o neplatnosti usnesení valné hromady, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2019, č. j. 80Cm 61/2016-291,

1. Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 8. 4. 2019, č. j. 80 Cm 61/2016-291 (dále též „předmětné usnesení“) vyslovil neplatnost všech usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. (dále též „účastník“) konané dne 13. 6. 2016 od 14 hodin na adrese [adresa] (dále též „předmětná valná hromada“; výrokem I.) a účastníkovi uložil povinnost zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů řízení 18 456 Kč (výrokem II.).

2. Dovodil, že návrh ve věci samé je oprávněný, jelikož předmětná valná hromada nebyla řádně svolána, protože nebyla dodržena lhůta stanovená v § 184 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, jakož i z důvodu, že byla svolána neoprávněnou osobou, neboť nebyly dány podmínky pro její svolání společníkem ve smyslu § 183 zákona o obchodních korporacích. Ustanovení § 184 odst. 1 zákona o obchodních korporacích je totiž nutno podle soudu prvního stupně vykládat tak, že pozvánka na valnou hromadu musí být společníkovi skutečně doručena alespoň 15 dnů před jejím konáním, k čemuž však nedošlo, jelikož dle systému sledování zásilek byla navrhovateli doručena až dne 10. 6. 2016, tedy celkem 3 dny před jejím konáním. U [Anonymizováno] nevznikla překážka výkonu funkce jednatele ve smyslu § 38l odst. 1 obchodního zákoníku, jelikož jediný společník v rámci rozhodování o jeho jmenování do této funkce výslovně prohlásil, že bere na vědomí a souhlasí s tím, že u něj překážka výkonu funkce z důvodu možného zjištění úpadku u společnosti [právnická osoba]., v níž vykonával rovněž funkci jednatele, může vzniknout. Byl tedy dopředu srozuměn s možným vznikem takové překážky pro případ, že v rámci již probíhajícího insolvenčního řízení s touto společností bude zjištěn úpadek (což má soud prvního stupně za zjištěné z rozhodnutí jediného společníka o jmenování této osoby do funkce jednatele ze dne 12. 11. 2009). Nic přitom nebrání tomu, aby společník vyslovil svůj souhlas s výkonem funkce jednatele osobou, u níž tato překážka může vzniknout, předem. U [právnická osoba] tedy tato překážka nevznikla a tudíž mu funkce jednatele účastníka z tohoto důvodu nezanikla, pročež to byl jedině on, kdo byl oprávněn předmětnou valnou hromadu svolat. Nebyly proto dány podmínky § 183 zákona o obchodních korporacích pro svolání této valné hromady společníkem [tituly před jménem] [fyzická osoba]. Ústní jednání bylo soudem prvního stupně konáno dne 8. 4. 2019 v nepřítomnosti účastníka (jeho právního zástupce), který se nedostavil, protože žádost právního zástupce účastníka o odročení jednání nebyla shledána důvodnou, neboť vyrozumění o výslechu svědků v trestní věci v týž den je datováno pozdějším datem, než bylo nařízeno ústní jednání před soudem. Zároveň šlo o druhou žádost právního zástupce účastníka o odročení jednání.

3. Proti oběma výrokům předmětného usnesení podal účastník odvolání. Namítá, že [Anonymizováno] byl činný jako jednatel v řadě společností, které skončily v insolvenčním řízení, konkrétně ve společnosti [právnická osoba]., u které bylo rozhodnuto o úpadku a prohlášení konkursu na její majetek dne 21. 1. 2010, [právnická osoba], u které bylo takto rozhodnuto dne 20. 8. 2009, [právnická osoba], u které bylo takto rozhodnuto dne 5. 9. 2013, [právnická osoba], na jejíž majetek byl prohlášen konkurs dne 29. 8. 2014, [právnická osoba], na jejíž majetek byl prohlášen konkurs dne 18. 3. 2009, [právnická osoba], na jejíž majetek byl prohlášen konkurs dne 19. 2. 2014 a [právnická osoba], na jejíž majetek byl prohlášen konkurs dne 15. 12. 2016. [Anonymizováno] byl povinen svolat a informovat valnou hromadu účastníka o vydání usnesení ze dne 21. 1. 2010 (jímž bylo rozhodnuto o úpadku společnosti [právnická osoba].) nejpozději do 21. 4. 2010 (3 měsíců ode dne prohlášení konkursu), což neučinil, pročež došlo k zániku jeho funkce jednatele ke dni 21. 4. 2010. Na tom nemění ničeho skutečnost, že jediný společník účastníka, společnost [právnická osoba]., byl při volbě [Anonymizováno] jednatelem dne 12. 11. 2009 upozorněn na to, že u této osoby existují překážky ve smyslu § 38l obchodního zákoníku, protože tímto upozorněním mohlo dojít k odpadnutí jen těch překážek ve smyslu § 38l odst. 5 písm. b) obchodního zákoníku, které započaly přede dnem 12. 11. 2009 již běžet. Neboli, jediný společník účastníka, společnost [právnická osoba]., nebyl oprávněn vzít ke dni 12. 11. 2009 na vědomí existenci překážky výkonu funkce, která v době tohoto rozhodnutí ještě objektivně nezačala běžet. Odvolatel tak vyjadřuje přesvědčení, že jakýkoliv společník účastníka byl ode dne 21. 4. 2010 oprávněn valnou hromadu svolat, protože se v důsledku pochybení [Anonymizováno], který řádně a včas nesvolal valnou hromadu, účastník stal společností bez jednatele. Postup společníka [tituly před jménem] [fyzická osoba] při svolání valné hromady společnosti pozvánkou ze dne 5. 5. 2016 tak lze považovat za souladný se zákonem. Pokud jde o posouzení včasného doručení pozvánky na předmětnou valnou hromadu, soud prvního stupně přijal zcela nekriticky tvrzení navrhovatele, že mu pozvánka byla doručena dne 10. 6. 2016, tedy pouhé tři dny před jejím konáním, což dovodil z neověřené a prosté kopie výpisu pořízeného ze systému sledování zásilek [právnická osoba]. Účastník namítá pravost této listiny, protože na ní zapsané údaje neodpovídají obsahu výpisu, který byl prokazatelně přiložen k zápisu z předmětné valné hromady a založen do Sbírky listin, z něhož vyplývá, že ke dni 13. 6. 2016 byl na tomto výpisu proveden poslední záznam dne 26. 5. 2016, kdy byla zásilka doručena do země určení. Jestliže má navrhovatel jako zahraniční právnická osoba zřízení své sídlo v podobě P. O. Boxu, je třeba klást důraz na jeho povinnost seznamovat se průběžně s jeho obsahem. Pokud si řádně a včas poštu nevyzvedl, jde tento následek k jeho tíži. Odvolatel je přesvědčen, že účinky doručení pozvánky nastaly prvním dnem, kdy se navrhovatel jako společník objektivně mohl seznámit s obsahem pozvánky, tedy dnem, kdy si zásilku uloženou na poště mohl vyzvednout. Odvolatel soudu prvního stupně dále vytýká, že věc projednal dne 8. 4. 2019 v rozporu se zákonem v nepřítomnosti jeho právního zástupce účastníka. V mezidobí od nařízení tohoto jednání byl právní zástupce účastníka ustanoven obhájcem klientovi, který je spolu s dalšími dvěma pachateli (majícími jiné obhájce) obviněn ze spáchání zvlášť závažného zločinu loupeže a poškození cizí věci spáchaných ve spolupachatelství, přičemž tento klient je cizím státním příslušníkem, nenachází se na území ČR a není tak objektivně schopen hájit svá práva před orgány činnými v trestním řízení. Vyšetřujícím orgánem v této trestní věci byl nařízen výslech svědka na totožný den. Právní zástupce účastníka je samostatným advokátem a žádost o odročení jednání, doloženou všemi v ní označenými podklady, odeslal soudu 6 dnů před jeho konáním. Soud prvního stupně pochybil, pokud neinformoval právního zástupce účastníka o tom, že jednání odročovat nebude, tím, že jeho jednání předpojatě označil za obstrukční, ačkoliv tomu nenasvědčovala žádná skutečnost, a žádosti o odročení nevyhověl v rozporu s ustálenou judikaturou. Domáhá se proto zrušení předmětného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Navrhovatel odvolání neshledává opodstatněným, neboť žádosti o odročení jednání nevyhověl soud prvního stupně důvodně. Vyrozumění o výslechu v jiné věci bylo zástupci účastníka doručeno fikcí dne 25. 3. 2019, dodáno mu bylo ale již dne 15. 3. 2019 a žádost o odročení byla soudu doručena 3. 4. 2019, čímž soudu prvního stupně ponechal na reakci v zásadě dva pracovní dny. Právní zástupce účastníka měl možnost za sebe zajistit substituci a nic nesvědčí o neodkladné povaze výslechu v jiné věci. Navrhovatel prokázal opožděné doručení pozvánky na předmětnou valnou hromadu a tvrdí-li účastník jiné datum jejího doručení, tíží jej důkazní břemeno. Výpis ze systému sledování zásilek přiložený k zápisu z předmětné valné hromady její doručení neprokazuje a jediným důkazem, který vůbec takové doručení prokazuje, je výpis ze systému sledování zásilek předložený navrhovatelem. Ze zápisu z valné hromady jasně plyne, že její předseda neměl v době jejího konání informaci o skutečném doručení pozvánky. [tituly před jménem] [fyzická osoba] pak nebyl oprávněn předmětnou valnou hromadu svolat, neboť výklad rozhodnutí jediného společníka zastávaný účastníkem je přepjatě formalistickým. Zákon nezakazuje zhojení překážky § 38l odst. 6 obchodního zákoníku předem, což druhý společník [tituly před jménem] [Anonymizováno] nijak nezpochybňoval. To jednoznačně svědčí o tom, že rozhodnutí jediného společníka všichni zúčastnění od počátku chápali jako soud prvního stupně. Až v roce 2016 [tituly před jménem] [Anonymizováno] přišel s tvrzením, že pan [Anonymizováno] vlastně jednatelem účastníka není již od roku 2010 a zvolil sám sebe výlučně svými hlasy jednatelem účastníka.

5. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodným.

6. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takovéhoto účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

7. Podle § 38l odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. v posledním účinném znění, obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Totéž platí, byl-li insolvenční návrh podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku. Podle § 38l odst. 5 obch. zák. překážka podle odstavce 1 odpadá, a) pokud byla osoba, na jejíž straně se vyskytuje, zvolena nebo jmenována do funkce se souhlasem dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a b) příslušný orgán byl při volbě nebo jmenování takové osoby do funkce na existenci této překážky upozorněn. Podle § 36l odst. 6 obch. zák. nastane-li skutečnost uvedená v odstavci 1 v době, kdy osoba, jíž se tato skutečnost týká, je statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, příslušný orgán, jakmile se o tom dozví, ji odvolá, anebo potvrdí její volbu či jmenování. K potvrzení volby nebo jmenování se vyžaduje souhlas dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci. Jestliže k potvrzení volby nebo jmenování nedojde do tří měsíců ode dne, kdy nastala skutečnost uvedená v odstavci 1, výkon funkce zaniká posledním dnem této lhůty.

8. Podle § 183 zákona č. 90/2012 Sb. v platném znění, o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“), v případě, že společnost nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti, svolá valnou hromadu kterýkoliv společník.

9. Odvolání v rozsahu námitky, že soud prvního stupně nebyl oprávněn věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti účastníka (jeho právního zástupce), který se včas a řádně z jednání omluvil a požádal o jeho odročení, důvodné není.

10. Je tomu tak proto, že soudní praxe je ustálena v posouzení, dle něhož, soud odejme účastníku možnost jednat před soudem i tehdy, jestliže bez jeho výslovného návrhu projedná věc v nepřítomnosti zástupce, který z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) požádal o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.). Důležitým důvodem může být i kolize s jiným úředním jednáním zástupce, nelze-li na účastníku spravedlivě žádat, aby byl zastupován jinak. K tomu, aby žádost o odročení byla podložena důležitým důvodem, je potřebné, aby zástupce tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tj. ty, jež mu znemožňují se jednání zúčastnit, a současně jsou vážné (důležité, omluvitelné) jak z hledisek objektivních, tak subjektivních (zda mohla být překážka předvídána, případně odvrácena). Je-li takovou překážkou potřebná účast zástupce současně u jiného úředního jednání, nepostačuje - ke splnění podmínky důležitého důvodu - že zástupce takovou skutečnost toliko soudu oznámil; je naopak přiměřené žádat, aby sdělil další údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakého soudu nebo jiného orgánu), kdy se o něm dozvěděl (že k němu byl předvolán dříve než k jednání, z něhož se omlouvá, resp. že je jinak naléhavější) a že časovou kolizi více jednání nebylo možné vyřešit jinak, nepočítaje v to postup spočívající v zastoupení jiným advokátem. Takovým důležitým důvodem může být i kolize s účastí zástupce u jiného soudního jednání, nelze-li na účastníku spravedlivě žádat, aby si zvolil zástupce jiného (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1358/99, které bylo uveřejněno pod č. 79 v časopise Soudní judikatura, roč. 2001, nebo ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 31 Cdo 2432/98, uveřejněné pod č. 38/2000 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 1996, sp. zn. 3 Cdon 1021/96).

11. Těmto požadavkům právní zástupce účastníka v soudu došlé žádosti o odročení jednání nedostál. Tato žádost došla soudu prvního stupně v dostatečném časovém odstupu před konaným jednáním dne 8. 4. 2019, konkrétně dne 3. 4. 2019 (formálně do datové schránky soudu, jakož i neformálně emailovou cestou přímo do kanceláře příslušného soudního oddělení). Jejím obsahem byla žádost o odročení jednání pro kolizi s výslechem svědka v konkrétně označené trestní věci dne 8. 4. 2019 od 9:00 hodin, odůvodněná dále tím, že tuto trestní věc není možné (vzhledem k počtu obviněných a jejich zástupců), přesunout na jiný termín a tím, že zástupce účastníka zastupuje obviněného klienta, což bylo doloženo tomu odpovídajícím vyrozuměním, z něhož tyto skutečnosti vyplývají, stejně jako z něj vyplývá i to, že trestní věc je vedena pro zvlášť závažný zločin. Právní zástupce účastníka dále uvedl, že v této trestní věci není možné zajistit substituci.

12. Právní zástupce účastníka však netvrdil takové skutečnosti, které by ze subjektivního hlediska (tak, jak bylo vyloženo výše) bylo možno posoudit jako vážné (důležité, omluvitelné), tedy takové skutečnosti, z nichž by bylo zřejmé, že vykonal veškeré nezbytné úkony pro to, aby jednání mohlo být konáno. Konkrétně netvrdil to, že by se pokusil zajistit další (substituční) zastoupení, popř. že zajištění takového zastoupení nemohlo odročení jednání odvrátit. Pokud tak soud prvního stupně projednal věc v nepřítomnosti právního zástupce účastníka, neodejmul účastníkovi právo jednat před soudem.

13. K závěru o doručení pozvánky na předmětnou valnou hromadu dne 10. 6. 2016 třeba uvést, že pokud účastník její doručení v tento den zpochybňuje, resp. popírá pravdivost důkazu, z něhož soud prvního stupně tento skutkový závěr činí, a současně tvrdí, že došla do dispozice navrhovatele již dne 26. 5. 2016, je nutno tuto skutečnost blíže objasnit.

14. Jestliže byla adresou navrhovatele, na kterou byl účastník povinen zaslat pozvánku na předmětnou valnou hromadu (§ 184 odst. 2 z. o. k.), adresa P. O. Boxu v zahraničí, pak platí (neupravuje-li společenská smlouva jinak), že povinností svolavatele bylo učinit vše, co po něm bylo lze spravedlivě požadovat, aby informování navrhovatele o jejím konání zajistil. Pokud by takto odeslal v zákonem stanovené lhůtě (§ 184 odst. 1 z. o. k.) pozvánku na předmětnou valnou hromadu na uvedenou adresu, byl by termín a program valné hromady navrhovateli oznámen účinně i tehdy, nebyla-li zásilka doručena navrhovateli z příčin, jež spočívají na jeho straně (ledaže by společenské smlouva účastníka upravovala jinak). Nebylo by totiž logické činit účastníka za situace, kdy tak nestanoví zákon, odpovědného za něco, co nemůže vlastním chováním ovlivnit, např. to, že si navrhovatel z důvodů na své straně řádně odeslanou pozvánku včas nepřevzal (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2966/2016, ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009, nebo ze dne 28. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 22/2009). V této souvislosti též platí, že nebyla-li (svolavatelem řádně a včas odeslaná) pozvánka na valnou hromadu navrhovateli doručena z příčin ležících nikoliv na straně účastníka (svolavatele), ale na straně (svolavatelem zvoleného) provozovatele poštovních služeb (který zásilku obsahující pozvánku např. vůbec nedoručí), je zásadně nutné pochybení provozovatele poštovních služeb přičíst k tíži svolavatele, který jej pro doručení zásilky obsahující pozvánku vybral a jehož je smluvním partnerem. Jinak řečeno, nespočívají-li důvody vadného či pozdního doručení pozvánky na straně navrhovatele, je zásadně nutné pochybení při doručování pozvánky přičíst na vrub svolavatele, byť by šlo o pochybení nikoliv jeho, ale jím vybraného provozovatele poštovních služeb (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1725/2017).

15. Dojití pozvánky navrhovateli nastalo v poměrech posuzované věci v den, kdy si jako její adresát zásilku mohl poprvé vyzvednout u držitele poštovní licence (ve svém P. O. Boxu). Vyjádřeno konkrétněji, jednostranné právní jednání (§ 545 o. z. ve spojení s § 90 zákona č. 91/2012 Sb. v platném znění, o mezinárodním právu soukromém) nepřítomné osobě dojde, tj. dostane se do sféry její dispozice, v okamžiku, kdy má tato osoba konkrétní možnost seznámit se s jejím obsahem. Tuto možnost přitom může získat též vhozením oznámení o uložení zásilky obsahující právní jednání do své poštovní schránky, pokud tak nabude objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Není rozhodné, zda této příležitosti využije či ne a jaké subjektivní důvody ji k tomu vedly (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 278/2011 ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 238/2008 ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 29 Cdo 272/2011 ze dne 22. 5. 2012 či sp. zn. 29 Cdo 5282/2014 ze dne 11. 6. 2015 nebo nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2474/13 ze dne 1. 10. 2013).

16. Shrnuto, pokud svolavatel předmětné valné hromady pozvánku odeslal způsobem, že by dne 26. 5. 2016 došla do dispozice navrhovatele tak, že byla k vyzvednutí v jeho P. O. Boxu (poštovní schránce), a ten by si jí převzal až dne 10. 6. 2016, pak by bylo namístě dovodit, že mu došla již dne 26. 5. 2016. Tuto skutečnost, jak již bylo uvedeno, je soud prvního stupně povinen blíže objasnit.

17. K možnosti společníka svolat předmětnou valnou hromadu odvolací soud uvádí, že § 38l odst. 6 obch. zák. kogentně upravuje následek neoznámení existence překážky vymezené v § 38l odst. 1 obch. zák., který spočívá v zániku funkce jednatele.

18. Z rozhodnutí jediného společníka účastníka o volbě [Anonymizováno] jednatelem účastníka ze dne 12. 11. 2009 (obsaženého v listině nazvané Protokol o výměně jednatele, rozhodnutí jediného společníka ve smyslu § 132 obchodního zákoníku) vyplývá (jak správně soud prvního stupně zjistil), že tento jediný společník účastníka - [právnická osoba]. - byl předem upozorněn, že u jmenovaného jednatele trvají překážky podle § 38l obchodního zákoníku, pročež tyto překážky odpadají, jakož i to, že je jmenován do funkce nového jednatele účastníka. Nedopadá tedy např. na prohlášení konkursu na majetek společnosti [právnická osoba]., k němuž došlo až dne 21. 1. 2010, tedy po datu jmenování [Anonymizováno] jednatelem. Rozhodnutí mohlo dopadat (způsobit opadnutí překážky podle § 38i odst. 1 obch. zák.) na prohlášený konkurs např. na majetek [právnická osoba], k němuž došlo před datem 12. 11. 2009. Jestliže tak z obsahu tohoto rozhodnutí není zřejmé, že by dopadalo např. na prohlášení konkursu na majetek společnosti [právnická osoba]., funkce jednatele účastníka [Anonymizováno] pak zanikla vskutku ke dni 21. 4. 2010, tj. tři měsíce po prohlášení konkursu na majetek [právnická osoba]. (§ 38l odst. 6 obch. zák.), a společník mohl za podmínek § 183 z. o. k. předmětnou valnou hromadu svolat z důvodu, že účastník nemá jednatele.

19. Odvolací soud proto předmětné usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud prvního stupně opětovně nařídí jednání, k němuž předvolá účastníky, a v jeho rámci provede dokazování, přičemž se zaměří na zjištění toho, kdy se tato pozvánka dostala do dispoziční sféry navrhovatele. Zjištění této skutečnosti je nezbytné i pro posouzení včasnosti podání návrhu na zahájení řízení. Pokud soud prvního stupně dospěje k závěru, že návrh byl podán včas a byla dodržena lhůta pro doručení pozvánky na předmětnou valnou hromadu, bude se zabývat otázkou, zda navrhovatel podal včasný protest a pokud nikoliv, zda se tak stalo z omluvitelného důvodu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3883/2017). Pouze v případě přijetí závěru, že byly splněny podmínky pro nepodání protestu, soud prvního stupně opětovně posoudí otázku zániku funkce [Anonymizováno] dle § 38l obch. zák. s tím, že jde o ustanovení kogentní, jehož smyslem a účelem je ochrana nejen společnosti a společníků, ale především věřitelů společnosti. Je otázkou, zda za této situace je přípustný extenzivní výklad tohoto ustanovení, jak ho učinil soud prvního stupně. Při rozhodnutí o věci samé pak neopomene rozhodnout ani o nákladech dosavadního řízení, včetně řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).

20. Dále soud prvního stupně neopomene rozhodnout ani o návrhu navrhovatele na vrácení složené jistoty v souvislosti s podaným návrhem na nařízení předběžného opatření, naposledy uplatněným prostřednictvím podání došlého dne 12. 4. 2021.