis podán v této lhůtě, správa svěřenského fondu zanikne.“ Podle čl. II bod 4 řečeného ustanovení zákona „obmyšlený svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byl jmenován nebo jinak určen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nebude-li návrh na zápis podán v této lhůtě, účinky jeho jmenování nebo jiného určení zanikají“. Podle § 65f písm. a) z. v. r. „do evidence svěřenských fondů se zapíše také den zrušení nebo zániku správy svěřenského fondu, s uvedením právního důvodu“. V daném případě byl návrh na zápis podán až dne 3. července 2018, přičemž tak bylo, vzhledem k hmotněprávní povaze šestiměsíční prekluzivní lhůty, učiněno až po jejím uplynutí. Rejstříkový soud tak při svém meritorním rozhodování zohlední všechny tyto ze zákona nastavší skutečnosti (viz. čl. II bod 3 a 4 zák. č. 460/2016 Sb.).