Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 272/2021-62 ECLI:CZ:VSPH:2021:7.Cmo.272.2021.1 Usnesení

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 8. 7. 2021, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. srpna 2021, č. j. 74 Cm 141/2021-39

JUDr. Lenka Broučková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 8. 10. 2021

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Milady Uhlířové v právní věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozen dne [Datum narození navrhovatele]

bytem [Adresa navrhovatele]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]

sídlem [Adresa advokáta B]

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 8. 7. 2021, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. srpna 2021, č. j. 74 Cm 141/2021-39


Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. srpna 2021, č. j. 74 Cm 141/2021-39, se potvrzuje.

1. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření, kterým měla být společnosti [Jméno advokáta B]., se sídlem na adrese [adresa], identifikační číslo [IČO] uložena povinnost zdržet se veškerého nakládání se svým majetkem, vyjma nezbytných úkonů v rámci obchodní a provozní činnosti, a to až do právní moci rozhodnutí o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., identifikační číslo [IČO], konané dne 8. července 2021, zamítá (výrok I.), že se návrh na nařízení předběžného opatření, kterým měla být osobě [Anonymizováno], datum narození [Anonymizováno], bydlištěm [Anonymizováno], [Anonymizováno] uložena povinnost zdržet se právních jednání jako jednatel společnosti [Jméno advokáta B]., se sídlem na adrese [adresa], identifikační číslo [IČO], kterými by jakkoli nakládal s majetkem společnosti, vyjma nezbytných úkonů v rámci obchodní a provozní činnosti, a to až do právní moci rozhodnutí o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., identifikační číslo [IČO], konané dne 8. července 2021, zamítá (výrok II.), a že navrhovateli bude vrácena zaplacená jistota za podání návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 50 000 Kč po právní moci tohoto usnesení (výrok III.).

2. Návrhem ze dne 5. srpna 2021se navrhovatel, jako jeden ze dvou společníků účastnice (dále i jen „společnost“) s podílem 50% na základním kapitálu, domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice o odvolání paní [Anonymizováno], narozené [Anonymizováno], bytem [adresa], z funkce jednatele a o zvolení pana [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno], do funkce jednatele. [Anonymizováno] je druhým společníkem Společnosti s obchodním podílem o velikosti 50%. Důvody neplatnosti předmětných usnesení valné hromady spatřuje navrhovatel v tom, že valná hromada nebyla řádně svolána, neboť navrhovateli nebyla zaslána písemná pozvánka s pořadem valné hromady, a dále že valná hromada nebyla usnášeníschopná, a pro napadená usnesení nebylo hlasováno dostatečným počtem hlasů.

3. K prvnímu namítanému důvodu neplatnosti předmětných usnesení valné hromady navrhovatel tvrdí, že na valné hromadě za oba společníky jednala paní [Anonymizováno] na základě plné moci, která je přiložena k notářskému zápisu, č. [Anonymizováno] ze dne 8. července 2021, jímž byla napadená rozhodnutí valné hromady osvědčena. A ačkoliv ji uvedenou plnou mocí navrhovatel zmocnil k účasti a hlasování na neomezeném počtu zasedání valné hromady účastníka, neznamená to, že by byla oprávněna k hlasování o jakýchkoliv rozhodnutích. V žádném případě nebyla a logicky ani být nemohla oprávněna k hlasování o takových rozhodnutích, kterými se sama odvolá z funkce jednatelky účastníka a na své místo zvolí některého ze společníků, v tomto případě pana [Anonymizováno]. Pokud by to bylo v zájmu navrhovatele, zmocnil by druhého společníka rovnou, a nikoliv paní [Anonymizováno]. Zájmy navrhovatele a paní [Anonymizováno] se tak dostaly do zjevné kolize. Podle výslovného prohlášení jednatelky a současně zástupkyně obou společníků nebyly splněny zákonné požadavky na řádné svolání valné hromady, neboť „tato valná hromada nebyla svolána v souladu s požadavky na řádné svolání valné hromady, které jsou obsaženy v ust. § 184 odst. 1 a 2 zákona číslo 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále i jen z.o.k.), když společníkům nebyla zaslána pozvánka na valnou hromadu.“ Navrhovatel nebyl o konání valné hromady ani pořadu jejího jednání jakkoli informován, neboť mu nebyla zaslána pozvánka (jak bylo ostatně potvrzeno v notářském zápisu) a dále paní [Anonymizováno] jej v rozporu s § 168 odst. 2 z. o. k. neinformovala o skutečnostech, které by mohly mít pro navrhovatele význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se zájmy zástupce. Je sice pravdou, že se paní [Anonymizováno] jako zástupce obou společníků vzdala práva na včasné a řádné svolání valné hromady, k takovému prohlášení však nelze přihlížet, když zneužila hlasovací právo, porušila informační povinnost podle § 168 odst. 2 z. o. k a následně jednala ve střetu zájmů. K druhému důvodu předmětné neplatnosti usnesení navrhovatel uvedl, že se o konání valné hromady a o přijetí napadených usnesení dozvěděl až po jejím konání v souvislosti s pochybnou činností pana [Anonymizováno], na kterou byl upozorněn ze strany rumunské společnosti [právnická osoba]., se sídlem na adrese [adresa], registrační číslo [Anonymizováno] ([Anonymizováno]). Společnost [Anonymizováno] se na navrhovatele obrátila s dotazy ohledně smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. dubna 2021 (Smlouva o postoupení pohledávek), na jejímž základě Společnost jako věřitel údajně postoupila svou pohledávku ve výši 1 044 047,45 EUR za společností Levi Impex jako dlužníkem a svou pohledávku ve výši 142 542,50 EUR za rumunskou společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa], registrační číslo [Anonymizováno], na rumunskou společnost [právnická osoba]., se sídlem na adrese [adresa], registrační číslo [Anonymizováno] ([Anonymizováno]). Smlouvu o postoupení pohledávek podepsal za účastnici právě pan [Anonymizováno], jenž prohlásil, že je jejím jediným společníkem, a že k uzavření smlouvy byl zmocněn valnou hromadou účastnice. Uvedené prohlášení je zjevně nepravdivé a zároveň odporuje základním pravidlům týkajícím se zastoupení obchodních korporací, neboť společníkem byl kromě pana [Anonymizováno] ještě navrhovatel a jedinou osobou oprávněnou jednat za společnost a případně zmocnit další osobu k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek byla jednatelka společnosti, paní [Anonymizováno]. Smlouva o postoupení pohledávek byla navíc uzavřena za extrémně nevýhodných podmínek pro společnost, neboť úplata za postoupení pohledávek má být uhrazena ve výši 10 % z částky, kterou [Anonymizováno] inkasuje z jejich vymožení, přičemž pokud by k vymožení pohledávek nedošlo ani do tří let od uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, stane se postoupení pohledávek bezúplatné. Ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávek tak bylo z majetku účastníka protiprávně vyvedeno 1 186 589,95 EUR bez jakéhokoliv reálného protiplnění. Jednání pana [Anonymizováno] tak nasvědčuje, že započal s úmyslným vyváděním majetku ze společnosti, čímž dochází k poškození nejen samotné společnosti, ale také navrhovatele jako jejího společníka. Pro napadená usnesení nebylo hlasováno dostatečným počtem hlasů, neboť společná zmocněnkyně obou společníků paní [Anonymizováno] zneužila hlasovací právo jménem pana [Anonymizováno] k újmě navrhovatele účastníka, když na hlasovala pro své odvolání z funkce jednatelky a současně do této funkce zvolila pana [Anonymizováno], který se tak stal fakticky neodvolatelným z funkce jednatele, a to v situaci, kdy se již dopustil protiprávního jednání k újmě účastnice i tím, že neoprávněně uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek účastnice na třetí osobu bez odpovídajícího protiplnění, a proto podle § 212 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále i jen „o.z.“) nelze přihlížet k jeho hlasům. A nelze ani přihlížet k hlasům navrhovatele, protože paní [Anonymizováno] porušila § 168 odst. 2 z. o. k., a následně pak také v rozporu s § 437 o. z. ve střetu zájmu jednala a hlasovala na pro napadená usnesení. Vzhledem k tomu, že nelze přihlížet k hlasům navrhovatele ani k hlasům pana [Anonymizováno], nebyli na napadené valné hromadě přítomni žádní společníci oprávněni hlasovat. Valná hromada tak nebyla usnášeníschopná, a napadená usnesení jsou neplatná. Navrhovatel má důvodně za to, že tu existuje velice blízký osobní vztah mezi paní [Anonymizováno] a panem [Anonymizováno]. A dále, že přijetí napadených usnesení bylo zcela v zájmu pana [Anonymizováno], neboť již v souvislosti s uzavřením Smlouvy o postoupení pohledávek dal najevo, že účastnici ovládá a z pozice údajného jediného společníka je oprávněn za ni jednat. Napadená usnesení proto svědčí o jeho záměru ovládnout účastnici fakticky i právně a pokračovat ve vyvádění majetku z ní. Dle navrhovatele má společnost dva společníky se shodnými podíly o velikosti 50 %. Praktickým důsledkem je pak to, že pan [Anonymizováno] je ze své funkce jednatele fakticky neodvolatelný. Tím se rovnováha ve společnosti znenadání vychýlila ve prospěch jednoho ze společníků, který se tak stal faktickým vládcem bez možnosti navrhovatele ovlivnit řadu významných rozhodnutí z hlediska chodu účastníka. Dále se jednatelem účastníka stal pan [Anonymizováno] v situaci, kdy se již dopustil protiprávního jednání, neboť v rozporu s pravidly zastupování účastníka uzavřel Smlouvu o postoupení pohledávek, čímž protiprávně vyvedl z účastnice majetek v hodnotě přesahující 1 milion EUR. V uvedeném jednání navrhovatel spatřuje znaky trestné činnosti, a proto podal vůči panu [Anonymizováno] trestní oznámení v České republice, Rumunsku i Turecku. Za takovéto situace považuje za zcela nepřijatelné, aby pan [Anonymizováno] vykonával jakoukoliv volenou funkci ve společnosti a bude usilovat o nápravu situace například i povoláním dočasného opatrovníka účastnici.

4. Navrhovatel se s návrhem ve věci samé současně domáhá vydání předběžného opatření výše uvedeného znění. Tento návrh odůvodnil tím, že je přesvědčen, že jsou dány důvody a splněny všechny zákonné předpoklady pro vyslovení neplatnosti napadených usnesení. Navrhovatel je dále přesvědčen, že aktuální situace v účastnici, skutkové okolnosti, za kterých se pan [Anonymizováno] stal jejím jednatelem, jakož i předchozí protiprávní jednaní pana [Anonymizováno] zakládají důvodnou obavu ohledně řádnosti řízení a obchodního vedení účastnice, ke kterému je v současné situaci výlučně oprávněn pouze pan [Anonymizováno] coby jediný jednatel společnosti, a tyto skutečnosti odůvodňují potřebu, aby poměry účastníků byly zatímně upraveny předběžným opatřením. Hlavním důvodem pro uložení povinnosti na základě předběžného opatření panu [Anonymizováno] je skutečnost, že se v minulosti již dopustil protiprávního jednání k újmě účastnice, přičemž hrozí, že v této činnosti bude dále pokračovat. Tato obava je dána tím, že příprava sporné valné hromady konané dne 8. července 2021 a následný zápis změny údajů v obchodním rejstříku na základě napadených usnesení byly sice formálně provedeny z podnětu paní [Anonymizováno], ale s panem [Anonymizováno] musely být přinejmenším koordinovány, když zákonným předpokladem zápisu určité osoby do obchodního rejstříku je její písemný souhlas s tímto zápisem opatřený úředně ověřeným podpisem. Je tedy vyloučeno, aby napadená usnesení – která jsou podle názoru navrhovatele neplatná – byla přijata bez vědomí pana [Anonymizováno]. Přestože je pan [Anonymizováno] formálně vázán zákonnými povinnostmi člena statutárního orgánu obchodní korporace, tj. je povinen jednat s péčí řádného hospodáře a v zájmu společnosti, vzhledem k jeho pochybné činnosti popsané v návrhu je dána důvodná pochybnost o poctivosti jeho záměrů a ochotě řídit se právními předpisy.

5. K účelnému zajištění ochrany oprávněných zájmů navrhovatele a účastnice v souvislosti s projednávanou věcí považuje navrhovatel za nezbytné, aby předběžným opatřením byla omezena možnost účastnice právně jednat a nakládat se svým majetkem na nezbytné minimum spočívající pouze v zajištění běžné obchodní činnosti. Navrhovatel je přesvědčen, že tím nedochází k nepřípustnému zásahu do práv a oprávněných zájmů účastnice; naopak, navržené předběžné opatření v konečném důsledku směřuje i k její před případným účelovým a nezodpovědným jednáním pana [Anonymizováno]. K efektivní ochraně zájmů účastnice je nezbytné rovněž předběžným opatřením uložit povinnost panu [Anonymizováno] zdržet se jednání za ní a nakládání s jejím majetkem nad rámec zajištění běžné obchodní činnosti, což po něm lze spravedlivě požadovat s ohledem na okolnosti, za kterých se stal jejím aktuálním jednatelem, a jeho dřívější jednání, při kterých se v rozporu se zákonem vydával za osobu oprávněnou jednat za ní jednat. Navrhované předběžné opatření tak v zásadě neomezuje přímo pana [Anonymizováno], ale pouze brání tomu, aby svým jednáním – v postavení jednatele účastnice – nadále účastníka poškozoval.

6. Soud prvního stupně v napadeném usnesení uvedl zákonná ustanovení (odst. 14 – 18 usnesení) a podmínky, za kterých lze předběžné opatření nařídit (odst. 19 – 21 usnesení). Dále vyšel z toho, že navrhovatel osvědčil, že účastnice je právnickou osobou – společností s ručením omezeným, jejímiž společníky jsou navrhovatel a [Anonymizováno], oba s podílem 50% na základním kapitálu, odpovídajícímu vkladu 100 000 Kč. Jako jednatel je zapsán [Anonymizováno] s dnem vzniku funkce: 8. 7. 2021 (výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 291034). Účastnice byla založena společenskou smlouvu, upravující schopnost valné hromady usnášet se při přítomnosti společníků, kteří mají alespoň polovinu hlasů (bod „za sedmé, odstavec 3) společenské smlouvy), oprávnění účastníka nechat se na valné hromadě zastoupit na základě plné moci, z níž musí vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách (bod „za sedmé, odstavec 4) společenské smlouvy); jednatele volí valná hromada (bod „za osmé“ společenské smlouvy). Svolání valné hromady společenská smlouva neupravuje, platí tedy úprava zákonná, jak je obsažena v § 184 z. o. k. Dále je osvědčeno, že oba společníci zmocnili Soňu Orabincovou k zastupování na jakékoli valné hromadě společnosti (plná moc ze dne 3. 12. 2020). Navrhovatel osvědčil, že dne 8. 7. 2021 se konala valná hromada, která rozhodla tak, jak je v návrhu uvedeno, přičemž oba společníky zastupovala Soňa Orabincová na základě plné moci ze dne 3. 12. 2020. Navrhovatel rovněž osvědčil, že je společníkem účastnice, a proto mu svědčí aktivní legitimace v předmětném řízení dle ust. § 191 odst. 1 z. o. k. Navrhovatel doložil listinu sepsanou dvojjazyčně, označenou „CONTRACT DE CESUINE DE CRENTA NR. 1 DIN DATA DE 21.4.02021; „RECEIVABLE ASSIGNMENT AGREEMENT NO. OF april 21“, 2021 ze dne 21. 4. 2021 označenou v zápatí [právnická osoba]., a dále vytištěné jméno: [Anonymizováno] a [právnická osoba]. a dále vytištěné jméno: [Anonymizováno].

7. Dle soudu prvního stupně ale navrhovatel neosvědčil, že zmocněnkyně navrhovatele jako společníka na valné hromadě jednala v rozporu se zájmy navrhovatele a v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření není prostor na prokazování takto závažné skutečnosti; ostatně navrhovatel ani netvrdil, v čem konkrétní rozpor zájmů spočívá. Pouhé tvrzení, že by nesouhlasil s odvolání jednatelky, není argumentem. Tvrdí-li navrhovatel, že na napadené valné hromadě zvolený jednatel jednal dříve ke škodě účastnice, pak toto tvrzení neosvědčil. Z listiny v jiném než v českém jazyce tato skutečnost patrna není. Soud tak nemohl (mimo jiné) ani verifikovat tvrzení navrhovatele, že v ní [Anonymizováno] prohlásil, že je jediným společníkem účastnice, a že k uzavření smlouvy byl zmocněn valnou hromadou účastnice. K tomu soud prvního stupně dodal, že i kdyby navrhovatel osvědčil existenci jím tvrzené Smlouvy o postoupení pohledávek, nelze bez dalšího dovodit z uzavřené smlouvy, že jde o jednání nevýhodné pro společnost, a tedy potažmo pro navrhovatele. Takový závěr vyžaduje dokazování, které přesahuje rámce možností daných soudu v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření. Navrhovatel rovněž neosvědčil, že by byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 212 odst. 2 o. z.; Citované ustanovení totiž řeší zneužití hlasovacího práva přímo na jednání valné hromady. Navrhovatel vytýká jednání, kterého se druhý společník měl dopustit v době předcházející jednání napadené valné hromady. Souvislost tohoto jednání (nadto pro účely řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření neosvědčeného) není tvrzena, a nemůže bez dalšího osvědčovat, že šlo o případ zneužití hlasovacího práva. Namístě není ani závěr navrhovatele, že zvolený jednatel je ze své funkce „prakticky neodvolatelný“. K tomu soud prvního stupně připomněl ust. § 173 odst. 1 písm. e) z. o. k. Proto ani v tomto tvrzení navrhovatele soud prvního stupně nemohl shledat důvod pro nařízení předběžného opatření. Námitky navrhovatele vůči svolání valné hromady jsou sice zásadního charakteru, nicméně mají opět souvislost s tím, zda mezi navrhovatelem jako zastoupeným společníkem a osobou zastupující společníka na napadené valné hromadě byl dán střet zájmů. Zmocněnkyně byla vybavena plnou mocí, která jí umožňovala vykonávat veškerá práva společníka, tedy i souhlasit s konáním valné hromady bez řádného svolání, přičemž konkrétní střet zájmů navrhovatelem tvrzen nebyl. Tvrzení navrhovatele, že mezi zástupkyní a druhým společníkem existuje bližší vztah, zůstává dle soudu prvního stupně v rovině spekulací. Zcela závěrem soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel netvrdil, natož aby osvědčoval, že namítl exces zastoupení na valné hromadě ve smyslu ust. § 446 o. z.

8. Soud prvního stupně proto návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření zamítl. Výrok o vrácení zaplacené jistoty navrhovateli odůvodnil ust. § 75b odst. 4 o. s. ř.

9. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolal navrhovatel, který ve svém odvolání zopakoval důvody neplatnosti předmětných usnesení valné hromady. Navrhovatel namítal:

1. Soud prvního stupně nepřihlédl ke všem navrhovatelovým tvrzením a osvědčeným skutečnostem, zejména:

a) že pan [Anonymizováno] před svým zvolením do funkce jednatele společnosti sledoval nepoctivý záměr k újmě společnosti, což plyne ze Smlouvy o postoupení pohledávek, kterou pan [Anonymizováno] uzavřel dne 21. dubna 2021 jménem společnosti, ačkoliv k tomu nebyl oprávněn, neboť jeho prohlášení uvedené v jejím čl. 5.2. je zjevně nepravdivé a zároveň odporuje základním pravidlům týkajícím se zastoupení obchodních korporací. Nevýhodnost smlouvy o postoupení pohledávek, je zcela zřejmá již ze samotného textu smlouvy, k čemuž odkázal na její čl. 2.2. Bez ohledu na to, že Smlouva o postoupení pohledávek je v cizím jazyce, jsou z ní uvedené skutečnosti zcela zjevné. K tomu odvolatel upozornil na ust. § 84 a násl. z. ř. s., v rámci kterého platí v souvislosti s dokazováním vyšetřovací zásada dle § 21 z. ř. s., která se uplatní i v souvislosti s řízením o nařízení předběžného opatření, a soud prvního stupně měl tedy učinit vše nezbytné ke zjištění obsahu Smlouvy o postoupení pohledávek. Od vydání napadeného usnesení se odvolateli podařilo zjistit, že pan Murat Açikgöz již dříve (4. srpna 2020) uzavřel obdobnou smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž prostřednictvím se pokusil bezúplatně převést pohledávku Společnosti ve výši 1 969 120,61 eur za společností [Anonymizováno] na společnost [Anonymizováno], identifikační číslo [Anonymizováno], přičemž tato smlouva žádným způsobem nepředpokládá jakékoliv plnění ve prospěch Společnosti za postoupené pohledávky ani v situaci, kdy by byly peněžní prostředky vymoženy. Z podpisů uvedených na této listině je přitom zjevné, že postupitel i postupník jsou spřízněnými společnostmi prostřednictvím osoby [Anonymizováno], který smlouvu podepsal jménem obou společností. Ani v tomto případě nebyl [Anonymizováno] oprávněn jednat za společnost. Navrhovatel si již nedovede představit „lepší“ případ tunelování majetku ze společnosti.,

b) že paní [Anonymizováno] jednala v rozporu se zájmy navrhovatele, překročila zástupčí oprávnění a porušila informační povinnost podle § 168 odst. 2 z. o. k. Tím se soud prvního stupně zcela odmítl zabývat jeho argumentací (viz bod 24 usnesení). Není správný závěr soudu prvního stupně (viz body 24 a 28 usnesení), že by navrhovatel vůbec netvrdil, v čem měl spočívat střet zájmů se zájmy paní [Anonymizováno] a zopakoval svá tvrzení uvedená v bodu 24 jeho návrhu, kde zcela jasně uvedl, že paní [Anonymizováno] zmocnili oba společníci Společnosti s tím, že se jedná o třetí osobu, která je navíc jednatelkou Společností mající povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, a co bylo zájmem obou společníků. Dle odvolatele je zcela jasné zcela evidentní, že hlasování pro napadená usnesení, kterým se paní [Anonymizováno] sama odvolala z funkce jednatele společnosti a novým jednatelem zvolila pana [Anonymizováno], nemohlo být v žádném případě oprávněným zájmem navrhovatele. Toto však zůstalo ze strany soudu prvního stupně zcela bez povšimnutí. Odvolatel pak uvedl, že se dovolal příslušnými notifikacemi zaslanými paní [Anonymizováno], resp. panu [Anonymizováno] jakožto novému jednateli společnosti, byť – jak se navrhovatel důvodně domnívá – neplatně zvolenému. Odvolatel je nicméně přesvědčen, že existence střetu zájmů byla dostatečně osvědčena předloženými listinami Plnou mocí a jeho argumentací. Navrhovatel totiž nedisponuje žádným jiným důkazem, kterým by střet zájmů mohl blíže osvědčit. Nadto však Navrhovatel poznamenává, že dovolání se střetu zájmů není podle § 446 NOZ vždy nezbytné. K tomu připomněl, že paní Orabincová zastupovala jak oba společníky, tak současně v době konání sporné valné hromady zastupovala společnost.

2. Usnesení soudu prvního stupně je věcně nesprávné, neboť soud prvního stupně nesprávně uzavřel v bodu 26 usnesení, že navrhovatel netvrdil souvislost předchozího protiprávního jednání [Anonymizováno] k újmě společnosti s napadenými usneseními. Navrhovatel je naopak přesvědčen, že prokázal sérii kroků paní [Anonymizováno] a pana [Anonymizováno] směřující k ovládnutí společnosti, z jejich strany došlo mj. ke zneužití hlasovacího práva se záměrem ovládnout společnost a vyvést z ní majetek. Soud prvního stupně totiž posuzoval skutečnosti tvrzené navrhovatelem odůvodňující potřebu zatímní úpravy poměrů ve společnosti pouze izolovaně, přičemž zcela pominul vzít v úvahu souhrn všech těchto skutečností a zejména pak jejich časovou následnost. K tomu odvolatel zrekapituloval jednotlivé skutečnosti, na které upozorňoval již v návrhu na vyslovení neplatnosti, které soud prvního stupně buď zcela ignoroval, nebo je posoudil pouze izolovaně, a které nepochybně odůvodňují potřebu zatímní úpravy poměrů ve společnosti nařízením předběžného opatření. Odvolatel spolu s odvoláním předložil mimo jiné tyto listiny: Smlouvu ze dne 21. dubna 2021 o postoupení pohledávek přeloženou do českého jazyka, Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 4. srpna 2020, Notifikaci adresovanou [Anonymizováno] ze dne 29. července 2021, spolu s podacím lístkem ze dne 3. srpna 2021, Notifikaci adresovanou [Anonymizováno] ze dne 29. července 2021, spolu s podacím lístkem ze dne 3. srpna 2021 a Notifikaci adresovanou Společnosti ze dne 24. srpna 2021, spolu s doručenkou ze dne 24. srpna 2021. Z uvedených důvodů odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a nařídil předběžné opatření v jím požadovaném znění.

10. Odvolací soud, přezkoumal podle § 211 a násl. o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné.

11. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

12. Podle ust. § 102 odst. 3 věta druhá o. s. ř. ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

13. Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.).

14. V dané věci jde o předběžné opatření podle ust. § 102 o. s. ř., které lze nařídit, je-li třeba po zahájení řízení, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků. Vzhledem k tomu, že ve věci samé se navrhovatel domáhá určení neplatnosti usnesení valné hromady, nepřichází ani do úvahy nařízení předběžného opatření pro obavu, že by výkon soudního rozhodnutí posléze vydaného byl ohrožen, když z povahy věci vyplývá, že rozhodnutí, jímž by byla předmětná neplatnost vyslovena se nuceně nevykonává podle ustanovení části šesté o.s.ř. upravující výkon rozhodnutí ani podle exekučního řádu, neboť jím není žádnému z účastníků ukládána povinnost k plnění.

15. Prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé, aniž by však soud při posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření mohl předjímat rozhodnutí ve věci samé. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Předběžným opatřením není prejudikován výsledek sporu, ale zajišťuje, aby konečné rozhodnutí mohlo mít vůbec reálný význam. Teprve v rámci řízení ve věci samé pak je prováděno dokazování, kterým důvodnost či nedůvodnost tvrzení žalobce bude prokázána.

16. Odvolací soud má závěry soudu prvního stupně o skutečnostech, které byly v řízení navrhovatelem osvědčeny za úplné a správné, k čemuž plně odkazuje na odst. 22 a 23 napadeného usnesení.

17. Odvolatelovu námitku ad 1. a) neshledal odvolací soud důvodnou. Jak plyne z napadeného usnesení, z obsahu spisu a i z námitky odvolatele, navrhovatel k návrhu doložil Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 21. dubna 2021, kterou měl podepsat za Společnost [Anonymizováno], v cizím jazyce. A ačkoliv jak odvolatel namítá, platí v tomto řízení vyšetřovací zásada, nebylo na soudu prvního stupně, aby sám zajišťoval překlad listiny odvolatelem předložené k jeho návrhu na nařízení předběžného opatření do českého jazyka, neboť se nejednalo o jinou listinu ve smyslu ust. § 21 z. ř. s. Navrhovatel je povinen k návrhu na nařízení předběžného opatření dle ust. § 75 odst. 3 o. s. ř. připojit listiny, jichž se dovolává, neboť jen tak může osvědčit nárok ve věci samé a prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů mezi účastníky, přičemž tato povinnost je mu uvedeným zákonným ustanovením ukládána proto, že soud je limitován lhůtou pro rozhodnutí o předběžném opatření (§ 75c odst. 2 o. s. ř.). Soud prvního stupně proto správně shledal, že z listiny, která byla předložena navrhovatelem v cizím jazyce nemohl mimo jiné verifikovat tvrzení navrhovatele, že [Anonymizováno] v ní prohlásil, že je jediným společníkem účastnice, a že k uzavření smlouvy byl zmocněn valnou hromadou účastníka a nelze z ní ani dovodit, že jde o jednání nevýhodné pro společnost, a tedy potažmo pro navrhovatele. Pročež je správný i jeho závěr, že navrhovatel neosvědčil své tvrzení, že [Anonymizováno], který byl na předmětné valné hromadě zvolen jednatelem účastnice, jednal dříve k její škodě, jakož i ten, že souvislost tohoto jednání, jehož se měl druhý společník dopustit v době předcházející jednání napadené valné hromady (nadto pro účely řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření neosvědčeného) není tvrzena, a nemůže bez dalšího osvědčovat, že šlo o případ zneužití hlasovacího práva dle ust. § 212 odst. 2 o. z. (odst. 27 napadeného usnesení). K tvrzením odvolatele, která dokládá Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. srpna 2020 a k překladu Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. dubna 2020 do českého jazyka, není odvolací soud dle ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. oprávněn přihlížet, neboť je neměl k dispozici soud prvního stupně v době vydání napadeného usnesení.

18. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku ad 1.b) odvolatele. Pokud navrhovatel tvrdil, že [Anonymizováno] jednala v rozporu se zájmy navrhovatele (§ 437 odst. 1 o. z.), překročila zástupčí oprávnění a porušila informační povinnost podle § 168 odst. 2 z. o. k., když hlasovala pro napadená usnesení, kterým se sama odvolala z funkce jednatele společnosti a novým jednatelem zvolila pana [Anonymizováno], a svá tvrzení dokládal k tomu Plnou mocí ze dne 3. 12. 2021, je správný závěr soudu prvního stupně, že navrhovatel neosvědčil svá tvrzení, že [Anonymizováno] jednala v rozporu se zájmy navrhovatele, a že jednala ve střetu zájmů, neboť zmocněnkyně byla vybavena plnou mocí, která jí umožňovala vykonávat veškerá práva společníka, tedy i souhlasit s konáním valné hromady bez řádného svolání (odst. 24 a 28 napadeného usnesení). Z Plné moci doložené navrhovatelem k návrhu plyne, že ji dne 3. 12. 2020 udělili [Anonymizováno] jak navrhovatel, tak druhý společník, přičemž dle jejího obsahu jí zmocnili mimo jiné k účasti na jakékoliv valné hromadě Společnosti, k hlasování v projednávaných věcech, k výkonu dalších práv společníka (příkladmo uvedených) a k vzdání se práva na včasné a řádné svolání valné hromady. Navrhovatel již ve svém návrhu tvrdil, že v době, kdy plnou moc s druhým společníkem [Anonymizováno] udělili, si byl vědom toho, že tato osoba je současně jednatelem Společnosti, a že bude v rozsahu uděleného zmocnění zastupovat na všech valných hromadách jak jeho, tak i druhého společníka, přičemž plná moc neobsahuje žádné jeho konkrétní pokyny k výkonu hlasovacího práva, tedy ani pokyn, že [Anonymizováno] není oprávněna hlasovat o návrhu na své odvolání z funkce jednatele a o návrhu na jmenování druhého společníka do této funkce. Navrhovatel tak sám vyvrátil své tvrzení, že o předmětném střetu svých zájmů a zájmů [Anonymizováno], nevěděl a mohl se o něm objektivně dozvědět, až když byl proveden zápis příslušné změny do obchodního rejstříku a ve sbírce listin zveřejněn příslušný notářský zápis. Obsah plné moci a s ní související tvrzení navrhovatele tak vzhledem k ust. § 437 odst. 1 o. z., nejsou sto samy o sobě osvědčit, jeho tvrzení, že [Anonymizováno] jej nemohla na valné hromadě zastupovat, protože porušila svoji informační povinnost dle ust. § 168 odst. 2 z. o. k. Tvrzenou existenci bližšího vztahu mezi zástupkyní a druhým společníkem, pak navrhovatel ničím nedoložil. Dle odvolacího soudu je pro věc již nerozhodné, zda se navrhovatel mohl či nemohl jím namítaného excesu zastoupení na valné hromadě dovolat, a zda tuto skutečnost osvědčil. Nadto není odvolací soud v odvolacím řízení oprávněn přihlížet k novým tvrzením odvolatele a k listinám jím doložených (§ 75c odst. 4 o. s. ř.).

19. Nelze ani souhlasit s tvrzením odvolatele, že odkaz soudu prvního stupně na ust. § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k., kterým soud prvního stupně vyvrací závěr navrhovatele, že zvolený jednatel je ze své funkce „prakticky neodvolatelný“, v žádném případě nepopírá princip soudní ochrany poskytovaný prostřednictvím předběžného opatření. Soud prvního stupně pouze s ohledem k jeho ostatním závěrům konstatoval, že ani v tomto tvrzení nelze shledávat důvod pro nařízení předběžného opatření. Jinak řečeno toto tvrzení navrhovatele, bez toho že by jinak byly shledány podmínky pro nařízení předběžného opatření dle ust. § 102 o. s. ř. tak, jak se domáhá, nemůže být samo o sobě důvodem pro vyhovění předmětného návrhu.

20. Vzhled ke všemu výše uvedeném odvolací soud, neshledal důvodnou ani námitku odvolatele ad 2). Dle odvolacího soudu lze proto uzavřít, a to i s odkazem na napadené usnesení, že soud prvního stupně neposuzoval skutečnosti tvrzené navrhovatelem odůvodňující potřebu zatímní úpravy poměrů ve společnosti izolovaně, vyčerpávajícím způsobem a zcela v souladu se zákonem se zabýval tvrzeními navrhovatele, jakož i jeho listinami k návrhu na nařízení předběžného opatření doloženými, a jeho závěr, že mu ze všech jím uvedených důvodů nezbylo, než návrh nařízení předběžného opatření zamítnout, je správný. Neosvědčil-li totiž navrhovatel nárok ve věci samé, nemohla být ani prokázána potřeba zatímní úpravy poměrů mezi účastníky ve smyslu ust. § 102 odst. 1 a 3 o. s. ř.

21. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil v celém rozsahu, neboť i jeho výrok III. je souladný se zákonem.

22. O nákladech řízení o předběžném opatření, včetně nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (§ 145 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.