o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice ze dne 28. 12. 2016, k odvolání další účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. března 2018 č. j. 79 Cm 35/2017-37,

1. Navrhovatelka se podáním ze dne 27. 3. 2017 doručeným soudu téhož dne domáhala, aby bylo soudem určeno, že je usnesení valné hromady účastnice konané dne 28. 12. 2016 spočívající v jejím odvolání z funkce jednatelky společnosti neplatné. Tvrdila, že pozvánka na valnou hromadu byla zaslána dne 9. 12. 2016, na valné hromadě byli přítomni všichni společníci, na programu valné hromady (pod bodem 4) bylo i hlasování o návrhu na odvolání navrhovatelky z funkce jednatele. Před hlasováním bylo přítomným ze strany předsedkyně schůze - paní Inny Zykové sděleno, že navrhovatelka nemůže při tomto hlasování vykonávat hlasovací právo, a to protože se jedná o její odvolání z důvodu porušení povinností při výkonu funkce v souladu s ust. § 173 z. o. k. Proti tomu podal advokát navrhovatelky protest a vyjádření, že se jedná o běžné hlasování a nikoliv o hlasování dle § 173 z. o. k., když tento důvod nebyl uveden v pozvánce. Následně došlo k hlasování, ve kterém bylo 50 % přítomných (včetně navrhovatelky) proti odvolání navrhovatelky z funkce jednatele a 50 % přítomných pro její odvolání z funkce jednatele. Předsedkyně schůze však sdělila, že s ohledem na nemožnost výkonu hlasovacího práva navrhovatelky má v rámci daného hlasování navrhovatelku za odvolanou z funkce jednatele. Proti tomu opět vystoupil advokát navrhovatelky, s tím, že navrhovatelka ze své funkce odvolána nebyla, jelikož měla zachováno hlasovací právo a pro její odvolání se nevyslovila nadpoloviční většina přítomných. Dle navrhovatelky je takový postup nezákonný, odporující společenské smlouvě a dobrým mravům.

2. Podle navrhovatelky [Anonymizováno] nebyl oprávněn k jednání za účastnici, neboť doručil účastnici dne 9. 11. 2016 (k rukám navrhovatelky jakožto jednatele účastnice) svou rezignaci, která nabyla dne 9. 12. 2016 účinnosti. Pan [Anonymizováno] následně vzal svou rezignaci zpět dne 21. 11. 2016, nicméně toto je jednostranný úkon, který zákon nepřipouští. Pan [Anonymizováno] sice uvedl, že bere danou rezignaci z důvodu nevhodnosti rezignace pro účastnici zpět, nicméně z pohledu navrhovatelky se o takovou situaci nejednalo, naopak ji jakožto jednatelka účastnice uvítala, neboť pan [Anonymizováno] byl vyšetřován z trestného činu podvodu, jelikož údajně měl převést na třetí osobu majetek společnosti hluboko pod tržní cenou.

3. Podle další účastnice k odvolání navrhovatelky z funkce jednatele účastnice došlo v souladu se zákonem. S ohledem na to, že na byli na valné hromadě přítomni všichni společníci, není závazná pozvánka, ale to jak danou otázku vymezí přímo valná hromada. Porušování povinností vyplývajících z funkce jednatele v případě navrhovatelky je uvedena přímo v notářském zápise ze schůze. Pan [Anonymizováno] je stále jednatelem společnosti.

[právnická osoba] záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Určuje se, že usnesení valné hromady účastnice společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], konané dne 28. 12. 2016 spočívající v odvolání funkce jednatelky společností paní [Jméno navrhovatelky], je neplatné.“ (výrok I.) a dále, že „Účastnice je povinna zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení 18 456 Kč, k rukám jejího zástupce [Jméno advokáta A], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok II.)

5. Soud prvního stupně vzal za nesporná shodná prohlášení účastníků řízení ve smyslu ust. § 120 odst. 3 o. s. ř., tedy svolání a průběh valné hromady. Mezi stranami bylo v podstatě sporné pouze to, zdali to, že má být odvolán jednatel dle § 173 z. o. k., mělo být výslovně uvedeno již v pozvánce na valnou hromadu a zdali mohla valná hromada modifikovat průběh hlasování díky tomu, že bylo přítomno 100 % všech společníků, zdali mohlo být hlasovací právo navrhovatelce v daném případě odebráno a zdali byl po podání rezignace pan Zykov nadále jednatelem účastnice.

6. Soud prvního stupně zjistil následující skutkový stav. Navrhovatelka byla ustanovena jednatelkou účastnice dne 8. 1. 2015 na základě rozhodnutí jediného společníka účastnice (prokázáno notářským zápisem [Anonymizováno] ze dne 8. 1. 2015). Od této chvíle měla společnost dva jednatele, a to pana [Anonymizováno] a navrhovatelku (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku účastnice). Pan [Anonymizováno] následně odstoupil z funkce jednatele účastnice podáním datovaným dne 2. 11. 2016, které bylo adresováno (a doručeno) všem společníkům společnosti (prokázáno rezignací na funkci jednatele účastnice ze dne 2. 11. 2016). Následně bylo doručeno všem společníkům odvolání rezignace na funkce jednatele ze strany pana [Anonymizováno] datovaného dne 21. 11. 2016 (prokázáno odvoláním rezignace na funkci jednatele účastnice ze dne 21. 11. 2016). Panem [Anonymizováno] byla svolána pozvánkou ze dne 9. 12. 2016 valná hromada účastnice. Na programu jednání valné hromady bylo mj. pod bodem 4 „Odvolání z funkce jednatele společnosti paní [Jméno navrhovatelky]“, a pod bodem 5 „Odvolaní z funkce jednatele společnosti pana [Anonymizováno]“. Návrh usnesení k bodu 4 zněl „Valná hromada společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], odvolává z funkce jednatele společnosti paní [Jméno navrhovatelky]“ a k bodu 5 zněl „Valná hromada společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], odvolává z funkce jednatele společnosti pana [Anonymizováno] (prokázáno pozvánkou na valnou hromadu společnosti [právnická osoba] ze dne 9. 12. 2016). Na valné hromadě byli přítomni všichni společníci /navrhovatelka prostřednictvím svého advokáta v plné moci/, valná hromada byla 79 Cm 35/2017 usnášeníschopná. Při hlasování o bodu 4 programu bylo 50 % přítomných /včetně navrhovatelky/ proti odvolání navrhovatelky z funkce jednatele a 50 % přítomných pro její odvolání. Předsedkyně schůze však sdělila, že s ohledem na nemožnost výkonu hlasovacího práva navrhovatelky má v rámci daného hlasování navrhovatelku za odvolanou. Proti tomuto rozhodnutí byl advokátem navrhovatelky podán protest s tím, že navrhovatelka měla právo hlasovat. V notářském zápise je uvedeno, že hlasování bylo poměrem hlasů 50:50. Následně bylo hlasováno o odvolání pana [Anonymizováno] z funkce jednatele s výsledkem 100 % proti jeho odvolání /včetně hlasů navrhovatelky/ (prokázáno notářským zápisem [Anonymizováno] ze dne 17. 1. 2017). Dne 25. 2. 2017 pak byla navrhovatelka vymazána z obchodního rejstříku (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku účastnice).

7. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil takto. S odkazem na § 59 odst. 5 z. o. k. dovodil, že pan [Anonymizováno] byl do své funkce jmenován valnou hromadou společnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že měl dané odstoupení doručit valné hromadě. S ohledem na to, že takový postup je obecně vyloučen, pokud daný orgán nejedná, pak soud zohlednil výjimku z tohoto pravidla, kterou stanovila judikatura NS ČR sp. zn. 29 Cdo 2863/2008, kde je uvedeno, že „Odstoupení z funkce člena orgánu společnosti je v souladu s ustanovením § 66 odst. 1 obch. zák. oznámeno orgánu společnosti i tehdy, je-li oznámení doručeno v písemné formě společnosti, o jejíž orgán jde.“. Jelikož pan [Anonymizováno] nedoručil své dostoupení ani společnosti (účastnici) ani valné hromadě, nelze na toto dostoupení pohlížet jako na platně učiněné. V tomto ohledu bylo nadbytečné hodnotit i zpětvzetí tohoto odstoupení, vzhledem k tomu, že k platnému odstoupení ani nikdy nedošlo.

8. Dále soud prvního stupně aplikoval ust. § 181 odst. 1 z. o. k., § 183 odst. 3 z. o. k., § 185 z. o. k. § 191 odst. 1 a 2 z. o. k. a dále § 259 a § 260 o. z. Valná hromada se konala dne 28. 12. 2016, navrhovatelčino podání bylo doručeno soudu dne 27. 3. 2017, pročež tříměsíční propadná lhůta byla zachována. Mezi stranami není sporu o aktivní legitimaci navrhovatelky. Valná hromada účastnice, která se konala dne 28. 12. 2016, byla svolána řádně, jednatelem společnosti a pozvánka byla vyhotovena rovněž v dostatečném předstihu před konáním valné hromady. Účelem pozvánky na valnou hromadu je především nastínit průběh valné hromady, aby se na ni mohl každý řádně připravit. Nelze pak považovat za platné hlasování o odvolání navrhovatelky z funkce jednatele za použití § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k., neboť toto vůbec nebylo v pozvánce uvedeno. Soud vyhodnotil, že navrhovatelka nemohla z dané pozvánky vůbec tušit, že se jedná o hlasování, při kterém by mělo být sistováno její hlasovací právo. Hlasování je v rámci hlasování o odvolání jednatelky dle § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. neplatné, neboť se hlasovalo o věci, která nebyla zařazena na pořad jednání. Na pořadu jednání, tak jak to vyplývalo z pozvánky na valnou hromadu, mělo být „obyčejné“ hlasování o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky, při kterém nemělo být vůbec sistováno její hlasovací právo a mělo se tedy přihlížet k hlasu navrhovatelky. Soud nepřisvědčil ani názoru účastnice, že s ohledem na to, že byli na valné hromadě přítomni všichni společníci, pak není ohledně hlasování určující pozvánka a její body, neboť změna programu je možná pouze se souhlasem všech účastníků (viz § 185 z. o. k.). Z notářského zápisu však vůbec nevyplývá, že by se o takovéto změně hlasovalo. Navíc z hlasování týkajícího se bodu programu, který nebyl na pozvánce uveden - odvolání jednatele pro porušování jeho povinností při výkonu funkce, je patrné, že s takovýmto postupem by evidentně i někteří společníci nesouhlasili. Ke změně programu schůze v souladu se zákonem tedy nedošlo. 20. Soud nepřisvědčil účastnici, že by zde byly důvody pro ponechání rozhodnutí valné hromady v platnosti dle § 260 o. z., neboť ta jejich existenci nijak konkrétně netvrdila a ani neprokázala.

9. Proti usnesení soudu prvního stupně podala další účastnice v zákonné lhůtě odvolání. Vznesla tyto stěžejní odvolací námitky:

1) Soud prvního stupně nepřihlédl ke skutečnosti, že na jednání předmětné valné hromady byli přítomni všichni společníci obchodní společnosti a přijali projednávaný pořad jednání valné hromady, proti kterému nebyly vzneseny jakékoliv protesty (vyjma protestů k odvolání navrhovatelky jako jednatelky),

2) Za přítomnosti všech společníků došlo k zachování pořadu jednání valné hromady ve smyslu pozvánky ze dne 9. 12. 2016.

3) Z formulace bodu 4 této pozvánky „odvolání z funkce jednatele společnosti paní [Jméno navrhovatelky]“ vyplývá, že je ho možno vztahovat na veškeré zákonné případy odvolání jednatele z funkce, tedy i na „zvláštní případ odvolání z funkce“ ve smyslu § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k.

4) Soud prvního stupně řádně a úplně neprovedl dokazování k porušování povinnosti ze strany navrhovatelky jako jednatelky obchodní společnosti, přestože uvedené porušování povinností vyplývá a je uváděno na straně páté notářského zápisu pod sp. zn. [Anonymizováno].

5) Soud prvního stupně se měl zaměřit na to, zda do doby konání valné hromady došlo k porušování povinnosti navrhovatelky jako jednatelky a zda tedy došlo k oprávněnému vyloučení její osoby z hlasovacích práv ve smyslu § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. Vzhledem k absenci zkoumání a posuzování porušování povinností jednatelkou je napadené usnesení po skutkové stránce nepřezkoumatelné.

10. Navrhla zrušit odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a věc vrátit soudu prvního stupně k doplnění dokazování se sdělením závazného právního názoru soudu odvolacího soudu prvnímu stupně.

11. Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti usnesením ze dne 29. října 2020 č. j. 7 Cmo 267/2018145 rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky zamítl (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.), přiznal ustanovenému zástupci [Jméno advokáta C], advokátovi, za zastupování v odvolacím řízení částku 5 560 Kč (výrok III.) a uložil navrhovatelce posledně uvedenou částku uhradit České republice na účet Městského soudu v Praze (výrok IV.).

12. Odvolací soud se plně ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho skutkovými závěry. Neztotožnil se však s jeho právním hodnocením, argumentuje tím, že zákon neurčuje, že jednatele lze odvolat jen z určitého důvodu, zákon ani neurčuje, že musí existovat či být vyjeven důvod odvolání jednatele s tím, že důvod odvolání jednatele existovat nemusí a nemusí-li existovat, či nemusí-li být navenek vyjeven, pak nemusí být ani součástí v pozvánce na valnou hromadu navrženého usnesení. Z toho též vyplývá, že není v rozporu se zákonem postup, kdy v pozvánce na valnou hromadu nebyl uveden důvod odvolání jednatelky, leč v průběhu valné hromady se tento důvod řeší a v závislosti na něm resp. s jeho zohledněním následně společníci o odvolání jednatelky hlasují - valná hromada rozhoduje. Důvod odvolání jednatele tedy může být až výsledkem jednání valné hromady, na valné hromadě může být důvod i měněn (například je navrženo odvolání jednatele z důvodu porušení jeho povinností souvisejících s výkonem funkce, společníci na valné hromadě však tvrzená pochybení neseznají či neseznají v potřebné intenzitě, pročež jednatele odvolají bez uvedení důvodu). Uzavřel, že pozvánka na valnou hromadu byla dostatečná, byla-li v ní uvedena jako záležitost jsoucí bodem programu valné hromady „odvolání jednatelky“. Důvod tohoto odvolání v pozvánce být uveden nemusel. Jeho neuvedení nebránilo však valné hromadě, aby jednatelku odvolala z důvodu porušování povinností při výkonu funkce.

13. Dovolací soud usnesením ze dne 29. 3. 2022 č. j. 27 Cdo 1175/2021-184 k dovolání navrhovatelky proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu, toto usnesení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že právní názor vyslovený v tomto usnesení je pro odvolací soud závazný.

14. Dle názoru dovolacího soudu „Má-li být jednatel odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, je nutné tuto skutečnost uvést již v pozvánce na valnou hromadu, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit. Je tomu tak proto, aby si společníci mohli včas zajistit potřebné informace, ověřit důvodnost návrhu a zvážit, zda a jak se k němu na valné hromadě vyjádří a zda pro něj budou hlasovat. Je-li odvolávaný jednatel současně společníkem, má tato skutečnost ve smyslu § 169 odst. 3 ve spojení s § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. vliv též na posouzení kvora pro usnášeníschopnost valné hromady a na počet hlasů potřebných pro přijetí navrhovaného usnesení, což může být okolnost ovlivňující rozhodnutí společníků, zda se zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat. Není-li v pozvánce uvedeno, že jednatel má být odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit, nelze jednatele na valné hromadě pro porušení povinnosti při výkonu funkce odvolat.“

15. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud opětovně přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, a to ve světle právního názoru řečeného dovolacím soudem, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

16. V dané věci bylo prokázáno, a to již v rámci řízení před soudem prvního stupně, jakož i potvrzeno zástupcem dalšího účastníka při jednání odvolacího soudu, že pozvánka na valnou hromadu další účastnice – společnosti [Jméno advokáta B]. obsahovala pod bodem 4 návrh usnesení: „odvolání z funkce jednatele společnosti paní [Jméno navrhovatelky]“. Důvod odvolání jednatelky z funkce uveden nebyl. V takovém případě ve smyslu výše v usnesení dovolacího soudu ze dne 29. 3. 2022 č. j. 27 Cdo 1175/2021-184 uvedených právních závěrů mohla být sice jednatelka odvolána z funkce z jakéhokoli důvodu či i bez důvodu, nicméně pak nebyla sistována její hlasovací práva při hlasování o jejím odvolání. Jinak řečeno, měla-li by být odvolána pro porušení jejích povinností při výkonu funkce jednatele a potažmo tím byla sistována její hlasovací práva společnice, pak by tento důvod musel být uveden výslovně v pozvánce na valnou hromadu i s uvedením skutečností, které by měly představovat porušování povinností. To se v daném případě nestalo. Tím pádem nebylo sistováno hlasovací právo navrhovatelky ohledně hlasování o navrženém bodu programu valné hromady. Vzhledem k přítomnosti všech hlasů společníků na valné hromadě tedy nebylo rozhodnuto o odvolání navrhovatelky většinou přítomných hlasů, protože hlasy navrhovatelky coby společnice hlasující proti svému odvolání nebyly z výše řečených důvodů sistovány. Pro přijetí usnesení valné hromady tedy nehlasoval dostatek hlasů společník – většina hlasů přítomných společníků. Navrhovatelkou napadené usnesení valné hromady účastnice společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], konané dne 28. 12. 2016 a spočívající v odvolání z funkce jednatelky společností paní [Jméno navrhovatelky], je proto neplatné.

17. Podle § 260 o. z., požitého pro společnost s ručením omezeným též dle § 191 odst.1 z. o. k. „soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu společnosti s ručením omezeným hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit; soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře“. V daném případě již soud prvního stupně uzavřel, že „nepřisvědčil účastnici, že by zde byly důvody pro ponechání rozhodnutí valné hromady v platnosti podle § 260 o. z., neboť ta jejich existenci nijak konkrétně netvrdila a ani neprokázala“. V rámci odvolacího řízení zástupce účastnice uvedl jako důvody pro použití ust. § 260 o. z. časový odstup od rozhodnutí valné hromady (cca 5 let), rozložení sil společníků – dvě skupiny společníků s hlasovacími právy každé z nich ve výši 50 % hlasů s tím, že návrat jednatelky by byl jen formálním, když nová valná hromada by ji mohla odvolat. Další účastnice nemá zájem na další podnikatelské činnosti, což vyplývá i z toho, že sama na sebe podala insolvenční návrh, jenž byl soudem vyřízen zastavením řízení pro neschopnost společnosti zaplatit příslušnou zálohu. Podle účastnice je tato nefunkční, právě i kvůli vyvedení částky 80 000 Kč navrhovatelkou ze společnosti, o čemž mají svědčit též i příslušné účetní závěrky.

18. Zástupce účastníka navrhl a odvolací soud provedl následující důkazy: usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 92 INS 19968/2017-A-17 ze dne 18. 4. 2018 o tom, že bylo zastaveno insolvenční řízení zahájeném dlužnickým insolvenčním návrhem předmětné společnosti ze dne 30. 10. 2017; jmenovaný dlužnický návrh společnosti [Jméno advokáta B]. ze dne 30. 10. 2017 a účetní závěrky této společnosti za roky 2020 – 2016. Z uvedených důkazů odvolací soud zjistil, že byl skutečně podán shora uvedený dlužnický insolvenční návrh s odkazem na ukončení restauratérské činnosti restaurace v [adresa] s tím, že vzhledem k neshodám mezi společníky činnost společnosti resp. restaurace již obnovena nebyla. V návrhu bylo poukázáno také na vyvedení peněz (80 000 Kč)ze společnosti navrhovatelkou (80 000 Kč). Z důkazu provedeného usnesení insolvenčního soudu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení započaté v důsledku podání jmenovaného dlužnického návrhu bylo soudem zastaveno z důvodu nesložení zálohy na řízení v částce 50 000 Kč. Z účetní závěrky za rok 2019 vyplývá, že vlastní kapitál činí minus 1 868 000 Kč, cizí zdroje 1 948 000 Kč a závazky stejnou částku. V závěrce za rok 2020 vlastní kapitál činí minus 1 857 000 Kč, cizí zdroje 1 893 000 Kč a závazky stejnou částku; v závěrce za rok 2018 vlastní kapitál minus 1 868 000 Kč, cizí zdroje 1 952 000 Kč, totéž pak závazky. V závěrce za rok 2017 činí vlastní kapitál minus 1 868 000 Kč, cizí zdroje 1 956 000 Kč, totéž pak závazky. V závěrce za rok 2016 vlastní kapitál minus 1 548 000 Kč, cizí zdroje 1 971 000 Kč, totéž pak závazky. Z uvedeného vyplývá, že v řečených letech činily závazky společnosti více, než vlastní kapitál resp. tento byl s mínusu, cizí zdroje jej přesahovaly. Na základě provedeného dokazování u odvolacího soudu, když soud prvního stupně k této otázce neprovedl žádné dokazování, jež by vyhodnotil a použití ust. § 260 o. z. sice odmítl, ale bez konkrétního zdůvodnění, dospěl odvolací soud k závěru, že jeho použití na místě vskutku není. Účastnicí uvedené skutečnosti svědčí o tom, že předmětná společnost s ručením omezeným byla v létech 2016 – 2022 resp. zřejmě i dosud fakticky nefunkční. Restauraci, jež byla zřejmě její jedinou činností, již neprovozuje. Není tak nijak v zájmu této společnosti neplatnost nevyslovit, když jejím vyslovením by nijak nebylo zasaženo do práv třetích osob nabytých v dobré víře a není to ani v zájmu společnosti hodném právní ochrany. Naopak, zájem hodný právní ochrany je zájem navrhovatelky na vyslovení neplatnosti předmětného usnesení valné hromady, protože jím bylo zásadně zasaženo do jejích práv coby společnice i jednatelky. Na tom nic nemění ani faktická nečinnost společnosti ani to, že se valná hromada konala již 28. 12. 2016. Nelze souhlasit s tím, že důvodem nevyslovení neplatnosti by mělo být to, že jednatelka z funkce bude stejně odvolána, protože předjímat budoucí právní jednání, vůli společníků nelze.

19. Odvolací soud v souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi v rámci své výchovné funkce apeluje na to, aby společníci založivší předmětnou společnost s ručení omezeným se v případě, že se na jejím dalším fungování ani nyní nemohou dohodnout, včetně nemožnosti dohody na jejích statutárních orgánech, v případě její faktické nečinnosti, zvážili možnost rozhodnutí valné hromady resp. společníků o o zrušení této společnosti s likvidací a o jmenování likvidátora. Je nicméně zcela na nich, jak se mezi sebou dohodnout, mohou se dohodnout i jinak (například převod podílů všech společníků na jiné osoby či osobu (de facto prodej či darování společnosti), tak, aby bylo naplňování činnosti společnosti plně v souladu se zákonem. Možností je též faktická nečinnost společnosti, ovšem tato je i jen ve své „formální“ existenci povinna plnit všechny povinnosti dané jí právními předpisy (např. vyhotovování a zakládání účetních závěrek).

20. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné, včetně akcesorického výroku o náhradě nákladů řízení.

21. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího a dovolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšné navrhovatelce. Další účastnice je tudíž povinna nahradit náklady odvolacího a dovolacího řízení navrhovatelce. Ty sestávají z odměny advokáta za 4 úkony právní služby v celkové výši 12 400 Kč (vyjádření k odvolání ze dne 18. 9. 2018 a účast na jednání odvolacího soudu dne 29. 10. 2020, podání dovolání z 14. 2. 2021, účast na jednámí odvolacího soudu dne 9. 8. 2022, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč). K tomu je třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 2 856 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem se jedná o částku ve výši 16 456 Kč, k níž je třeba ovšem ještě přičíst náhradu za zaplacený soudní poplatek za dovolání ve výši 14 000 Kč, celkem se tedy jedná o 30 456 Kč, jež je další účastnice povinna zaplatit navrhovatelce k rukám jejího advokáta coby zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

22. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.

23. Soudem ustanovený zástupce učinil při zastupování účastnice při „prvním“ řízením před odvolacím soudem (tedy před podáním dovolání) tyto úkony právní služby - převzetí a příprava zastoupení dne 23. 9. 2020 (1x), účast na jednání před odvolacím soudem dne 29. 10. 2020, celkem tedy 2 úkony právní služby, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 4, písm. c) vyhlášky mu náleží odměna ve výši 3 100 Kč. Tuto odměnu v celkové výši 6 200 Kč bylo třeba ještě snížit o 20 % dle 12a odst. 1 vyhlášky, na částku 4 960 Kč. Dále bylo třeba přičíst paušální náhradu hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) ke každému úkonu právní služby, tedy celkem 600 Kč (2 x 300 Kč). Celkem tedy činila jeho odměna a náhrada hotových výdajů za „první“ řízení před odvolacím soudem částku 5 560 Kč (jak byla opatrovníkem správně vyúčtována), jež mu však již byla Městským soudem v Praze zaplacena na základě platebního poukazu na č. l. 165 dne 3. 3. 2021.

24. Tuto částku za zastupování zástupcem při „prvním“ řízení před soudem odvolacím ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil usnesením ze dne 29. října 2020 č. j. 7 Cmo 267/2018-145 odvolací soud zaplatit neúspěšné navrhovatelce České republice na účet soudu prvního stupně. Dle sdělení účtárny Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2022 navrhovatelka tuto částku složila na příslušný účet dne 17. 2. 2021. V důsledku kasačního usnesení dovolacího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2022 č. j. 27 Cdo 1175/2021-184), jímž bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu ze dne 29. října 2020 č. j. 7 Cmo 267/2018-145, vrátí soud prvního stupně navrhovatelce jí zaplacenou částku ve výši 5 560 Kč.

25. Podáním ze dne 9. 8. 2022 ustanovený zástupce [Jméno advokáta C] vyúčtoval odměnu zástupce za tyto úkony právní služby: 1. dne 12. 7. 2022 – převzetí a příprava zastoupení 3 100 Kč, 2. dne 9. 8. 2022 účast na soudním jednání 3 100 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony právní služby 600 Kč s tím, že není plátcem DPH. K jeho vyúčtování odvolací soud uvádí, že zástupci přiznal odměnu za účast na jednání před odvolacím soudem dne 9. 8. 2022 coby úkon právní služby, a to dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 4, písm. c) vyhlášky ve výši 3 100 Kč – nyní již v nesnížené výši dle § 12a odst. 1 vyhlášky ve znění vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 406/2021 Sb., jenž byl k 1. 1. 2022 zrušen a k němu náležející paušální náhradě hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky). Nepřiznal odměnu za vyúčtovaný úkon právní služby - převzetí a přípravu zastoupení ze dne 12. 7. 2022, neboť se jedná o stále stejnou věc vedenou odvolacím soudem pod stále stejnou sp. zn. 7 Cmo 267/2018 (byť „obživlou“ po rozhodnutí dovolacího soudu), tudíž nelze přiznat odměnu za dvojí převzetí zastoupení. Celkem mu tedy náleží za zastupování v odvolacím řízení odměna 8 060 Kč za 3 úkony právní služby (- převzetí a příprava zastoupení dne 23. 9. 2020, - účast na jednání před odvolacím soudem dne 29. 10. 2020: 2x 3 100 Kč snížených o 20 % dle 12a odst. 1 vyhlášky ve znění vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 406/2021 Sb. a jejích přechodných ustanovení, v době učinění těchto úkonů, tj. 4 960 Kč /2x 2 480 Kč za úkon právní služby/, - účast na jednání před odvolacím soudem dne 9. 8. 2022 –3 100 Kč již nesnížených) a k nim náležející paušální náhradě hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) vážící se ke každému úkonu právní služby, celkem 900 Kč za 3 náhrady hotových výloh, dohromady 8 960 Kč. Po započtení již zástupci vyplacených 5 560 Kč (nevrátil – li zástupce tuto částku v důsledku kasačního usnesení dovolacího soudu) mu bude tedy Městským soudem v Praze doplaceno 3 400 Kč.

26. Výrok IV. o uložení povinnosti další účastnici uhradit České republice na náhradu za zastupování soudem ustanoveným zástupcem v odvolacím řízení částku ve výši 0 Kč, de facto tedy neuložení povinnosti další účastnici nahradit státu náklady řízení, které je stát povinen platit, vyplývají ze skutečnosti, že v rámci rozhodnutí o ustanovení zástupce další účastnici (usnesení odvolacího soudu ze dne 8. července 2020 – 125) dospěl odvolací soud k závěru, že jsou u ní splněny předpoklady osvobození od soudních poplatků, tím pádem stát nemá právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné další účastnici ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř.