o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice 1) ze dne 12. 7. 2021, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2021, č. j. 80 Cm 130/2021 – 87

1. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že návrh na nařízení předběžného opatření došlý soudu dne 20. 7. 2021: [Anonymizováno], nar. [Datum narození advokáta C], [adresa], se ukládá povinnost zdržet se výkonu funkce jednatele společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO advokáta B], se sídlem [adresa], zapsaná v obchodím rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 183557, jakož i zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn jednatel ve společnosti [právnická osoba], se zamítá (výrok I), že navrhovatel je povinen zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření (položka 5 sazebníku) 1 000 Kč do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení (výrok II), a že právnímu zástupci navrhovatelů se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací zaplacená jistota ve výši 50 000 Kč (výrok III).

2. Návrhem došlým soudu prvního stupně dne 12. 7. 2021 se navrhovatel jako společník účastnice 1) [dále i jen „Společnost“] domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti ze dne 14. 4. 2021, kterým byli navrhovatel a pan [Anonymizováno] odvoláni z funkce jednatelů společnosti a do funkce jednatele zvolen pan [Jméno advokáta C], a to z důvodu jeho rozporu s právními předpisy, stanovami a dobrými mravy.

3. Soud prvního stupně vyšel z návrhu navrhovatele, došlým mu dne 20. 7. 2021, kterým se domáhal nařízení předběžného opatření shora uvedeného znění, a to z důvodu potřeby prozatímní úpravy poměrů účastníků. Navrhovatel uvedl, že je potřeba zajistit, aby se zvolený jednatel [Jméno advokáta C] zdržel výkonu funkce, když jmenovaný byl do funkce jednatele zvolen neplatně a řádně zvolenými jednateli jsou navrhovatel a pan [Anonymizováno], kteří byli z funkce jednatelů neplatně odvoláni. Přesto je pan [Anonymizováno] připraven vystupovat jako jednatel Společnosti, když přitom s ohledem na jeho střet zájmů, kdy je zároveň předsedou představenstva společnosti [právnická osoba].(majoritního společníka účastníka), lze předpokládat, že bude při výkonu funkce jednatele Společnosti upřednostňovat zájmy tohoto majoritního společníka na úkor zájmů minoritních společníků a společnosti jako takové, a tyto zájmy pak poškozovat. Podle navrhovatelových opakovaných zjištění neplatně zvolený jednatel [Jméno advokáta C] nepostupuje při realizaci hlavního podnikatelského záměru účastníka – projektu [Anonymizováno] – v souladu s územním rozhodnutím Magistrátu [adresa] ze dne 15. 6. 2017, podle něhož může k založení zemního tělesa docházet výhradně násypy zeminy získané jako vedlejší produkt na jiných stavbách. Jednatel [Anonymizováno] naopak zajišťuje návoz jiného materiálu (sutě, plastů, lepenky, betonové dlažby a dalších věcí), který lze charakterizovat jako odpad ve smyslu zákona o odpadech. Aby na pozemcích určených k založení zemního tělesa vznikla skládka, je v zájmu s [Anonymizováno] propojené společnosti [právnická osoba]., kterážto skládka může být využita pro podnikatelskou činnost této společnosti. Tyto neoprávněné návozy představují porušení více právních předpisů, za což Společnosti hrozí pokuty za spáchání přestupků podle stavebního zákona, případně mohou představovat i trestný čin proti životnímu prostředí, přičemž v takovém případě hrozí až trest zrušení právnické osoby. Tomuto poškozování zájmů Společnosti se vznikem škody je nutno zamezit, proto jsou podle navrhovatele splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření pro potřebu prozatímní úpravy poměrů účastníků.

4. Soud prvního stupně shledal, že tvrzení navrhovatele, že současní jednatelé [Anonymizováno] namísto toho, aby při realizaci [Anonymizováno] postupovali podle územního rozhodnutí Magistrátu [adresa], zavážejí pozemky odpady, což činí ve snaze pozemky následně využít pro potřeby společnosti [právnická osoba]., pro kterou je provozování skládky na těchto pozemcích patrně ekonomicky výhodnější než realizace projektu [Anonymizováno], je pouhou domněnkou o pohnutkách jednatelů, neboť tento jejich záměr nijak nedokládá. Především ale z listin připojených k návrhu k prokázání tvrzení o zavážení pozemků určených pro realizaci [Anonymizováno] odpadem (fotodokumentace) nelze jednoznačně dovodit, že jednak tyto fotografie byly skutečně pořízeny na předmětných pozemcích, respektive, není zřejmé, kde byly tyto fotografie pořízeny, jednak z nich není ve většině případů dostatečně patrné, o jaký materiál se jedná (že se nejedná o zeminu získanou na jiných stavbách). Soud prvního stupně uzavřel, že nejsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření pro potřebu prozatímní úpravy poměrů účastníků po zahájení řízení dle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř., a proto návrh zamítl. O vrácení jistoty bylo rozhodnuto podle ust. § 75b odst. 4 věta prvá o. s. ř., a účtárna soudu ji vrátí žalobci po právní moci rozhodnutí. Zároveň uložil navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření, jelikož ten nebyl zaplacen spolu s návrhem.

5. Proti výroku I. a výroku III. usnesení soudu prvního stupně se včas blanketně odvolatel navrhovatel, který své odvolání k výzvě soudu doplnil, a to podáním doručeným soudu prvního stupně dne 11. 3. 2022, včetně řady příloh. Odvolatel předně namítá vnitřní rozpornost napadaného usnesení. Soud prvního stupně totiž na jedné straně uzavírá, že navrhovatel netvrdí, v čem navrhovatel spatřuje naléhavost situace vyžadující prozatímní úpravy poměrů, zároveň však uzavírá, že tvrzení k této problematice navrhovatel neprokazuje, pročež je napadené usnesení nepřezkoumatelné. Dle odvolatele je pak z návrhu na nařízení předběžného opatření zcela zřejmé, že potřeba prozatímní úpravy poměrů účastníků je nezbytná proto, aby bylo účastníkovi 2) zabráněno v tom, že bude svým nezákonným výkonem funkce jednatele [Jméno advokáta B]. poškozovat Společnost a její společníky, a to zejména tím, že ji bude na jejich úkor vykonávat v zájmu společnosti [právnická osoba]. V případě účastníka 2) lze důvodně předpokládat, že nebude funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou k zájmům obchodní korporace [Jméno advokáta B]., neboť bude při výkonu funkce vždy stavět zájmy společnosti [právnická osoba]. (a s nimi související zájmy osobní) a nikoliv zájmy Společnosti, a proto je třeba výkon jeho funkce fakticky pozastavit nařízením předběžného opatření. Zájem Společnosti a všech jejich společníků spočívá v realizaci projektu [adresa], který by Společnosti a jejím společníkům přinesl zisky ve výši přibližně 75 000 000 Kč, zájem společnosti [právnická osoba]. spočívá v tom, že na pozemcích zemního tělesa vlastněných Společnosti bude vybudována skládka, která bude sloužit výhradně ku prospěchu společnosti [právnická osoba]. Proto lze dle odvolatele důvodně předpokládat, že účastník 2) bude s pozemky zemního tělesa v Lukášově nakládat tak, aby znemožnil další budování stavby zemního tělesa a umožnil tak vytvoření skládky či vytvoření jiného - pro něj a pro společnost [právnická osoba]. lukrativnějšího - využití těchto pozemků. V důsledku toho by pak došlo k poškození Společnosti a jejich společníků, což dále popsal. Vzhledem k tomu, že takový postup není v zájmu navrhovatele ani pan [adresa], lze zároveň důvodně očekávat, že bude účastník 2) vykonávat svou funkci tak, aby co nejvíce omezil právo navrhovatele či pana [adresa] na kontrolu toho, jak je Společnost účastníkem 2) a panem [Anonymizováno] spravována. Omezení kontroly nad správou Společnosti přitom ohrožuje nejen práva a oprávněné zájmy navrhovatele a pana [Anonymizováno], ale též zájmy Společnosti jako celku. V takovém případě totiž není nikdo, kdo by dohlížel na to, že účastník 2) a pan [Anonymizováno] spravují Společnost s péčí řádného hospodáře. Aby k tomuto omezení nedošlo, je tedy nezbytné prozatímně upravit poměry účastníků. Odvolatel proto navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně buď změnil, že předběžné opatření uvedeného znění se nařizuje, nebo aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Předně z napadeného usnesení odvolací soud shledal, že ačkoliv soud prvního stupně konstatoval nedostatek tvrzení navrhovatele, návrh na nařízení předběžného opatření posuzoval a rozhodl o něm dle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. Z postupu soudu prvního stupně v řízení je tak zřejmé, že jím shledaný nedostatek návrhu, není takovým jeho nedostatkem, pro který by bylo třeba návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření odmítnout dle ust. § 75a o. s. ř., s čímž se odvolací soud ztotožňuje. Dle odvolacího soudu tak nejsou v této věci dány důvody tvrzené odvolatelem, pro které by bylo napadené usnesení soudu prvního stupně nepřezkoumatelné.

8. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. může soud nařídit předběžné opatření po zahájení řízení, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by mohl být ohrožen výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného. Podle ust. § 102 odst. 3 věta druhá ustanovení § 75, § 75a,§ 75b,§ 75c,§ 76, 76c,§ 76d,§ 76e,§ 76f,76g § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a, a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

9. Podle ust. § 76 odst. 1 písm. f) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

10. Podle ust. § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

11. V dané věci jde o předběžné opatření podle ust. § 102 o. s. ř., které lze nařídit, je-li třeba po zahájení řízení, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé, aniž by však soud při posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření mohl předjímat rozhodnutí ve věci samé. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků je třeba posuzovat ve vztahu k nároku uplatněnému ve věci samé.

12. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky, ale aby zatímně – do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím – poměry účastníků upravil, přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak i tomu, proti komu předběžné opatření směřuje. Je vždy třeba zvažovat přiměřenost újmy, která by nařízením předběžného opatření vznikla, tedy zvažovat nejen ochranu tvrzeného práva, ale i míru zásahu do práv toho, vůči němuž předběžné opatření směřuje, případně dopad do práv třetích osob.

13. Třetí osobě lze předběžným opatřením uložit povinnost jen tehdy, je-li to nutné pro splnění povinnosti uložené účastníku, a lze – li to po ní spravedlivě žádat. Třetí osobě nelze předběžným opatřením uložit povinnost k plnění, ale jen takovou povinnost, která představuje součinnost při splnění povinnosti uložené účastníku. Jinak řečeno předběžným opatřením nelze uložit povinnost jiné (tj. třetí) osobě než účastníku řízení, aniž by zároveň byla uložena nějaká povinnost přímo účastníku řízení ve věci samé (nelze tedy samostatně jen třetí osobě uložit předběžným opatřením splnění nějaké povinnosti bez současného uložení povinnosti přímo účastníku řízení). S výše uvedenými závěry zcela korespondují názory zastávané a vyslovené odbornou právní teorií, srovnej komentář k § 76 o. s. ř. in Drápal, L., Bureš, J., a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1600 s. či Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 1422.

14. Výše formulované závěry, promítnuto do posuzované věci, znamenají, že v daném případě není splněna podmínka, aby mohlo být předběžnému opatření vyhověno. V tomto případě navrhovatelem navržené předběžné opatření vůči 3. osobě tj. Petru Štrausemu nepředstavuje součinnost nutnou pro splnění povinnosti uložené účastnici řízení - Společnosti [právnická osoba], IČ [IČO advokáta B], když vůči ní není navrhováno žádné uložení povinnosti. Tato skutečnost je sama o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, aniž by se soud jakkoli zabýval tím, zda jsou splněny další zákonné předpoklady pro jeho nařízení ve smyslu ust. § 102 odst. 1 o. s. ř..

15. Přes výše uvedený závěr je pak třeba dodat, že předmětem tohoto řízení je vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 12. 7. 2021 (jímž byl mj. zvolen [Jméno advokáta C] jednatelem společnosti), ve kterém nebude posuzován výkon funkce jednatele, tedy v této věci se nejedná o řízení, v němž by byla dovozována odpovědnost jednatele a z ní plynoucí nároky na náhradu újmy. Skutečnost, zda [Jméno advokáta C] jedná v rozporu se zájmy Společnosti a k její škodě, je tedy z hlediska předmětu tohoto řízení právně irelevantní. Nadto lze zcela přisvědčit soudu prvního stupně, že takové jednání jednatele Společnosti, ani listiny navrhovatelem k návrhu doložené neosvědčují (viz odst. 7 napadeného usnesení). Jinak řečeno navrženým předběžným opatřením (i kdyby směřovalo též vůči samotné společnosti) by k žádné zatímní úpravě poměrů mezi účastníky řízení - ve vztahu k předmětu řízení - nedošlo, když předmět řízení ve věci samé a navrhované předběžné opatření spolu věcně přímo nesouvisí. Tato souvislost je přitom pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření nutná.

16. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl odvolací soud k závěru, že v této věci nejsou splněny zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření (§ 76 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 102 odst. 1 o. s. ř.), což je důvodem pro zamítnutí předmětného návrhu.

17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. jako věcně správné potvrdil dle ust. 219 o. s. ř., ale z jiných důvodů, a to včetně jeho výroku III., který je souladný s ust. § 75b odst. 4 věta prvá o. s. ř.

18. O nákladech řízení o předběžném opatření, včetně nákladů tohoto odvolacího řízení, rozhodne soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (§ 145 o. s. ř.).