o určení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 17. 7. 2020, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 78Cm 95/2020-50 ze dne 5. února 2021

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Návrh, aby soud určil, že usnesení valné hromady [právnická osoba]. ze 17. 7. 2020 ve znění, Valná hromada schvaluje nabývání vlastních akcií společností na dobu 5 let, a to až do výše 200 milionů Kč jejich jmenovité hodnoty za nejnižší cenu ve výši 50 % nominální hodnoty akcií a za nejvyšší cenu ve výši 100 % nominální hodnoty akcií, je neplatné‘, se zamítá. V bodě II. výroku soud rozhodl o povinnosti navrhovatelky k zaplacení 13 649,50 Kč na náhradu nákladů řízení účastníkovi k rukám jeho právního zástupce“.

2. V odůvodnění rozhodnutí / v odstavci 1 /, soud rekapituloval tvrzení navrhovatelky, coby akcionáře účastníka, jimiž byl odůvodněn ve výroku popsaný nárok. Z vymezení těchto tvrzení vyplývá, že navrhovatelka za neplatné považuje napadené usnesení proto, že zasedání valné hromady účastníka, na kterém byla napadená usnesení přijata, nebylo řádně svoláno, na tomto zasedání nebyly ze strany představenstva účastníka zodpovězeny všechny žádosti o poskytnutí vysvětlení týkajících se napadeného usnesení, toto usnesení zvýhodňuje některé akcionáře a jiné akcionáře znevýhodňuje. Vadnost svolání spočívá v tom, že pozvánka, kterou bylo toto zasedání svoláno, nebyla řádně uveřejněna, součástí pozvánky nebylo řádné odůvodnění, ze kterého by bylo zřejmé, proč je přijetí napadeného usnesení navrhováno. V rámci zasedání bylo před hlasováním o návrhu o napadeném usnesení vzneseno několik žádostí o podání vysvětlení, na některé žádosti bylo zodpovězeno až dodatečně písemně, a ani tato písemná odpověď nebyla dostačující. Předmětným usnesením bude dáno představenstvu účastníka velmi široké oprávnění, což může vést k tomu, že od některých akcionářů budou akcie účastnice vykoupeny za 50 % jejich jmenovité hodnoty, zatímco od jiných akcionářů budou akcie účastníka vykoupeny za 100 % jejich nominální hodnoty. Šíře tohoto oprávnění je daná tím, že jinak podléhá převod akcií účastníka souhlasu představenstva účastníka.

3. Z odůvodnění rozhodnutí se dále podává, že účastník navrhoval zamítnutí návrhu, dle jeho názoru žádný důvod neplatnosti rozhodnutí není dán. Zasedání valné hromady bylo řádně svoláno, pozvánka byla řádně uveřejněna a obsahovala všechny zákonem požadované náležitosti, z pozvánky bylo zřejmé, proč je přijetí napadeného usnesení navrhováno. Pokud jde o žádosti o poskytnutí vysvětlení vznesené navrhovatelkou, na tyto představenstvo účastníka reagovalo tak, že pro složitost požadovaných vysvětlení poskytne navrhovatelce vysvětlení písemně, v dodatečné lhůtě. Vysvětlení byla navrhovatelce zaslána dne 31. 7. 2021. Na reakci navrhovatelky na vysvětlení ze dne 19. 8. 2021 reagoval účastník dne 2. 9. 2021. Jinak není pravda, že by napadené usnesení některé akcionáře účastníka zvýhodňovalo a jiné akcionáře znevýhodňovalo. Obdobné usnesení bylo přijato dne 7. 5. 2015, důvodem přijetí napadeného usnesení byl zájem na pokračování výkupu vlastních akcií účastníkem i po uplynutí období, na které byl výkup vlastních akcií účastníka omezen usnesením valné hromady účastníka ze dne 7. 5. 2015. Vlastní akcie byly dosud vykupovány podle předem stanovených pravidel, obsažených ve směrnici provádějící usnesení valné hromady ze dne 7. 5. 2015. Navrhovatelka proti usnesení brojí zřejmě proto, že její rodina dlouhodobě usiluje o ovládnutí účastníka, v čemž jí brání jednak omezení převoditelnosti akcií v podobě nutnosti souhlasu představenstva, jednak oprávnění k výkupu vlastních akcií.

4. Dále soud v odůvodnění rozhodnutí konstatoval zjištění, učiněná z provedeného dokazování, a vymezil související právní úpravu. Poté přistoupil k hodnocení jednotlivých tvrzených důvodů neplatnosti, přičemž učinil následující závěry:

Pokud navrhovatelka namítala vadné svolání valné hromady spočívající v neuveřejnění pozvánky a absenci řádného odůvodnění navrženého usnesení / nyní napadeného předmětným návrhem/, tak soud s odkazem na dikci ustanovení § 407 odst. 1 písm. f/ zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích / dál též ZOK/ a s odkazem na závěry, obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 27 Cdo 3885/2017-138 ze dne 27. března 2019 uvedl, že z odůvodnění tvořícího přílohu pozvánky se podává jak konkrétní znění návrhu napadeného usnesení, tak i vysvětlení důvodů, proč je jeho přijetí navrhováno. Je evidentní, že přijetí napadeného usnesení je navrhováno zejména proto, aby účastník byl oprávněn pokračovat ve zpětném odkupu vlastních akcií, když oprávnění nabyté na základě usnesení valné hromady účastníka ze dne 7. 5. 2015 zaniklo uplynutím pěti let. „ Lze tak dojít k závěru, že přijetí napadeného usnesení je navrhováno ze stejných důvodů, pro které bylo navrhováno přijetí usnesení o schválení oprávnění účastnice ke zpětnému odkupu vlastních akcií v roce 2015. Důvody, pro které bylo ono usnesení z roku 2015 navrženo a posléze přijato, byly akcionářům ke dni svolání zasedání valné hromady konané dne 17. 7. 2020, obecně známy.“

5. Dále, pokud navrhovatelka spatřovala důvod neplatnosti rovněž v tom, že na zasedání, na němž bylo napadené usnesení přijato, představenstvem nebylo navrhovatelce poskytnuto vysvětlení k záležitostem, týkajících se napadeného usnesení, tak tento důvod neplatnosti soud rovněž neshledal. V dané souvislosti odkázal na ustanovení §§ 357 a 358 zákona č. 90/2012 Sb. a konstatoval, že „ je sice pravdou, jak bylo v rámci řízení zjištěno, že navrhovatelka požádala v souvislosti s projednáváním návrhu napadeného usnesení o poskytnutí několika vysvětlení, která ji byla poskytnuta dodatečně. Při posuzování toho, zda žádosti navrhovatelky o poskytnutí vysvětlení byly ze strany představenstva účastnice zodpovězeny řádně a dostatečně, bude zkoumat pouze odpověď na jednu žádost navrhovatelky o poskytnutí konkrétně vysvětlení, v jaké výši a za jakou kupní cenu má představenstvo účastnice záměr prodat akcie účastnice [tituly před jménem] [Anonymizováno], respektive společnosti [právnická osoba]. Jak bylo v řízení zjištěno, tak pouze odpověď představenstva účastnice na tuto otázku shledala navrhovatelka jako nedostatečnou, když dopisem ze dne 19. 8. 2020 požadovala po účastnici dovysvětlení.“ / odst. 35 odůvodnění rozhodnutí/.

6. Pokud jde o vysvětlení k otázce, vážící se k záměru účastníka prodat akcie účastníka [Anonymizováno]. [Anonymizováno], respektive společnosti [právnická osoba]., tedy otázce, v jaké výši a za jakou kupní cenu má být prodáno, toto soud považoval za dostatečné. Představenstvo v daném směru odkázalo na směrnici, upravující bližší pravidla pro výkup vlastních akciích a jejich následný prodej, ve vztahu k počtu akcií, jež mají být nabídnuty, nemohla být podána přesnější odpověď, když ještě nebylo známo, kolik akcií bude zpětně odkoupeno. Soud v této souvislosti doplnil, že „právo akcionáře na poskytnutí vysvětlení je nutno odlišovat od práva společníka společnosti s ručením omezeným na informace, a to, mimo jiné, i co do míry podrobnosti toho, co má daný akcionář, respektive společník právo požadovat vědět; konkrétně právo na vysvětlení je méně podrobné a než právo na informace.“

7. Pokud navrhovatelka jako další důvod neplatnosti vznáší tvrzení, že účastník vykupuje vlastní akcie od svých akcionářů za různých cenových podmínek a za různých cenových podmínek pak akcie prodává zájemcům, tak tato tvrzení navrhovatelky nebyla nijak prokázána ani jinak zjištěna, konstatoval soud, s tím, že „ sama navrhovatelka uvedla , že tyto informace má pouze z doslechu.“ Soud v tomto směru uzavřel, že ani tento důvod neplatnosti napadeného usnesení není dán.

8. Soud návrh jako nedůvodný zamítl, o nákladech řízení rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

9. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhovala změnu rozhodnutí soudu prvního stupně ve smyslu vyhovění návrhu ve věci, případně zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení, navrhovatelka namítala, že napadené usnesení valné hromady účastníka je zcela odlišné od usnesení 2015 a neexistují žádné důkazy o tom, že by důvody pro navržení usnesení 2015 byly akcionářům známy. Představenstvo účastníka nezdůvodnilo, proč nově umožňuje nabývat akcie do výše nominální hodnoty 200 000 000 Kč, oproti předchozím 35 000.000 Kč, proč se flagrantně změnila nejnižší a nevyšší cena za výkup akcií, proč již není prodej akcií omezen na stávající akcionáře a zaměstnance účastníka a proč již usnesení neobsahuje informační povinnost valné hromady. Dále, akcionáři se v průběhu pěti let změnili, a tak důvody pro přijetí usnesení 2015 nemohly být novým akcionářům obecně známy. Představenstvo společnosti neplnilo svou zákonnou informační povinnost dle ustanovení § 307 zákona č. 90/2012 Sb. a akcionáři tak nebyli informováni o všech okolnostech rozhodných pro hlasování o přijetí usnesení. Dále, představenstvo účastníka soustavně a trvale porušovalo své povinnosti dle § 307 zákona č. 90/2012 Sb. ZOK a své povinnosti z usnesení 2015, když nikdy neinformovalo valnou hromadu o nakoupených akciích a způsobu jejich prodeje. Tím se soud v odůvodnění svého rozhodnutí vůbec nezabýval, ignoroval dále skutečnost, že před valnou hromadou po odeslání pozvánky nebyla ani vyhotovena výroční zpráva. „ ostatně na napadené valné hromadě bylo ze strany společnosti účastníka výslovně potvrzeno, že se nikdy výroční zpráva před valnými hromadami nezpracovávala.“

10. Dále odvolatelka v bodě 15 odůvodnění odvolání namítala, že představenstvo účastníka se mělo již před jednáním valné hromady připravit na otázky týkající se znění a odůvodnění napadeného usnesení a na otázky ohledně neplnění povinností z usnesení z roku 2015. Případně představenstvo účastníka mělo zajistit účast osob, které disponují informacemi potřebnými pro zodpovězení oprávněných dotazů. To vyplývá například i z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1592/2011 ze dne 12. března 2012. Na dané dotazy však představenstvo společnosti při jednání valné hromady neodpovědělo a odkázalo na pozdější písemnou odpověď.“

11. Dále odvolatelka předestřela úvahu, že „soud v odst. 36 odůvodnění zmiňuje, že právo akcionáře na vysvětlení je méně podrobné než právo na informace, které má společník společnosti s ručením omezeným. Není však jasné, co tím soud myslí, když navrhovatelka požadovala pouze informace, které měly být součástí odůvodnění návrhu usnesení dle § 407 odst. 1 písm. f/ ZOK a povinně zveřejňované informace dle § 307 ZOK a žádná z požadovaných informací by nepřekročila zákonný rámec dle § 358 odst. 2 zákona ZOK., tedy ‚ Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti.‘ “ Soudu prvního stupně odvolatelka v dané souvislosti vytýká, že se nezabýval tím, že představenstvo účastníka na otázky neodpovědělo ani ve lhůtě 15 dnů ani na žádost o dovysvětlení. Sice navrhovatelce doručilo dokument s vysvětlením, nejednalo se však o vysvětlení podle § 358 odst. 1 ZOK, protože odpověď neodpovídala na všechny navrhovatelkou položené otázky, když odpověď na 5 otázek byla stručná a pouze ve dvou odstavcích. Tím, že představenstvo účastníka na valné hromadě neposkytlo akcionářům vysvětlení k vzneseným dotazům, omezilo tak akcionáře v jejich právech na informace. Tím se soud vůbec nezabýval a vyjádřil se pouze k poslední z pětice otázek, nikoliv k ostatním, které měly přímý vztah k usnesení valné hromady. „ Soud se tak vůbec nevypořádal s tím, že představenstvo účastníka neodpovědělo na dotazy týkající se přijetí usnesení přímo na valné hromadě, že představenstvo odkázalo na pozdější poskytnutí odpovědi z důvodu složitosti, ale přitom svou odpověď formulovalo ve velice krátkém rozsahu a ani tím, že „ strohá“ odpověď představenstva účastníka na dotazy navrhovatelky týkající se přijatého usnesení, nebyla poskytnutím vysvětlení ve smyslu § 358 odst. 1 zákona ř. 90/2012 Sb.

12. Dále odvolatelka namítala, že pokud soud uvádí, že neprokázala, že účastník vykupoval vlastní akcie od svých akcionářů za různých podmínek, tak soud navrhovatelku k doložení těchto tvrzení nevyzval a nepoučil ji o možných následcích. V této souvislosti odvolatelka dále uvádí, že se ve svých žádostech, adresovaných představenstvu a dozorčí radě, marně dožadovala informací k pravidlům výkupu a prodeji a zaslání směrnice, podle které představenstvo údajně akcie vykupovalo a prodávalo. Těmito požadavky navrhovatelka realizovala svá práva minoritního akcionáře. Odvolatelka má navíc za to, že pokud představenstvo účastníka není ochotno své nakládání s majetkem akcionářů jakkoli odůvodnit, jde o jednání v rozporu s dobrými mravy.

13. Svou odvolací argumentaci navrhovatelka shrnula tak, že soud nerozlišil odlišnosti napadeného usnesení od usnesení z roku 2015, nezabýval se pochybením účastníka při jeho informační povinnosti před hlasováním o přijetí daného usnesení a nezabýval se rozporem usnesení s dobrými mravy.

14. Účastník ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně s tím, že odvolání je nedůvodné, návrh na určení neplatnosti předmětného usnesení valné hromady byl navrhovatelkou podán zcela účelově, záměrem navrhovatelky je nepřátelské ovládnutí účastníka. Skutečnost, že akcie účastníka nejsou z vůle akcionářů volně převoditelné, že je stanoven mezní limit na vlastnění akcií a že o souhlasu s převodem akcií rozhoduje statutární orgán účastníka, je prozíravým nástrojem fungování tohoto podnikatelského subjektu a konkrétně navrhovatelce brání v realizaci záměru nepřátelsky převzít účastníka. Pokud navrhovatelka opakovaně namítá nesoulad s dobrými mravy, soud správně uzavřel, že navrhovatelkou nebylo prokázáno ničeho, co by svědčilo o nerovném zacházení s akcionáři. Pro usnesení z roku 2020 hlasovala téměř absolutní většina akcionářů a pouze navrhovatelka, její syn a několik jimi ovlivněných minoritních akcionářů hlasovalo proti. Dále, pokud navrhovatelka spatřuje důvod neplatnosti v údajném nedostatečném zodpovězení dotazů, tak „ ač to z bodů 35 a 36 rozhodnutí nalézacího soudu výslovně nevyplývá, je zjevné, že se nalézací soud neztotožnil s argumentací navrhovatelky, že by v daném případě účastník nesplnil povinnost poskytnout vysvětlení a naopak po pečlivém zhodnocení důkazů došel k závěru, že poskytnuté vysvětlení lze považovat za dostatečné.“

15. Dále, pokud se navrhovatelka dovolává porušení ustanovení § 307 ZOK, spočívající v absenci vypracované výroční zprávy, tak příslušné ustanovení, ukládající povinnost uvádět zákonem specifikované údaje v případě nabytí vlastních akcií ve výroční zprávě, bylo do tohoto zákona zapracováno až novelou, danou zákonem č. 33/2020 Sb. Tato nabyla účinnosti až. 1. 1. 2012, tedy až po konání předmětné valné hromady.

16. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř. bez provedení jednání / § 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř. / a neshledal předpoklady pro potvrzení rozhodnutí ani jeho změnu.

17. Podle ustanovení § 357 zákona č. 90/2012 Sb. akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Stanovy mohou určit, že každý akcionář má pro přednesení své žádosti přiměřené časové omezení. / odst. 1/. Akcionář může žádost podle odstavce 1 podat písemně. Stanovy mohou určit omezení rozsahu žádosti / odst. 2/.

18. Podle ustanovení § 358 zákona č. 90/2012 Sb. Vysvětlení záležitostí týkajících se probíhající valné hromady poskytne společnost akcionáři přímo na valné hromadě. Není-li to vzhledem k složitosti vysvětlení možné, poskytne je akcionářům ve lhůtě 15 dnů ode dne konání valné hromady, a to i když to již není potřebné pro posouzení jednání valné hromady nebo pro výkon akcionářských práv na ní / odst.1/. Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti. Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného obsahu. Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud byla informace uveřejněna na internetových stránkách společnosti nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady a je k dispozici akcionářům v místě konání valné hromady. Jestliže je informace akcionáři sdělena, má každý další akcionář si tuto informaci vyžádat i bez splnění postupu podle § 357. / odst. 2.

19. Podle ustanovení § 359 zákona č. 90/2012 Sb. představenstvo nebo správní rada mohou poskytnutí vysvětlení zcela nebo částečně odmítnout, pokud a/ by jeho poskytnutí mohlo přivodit společnosti nebo jí ovládaným osobám újmu, b/ jde o vnitřní informaci nebo utajovanou informaci podle jiného právního předpisu, nebo c/ je požadované vysvětlení veřejně dostupné.

20. Podle ustanovení § 424 zákona č. 90/2012 Sb. neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. / odst. 1/. Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl. / odst. 2/.

21. Při posuzování platnosti valné hromady je soud vázán návrhem a současně platí, že navrhovatel nemůže uplatnit jiné důvody neplatnosti, než které uplatnil formou protestu. Proto dříve, než přistoupí k věcnému přezkumu návrhu, se soud, vedle otázky včasnosti návrhu, musí zabývat otázkou protestu. V odstavci 7 odůvodnění rozhodnutí soud v daném směru toliko konstatoval, že proti přijetí usnesení byl podán protest. Rovněž v odstavci 31 odůvodnění rozhodnutí je zmínka o podaném protestu. Soud zde k tomu uvedl, že navrhovatelka je coby akcionář účastníka oprávněna domáhat se určení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka, když proti napadenému usnesení podala protest. Soud se však nijak nezabýval otázkou, zda důvody neplatnosti, uplatněné v návrhu, korespondují s důvody neplatnosti, uplatněnými v protestu. Z odůvodnění rozhodnutí nejsou ani seznatelné námitky, jež byly případně v protestu řádně uplatněny. Rozhodnutí soudu je v popsaném směru nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

22. Odůvodnění rozhodnutí je ovšem nepřezkoumatelné i v části, která se zabývá právem na informace. Soud danou otázku neposoudil z toho hlediska, zda případně bylo povinností účastníka požadované informace poskytnout na valné hromadě / žádosti o vysvětlení soud popisuje v odstavci 8 odůvodnění, obsah dopisu ze dne 31. 7. 2020, reagujícího na žádost o poskytnutí informace, popisuje soud v odstavci 9 odůvodnění / a neposoudil ji ani z toho hlediska, zda se jednalo o informace, důležité a potřebné k rozhodování na valné hromadě. Vyznění odstavce 35 odůvodnění rozhodnutí, jež se danou otázkou zabývá a vyhodnocuje ji, je poněkud nepřehledné, ve vztahu k právu na informace tedy nelze mít odůvodnění rozhodnutí za přezkoumatelné, a to nejen pro nedostatek důvodů, ale vlastně až pro nesrozumitelnost.

23. Lze doplnit, že soud v odstavci 36 odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že právo na vysvětlení, jež svědčí akcionáři akciové společnosti, je méně podrobné než právo na informace, jež náleží společníkovi s ručením omezeným. Obecně jde o nepřesné vyjádření, nevystihující podstatu rozdílu. Každopádně je třeba zdůraznit, že shora citovaná právní úprava přiznává akcionáři toliko právo na informace, jež jsou potřebné pro řádné posouzení záležitostí, projednávaných na valné hromadě a o nichž valná hromada rozhoduje. Tedy tato práva lze realizovat pouze v souvislosti se zasedáním valné hromady, a to s omezením, jež nastoluje úprava, daná ustanovením § 359 zákona č. 90/2012 Sb. V dané souvislosti odvolací soud rovněž odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3812/2019 ze dne 25. 5. 2021.

24. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. b/ o. s. ř. zrušil a věc vrátil podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. tomuto soudu k dalšímu řízení. Soud je vázán shora prezentovanými právními názory odvolacího soudu / § 226 odst. 1 o. s. ř. /.