o neplatnost změny zakladatelského právního jednání zakladatele Veliké lóže ČR ze dne 14. 12. 2015, k odvolání navrhovatelů a odvolání dalšího účastníka, proti usnesení Městského soudu ze dne 4. července 2017 č. j. 77 Cm 18/2016-45,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Určuje se, že změna zakladatelského právního jednání účastníka řízení provedená rozhodnutím správní rady [právnická osoba] z 18. 8. 2015 provedená ve formě notářského zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno], je neplatná.“ (výrok I.), „Změna žaloby tak, aby soud vyslovil neplatnost změny zakladatelského právního jednání učiněného zakladatelem [Anonymizováno] dne 14.12.2015 formou notářského zápisu sepsaného [Anonymizováno], notářem v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v článku 9 nazvaného správní rada, a to bodu 9.2 v části „s výjimkou záležitostí vyhrazených v této nadační listině zakladateli nebo jinému orgánu nadace“, v bodu 9.3. v části „Zakladatel může odvolat člena správní rady před uplynutím funkčního období“ a v bodu 9.4. v části „Členy správní rady volí a odvolává zakladatel“, se připouští.“ (výrok II.). Soud vyslovuje neplatnost změny zakladatelského právního jednání učiněného zakladatelem [Anonymizováno] dne 14. 12. 2015 formou notářského zápisu sepsaného [Anonymizováno], notářem v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] jen v článku 9 nazvaného správní rada, a to bodu 9.2 v části „s výjimkou záležitostí vyhrazených v této nadační listině zakladateli nebo jinému orgánu nadace“, v bodu 9.3. v části „Zakladatel může odvolat člena správní rady před uplynutím funkčního období“ a v bodu 9.4. v části „Členy správní rady volí a odvolává zakladatel“.“ (výrok III.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. “ (výrok IV.), „[Anonymizováno] se za výkon funkce opatrovníka přiznává odměna ve výši 3.364 Kč, která bude vyplacena Českou republikou z účtu zdejšího soudu po právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok V.), „Navrhovatelé jsou povinni zaplatit České republice na účet zdejšího soudu na náhradě nákladů řízení částku 1.682 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok VI.), „Účastník řízení je povinen zaplatit České republice na účet zdejšího soudu na náhradě nákladů řízení částku 1.682 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok VII.)“.

2. Podle soudu prvního sutpně se navrhovatelé „domáhali určení neplatnosti změny zakladatelského právního jednání učiněného zakladatelem [Anonymizováno] dne 14.12.2015 pod [Anonymizováno] [Anonymizováno] dle § 3049 obč. zák., který ukládá, aby se zakladatelské právní jednání přizpůsobilo úpravě nadační listiny podle tohoto zákona (obč. zák. v platném znění) ve lhůtě dvou let od nabytí účinnosti zákona. Navrhovatelé nadační listinu napadli ze dvou důvodů, a to jednak proto, že tři členové správní rady nadace tuto změnu provedli již dříve notářským zápisem ze dne 18.8.2015 [Anonymizováno] [Anonymizováno], takže nebylo třeba provést přizpůsobení se zákonu [Anonymizováno], a jednak proto, že nadační listina obsahovala i jiná rozhodnutí než jen přizpůsobení se nové právní úpravě. Později upřesnili, v čem konkrétně spatřují neplatnost změny zakladatelského právního jednání. Jedná se o článek 9 nazvaného správní rada, a to bodu 9.2 v části „s výjimkou záležitostí vyhrazených v této nadační listině zakladateli nebo jinému orgánu nadace“, v bodu 9.3. v části „Zakladatel může odvolat člena správní rady před uplynutím funkčního období“ a v bodu 9.4. v části „Členy správní rady volí a odvolává zakladatel“.“.

3. Opatrovníka soud ustanovil usnesením č. j. 77 Cm 18/2016-17 ze dne 13. 10. 2016 z důvodu, že není najisto postaveno, kdo za nadaci jedná, když byli jmenování tři členové správní rady dne 18. 8. 2015 správní radou a dne 14. 12. 2015 zakladatelem, a pokaždé byly jmenovány jiné osoby, se k návrhu nevyjádřil.

4. Soud prvního sutpně v rozhodnutí kromě jiného uvedl, že „ust. § 80 o. s. ř. předpokládá „naléhavý právní zájem“, ten v posuzované věci existuje, neboť proti sobě stojí dvě zakládací listiny, jedna vydaná statutárním orgánem nadace, druhá vydaná zřizovatelem“ a obě vydané podle § 3049 NOZ. Právní zájem je dán tím, aby bylo najisto postaveno, která zřizovací listina je tou listinou, která byla vydána oprávněnou osobou. Navrhovateli svědčí aktivní legitimace, neboť na takovém prokázání má právní zájem.“ Dále pak, že „podle 3049 NOZ může zřizovatel rozhodnout o přizpůsobení zakládací listiny. Přizpůsobení musí odpovídat § 310 NOZ. Pokud se odchýlí od původní zřizovací listiny a původního statutu, který vyhrazoval pravomoc pro správní radu, tedy to co dříve mohla rozhodnout správní rada, nyní zřizovatel převedl na sebe - jde nad rámec. Zakladatel by mohl jít nad rámec, pokud prokáže, že jsou splněny podmínky § 318 odst. 1 NOZ (nastane změna okolností, které vyvolají rozumnou potřebu změny, souhlas správní rady a nedotkne-li se změna práv třetích osob). V posuzované věci nic takového prokázáno nebylo, naopak 2 členové správní rady, kteří se účastnili ústního jednání, prohlásili, že správní rada souhlas nevydala a současně se rozhodnutí zakladatele přímo dotýká členů správní rady.“

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel v zákonně lhůtě odvolání, a to do jeho výroku I., III. - VI., jak je zřejmé z petitu odvolání. Odvolatel uvedl, že předmětem řízení nikdy nebyla neplatnost změny zakladatelského právního jednání nadace provedená rozhodnutím rady nadace dne 18. 8. 2015 ve formě notářského zápisu [Anonymizováno], [Anonymizováno], kterou soud procesně i hmotněprávní vadně vyslovil. Toto rozhodnutí rady nadace bylo vydáno v souladu se statutem opravňujícím správní radu právě k jeho změnám. Ohledně výroku III. usnesení soudu míří odvolání do výrokem III. nedotčených článků napadaného zakladatelského právního jednání prostě proto, že omezení jen na části článků 9.2, 9.3 a 9.4 zakladatelského právního jednání ze dne 14. 12. 2015 navrženo vůbec nebylo, potud je chybný i výrok II. usnesení, jenž však nelze napadnout. Navrhovatel poukázal na to, že v „žalobě“ označil jako neplatné celé zakladatelské právní jednání zakladatele [Anonymizováno] ze dne 14. 12. 2015, a to právě z důvodu postupu zakladatele v rozporu s ust. § 3049 o.z. a obcházení § 318 o.z. Odvolatel poukázal na to, že nadace již dne 18. 8. 2015 jmenované ustanovení zákona vyčerpala tím, že zakladatelské právní jednání obsahově změnila za účinnosti a v duchu ustanovení občanského zákoníku. Nebylo tak možné je „přizpůsobovat“ občanskému zákoníku podruhé. Nelze tak vyslovit jen částečnou neplatnost. Nesprávnost výroků IV. až VII. jakožto výroků závislých se logicky odvíjí od výše uvedeného. Odvolatel navrhl usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. zrušit, ve výroku II. změnit a vyslovit neplatnost změny zakladatelského právního jednání učiněného zakladatelem [Anonymizováno] dne 14. 12. 2015 formou notářského zápisu sepsaného [Anonymizováno], notářem v [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] jako celku, ve výroku IV. změnit tak, že se navrhovateli přiznává náhrada nákladů řízení, ve výroku V. změnit tak, že se opatrovníkovi přiznává odměna ve výši 847 Kč a ve výroku VI. zrušit.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala odvolání též účastnice - předmětná nadace, v zákonné lhůtě (dne 28. 7. 2017). Následně - dne 28. 9. 2017, své odvolání jednak upřesnila tak, že napadá výroky III. a IV. - VII. Usnesení soudu prvního stupně, a zdůvodnila tím, že je chybný výklad soudu prvního stupně o tom, že nejde-li o přizpůsobení nové právní úpravě, lze nadační listinu změnit jen postupem podle § 317 a § 318 popř. 319 o.z., s výjimkou, že překročit rámec přizpůsobení se nové právní úpravě lze jen na základě § 318 odst.1 o.z. ust. § 3049 odst.2 o.z. připouští přizpůsobení zakladatelského právního jednání nové právní úpravě, ale pouze v rozsahu § 310 o.z. Podle odvolatelky není změna nadační listiny rozsahově omezena pouze na náležitosti listiny uvedené v § 310 o.z. Zakladatel je oprávněn postupem dle § 3049 odst. 2 o.z. změnit nadační listinu v celém rozsahu. Odvolatelka navrhla změnit usnesení soudu prvního stupně a návrh zamítnout, uložit navrhovatelům povinnost společně a nerozdílně zaplatit nadaci náhradu nákladů řízení.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele je důvodné v tom, že řízení bylo stiženo zásadními pochybeními soudu. Důvody odvolání nadace se odvolací soud vzhledem k výše uvedenému závěru nezabýval, když v řízení před prvním stupněm vůbec nebyly splněny podmínky pro rozhodování ve věci samé tak, jak to učinil soud prvního stupně.

8. V prvé řadě si soud prvního stupně dostatečně nevyjasnil typ daného řízení, a to ve vztahu k návrhu ve věci samé. Petit návrhu navrhovatelů ze dne 19. 2. 2016 (v části v němž nebyla věc vyloučena k samostatnému řízení) byl a je stále je nejasný a neurčitý v tom, že není zřejmé, zda má soud rozhodnout o neplatnosti rozhodnutí jediného zakladatele nadace nebo zda má určit, že statut nadace - ve smyslu § 3049 odst. 1 o.z. nadační listina, je neplatný či že je neplatný v určité konkrétně určené části. Požadovali-li navrhovatelé určení, že „změna zakladatelského právního jednání žalovaného“ …je neplatná, pak jde o chybný petiti v tom, že pojem „právní jednání případně zakladatelské právní jednání je pojem hodnotící určitou právní skutečnost, není však pojmem určitým ve vztahu k konkrétní právnické osobě a jejímu zakladatelskému dokumentu, viz. § 545 o.z. jež obecně charakterizuje právní jednání resp. § 123 odst.1 o.z., jenž vymezuje základní obsah jakéhokoli zakladatelského právního jednání jakékoli právnické osoby. Nadace se ovšem zakládá konkrétním, určitým způsobem viz. např. § 3 zák. č. 227/1997 Sb. nadační listinou, či dle § 20b a 20c obč.zák. ve znění do 31. 12. 1997 závětí či vydáním statutu. Podle § 3049 odst. 1 o.z. byla-li nadace založena jinak, než nadační listinou, zejména vydáním statutu (tak jako v daném případě), platí pro takové právní jednání a pro jeho změny ustanovení o.z. o nadační listině v rozsahu náležitostí stanovených v § 310 o.z. pro nadační listinu. V konkrétním případě lze tak měnit statutu nadace či nadační listinu ve smyslu řečeného ustanovení. Ujasnění petitu co do jeho obsahu - požadavku na určení neplatnosti konkrétního právního jednání, nikoli právního jednání jako takového coby obecného pojmu, jakož a především v tom, zda má být za neplatný prohlášen statut nadace resp. její nadační listina /její část/ či zda za neplatné má být soudem prohlášeno rozhodnutí orgánu nadace či osoby vykonávající jeho působnost, je zcela zásadní pro procesní režim daného řízení i pro rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Podstatné je, zda jde o věc tzv. statusovou ve smyslu § 85 písm. a) z.ř.s. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) z.ř.s. či o věc jinou, podléhající výlučné úpravě občanského soudního řádu. Za situace, že by soud prvního stupně dospěl k závěru o podřazení režimu ust. § 85 písm. a) z.ř.s., jednalo by se o řízení v režimu nesporném, s vyhledávací povinností soudu a řízení, v němž by ve věci samé byl soud oprávněn rozhodovat usnesením. Za situace, že by se jednalo o řízení o určovací návrh dle § 80 o. s. ř., jednalo by se o řízení v režimu ryze sporném, ovládaném koncentrací, v němž je soud ve věci samé povinen rozhodovat rozsudkem. Tím, že soud prvního stupně nevyzval navrhovatele k tomu, aby svůj návrh upřesnil v konkrétním označení resp. vymezení petitu tak, aby z něj bylo zřejmé, zda se domáhá vyslovení neplatnosti orgánu nadace (či jediné osoby v působnosti orgánu rozhodující) či zda se jedná o určení neplatnosti statutu nadace - nadační listiny, nebylo vůbec postaveno najisto, čeho přesně se navrhovatel domáhá. Soud prvního stupně pak vůbec nevyjasnil, v jakém procesním režimu rozhodoval. Navrhovatelé se přitom sami označili jako žalobci a návrh jako žalobu, tedy zřejmě mínili návrh mající za následek řízení sporné, soud prvního stupně tak však procesně, bez vysvětlení ve svém rozhodnutí, nepostupoval. Soud rozhodl ve věci samé usnesením, jako kdyby se jednalo o tzv. statusové řízení dle § 85 písm. a) z.ř.s., přitom se však zabýval otázkou právní zájmu navrhovatele (navrhovatelů) na určení jako kdyby se jednalo o sporné řízení dle § 80 o. s. ř. Jde o nedostatek, který nelze odstranit v odvolacím řízení, neboť i kdyby odvolací soud vyzval navrhovatele k potřebnému upřesnění a ten jej i provedl, nelze tím odestát procesní nejednotu řízení před soudem prvního stupně.

9. Dalším, zcela zásadním pochybením soudu, je jeho rozhodnutí o „připuštění změny žaloby tak, aby soud vyslovil neplatnost změny zakladatelského právního jednání učiněného zakladatelem [Anonymizováno] dne 14. 12. 2015 formou notářského zápisu sepsaného [Anonymizováno], notářem v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v článku 9 nazvaného správní rada, a to bodu 9.2 v části „s výjimkou záležitostí vyhrazených v této nadační listině zakladateli nebo jinému orgánu nadace“, v bodu 9.3. v části „Zakladatel může odvolat člena správní rady před uplynutím funkčního období“ a v bodu 9.4. v části „Členy správní rady volí a odvolává zakladatel“. Přitom však ze soudního spisu vyplývá, že navrhovatelé žádnou takovou změnu žaloby neučinili. Je to zřejmé jak z návrhu ve věci samé, tak z jeho doplnění, tak i z protokolů o jednáních před soudem prvního stupně. V protokolu z jednání soudu prvního stupně konaného dne 20. 6. 2017 se sice uvádí, že „k opakovanému dotazu soudu právní zástupce navrhovatelů znovu uvádí, že toto šlo nad rámec § 3049 NOZ a žádá, aby soud upřesnění, popř. změnu žaloby připustil“, ovšem ničeho více k tomu již nebylo řečeno a ani soud v rámci celého řízení, až do rozhodnutí ve věci samé, o žádné změně žaloby nerozhodl. Z protokolu přitom není zřejmé, jak vlastně by tedy „žaloba“ měla znít, to vše navíc stále za situace, že původní návrh na zahájení řízení je neurčitý v tom, že nebylo zřejmé, zda jde o neplatnost části či celého statutu - nadační listiny ve smyslu § 3049 odst. 1 o.z., zda je požadováno vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu nadace resp. jediného člena tohoto orgánu. Navrhovatelé požadovali určit, že „změna zakladatelského právního jednání žalovaného, provedené rozhodnutím jediného existujícího zakladatele žalovaného - [Anonymizováno] ze dne 14. 12. 2015, sepsaným ve formě notářského zápisu [Anonymizováno], notáře v [Anonymizováno], sp.zn. [Anonymizováno], [Anonymizováno], je neplatná“, pročež tento svůj požadavek nikdy během řízení nezměnili. Jediný v řízení zůstavší navrhovatel - odvolatel, na toto zásadní pochybení poukázal ve svém odvolání s tím, že právě proto nesouhlasí ani s výrokem III. usnesení soudu prvního stupně ohledně neplatnosti „zakladatelského právního jednání učiněného zakladatelem…“ toliko některých článků - viz. bod 9.2. - 9.4, když on se přitom domáhal neplatnosti celého „právního jednání Veliké lóže České republiky“. Ačkoli do usnesení soudu o připuštění změny není přípustné odvolání (viz. § 202 odst. 1 písm. d) o. s. ř.), lze konstatovat, že v daném případě, kdy návrh ve věci samé není dostatečně určitý, a především kdy navrhovatelé vůbec žádnou změnu nenavrhli, nelze rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku II. přisuzovat žádné účinky a jako takto vadné a přitom neoddělitelně související s výrokem III. napadeným oběma odvolateli jej nezbylo, než též zrušit.

10. Neméně závažným pochybením soudu prvního stupně bylo, že vyslovil neplatnost „změny zakladatelského právního jednání účastníka řízení provedená rozhodnutím správní rady [právnická osoba] z 18. 8. 2015 provedená ve formě notářského zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno]“. Neplatnost tohoto „právního jednání“ se však nikdo nikdy, tím spíše pak navrhovatelé (ani sám v řízení zůstaví navrhovatel) nedomáhali. Soud prvního stupně tedy rozhodl o něčem, co vůbec nebylo předmětem daného řízení a ani vzdáleně nevyplývalo z požadavků navrhovatelů uvedených v návrhu na zahájení řízení, jeho doplnění mimo či při jednání u soudu.

11. Ze všech výše uvedených důvodů odvolacímu soudu nezbylo, než rozhodnutí soudu prvního stupně ve všech jeho výrocích zrušit podle § 219a odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení. V tomto řízení si soud prvního stupně v první řadě ujasní předmět řízení, v závislosti na něm pak procesní režim řízení. Teprve následně rozhodne ve věci samé, a to jen ohledně předmětu řízení vytyčeném upřesněným návrhem ve věci samé. Ve svém rozhodnutí též explicitně uvede, podle jakého procesního předpisu postupoval.