o 282 452 Kč, o odvolání žalobce n) proti usnesení Městského soudu v Praze 73 Cm 2/2019- 174 ze dne 1. června 2020

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále jen soud) výše uvedeným usnesením zastavil řízení ve vztahu žalobce n) a žalované a ve vztahu žalobce n) a žalované žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žalobou došlou soudu dne 12. 2. 2019 se žalobce n) domáhal po žalované peněžitého plnění ve výši 282 452 Kč jako protiplnění v důsledku nuceného přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře - na žalovanou. Konstatoval, že podáním žaloby vznikla žalobci n) povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 14 123 Kč dle § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích; položka 4 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků. Žalobce n) soudní poplatek neuhradil, proto byl k jeho úhradě vyzván a byl zároveň poučen, že v případě jeho nezaplacení soud řízení zastaví dle § 9 odst. 1 věta před středníkem zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla žalobci doručena dne 29. 5. 2020. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek nebyl žalobcem n) ve stanovené lhůtě uhrazen, soud řízení zastavil dle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem n) a žalovanou rozhodl soud dle § 146 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) s tím, že žalobce n) zavinil, že muselo být řízení zastaveno, avšak žalované žádné náklady řízení nevznikly.

2. Proti uvedenému usnesení podal žalobce n) odvolání, uvedl, že výzvu k zaplacení soudního poplatku ve výši 14 123 Kč neobdržel, a proto nemohl uvedený poplatek zaplatit. Navrhl, aby mu soud zaslal novou výzvu k zaplacení a pokračoval v řízení o žalobě.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí podle 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k tomu, že odvolání je nedůvodné.

4. Ze spisu odvolací soud zjistil, že žalobou se žalobce n) domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 282 452 Kč představující dorovnání přiměřeného protiplnění při přechodu jeho 241 ks akcií na hlavního akcionáře - na žalovanou. V žalobě uvedl jako svoji adresu doručení [adresa]. Žalobce n) neuhradil soudní poplatek, soud vyzval žalobce n) k zaplacení soudního poplatku ve výši 14 123 Kč a poučil ho o důsledcích nesplnění uvedené povinnosti. Písemnost obsahující předmětnou výzvu k zaplacení soudního poplatku soud žalobci n) zaslal na adresu, kterou žalobce n) uvedl v žalobě jako adresu doručení, do vlastních rukou s vyznačením, že zásilka nemá být uložena a má být doručována dle § 50 odst. 1 a 2 o. s. ř. Z doručenky písemnosti obsahující předmětnou výzvu odvolací soud zjistil, že doručující orgán na doručence písemnosti dne 19. 3. 2020 uvedl, že adresát nemá v domovní schránku a že v místě doručení nebylo možné zanechal písemné oznámení o tom, že písemnost se vrací soudu. Soud poté z výpisu z technologického centra MV ČR zjistil, že adresát měl pobyt na jím uvedené adrese do 4. 4. 2019, a že nyní má hlášen pobyt na adrese [adresa]. Na tuto adresu mu soud zaslal výzvu k zaplacení soudního poplatku soud s vyznačením, že zásilka nemá být uložena a má být doručována dle § 50 odst. 1 a 2 o. s. ř. Z doručenky písemnosti obsahující předmětnou výzvu odvolací soud zjistil, že doručující orgán na doručence písemnosti dne 4. 5. 2020 uvedl, že adresát je neznámý, že zásilku nebylo možno vložit do domovní schránky a vrací se dne 4. 5. 2020 soudu s tím, že v místě doručení bylo možné zanechal písemné oznámení o tom, že písemnost se vrací soudu. Odesílající soud vyvěsil na úřední desce písemnost - usnesení obsahující předmětnou výzvu, a to dne 19. 5. 2020, k sejmutí došlo dne 29. 5. 2020. Žalobce n) soudní poplatek neuhradil. Soud řízení zastavil dle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem n) a žalovanou rozhodl soud dle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.

5. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.

6. Podle § 9 odst. 1 uvedeného ustanovení nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

7. Podle odst. 4 písm. c) uvedeného ustanovení pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit.

8. Podle § 46a o. s. ř. odst. 1 adresátu se doručuje na adresu pro doručování, lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen.

9. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování.

10. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení uvedeného ustanovení adresát je v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavce 2, tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny.

11. Podle § 46b o. s. ř. neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce a) u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti; není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu nebo adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu cizince.

12. Podle § 50 odst. 1 o. s. ř. nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti.

13. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nelze-li doručit podle odstavce 1, doručující orgán písemnost vrátí odesílajícímu soudu a v místě doručení o této skutečnosti zanechá písemné oznámení. Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední desce soudu; písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení zanechat oznámení; § 49 odst. 7 se použije obdobně.

14. Podle § 50g odst. 1 o. s. ř. doručenka musí obsahovat

a) označení soudu, který písemnost předal k doručení,

b) označení doručujícího orgánu,

c) označení doručované písemnosti,

d) označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena,

e) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát zastižen, v který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo přijetí písemnosti odepřeno nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení písemnosti,

f) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,

g) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,

h) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu známy, údaj o jejím vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za adresáta, a její podpis,

i) údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky.

15. Podle odst. 5 uvedeného ustanovení byla-li doručována písemnost podle § 50 a nebyla-li písemnost doručena adresátu, popřípadě příjemci, musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat

a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla písemnost vhozena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky,

b) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,

c) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu.

16. Odvolací soud se ztotožnil s postupem soudu, pokud žalobce n), kterému vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek podáním žaloby, a který soudní poplatek nezaplatil, vyzval k zaplacení soudního poplatku, soud též správně zaslal nejprve zásilku obsahující předmětnou výzvu na adresu, kterou žalobce n) označil v žalobě za adresu místa, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti. Protože zásilka obsahující předmětnou výzvu nebyla doručena, soud správně zaslal žalobci n) zásilku na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mu mají být doručovány písemnosti, platnou v uvedené době. Odvolací soud konstatoval, že doručenka zásilky obsahující předmětnou výzvu (druhé doručování) obsahovala zákonem požadované náležitosti a že soud postupoval správně při vyvěšení na úřední desce soudu. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu, že písemnost obsahující předmětnou výzvu byla žalobci n) dle § 50 odst. 2 o. s. ř. doručena vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž den 29. 5. 2020 se považuje za den doručení s ohledem na to, že k vyvěšení došlo dne 19. 5. 2020.

17. Odvolací soud se ztotožnil též se závěrem, že vzhledem k tomu, že žalobce n) soudní poplatek ve stanovené lhůtě neuhradil a nesdělil soudu okolnosti svědčící o tom, že hrozí nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma, bylo třeba postupovat dle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a řízení zastavit. Pokud soud za uvedeného stavu řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil, je jeho rozhodnutí správné. Soud též správně rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem n) a žalovanou, jak uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí, dle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., neboť žalobce n) zavinil zastavení řízení, avšak žalované žádné náklady řízení nevznikly.

18. Protože je napadené rozhodnutí správné, odvolací soud je podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

19. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. s tím, že v odvolacím řízení žalobce n) nebyl úspěšný a úspěšné žalované náklady odvolacího řízení nevznikly, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.