o vyloučení společníka, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. října 2022, č. j. 80 Cm 1/2022-32,

1. Městský soud v Praze (dále též jen soud) v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že nařizuje předběžné opatření: žalovaný je povinen se zdržet vstupu do sídla žalobkyně na adrese [adresa], a to jmenovitě do budovy č. p. [Anonymizováno]; objekt k bydlení, jež je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], a přiléhající budovy č. p. [Anonymizováno]; objekt k bydlení, jež je součástí pozemku parc. [Anonymizováno], to vše zapsané na LV č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], a to do pravomocného rozhodnutí ve věci 80 Cm 1/2022.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že žalobou se žalobkyně domáhá vyloučení žalovaného jako jeho společníka ze společnosti z důvodu porušování povinností společníka stanovených v ust. § 212 zákona č. 89/2012 Sb. (dále též jen NOZ) a že návrhem došlým soudu dne 19. 10. 2022 navrhla nařízení shora uvedeného předběžného opatření pro potřebu prozatímní úpravy poměrů účastníků. Uvedl, že dlouhodobé neadekvátní chování žalovaného vyvrcholilo dne 4. 10. 2022, kdy se v souvislosti se sjednaným nahlížením do dokladů společnosti jednak hrubě domáhal okamžitého vstupu do budovy, kdy nerespektoval vnitřní předpisy, dále nerespektoval oprávněné odmítnutí možnosti nahrát si účetnictví žalobce na vlastní flash disk z počítače účetní a nakonec fyzicky napadl o dvacet dva let staršího ekonomického ředitele [tituly před jménem] [Anonymizováno], kterého rukou udeřil do obličeje. Ten se následně musel podrobit lékařským vyšetřením a byl několik dní v pracovní neschopnosti. Incident řešila přivolaná policejní hlídka, která posléze žalovaného vyvedla z budovy. Věc je vyšetřována Policií ČR pod sp. zn. KRPA-324420-1/PŘ-2022-001116. Chování žalovaného je nepředvídatelné, takže opakování podobné situace nelze vyloučit, přičemž vzhledem k agresivní povaze žalovaného běžná bezpečnostní opatření v tomto případě nestačí, žalobkyně je vzhledem k tomuto chování žalovaného nucena učinit kroky k předcházení škodám a zejména k ochraně a zajištění bezpečnosti svých zaměstnanců podle zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Je tedy dána potřeba soudní ochrany ve formě prozatímní úpravy vztahů účastníků nařízením uvedeného předběžného opatření.

3. Soud konstatoval, že má doloženými listinami za osvědčený nárok ve věci samé a má za prokázanou potřebu prozatímní úpravy poměrů účastníků (§ 75c o. s. ř.), když je evidentní, že s ohledem na míru agresivity a nedostatku respektu ze strany žalovaného nejsou standartní prostředky ochrany před opakováním incidentu dostatečné. Jsou proto naplněny podmínky pro nařízení předběžného opatření pro potřebu prozatímní úpravy poměrů ve smyslu ust. § 102 odst. 1 potažmo §75 c) o. s. ř.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolal žalovaný. Namítal, že odmítá tvrzení žalobce uvedená v odůvodnění usnesení. Uvedl, že při jeho návštěvě žalobkyně došlo k incidentu, který vyvolal společník [Anonymizováno] a ke kterému byla přivolána Policie ČR, a to v kanceláři paní [Anonymizováno]. Společník [Anonymizováno] žalovaného fyzicky napadl, odmítá, že by společníka [Anonymizováno] fackoval, udeřil či odstrčil, nadával, či křičel. Přivolaná hlídka Policie ČR žalovaný navrhla věc vyřešit domluvou, s čímž společník [Anonymizováno] i žalovaný souhlasili a domluva směřovala nikoliv k osobě žalovaného. Závěrem zdůraznil, že skutečnosti ospravedlňující zásah do jeho práv neexistují a uvedené usnesení je vydáno na základě zkresleného popisu a chybné interpretace událostí. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedla zejména, že žalovaný napadl [tituly před jménem] [Anonymizováno] v sídle společnosti, a to i přes extrémní fyzickou převahu v důsledku věku. Policie České republiky byla přivolána zaměstnanci žalobkyně, na místě se nacházelo několik svědků. Žalovaný se opakovaně chová nevhodně, urážlivě, je afektovaný, agresivní a nemá zábrany. Nevhodné, agresivní chovaní žalovaného z výpovědí i dalších důkazů vyplývá. Popis incidentu tak, jak jej uvádí žalovaný, je nepravdivý. Agresor je nebezpečný, bezohledný a s vysokým rizikem opakování a následného ohrožení zdraví zaměstnanců žalobkyně, přičemž žalobkyně je povinna nejen ve smyslu ust. § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů tomuto předcházet a zajistiti bezpečnost osob nacházejících se v sídle. Navrhla, aby odvolací soud usnesení o nařízení předběžného opatření potvrdil.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení podle § 212a a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

8. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

9. Podle ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

10. Odvolací soud konstatoval, že účelem předběžných opatření je poskytnout ochranu právům účastníků v případech, kdy nelze vyčkávat do doby, než poměry účastníků budou upraveny pravomocným a vykonatelným rozhodnutím ve věci samé. Předběžné opatření představuje dočasnou úpravu poměrů, nejedná se o konečné rozhodnutí ve věci samé. Předběžné opatření lze nařídit za podmínky, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Předběžné opatření tak může být nařízeno jen tehdy, bylo-li prokázáno, že existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí posléze vydaného; důkazní břemeno v tomto směru má navrhovatel.

11. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalobkyně domáhala žalobou, aby soud rozhodl, že žalovaný se vylučuje ze společnosti [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně], se sídlem [adresa]. V žalobě uvedla, že se žalovaný dlouhodobě nepodílí na hospodářské činnosti žalobkyně, opakovaně požaduje vypořádání svého obchodního podílu za absurdních finančních podmínek a žalobkyně odmítá ustoupit nátlaku žalovaného, že žalovaný proto zahlcuje žalobkyni formálními požadavky na poskytnutí informací, obstruuje dosažení dohody o vypořádání, Obstrukce, nadužívání/zneužívání práva a blokace žalovaného ochromují podnikatelskou činnost žalobkyně, žalovaný nejméně od roku 2014 se snaží mařit jednání valné hromady žalobkyně, žalovaný zákonné nástroje neužívá legitimním způsobem a k legitimním účelům, blokuje diskuzi k činnosti žalobkyně, vyvolává potřebu projednání i banálních témat s nárokem na další časovou angažovanost společníků, konfrontuje jednotlivé společníky s jejich osobními projevy a zvukové záznamy využívá k napadání nedoslovného obsahu zápisu z jednání, podává protesty na všech valných hromadách společnosti konaných od 19. 5. 2014, při hlasování o návrzích usnesení žalovaný hlasuje vždy proti nebo se zdržuje, a to i při hlasováních týkajících se usnesení, které sám navrhl, požaduje svolávání valných hromad, na kterých požaduje projednání věcí již projednaných na předchozích valných hromadách či problémů fiktivních či smyšlených (jako důkaz předložila zápisy z valných hromad), žalovaný bojkotuje snahu o dohodu s dalším společníkem [tituly před jménem] [fyzická osoba], nar. [Anonymizováno], který s ohledem na svůj zdravotní stav požádal o zrušení své účasti ve společnosti a neboť nebylo dosaženo nezbytné shody, [tituly před jménem] [Anonymizováno] zahájil řízení o zrušení své účasti ve společnosti vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 79 Cm 154/2018, v řízení byl vydán rozsudek č. j. 79 Cm 154/2018-73 ze dne 21. 1. 2021, kterým byla účast společníka [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve společnosti zrušena. [tituly před jménem] [Anonymizováno] a ostatní společníci projevili v průběhu řízení zájem uzavřít dohodu, se kterou žalovaný souhlasil, a přesto zmařil snahy ukončit spor s [tituly před jménem] [Anonymizováno] smírně. Uvedené je explicitně potvrzeno i v rozsudku, ve kterém soud mimo jiné uzavřel, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] bojkotuje veškeré strany společnosti o uzavření dohody, tímto též porušuje povinnosti loajality ke společnosti, žalovaný opakované zneužívá práva na informace, ačkoliv mu takové informace již byly poskytnuty, případně musely být známy, uvedené žádosti nepřiměřeně zatěžují její pracovníky, žalobkyně je nucena vynakládat náklady na právní zastoupení, když v minulosti žalovaný proti žalobkyni zahájil několik soudních řízení. Žalovaný šikanózním způsobem zneužívá práva na informace. Celkové evidované náklady spojené s vyřizováním rozsáhlých požadavků na informace jsou za uplynulé roky v řádu statisíců Kč. Žalovaný rozvrátil vztahy mezi svou osobou a žalobkyní hluboce a nenávratně a jeho další působení ve společnosti je rizikové, a proto bylo společníky přijato rozhodnutí, jímž bylo jednateli žalobkyně uloženo zpracování a následné podání žaloby na vyloučení žalovaného coby společníka.

12. Poté se žalobkyně domáhala nařízení předběžného opatření výše uvedeného znění s tím, že žalovaný se chová dlouhodobě neadekvátně, že dne 4. 10. 2022 se v souvislosti se sjednaným nahlížením do dokladů společnosti hrubě domáhal okamžitého vstupu do budovy, nerespektoval vnitřní předpisy, nerespektoval odmítnutí možnosti nahrát si účetnictví žalobce na vlastní flash disk z počítače účetní a fyzicky napadl ekonomického ředitele více než 70letého [tituly před jménem] [Anonymizováno], kterého rukou udeřil do obličeje. Ten se poté podrobil lékařským vyšetřením a byl několik dní v pracovní neschopnosti. Incident řešila přivolaná policejní hlídka, která žalovaného vyvedla z budovy. Věc je vyšetřována Policií ČR pod sp. zn. KRPA-324420-1/PŘ-2022-001116. Chování žalovaného je nepředvídatelné, opakování podobné situace nelze vyloučit a vzhledem k agresivní povaze žalovaného běžná bezpečnostní opatření nestačí, žalobkyně musí činit kroky k ochraně a zajištění bezpečnosti svých zaměstnanců podle zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Poukázala na analogii s předběžným opatřením proti domácímu násilí ve smyslu ustanovení zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, když podává tento návrh za účelem vydání rozhodnutí coby preventivního opatření směřujícího k ochraně ohrožených osob před dalšími útoky žalovaného. Je tedy dána potřeba soudní ochrany ve formě prozatímní úpravy vztahů účastníků nařízením uvedeného předběžného opatření. Soud konstatoval, že má doloženými listinami za osvědčený nárok ve věci samé a má za prokázanou potřebu prozatímní úpravy poměrů účastníků (§ 75c o. s. ř.), a to s výše uvedeným odůvodněním.

13. Odvolací soud se se závěrem soudu, že potřeba prozatímní úpravy poměrů účastníků byla prokázána, neztotožnil.

14. Odvolací soud konstatoval, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky, ale aby zatímně, do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy mezi účastníky vyřešeny pravomocným meritorním rozhodnutím, poměry upravil. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí lze posuzovat jen ve vztahu k nároku, který je, či bude, uplatněn ve věci samé.

15. Pokud mezi vydaným předběžným opatřením a předmětem sporu není žádný vztah, vydáním předběžného opatření nemohou být řešeny sporné vztahy mezi účastníky.

16. V daném případě se žalobkyně domáhala žalobou, aby soud rozhodl, že se žalovaný vylučuje ze společnosti žalobkyně z výše uvedených důvodů. Povinnost žalovaného zdržet se vstupu do sídla žalobkyně, uložená předběžným opatřením, však nemá vztah k vyloučení žalovaného ze společnosti žalobkyně, tedy k předmětu sporu. Uložení uvedené povinnosti žalovanému neřeší poměry žalobkyně a žalovaného ve vztahu k vyloučení žalovaného ze společnosti žalobkyně z důvodů popsaných v předmětné žalobě.

17. Jestliže v daném případě mezi vydaným předběžným opatřením a předmětem sporu není žádný vztah, a tak vydáním předběžného opatření nemohou být řešeny sporné vztahy účastníků řízení o vyloučení žalovaného ze společnosti žalobkyně, odvolací soud uzavřel, že návrhu na nařízení předběžného opatření nelze vyhovět.

18. Odvolací soud proto napadené rozhodnutí podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.