o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice ze dne 28. 12. 2016, k odvolání další účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. března 2018 sp.zn. 79Cm 35/2017-37,

1. Navrhovatelka se podáním ze dne 27. 3. 2017 doručeným soudu téhož dne domáhala, aby bylo soudem určeno, že je usnesení valné hromady účastnice konané dne 28. 12. 2016 spočívající v jejím odvolání z funkce jednatelky společnosti neplatné. Tvrdila, že pozvánka na valnou hromadu byla zaslána dne 9. 12. 2016, na valné hromadě byli přítomni všichni společníci, na programu valné hromady (pod bodem 4) bylo i hlasování o návrhu na odvolání navrhovatelky z funkce jednatele. Před hlasováním bylo přítomným ze strany předsedkyně schůze - paní [Anonymizováno] sděleno, že navrhovatelka nemůže při tomto hlasování vykonávat hlasovací právo, a to protože se jedná o její odvolání z důvodu porušení povinností při výkonu funkce v souladu s ust. § 173 z.o.k. Proti tomu podal advokát navrhovatelky protest a vyjádření, že se jedná o běžné hlasování a nikoliv o hlasování dle § 173 z.o.k., když tento důvod nebyl uveden v pozvánce. Následně došlo k hlasování, ve kterém bylo 50 % přítomných (včetně navrhovatelky) proti odvolání navrhovatelky z funkce jednatele a 50 % přítomných pro její odvolání z funkce jednatele. Předsedkyně schůze však sdělila, že s ohledem na nemožnost výkonu hlasovacího práva navrhovatelky má v rámci daného hlasování navrhovatelku za odvolanou z funkce jednatele. Proti tomu opět vystoupil advokát navrhovatelky, s tím, že navrhovatelka ze své funkce odvolána nebyla, jelikož měla zachováno hlasovací právo a pro její odvolání se nevyslovila nadpoloviční většina přítomných. Dle navrhovatelky je takový postup nezákonný, odporující společenské smlouvě a dobrým mravům.

2. Podle navrhovatelky [Anonymizováno] nebyl oprávněn k jednání za účastnici, neboť doručil účastnici dne 9. 11. 2016 (k rukám navrhovatelky jakožto jednatele účastnice) svou rezignaci, která nabyla dne 9. 12. 2016 účinnosti. Pan [Anonymizováno] následně vzal svou rezignaci zpět dne 21. 11. 2016, nicméně toto je jednostranný úkon, který zákon nepřipouští. Pan [Anonymizováno] sice uvedl, že bere danou rezignaci z důvodu nevhodnosti rezignace pro účastnici zpět, nicméně z pohledu navrhovatelky se o takovou situaci nejednalo, naopak ji jakožto jednatelka účastnice uvítala, neboť pan [Anonymizováno] byl vyšetřován z trestného činu podvodu, jelikož údajně měl převést na třetí osobu majetek společnosti hluboko pod tržní cenou.

3. Podle další účastnice k odvolání navrhovatelky z funkce jednatele účastnice došlo v souladu se zákonem. S ohledem na to, že na byli na valné hromadě přítomni všichni společníci, není závazná pozvánka, ale to jak danou otázku vymezí přímo valná hromada. Porušování povinností vyplývajících z funkce jednatele v případě navrhovatelky je uvedena přímo v notářském zápise ze schůze. Pan [Anonymizováno] je stále jednatelem společnosti.

4. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Určuje se, že usnesení valné hromady účastnice společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], konané dne 28. 12. 2016 spočívající v odvolání funkce jednatelky společností paní [Anonymizováno], je neplatné.“ (výrok I.) a dále, že „Účastnice je povinna zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení 18 456 Kč, k rukám jejího zástupce [Anonymizováno], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok II.)

5. Soud prvního stupně vzal za nesporná shodná prohlášení účastníků řízení ve smyslu ust. § 120 odst. 3 o.s.ř., tedy svolání a průběh valné hromady. Mezi stranami bylo v podstatě sporné pouze to, zdali to, že má být odvolán jednatel dle § 173 z.o.k., mělo být výslovně uvedeno již v pozvánce na valnou hromadu a zda-li mohla valná hromada modifikovat průběh hlasování díky tomu, že bylo přítomno 100 % všech společníků, zda-li mohlo být hlasovací právo navrhovatelce v daném případě odebráno a zda-li byl po podání rezignace pan Zykov nadále jednatelem účastnice.

6. Soud prvního stupně zjistil následující skutkový stav. Navrhovatelka byla ustanovena jednatelkou účastnice dne 8. 1. 2015 na základě rozhodnutí jediného společníka účastnice (prokázáno notářským zápisem [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 8. 1. 2015). Od této chvíle měla společnost dva jednatele, a to pana [Anonymizováno] a navrhovatelku (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku účastnice). Pan [Anonymizováno] následně odstoupil z funkce jednatele účastnice podáním datovaným dne 2. 11. 2016, které bylo adresováno (a doručeno) všem společníkům společnosti (prokázáno rezignací na funkci jednatele účastnice ze dne 2. 11. 2016). Následně bylo doručeno všem společníkům odvolání rezignace na funkce jednatele ze strany pana [Anonymizováno] datovaného dne 21. 11. 2016 (prokázáno odvoláním rezignace na funkci jednatele účastnice ze dne 21. 11. 2016). Panem [Anonymizováno] byla svolána pozvánkou ze dne 9. 12. 2016 valná hromada účastnice. Na programu jednání valné hromady bylo mj. pod bodem 4 „Odvolání z funkce jednatele společnosti paní [Jméno navrhovatelky]“, a pod bodem 5 „Odvolaní z funkce jednatele společnosti pana [Anonymizováno]“. Návrh usnesení k bodu 4 zněl „Valná hromada společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], odvolává z funkce jednatele společnosti paní [Jméno navrhovatelky]“ a k bodu 5 zněl „Valná hromada společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], odvolává z funkce jednatele společnosti pana [Anonymizováno] (prokázáno pozvánkou na valnou hromadu společnosti [právnická osoba] ze dne 9. 12. 2016). Na valné hromadě byli přítomni všichni společníci /navrhovatelka prostřednictvím svého advokáta v plné moci/, valná hromada byla 79 Cm 35/2017 usnášeníschopná. Při hlasování o bodu 4 programu bylo 50 % přítomných /včetně navrhovatelky/ proti odvolání navrhovatelky z funkce jednatele a 50 % přítomných pro její odvolání. Předsedkyně schůze však sdělila, že s ohledem na nemožnost výkonu hlasovacího práva navrhovatelky má v rámci daného hlasování navrhovatelku za odvolanou. Proti tomuto rozhodnutí byl advokátem navrhovatelky podán protest s tím, že navrhovatelka měla právo hlasovat. V notářském zápise je uvedeno, že hlasování bylo poměrem hlasů 50:50. Následně bylo hlasováno o odvolání pana [Anonymizováno] z funkce jednatele s výsledkem 100 % proti jeho odvolání /včetně hlasů navrhovatelky/ (prokázáno notářským zápisem [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 17. 1. 2017). Dne 25. 2. 2017 pak byla navrhovatelka vymazána z obchodního rejstříku (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku účastnice).

7. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil takto. S odkazem na § 59 odst. 5 z.o.k. dovodil, že pan [Anonymizováno] byl do své funkce jmenován valnou hromadou společnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že měl dané odstoupení doručit valné hromadě. S ohledem na to, že takový postup je obecně vyloučen, pokud daný orgán nejedná, pak soud zohlednil výjimku z tohoto pravidla, kterou stanovila judikatura NS ČR sp. zn. 29 Cdo 2863/2008, kde je uvedeno, že „Odstoupení z funkce člena orgánu společnosti je v souladu s ustanovením § 66 odst. 1 obch. zák. oznámeno orgánu společnosti i tehdy, je-li oznámení doručeno v písemné formě společnosti, o jejíž orgán jde.“. Jelikož pan [Anonymizováno] nedoručil své dostoupení ani společnosti (účastnici) ani valné hromadě, nelze na toto dostoupení pohlížet jako na platně učiněné. V tomto ohledu bylo nadbytečné hodnotit i zpětvzetí tohoto odstoupení, vzhledem k tomu, že k platnému odstoupení ani nikdy nedošlo.

8. Dále soud prvního stupně aplikoval ust. § 181 odst. 1 z.o.k. , § 183 odst. 3 z.o.k., § 185 z.o.k. § 191 odst. 1 a 2 z.o.k. a dále § 259 a § 260 o.z. Valná hromada se konala dne 28. 12. 2016, navrhovatelčino podání bylo doručeno soudu dne 27. 3. 2017, pročež tříměsíční propadná lhůta byla zachována. Mezi stranami není sporu o aktivní legitimaci navrhovatelky. Valná hromada účastnice, která se konala dne 28. 12. 2016, byla svolána řádně, jednatelem společnosti a pozvánka byla vyhotovena rovněž v dostatečném předstihu před konáním valné hromady. Účelem pozvánky na valnou hromadu je především nastínit průběh valné hromady, aby se na ni mohl každý řádně připravit. Nelze pak považovat za platné hlasování o odvolání navrhovatelky z funkce jednatele za použití § 173 odst. 1 písm. c) z.o.k., neboť toto vůbec nebylo v pozvánce uvedeno. Soud vyhodnotil, že navrhovatelka nemohla z dané pozvánky vůbec tušit, že se jedná o hlasování, při kterém by mělo být sistováno její hlasovací právo. Hlasování je v rámci hlasování o odvolání jednatelky dle § 173 odst. 1 písm. c) z.o.k. neplatné, neboť se hlasovalo o věci, která nebyla zařazena na pořad jednání. Na pořadu jednání, tak jak to vyplývalo z pozvánky na valnou hromadu, mělo být „obyčejné“ hlasování o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky, při kterém nemělo být vůbec sistováno její hlasovací právo a mělo se tedy přihlížet k hlasu navrhovatelky. Soud nepřisvědčil ani názoru účastnice, že s ohledem na to, že byli na valné hromadě přítomni všichni společníci, pak není ohledně hlasování určující pozvánka a její body, neboť změna programu je možná pouze se souhlasem všech účastníků (viz § 185 z.o.k.). Z notářského zápisu však vůbec nevyplývá, že by se o takovéto změně hlasovalo. Navíc z hlasování týkajícího se bodu programu, který nebyl na pozvánce uveden - odvolání jednatele pro porušování jeho povinností při výkonu funkce, je patrné, že s takovýmto postupem by evidentně i někteří společníci nesouhlasili. Ke změně programu schůze v souladu se zákonem tedy nedošlo. 20. Soud nepřisvědčil účastnici, že by zde byly důvody pro ponechání rozhodnutí valné hromady v platnosti dle § 260 o.z., neboť ta jejich existenci nijak konkrétně netvrdila a ani neprokázala.

9. Proti usnesení soudu prvního stupně podala další účastnice v zákonné lhůtě odvolání. Vznesla tyto stěžejní odvolací námitky:

1) Soud prvního stupně nepřihlédl ke skutečnosti, že na jednání předmětné valné hromady byli přítomni všichni společníci obchodní společnosti a přijali projednávaný pořad jednání valné hromady, proti kterému nebyly vzneseny jakékoliv protesty (vyjma protestů k odvolání navrhovatelky jako jednatelky),

2) Za přítomnosti všech společníků došlo k zachování pořadu jednání valné hromady ve smyslu pozvánky ze dne 9. 12. 2016.

3) Z formulace bodu 4 této pozvánky „odvolání z funkce jednatele společnosti paní [Jméno navrhovatelky]“ vyplývá, že je ho možno vztahovat na veškeré zákonné případy odvolání jednatele z funkce, tedy i na „zvláštní případ odvolání z funkce“ ve smyslu § 173 odst.1 písm. c) z.o.k.

4) Soud prvního stupně řádně a úplně neprovedl dokazování k porušování povinnosti ze strany navrhovatelky jako jednatelky obchodní společnosti, přestože uvedené porušování povinností vyplývá a je uváděno na straně páté notářského zápisu pod sp.zn. [Anonymizováno], [Anonymizováno].

5) Soud prvního stupně se měl zaměřit na to, zda do doby konání valné hromady došlo k porušování povinnosti navrhovatelky jako jednatelky a zda tedy došlo k oprávněnému vyloučení její osoby z hlasovacích práv ve smyslu § 173 odst.1 písm. c) z.o.k. Vzhledem k absenci zkoumání a posuzování porušování povinností jednatelkou je napadené usnesení po skutkové stránce nepřezkoumatelné.

10. Navrhla zrušit odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a věc vrátit soudu prvního stupně k doplnění dokazování se sdělením závazného právního názoru soudu odvolacího soudu prvnímu stupně.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

12. Odvolací soud se plně ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho skutkovými závěry. Neztotožnil se však s jeho právním hodnocením. Jak vyplývá ze zápisu z předmětné valné hromady (notářský zápis č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] sepsaný dne 17. ledna 2017 notářem v [Anonymizováno] [Anonymizováno]), byl právním zástupcem společnice - navrhovatelky podán protest „proti tomuto omezení hlasovacího práva, poněvadž se jedná o běžné hlasování a dle jeho názoru má hlasovací právo i [Anonymizováno]“, následně po hlasování, že „jednatelka měla zachováno hlasovací právo“. Z obsahu protestu, jenž lze dle názoru odvolacího soudu vztáhnout k přijímanému usnesení valné hromady o odvolání jednatelky [Anonymizováno] z funkce jednatelky, a jenž byl navíc učiněn též i po přijetí usnesení, vyplývá, že důvodem protestu je neuznání hlasovacího práva [Anonymizováno] při hlasování o jejím odvolání z funkce. Nikoli skutečnost, že by coby jednatelka neporušovala povinnosti jednatelky, či jiné skutečnosti. Z funkce i právní úpravy protestu (viz. výše jmenované ust. § 192 odst.2 z.o.k.) vyplývá, že protest musí být odůvodněn, přičemž důvod případného následného návrhu na prohlášení usnesení valné hromady společnosti ohledně něhož byl protest podán, nemůže vybočovat z důvodu (důvodů), který byl uveden v protestu. Jinak řečeno, úspěšně lze neplatnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným namítat jen z důvodů, jež byly uvedeny v protestu vzneseném na valné hromadě. Výjimkou jsou jen situace, kdy protest být podán nemusel. Vznesený protest stanoví rámec, v jehož hranicích se maximálně může pohybovat následné řízení o neplatnost usnesení valné hromady společnosti. Nelze však přezkoumávat důvody jiné, než uplatněné v protestu. V daném případě je rámec přezkumu usnesení valné hromady dán tím, zda měla navrhovatelka právo hlasovat při rozhodování valné hromady o odvolání z funkce jednatelky z důvodu porušení povinností při výkonu funkce či nikoli. To ve vztahu k pozvánce na valnou hromadu, z níž dle navrhovatelky nevyplývalo, že se má jednat o odvolání z funkce pro porušování povinností.

13. Mezi účastníky není sporu o tom, (je nesporným), že pozvánka na předmětnou valnou hromadu byla navrhovatelce řádně, v zákonné lhůtě doručena a že jako bod 4. pořadu jednání valné hromady obsahuje formulaci: „odvolání z funkce jednatele společnosti paní [Jméno navrhovatelky]“. Podle § 184 odst.1 z.o.k. „součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady“. Jak praví zákon, v pozvánce na valnou hromadu je nutné uvést „návrh usnesení“, přičemž ze zákona, především z ust. § 167 odst.1 a také i § 189 odst.2 z.o.k. , vyplývá právo společníků na valné hromadě činit k navrženým bodům programu pozměňovací či doplňující návrhy, vyjadřovat se k nim a diskutovat o nich. Smyslem rozhodování valné hromady společnosti s ručením omezeným není jen přijmout návrhy na usnesení valné hromady bez dalšího, tedy bez diskuse k nim či bez toho, aby byly činěny protinávrhy, doplňující či pozměňující návrhy, ale naopak. Valná hromada je základní a prakticky jediná platforma pro projevování vůle společníků týkající se zásadních otázek společnosti s ručením omezeným. Zásadní je, aby bylo vždy jednáno jen o záležitosti uvedené v pozvánce, výjimkou je postup podle § 185 z.o.k. - jinou záležitost lze projednat jen za přítomnosti a se souhlasem všech společníků resp. všech hlasů společníků. Otázkou v daném případě je, zda lze za „záležitost“, tedy za dostatečně vymezený bod programu považovat formulaci bodu programu valné hromady „odvolání jednatele společnosti“, a zda důvod tohoto odvolání jednatele je nutno náležitostí bodu programu z hlediska jeho ucelenosti, tady za je tzv. „záležitostí“, či nikoli. Odvolací soud dospěl k závěru, že nikoli.

14. To, že jako bod programu je i pro případ, že je jednatel odvoláván z důvodu porušení povinností při výkonu funkce, dostatečným vymezením „odvolání jednatele“ a uvedení jména tohoto jednatele, je primárně zřejmé i jen z jazykového výkladu. Záležitostí samou je odvolání jednatele, přičemž jeho důvod či absence důvodu je jen fakultativní doprovodnou skutečností. Je to patrné i z logické systematiky, podle níž je odvolání jednatele samostatnou právní skutečností, při rozhodování valné hromady o odvolání jednatele je rozhodnutí valné hromady samostatným a svébytným právním jednáním. Zákon neurčuje, že jednatele lze odvolat jen z určitého důvodu, zákon ani neurčuje, že musí existovat či být vyjeven důvod odvolání jednatele. V této souvislosti je třeba připomenout, že jednatelem může být jak společník společnosti, tak i třetí osoba. Je tak plně představitelná situace, že jednatel - třetí osoba, bude odvolán bez uvedení důvodu, neboť tento důvod, existuje-li vůbec, je vnitřní věcí společnosti, potažmo tak rozhodujících společníků, který nemá být jednateli zjeven. Především tedy platí, že jednatel může být odvolán jak z určitého důvodu - jenž je vyjeven navenek či navenek vyjeven není, jakož i bez uvedení důvodu odvolání z funkce. Odvolání jednatele bez vyjevení důvodů navenek působí co do obsahu rozhodnutí valné hromady o tom stejně, jako odvolání bez důvodu. Obě základní varianty jsou plně v souladu se zákonem. V daném případě neexistuje ve společenské smlouvě předmětné společnosti odchylka v rámci možné dispozice. Z řečeného tedy vyplývá, že důvod odvolání jednatele existovat nemusí a nemusí-li existovat, či nemusí-li být navenek vyjeven, pak nemusí být ani součástí v pozvánce na valnou hromadu navrženého usnesení. Z toho též vyplývá, že není v rozporu se zákonem postup, kdy v pozvánce na valnou hromadu nebyl uveden důvod odvolání jednatelky, leč v průběhu valné hromady se tento důvod řeší a v závislosti na něm resp. s jeho zohledněním následně společníci o odvolání jednatelky hlasují - valná hromada rozhoduje. Důvod odvolání jednatele tedy může být až výsledkem jednání valné hromady, na valné hromadě může být důvod i měněn (například je navrženo odvolání jednatele z důvodu porušení jeho povinností souvisejících s výkonem funkce, společníci na valné hromadě však tvrzená pochybení neseznají či neseznají v potřebné intenzitě, pročež jednatele odvolají bez uvedení důvodu).

15. Pro sistaci hlasovacího práva podle § 173 odst.1 písm.c) z.o.k., tedy pro situaci, kdy společník nevykonává ze zákona své hlasovací právo, je určující důvod odvolání jednatele z funkce. Podle zákona je hlasovací právo sistováno jen rozhoduje-li valná hromada o tom, zda má být společník odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce (§ 173 odst.1 písm.c) z.o.k.). Při rozhodování o odvolání jednatele z funkce pro porušování jeho povinností při výkonu funkce je nezbytné, aby byl jednatel odvolán z funkce z konkrétního, jedinečného důvodu – porušování konkrétních povinností při výkonu funkce jednatele. Jen je-li z funkce odvoláván z důvodu porušování povinností při výkonu funkce jednatele, je sistováno hlasovací právo společníka jsoucího zároveň odvolávaným jednatelem na valné hromadě o jeho odvolání. Platí totiž, že i když jednatel porušuje povinnosti při výkonu funkce (fakticky), nemusí být z tohoto důvodu z funkce odvolán, pročež není-li důvodem jeho odvolání řečené porušování povinností, pak není sistováno jeho hlasovací právo a pak by byl oprávněn o svém odvolání hlasovat. Jinak řečeno, sistace hlasovacího právo společníka je důsledkem toho, že je z funkce odvoláván z důvodu porušování povinností při výkonu funkce. Nikoli však, že nemůže být jednatel z funkce odvolán i bez uvedení důvodu, či z jakéhokoli jiného důvodu. Nelze tedy zaměňovat příčinu a následek. Následkem odvolání z funkce z důvodu porušování povinností při výkonu funkce je sistace hlasovacích práv odvolávaného člena voleného orgánu společnosti s ručením omezeným jsoucího zároveň společníkem, sistace však není příčinou tohoto odvolání. Z uvedeného vyplývá, že rozhoduje-li valná hromada o odvolání člena voleného orgánu z důvodu porušování jeho povinností při výkonu funkce, jsou hlasovacího práva tohoto člena coby společníka ze zákona sistována. Pozvánka na valnou hromadu ze všech výše uvedených důvodů nemusí nutně obsahovat důvod odvolání jednatele z funkce. Pro to, aby byla hlasovací práva společníka – člena voleného orgánu sistována je však nutné, aby valná hromada rozhodla o jeho odvolání z funkce pro porušení povinností vyplývající z funkce jednatele. Důvod odvolání přitom může být až výsledkem projednávání na valné hromadě.

16. V daném případě došlo k situaci teoreticky odvolacím soudem pojednané, tedy navrhovatelka byla coby jednatelka z funkce odvolána z důvodu porušování povinností při výkonu funkce, tyto povinnosti byly definovány. Její hlasovací právo bylo proto ze zákona sistováno. Protest jejího zástupce na valné hromadě směřoval jen, jak výše uvedeno „k zachování jejího hlasovacího práva“, protože šlo jen o „běžné odvolání“ z funkce. Tento důvod neplatnosti napadeného usnesení valné hromady společnosti – dalšího účastníka, konané dne 28. 12. 2016 dán nebyl. Jiný důvod tvrzen nebyl. Tento důvod neplatnosti však dán nebyl, protože pozvánka na valnou hromadu byla dostatečná, byla-li v ní uvedena jako záležitost jsoucí bodem programu valné hromady „odvolání jednatelky“. Důvod tohoto odvolání v pozvánce být uveden nemusel. Jeho neuvedení nebránilo však valné hromadě, aby jednatelku odvolala z důvodu porušování povinností při výkonu funkce.

17. Odvolací soud z výše uvedených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst.1 písm.a) o.s.ř. změnil a návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady další účastnice ze dne 28. 12. 2016 o odvolání jednatelky [Jméno navrhovatelky] z funkce zamítl.

18. Jelikož odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady další účastnice ze dne 28. 12. 2016 o odvolání jednatelky [Jméno navrhovatelky] z funkce, což znamená neúspěch navrhovatelky v rámci celého řízení, byl odvolací soud povinen rozhodnout i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o.s.ř.). V souladu se zásadou úspěchu ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů řízení před soudy obou stupňů platí, že jejich náhrada náleží úspěšné další účastnici. Navrhovatelka je tudíž povinna nahradit náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před soudy obou stupňů další účastnici. Ta však nebyla vyjma opatrovníka (o jehož odměně a placení náhrady za toto zastoupení bylo rozhodnuto výroky III. a IV.) zastoupena advokátem, proto tyto sestávají jen ze zaplaceného soudního poplatku za podané odvolání (zaplacen vylepením kolkových známek na tiskopise– viz č.l. 70) ve výši 2 000 Kč, jež je navrhovatelka povinna uhradit k rukám advokáta coby zástupce další účastnice (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

19. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.

20. Soudem ustanovený opatrovník učinil při zastupování účastnice před odvolacím soudem tyto úkony právní služby - převzetí a příprava zastoupení dne 23. 9. 2020 (1x), účast na jednání před odvolacím soudem dne 29. 10. 2020, celkem tedy 2 úkony právní služby, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 4, písm. c) vyhlášky mu náleží odměna ve výši 3 100 Kč. Tuto odměnu v celkové výši 6 200 Kč je třeba ještě snížit o 20% dle 12a odst. 1 vyhlášky, na částku 4 960 Kč. Dále je třeba přičíst paušální náhradu hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) ke každému úkonu právní služby, tedy celkem 600 Kč (2 x 300 Kč). Celkem činí jeho odměna a náhrada hotových výdajů za řízení před odvolacím soudem částku 5 560 Kč (jak byla opatrovníkem správně vyúčtována), jež mu bude zaplacena Městským soudem v Praze. Tuto částku za zastupování opatrovníkem před soudem odvolacím je ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. neúspěšná navrhovatelka povinna uhradit České republice na účet soudu prvního stupně.