o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, o odvolání navrhovatelky do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. května 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-163

1. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-147 byl ve výroku I. zamítnut návrh na vyloučení účastníka 1) z výkonu funkce člena statutárního orgánu společnosti [Jméno advokáta D]., IČO [IČO advokáta D] (účastnice 2). Ve výroku II. bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

2. Uvedené rozhodnutí napadla navrhovatelka odvoláním, avšak přes výzvu soudu prvního stupně nezaplatila ve stanovené lhůtě soudní poplatek za odvolání.

3. Usnesením uvedeným v záhlaví bylo odvolací řízení zastaveno (výrok I.) a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Soud rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tak, že navrhovatelce byla výzva k zaplacení soudního poplatku za podání odvolání doručena dne 18. 3. 2020, lhůta k zaplacení uplynula dne 2. 4. 2020, do dne rozhodnutí však soudní poplatek zaplacen nebyl. Proto soud dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení zastavil, o nákladech řízení rozhodl podle 146 odst. 2 o. s. ř.

4. Do tohoto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání a současně požádala o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku za odvolání do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-147. Nákladový výrok je odůvodněn § 146 odst. 2 o. s. ř. Navrhovatelka navrhla, aby soud napadené usnesení zrušil a v řízení o odvolání pokračoval.

5. Pravomocným usnesením ze dne 19. 5. 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-171 soud ve výroku I. návrh na prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku za odvolání do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-147, zamítl.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a neshledal odvolání důvodným.

7. Podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání.

8. Podle § 7 odst. 1 věta první téhož zákona je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem splatný vznikem poplatkové povinnosti.

9. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

10. Podle § 9 odst. 4 téhož zákona pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, a) začal-li již jednat o věci samé, b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit, d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.

11. Odvolací soud ze spisu shledal, že navrhovatelka s podáním odvolání nesplnila svou poplatkovou povinnost, která jí vznikla dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přičemž dle § 7 odst. 1 uvedeného zákona se poplatek stal splatným vznikem této poplatkové povinnosti. Soud prvního stupně proto dle § 9 odst. 1 téhož zákona správně odvolatelku vyzval usnesením ze dne 16. 3. 2020, č. j. 74 Cm 77/2017-162 k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč (položka 22 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků, § 4 odst. 1 písm. c)) a současně ji i řádně poučil o důsledcích nesplnění výzvy, tj. že k zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Výzva byla odvolatelce doručena prostřednictvím jejího zástupce do datové schránky dne 18. 3. 2020, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč zaplatila odvolatelka až dne 11. 5. 2020 (viz záznam o složení na č. l. 170 spisu).

12. Odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně rozhodl napadeným usnesením o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku odvolatelkou dle 9 odst. 1 věta druhá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, správně, neboť lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula dnem 2. 4. 2020 marně. Podle 9 odst. 1 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, se k zaplacení soudního poplatku odvolatelkou dne 11. 5. 2020, tj. po marném uplynutí lhůty, nepřihlíží. V tomto případě pak ani nenastaly skutečnosti předpokládané v § 9 odst. 4 uvedeného zákona. Pochybení neshledal odvolací soud ani v nákladovém výroku napadeného usnesení.

13. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Navrhovatelka v odvolacím řízení úspěšná nebyla, ostatním účastníkům žádné náklady řízení nevznikly. Odvolací soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.